![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Podkroví: Jak vyřešit zateplení?
Přestavujete podkroví? Na co si dát pozor při jeho zateplování a jak zabránit letnímu přehřívání? Proč je důležitá parozábrana a co odhalí Blower-door test?
20. 09. 2011 | David Daniel
Ve zkratce:
Při rekonstrukci podkroví je nutné počítat s náročností přípravy i vlastní realizace takového záměru a vzít v úvahu rizikové faktory, jež mohou bydlení v podstřešních prostorech znepříjemnit i prodražit.Podkroví představuje lákavou možnost rozšíření obytných prostor, zároveň jde ale z hlediska energií a nároků na technické provedení o rizikovou část stavby. Co je nutné v případě stavebních úprav podkroví pohlídat a jak se vyvarovat těžko napravitelným chybám?
"Dobře provedená izolace nemusí být zárukou, že obytné podkroví bude po energetické i technické stránce zabezpečeno."
K dokonalému řešení podkroví patří nejen starost o vlastní tepelné izolace, ale i o ochranu proti přehřívání a celkové fungování obytného interiéru. Propojuje se zde problematika tepelného zabezpečení interiéru, ochrany konstrukcí i hygieny bydlení. To vše závisí na řadě technických detailů – důležité je promyšlení samotného záměru a projektu i dokonalé řemeslné provedení.
Zateplení a izolace na Nazeleno |
– Cenový přehled tepelných izolací |
Volba izolace: základ výsledného efektu
Volba vhodné izolace střešní části je důležitým základem pro další energetické fungování podkroví. Izolaci lze přitom umístit dvojím základním způsobem – buď izolujeme prostor mezi krokvemi, anebo klademe izolační prvky nad ně.
Mezikrokevní izolace
V prvním případě se používá nejčastěji minerální vlna, uplatnění ale nacházejí i ekologické materiály s dobrými izolačními vlastnostmi – izolace z konopí nebo foukaná celulózová izolace. V případě tohoto typu izolace podkroví je ale třeba vzít v úvahu, že dřevo má jiné izolační vlastnosti než vkládaná izolace, takže se krokve, mezi něž se izolace vkládá, mohou stát tepelným mostem. Pod krokevními trámy se proto umísťují příložná prkna nebo se aplikuje dvouvrstvá izolace – napřed mezi krokve a potom zevnitř, pod trámy.
Při zateplování podkroví není důležitý jen výběr vhodné a dostatečně silné izolace. Zdroj: Thnikstockphotos.com
Nadkrokevní izolace
Druhou možností je tzv. jednoplášťová střecha – na volné krokve se umístí izolační vrstva z izolačních šablon (nejčastěji z polystyrenu), na něž se pak kladou tašky. Výhodou systému je stoprocentní eliminace rizika tepelných mostů i problémů s vlhnutím dřevěných trámů. Stavebník navíc získá větší vnitřní prostor mezi krokvemi.
Parozábrana: Klíčový prvek konstrukce
Dobře provedená izolace ale nemusí být zárukou, že obytné podkroví bude po energetické i technické stránce zabezpečeno. Při provozu (obývání podkroví) totiž obytném prostoru vznikají vodní páry, které snadno proniknou do střešního pláště, kde kondenzují a mohou způsobit vážné poškození konstrukce. Kromě toho samozřejmě netěsným pláštěm kvůli proudění vzduchu v chladném období uniká draze zaplacené teplo.
Jak podobné situaci zabránit? Řešením je parozábrana. Tento stavební detail není radno podcenit, a to do nejmenšího detailu. Jde o poměrně jednoduché opatření, které je ale mnohdy kvůli špatnému provedení příčinou poruch střech i tepelných ztrát. Parozábrana je tvořena fólií, jež se klade pod tepelnou izolaci ze strany interiéru a musí bránit pronikání přirozené vlhkosti z obytného prostoru do konstrukce krovu. Proto musí vykazovat dokonalou těsnost, a to je v členitém prostoru podkroví se střešními okny a častými prostupy konstrukcí někdy problém.
Nejčastější chyby při aplikaci parozábran |
|
Kvalitu provedení parozábran nejlépe prověří Blower-door test, který se používá i při prověřování parametrů na vzduchotěsnost náročných staveb pasivních domů. Princip zkoušky spočívá ve zjištění objemu vzduchu, který uniká netěsnostmi v plášti budovy.
