fbpx

Zelená střecha: Zahrada i izolace v jednom0

Zájem o životní prostředí a vzhled bývají hlavními argumenty všech, kteří se rozhodnou pro stavbu zelené střechy. Zelená střecha ovšem může plnit i funkci izolace. Jaké výhody a nevýhody má zelená střecha? Jak ji vybudovat?

Napadlo vás někdy využít plochu na střeše jako zahradu, kde by rostly květiny, keře nebo dokonce stromy? V třetím díle seriálu o střechách se budeme věnovat zeleným neboli vegetačním střechám. Volba vegetační formy střešní krytiny může být estetickou i trendovou záležitostí.

„Vegetační střecha díky postupnému odpařování dešťové vody zlepšuje místní mikroklima.“

Reklama

Zelená střecha se může stát místem odpočinku, nebo jen funkčním doplňkem objektu,“ dodává Stanislav Nohavica ze společnosti Coleman. Výběr zelené střechy může mít nejen estetické, ale i ekonomické a praktické důvody. Nejenže tento druh střechy může plnit funkci doplňkové tepelné izolace, ale zároveň dokáže ochránit před mechanickým poškozením a vnějšími vlivy.

Střecha a tepelné izolace

   – Zateplení střechy a fasády

   – Tepelné izolace: Co je na trhu?

   – Plochá střecha: Výhody a nevýhody

  –  Šikmá střecha: Vybertu tu správnou

   – Došková střecha jako izolace

Zelená střecha jako přírodní izolant

Pokud bychom porovnali výhody a nevýhody zelené střechy, kladné stránky by jednoznačně převažovaly. Kromě toho, že zpříjemňuje okolní prostředí, prodlužuje životnost hydroizolace a celé střešní konstrukce, neboť vegetační vrstva funguje jako izolant – chrání konstrukci před výkyvy teplot, extrémními teplotami a klimatickými změnami. Díky tomu snižuje náklady jak na údržbu hydroizolace, tak současně snižuje náklady na topení. Vegetační vrstva vzhledem ke svému složení také tlumí hlučnost až o 8 %.

Zelená střecha plní nejen estetickou funkci, ale také zlepšuje mikroklima
Zelená střecha plní nejen estetickou funkci, ale také zlepšuje mikroklima

Ve prospěch vegetačních střech hovoří také ekologické hledisko, a to z několika důvodů. Jednak vegetační střechy doplňují stále ubývající zelené plochy, současně také postupným odpařováním dešťové vody zlepšují místní mikroklima (produkuje se více kyslíku). Vegetační vrstva váže prach a filtruje škodlivé látky, čímž přispívá k vyšší kvalitě ovzduší. A v neposlední řadě má vegetační vrstva schopnost zadržovat srážkovou vodu a díky tomu odlehčuje kanalizačnímu systému, zejména během přívalových dešťů.

Zelená střecha vyžaduje vyšší nároky na statiku

Každá věc má však i svá negativa. Ani zelená střecha není výjimkou. V této souvislosti je nutné zmínit dvě záležitosti, a sice vyšší pořizovací cenu a vyšší náklady na realizaci, které logicky vyplývají z dané technologie a stavebních postupů. Druhým faktorem je pak vyšší nárok na statiku nosné konstrukce stavby. „Musíme uvažovat nejen hmotnost zeminy samotné, ale i její nasycení vodou, které objemovou hmotnost zeminy dočasně vysoce navyšuje,“ podotýká Nohavica.

Zelená střecha může vzniknout i na střeše s vyšším sklonem než 5°. Z realizačního hlediska je proto možné vystavět zelenou střechu i na šikmé střeše (se sklonem do 30°). S vegetační střechou je ale nezbytné počítat již při tvorbě architektonického návrhu a projektu celé stavby. „Zelená střecha je poměrně náročnou konstrukcí, která by měla být dobře zvážena ještě před realizací a nikoliv za pochodu při stavbě samotné,“ zdůrazňuje Nohavica. Dodatečné dimenzování vegetační střechy výrazně navyšuje náklady a přináší často mnoho problémů spojených se zatékáním do domu nebo hynutím rostlin.

