![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Nepálená hlína: Výhody a nevýhody (ne)tradičního materiálu
Nepálená hlína bývala v našich podmínkách tradičním stavebním materiálem. Se zvyšujícím se zájmem o ekologické a zdravé bydlení se znovu dostává do popředí zájmu – i když v novém kabátě. Jaké jsou možnosti využití nepálené hlíny jako stavebního materiálu? Jaké jsou její výhody a nevýhody? Kolik stojí?
03. 05. 2010 | Jitka Martínková
Ve zkratce:
Nepálená hlína se v České republice využívala po staletí. V současné době je stavění s použitím produktů z nepálené hlíny ceněno zejména pro relativní energetickou nenáročnost výrobního procesu. Hlavní zájem spotřebitelů se neupíná na nepálenou cihlu, ale na omítky z nepálené hlíny. Jaké jsou výhody a nevýhody nepálené hlíny?Nepálená hlína byla v minulosti na území České republiky tradičně a hojně užívaným stavebním materiálem, protože byla nejdostupnější a nabízela celou řadu poměrně snadného zužitkování. Sušené nepálené cihly, kterým se lidově říkalo vepříky, vepřovice, truplovice, koťáry, kotovice atd., se připravovaly z odleželé hlíny a používaly se především na stavbu nosných, obvodových i nenosných stěn. Na obvodová zdiva se používaly také tzv. války, tedy ručně tvarované válečky z hlíny a slámy. Války byly o poznání méně náročné na přípravu, neboť narozdíl od vepřovic, při jejichž přípravě se vytěžená hlína nechávala rok až dva „odstát“, aby na ni mohly působit homologizační vlivy počasí, se hlína na války těžila jen několik dnů předem a vyrobené války nebylo nutné nechat ještě několik týdnů vysychat.
„Favoritem spotřebitelského zájmu jsou omítky z nepálené hlíny.“
Jiným způsobem využití nepálené hlíny bylo její udusávání do bednění nebo volné vrstvení udusané směsi hlíny se slámou či plevami do podoby masivního zdiva osekávaného během stavby rýčem. Další technologií byly tzv. omazávky či mazanice, kdy se jemnou hlínou omazávaly proutěné výplety v dřevěných konstrukcích domů. Vrstvou hliněno-slaměné kaše se také omazávaly roubené stavby – důvodem byla ochrana proti ohni. Neodmyslitelnou součástí „hliněného stavitelství“ byla také hliněná malta nebo hliněné omítky.
Stavba na Nazeleno.cz |
– Moderní dřevostavby slaví 40 let– Ovčí vlna jako izolace: Má smysl?– Aktivní domy: Neplaťte za energie– Nové podmínky dotací na zateplení |
Nepálená hlína: Revival ve jménu zdraví a ekologie
V současné době je stavění s použitím produktů z nepálené hlíny ceněno zejména pro relativní energetickou nenáročnost výrobního procesu. Například výroba nepálené hliněné cihly je z hlediska spotřeby energie zhruba čtyřicetkrát úspornější než výroba běžné pálené cihly. Kromě šetrné výroby je nepálená hlína ekologická i svým lokálním původem.
Nepálená cihla patří mezi tradiční materiály
Výrobci zpravidla dbají na přírodní původ a zdravotní nezávadnost také ostatních komponent svých produktů, například přídatných barviv do omítek. Dalším hlavním důvodem, který mluví „pro“ nepálenou hlínu, je pak logicky zdraví. Kontakt s hlínou je nezávadný, a pro leckoho až příjemný ať už při stavebním procesu, tak při samotném bydlení.
Nepálená cihla a její využití
Jaké možnosti využití hlíny nabízí současná technologická úroveň a co dovolují naše klimatické podmínky? Ačkoli čeští výrobci připouštějí, že stejně jako uživatelé, i oni se stále ještě učí s tímto materiálem zacházet, existuje na našem trhu již poměrně ustálená nabídka nejdůležitějších způsobů využití hlíny.
Prvním z nich je již zmíněná nepálená cihla. Nabízené nepálené cihly jsou určeny především pro nenosné zdi, ale lze je použít také jako podklad pro hliněné omítky či jako vnější vrstvu tepelně-izolační přizdívky. Většina tuzemských výrobců nabízí především cihly standardních rozměru 290x140x65mm. Z cenového hlediska je na tom nepálená hliněná cihla obdobně jako různé druhy pálené verze stejných rozměrů (pohybuje se v rozmezí 7,25–15 Kč/kus, bez DPH).
