![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Došková střecha poslouží jako kvalitní izolace novostaveb
Doškové střechy nepatří jen na historické budovy, ale čím dál častěji jsou k vidění i na moderních novostavbách. Neodnese nám ale došky vítr? Jak je to s jejich hořlavostí? Jaké výhody a nevýhody má došková střecha? Proč klade vysoké nároky na technologii pokládky? A jak je to s její životností?
09. 06. 2010 | Lenka Klímová
Ve zkratce:
Po určitém útlumu se do českého stavebnictví opět vrací klasická došková střecha. Před slaměnými došky jsou dnes upřednostňovány došky rákosové. Rákos je totiž dostupnější a má velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti. Vysoká technická odbornost a vyšší pořizovací cena ale doškovou střechu ve srovnání s ostatními krytinami poněkud znevýhodňují.Při výběru střešní krytiny máme k dispozici nepřeberné množství materiálů, od klasických pálených tašek až po betonové nebo lehké střešní krytiny. Také v pokrývačství lze ale zaznamenat současný trend směřující k používání obnovitelných surovin, proto v sortimentu střešních materiálů najdeme i doškové střešní krytiny.
„Za metr čtvereční doškové střechy zaplatíme pětkrát více než za metr čtvereční klasické střešní krytinu.“
Většina z nás má s doškovými střechami spojená nejrůznější historická stavení, chalupy nebo skanzeny. Doškové střechy ale nacházejí své místo i v moderním stavebnictví a se stále s větší hojností se používají jako střešní krytina pro novostavby.
Doškové střechy: Tradiční i moderní materiál
V naší zemi byly doškové střechy dominantní střešní krytinou, která se objevovala především na vesnických staveních. Došky se vyráběly ze slámy, a proto byly na venkově snadno dostupné. S nástupem nových materiálů a technologií ale tradiční řemeslo ustoupilo do pozadí a doškaři se postupně vytratili (poslední z nich v tuzemsku působili ještě v 60. letech minulého století). Počátek 21. století je ale ve znamení návratu došek.
Doškové střechy jsou vhodné také pro rekonstrukci. Foto: Pavel Otáhal
Na rozdíl od České republiky se došky v ostatních evropských státech využívají mnohem častěji. Běžně jsou k vidění na domech našich rakouských nebo německých sousedů. Doškové střechy jsou oblíbené také v Belgii, Holandsku, Švýcarsku a Španělsku. Setkat se s nimi můžeme i v Maďarsku či na Slovensku. V České republice doškové střechy nabízí pouze několik málo firem.
Došková střecha z rákosu nebo slámy?
Základním stavebním prvkem doškové střechy je sláma nebo rákos. Klasické slaměné došky jsou dnes výhradou historických stavení, kdežto došky z rákosu jsou vzhledem k lepší dostupnosti a trvanlivosti používány pro novostavby. Výroba slaměných i rákosových došků prochází odlišnými, poměrně složitými a časově náročnými postupy.
Rákos roste výhradně v mělkých bažinatých vodách, kde vytváří souvislé porosty. Sklízí se výhradně v zimním období – důvodem je lepší přístupnost, navíc spodní část stvolu rákosu se mrazem vytvrzuje a je pevnější. Po samotné sklizni jsou rákosové snopy navršeny do kuželů a sušeny. Když rákos uschne, je rozdělen do osmi kategorií, přičemž na rákosové došky se používají nejtenčí a nejkratší stonky (o průměru cigarety a do délky 160 cm).
Rákos jako výborný tepelný izolant
Rákos je díky dutým a kolénky rozděleným stéblům výborným tepelně-izolačním materiálem, který splňuje všechny potřebné normy (ČSN 730540-1-4 a její novelu 291/2001). Maďarští odborníci vypočítali, že tepelný odpor střešní konstrukce o tloušťce 350 mm se rovná tepelnému odporu konstrukce se 140 mm klasického polystyrenu, což je o 7 mm méně, než jsou hodnoty normy určené pro lehké střechy, mezi něž lze doškovou střechu zařadit. Vzhledem k dobrým izolačním vlastnostem není nutné používat další izolace, které jsou součástí standardních střešních krytin, jako jsou paropropustné nebo parotěsné fólie.