Zelená střecha se může stát místem k relaxaci a odpočinku
Zelená střecha se může stát místem k relaxaci a odpočinku

Zelená střecha: Jakou vegetaci vybrat?

Podle druhu osazení můžeme střechy rozlišit na střechy s extenzivní střešní zelení, střechy s jednoduchou intenzivní zelení a střechy s intenzivní zelení. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá ve výšce substrátu a výběru vegetace. V prvním případě se jedná o střechy, které jsou zatravněné (trávy, netřesky, nízké keře), výška substrátu na nich dosahuje maximálně 150 mm a nejsou určeny pro běžný pohyb osob. Je vhodná jak pro ploché střechy (sklon od 2°) tak i pro šikmé střechy se sklonem do 30°. Má poměrně nízké pořizovací náklady a je schopna akumulovat vodu, proto se u toho typu střechy většinou nebuduje zavlažování.

Druhý případ je přechodnou záležitostí a jedná se o střechy s výškou substrátu 150–200 mm. Dominantními rostlinami jsou pak keře. Střechy s intenzivní zelení vyžadují vysoké nároky na výběr vegetace zahrnující travnaté plochy, keře ale i stromy. Vzhledem k tomu se výrazně zvyšuje i tloušťka potřebného substrátu, která se pohybuje od 500 mm, ale není výjimkou výška substrátu dosahující 2 m. Tato střecha si pak logicky vyžaduje vybudování závlahového systému a pravidelnou péči.

Zelená střecha: Kvalitní technologie je základ

Stejně jako ostatní druhy střešních konstrukcí i zelená střecha musí být opatřena nosnou konstrukcí, parozábranou, tepelnou izolací, která však v tomto případě musí mít vyšší pevnost v tlaku. Nezbytnou součástí je také hydroizolace, jež je v případě vegetační střechy složena z několika vrstev, přičemž horní z nich musí být opatřena atestem na odolnost vůči prorůstání kořínků, působení mikroorganizmů, vlivu hnilobných procesů a fyzikálně-mechanickému zatížení.

Na zelené střeše mohou růst i stromy
Na zelené střeše mohou růst i stromy

Na rozdíl od ostatních druhů střech je zelená střecha obohacena o drenážní, filtrační, hydroakumulační vrstvu a vrstvu substrátu. Filtrační vrstvu tvoří nejčastěji polypropylenová geotextílie s nízkou nasákavostí, která brání vyplavování jemných částí substrátu do drenážní vrstvy. Drenážní (např. pemza, štěrk, expandovaná břidlice) a hydroakumulační vrstva (nasákavé materiály, textilie, hrubovláknité rašeliny) zabezpečují dostatek vody rostlinám a odvádí přebytečnou vodu ke střešním vtokům. „Schopnost retence vody je cca 6 litrů/m2,“ dodává Nohavica. Finální vrstvu tvoří speciální odlehčený substrát pro střešní konstrukce, který je nutné obohatit o složku (např. gel) umožňující částečně zadržovat vodu.

Pokud zvolíme pro svůj dům vegetační střechu, zejména s intenzivní zelení, musíme počítat s neustálou péčí spojenou s ořezem keřů, sekáním trávy nebo občasnou závlahou. „Ne nadarmo se zeleným střechám říká také střešní zahrady,“ podotýká Nohavica. Zelená střecha je dobrou volbou, nicméně je nutné vše patřičně rozvážit a prokonzultovat s odborníky, kteří zhodnotí nutná opatření.

Střecha a tepelné izolace

   – Zateplení střechy a fasády

   – Tepelné izolace: Co je na trhu?

   – Plochá střecha: Výhody a nevýhody

  –  Šikmá střecha: Vybertu tu správnou

   – Došková střecha jako izolace

Autor: Redakce Nazeleno.cz