Nepálená cihla v moderním provedení
Ve srovnání s pálenými cihlami si pak i ta nepálená dokáže zachovávat poměrně dobré technické parametry, ať už se jedná o pevnost v tlaku srovnatelnou s běžnými zdicími materiály pro nízkopodlažní zástavbu, či o tepelně-izolační vlastnosti srovnatelné např. s cihlou pálenou. U lehčených hlín, které se užívají jako výplňové zdivo, poněkud klesají hodnoty pevnosti. Pevnost nepálených cihel se však s časem zvyšuje, a to díky prostupu vodních par přes tento materiál. Celkově je jejich životnost srovnatelná s tradičními materiály.
Favoritem jsou hliněné omítky
Cihla však není mezi hliněnými produkty tím nejoblíbenějším. Favoritem spotřebitelského zájmu jsou hliněné omítky. Jakožto nejpopulárnější produkt ze své nabídky je uvádí rovnou dva oslovení čeští výrobci. Jeden z nich pak zdůrazňuje popularitu speciality své firmy, venkovní omítky, druhý úak zmiňuje rostoucí zájem o omítky barevné. „Dekorativní omítky vyrábíme z barevných jílů (bez použití pigmentů) pocházejících z ČR. Omítky se nenatírají a člověk se jich může přímo dotýkat. Do těchto omítek se také přidávají byliny,“ říká Michal Navrátil z firmy Rigi, která se zabývá výrobou nepálených cihel i hliněných omítek.
Hliněné omítky, které lze sehnat v podobě suchých směsí, a to jak v hrubé, tak v jemné variantě, mohou být zdravou alternativou ke klasickým materiálům, navíc s jistým dekorativním potenciálem. Náležité zacházení s patřičným typem hliněných omítek může také zajistit jejich neomezenou životnost. Barevnou omítku bez povrchové úpravy například není ani nutné natírat, a případné zašpinění zdi lze v takovém případě odstranit pouhým omytím vodou.
Oblíbené jsou především omítky z nepálené hlíny
Stavební materiály z nepálené hlíny ale nemají jen výhody. Jak dodává zástupce firmy Claygar David Žember: „Slabinou hliněných omítek v našich podmínkách stále ještě zůstává nedostatek kvalifikovaných řemeslníků, kteří je umějí kvalitně zpracovat“.
Další nevýhodou těchto omítek, jakož ostatně i dalších výrobků z nepálené hlíny, je jejich nižší odolnost vůči vodě. Vystavení nepálené cihel i hliněných omítek přímému vlivu vody snižuje jejich životnost. Většina omítek proto není vhodná pro venkovní použití. Nepálená hlína se rozhodně nedoporučuje do záplavových oblastí. I přes svůj potenciál a přes své nesporné zdravotní a ekologické výhody zůstává tedy materiálem se svými specifickými omezeními.
Nepálená hlína: Potenciál i limity
Hlína jakožto stavební materiál je u nás již poměrně etablovanou záležitostí. Uživatelský zájem o její využití neustále roste, a to i navzdory ekonomické krizi. „Každým rokem máme nárůst výroby o 70 % a loňský rok nebyl výjimkou. Stavitelé, kteří mají zájem o přírodní materiály, samozřejmě tento materiál znaji,“ říká Michal Navrátil. Ne všichni projektanti se však zaměřují primárně na přírodní materiály. Právě jejich nedostatečnou informovanost považují výrobci za největší rezervu na straně poptávky.
„Na českém trhu jsou dostupné všechny hliněné produkty vhodné pro naše klimatické podmínky,“ popisuje stav na straně nabídky David Žambera. Přesto i zde lze vytušit jistý potenciál pro budoucí inovace. David Žember spatřuje další možnosti nepálené hlíny ve vývoji a výrobě prefabrikovaných stavebních panelů se zabudovaným stěnovým topením a panelů s kombinací hlíny a izolací pro rychlou výstavbu.
„Během května bude probíhat první aplikace našich omítek a speciálně vypěstovaných bakterií, které dokáží zlepšit obnovu buněk v lidském těle. Je to jen začátek nové cesty a pohledu na hliněné materiály. V budoucnu bude možné vyrábět omítky s cíleně vypěstovanými bakteriemi, které budou vhodné například pro alergiky a astmatiky. Další směr je čištění vzduchu od chemických výparů. Některé pokusy jsme již provedli, ale bude trvat ještě rok nebo dva, než se tyto omítky objeví na trhu,“ popisuje Michal Navrátil další potenciál využití nepálené hlíny.
Související články
Komentáře ke článku