Blower-door test |
Zkouška probíhá tak, že ventilátorem se vzduch vhání do objektu (anebo z něj – podle toho, zda chceme vyvolat přetlak anebo podtlak uvnitř objektu). Po dosažení určitého tlakového rozdílu se začíná provádět měření. Cílem měření je zjistit množství vzduchu, které je potřeba dodat, aby byl tlakový rozdíl zachován. Předpokládá se, že objem vzduchu, který po započetí měření dodáme, je roven objemu vzduchu, který unikl netěsnostmi v plášti budovy. Výsledky měření se pak zpracují a stanoví se hodnota celkové průvzdušnosti obvodového pláště budovy. |
Podkroví je třeba chránit i proti větru
Parozábrana chrání střešní plášť ze strany interiéru, energetické ztráty ale může zvenčí zvětšit působení větru pronikajícího krytinou nebo ventilačními otvory ve střeše. Proudění studeného vzduchu pak totiž výrazně může ochlazovat vrstvu izolace.
Množství tepelných úniků ovlivňuje materiál izolace. Zdroj: Thnikstockphotos.com
Množství tepelných úniků v tomto případě ovlivní zejména materiál použité izolace – čím je hutnější a hmotnější, tím méně je izolace profoukávána, a tedy i ochlazována a lépe působení větru odolává. Kromě toho situaci zlepší použití slepované difúzní fólie, která u dvouplášťových střech plní kromě hydroizolační i větrotěsnou funkci.
Podkroví v létě: Přehřívání
V létě v podkroví nastává opačný problém než v zimě – přehřívání obytného interiéru. To lze sice snadno vyřešit s pomocí klimatizace, ale vzhledem k rostoucím cenám energií nemusí jít o levnou záležitost. Je proto lepší hledat jiné, méně náročné a finančně výhodnější přístupy.
V podkroví pod střechami, jež je vystaveno přímému slunečnímu svitu, je možné tepelnou pohodu podpořit s pomocí konstrukčních nebo doplňkových prvků. Větší tepelnou stabilitu pozitivně ovlivní hmotnost zvolených konstrukcí – vhodná je volba těžkých konstrukcí ze železobetonu nebo z cihel ve stropě spodního podlaží, v příčkách a u stropu vlastního podkroví. Na teplotu v podstřešním prostoru působí také podmínky větrání a vhodně zvolené stínicí prvky.
Okna s minimální ztrátou nejsou fikce
Dalším z hlediska energetických ztrát rizikovým bodem ve stavbě jsou okna a u podkroví to platí zvlášť. Může jimi totiž unikat 20 až 40 % tepelné energie, takže se jistě vyplatí věnovat této části konstrukce pozornost. O míře ztráty (anebo úspor) rozhodnou tepelně izolační vlastnosti oken a především jejich prosklení, které tvoří největší část plochy okenního otvoru. V nejúspornějších typech prosklení se používají izolační trojskla vyplněná argonem nebo kryptonem a pro zlepšení lze využít i technologie okenních fólií Heat Mirror.
Při rekonstrukci podkroví bychom měli myslet také na letní přehřívání. Zdroj: Thnikstockphotos.com
Určující hodnotou pro posouzení tepelně izolačních vlastností okna je součinitel prostupu tepla U. V případě prosklení okna je sice normou doporučená hodnota pro nízkoenergetické stavby 1,1 W/m2K, v současnosti lze ale pořídit mnohem účinněji izolující skla s hodnotou U pod 0,7 W/m2.K. Pozornost je třeba věnovat i hodnotám součinitele prostupu tepla u okenních rámů (patří automaticky k uváděným údajům výrobků).
Podkroví jako celek
Pro podkroví platí podobná premisa jako pro pasivní domy – stavba by měla fungovat jako živý organismus. Nestačí tedy správně dimenzovat jednotlivé složky konstrukce, ale je potřeba vzít v úvahu to, že svůj účel splní jako celek.
Pokud je při výběru materiálů a dodavatele jediným kritériem nízká cena, může dojít na staré rčení, že „nejdražší stavba je ta levná“. To platí zvlášť pro zateplovací systémy, jež patří do skupiny výrobků, které musí být na trh uváděny jen po kladném posouzení shody se stanovenými požadavky a definovaným postupem – musí mít tedy podle požadavků zákona „prohlášení o shodě“.
V případě podkroví navíc může výsledek znehodnotit i detail (viz zmiňovaný význam parozábrany). Zásadní roli samozřejmě hraje i výběr dodavatelské firmy a dozor, který zajistí dokonale odvedenou práci.
Související články
Komentáře ke článku