Došková střecha dodává domu nenapodobitelný charakter. Foto: Pavel Otáhal
Právě malá hmotnost, vzdušnost a prodyšnost jsou velkou výhodou došek. Konečná tloušťka doškové střechy bývá v rozmezí 30 až 40 cm. Takový rozměr zabezpečuje výbornou ochranu proti vodě a slunečním paprskům, stejně tak tepelnou izolaci. Rákosová střecha v zimě hřeje, v létě naopak díky odpařování vody chladí. Dalším pozitivem je hluková izolace (například snížení hlučnosti dopadajících dešťových kapek).
Přísné podmínky pro doškovou střechu
Rákosové střechy splňují ty nejnáročnější technické požadavky a není problém je spojit s moderními střešními prvky, jako jsou například střešní okna nebo hromosvody. Stejně tak lze tuto krytinu použít i na konstrukčně a tvarově komplikované střechy. Ani obyvatelné podkroví není při použití doškové střechy výjimkou. „V podstatě každý dům, který jsem v Čechách zastřešoval rákosem, má obyvatelné podkroví,“ říká Pavel Otáhal, který se zabývá doškovými střechami.
Každá došková střecha musí splňovat vysoce specifické parametry, jejichž porušení výrazně snižuje životnost střechy. Došková střecha podléhá striktnímu dodržení technologické kázně při pokládce. „Životnost zásadním způsobem ovlivňuje sklon střechy, který by měl být minimálně 45°. Stejně tak osová vzdálenost krokví by neměla přesáhnout 90 cm. Při dodržení ještě několika dalších zásad je životnost doškové střechy minimálně 40 let,“ vysvětluje Pavel Otáhal.
Došky lze použít také jako zastřešení pergoly. Foto: Pavel Otáhal
Kromě toho, že je nutné dodržovat dané rozměry a vzdálenosti prvků krovu včetně latí a umístění komínu, lze mezi zásady, které ovlivňují životnost doškové střechy, zařadit průběžnou údržbu (zejména doplňování nejvíce namáhaných částí). Poměrně komplikovaná a náročná pokládka, stejně jako vysoce odborná ruční práce se samozřejmě odráží také ve vyšší pořizovací ceně doškové střechy. Za 1 m2 doškové střešní krytiny zaplatíme kolem 1 400 Kč až 1 800 Kč, což je zhruba pětkrát více než za 1 m2 běžné betonové tašky.
Došková střecha: Odolná proti větru i ohni
„Na vítr je rákos dobře připraven, díky technologii pokládky. Každý snop je ke střeše minimálně na třech místech uchycen, což nemá žádná z obecně známějších krytin. S deštěm a sněhem střecha se správným sklonem a s již zmiňovanou kvalitou provedené pokládky nemá žádný problém,“ říká Otáhal. Díky tloušťce doškové pokrývky se proto došková střecha umí vcelku obstojně vypořádat s přírodními vlivy.
Došky musí být opatřeny speciálními přípravky, které chrání povrch proti ohni, slunečním paprskům a zvětšují odolnost proti vodě. „U nás lze nakoupit širokou škálu tzv. retardantů hoření určených přímo pro doškové střechy,“ vysvětluje Otáhal. Tyto přípravky zvyšují ochranu proti vzplanutí. Na trhu jsou k dispozici také různá zakončení komínů na tuhá paliva – tzv. lapačů jisker, která rovněž střechu ochrání proti případnému ohni.
Mluvíme-li o doškové střeše, její využití není omezené pouze na rodinné domy. Široká variabilita, estetičnost, architektonické řešení, přírodní vzhled a struktura došků nemají v ostatních krytinách téměř žádnou konkurenci. Proto kromě historických budov a rodinných domů lze došky použít také na chaty, chalupy, jako zastřešení pro pergoly, zahradní altány nebo nejrůznější přístřešky. Došková střecha splňuje podmínky ekologického bydlení a její přírodní vzhled lépe zapadá do přirozeného koloritu zahrad a přírody.
Související články
Komentáře ke článku