fbpx

Úsporné bydlení aneb není jen pasivní dům0

Ceny energií rostou, proto je jedním z kritérií novostavby rodinného domu jeho energetická náročnost. Jak zjistit, kolik energie dům spotřebuje na vytápění? Ušetří energii pouze pasivní dům? Jaké jsou možnosti nízkoenergetického bydlení? Kolik energie spotřebují úsporné domy na vytápění?

Výběr typu domu, ve kterém zpravidla hodláme strávit zbytek života anebo přinejmenším několik desetiletí, lze pojmout různě. Rozhodujícím faktorem je pochopitelně výše rozpočtu, zdaleka ale neplatí, že za maximum peněz dosáhneme nejefektivnějšího výsledku. S neomezeným rozpočtem a dostatečným optimistickým finančním výhledem do budoucna se lze samozřejmě vrhnout do architektonických experimentů a nebrat v úvahu žádné omezující faktory. Prioritou ale stále častěji je, aby dům fungoval co nejúsporněji a minimálně zatěžoval životní prostředí. Takové stavby přitom nemusí být nijak skromné, pokud jde o komfort bydlení a architekturu.  

Reklama

„Dotaci lze získat nejen na zateplení, ale i na výstavbu pasivního domu.“

Podobně jako v případě investice do dodatečného zateplení staré nehospodárné stavby, lze i při úvahách o novostavbě spočítat míru energetických úspor, které je možné zahrnout do zhodnocení investice. Rodinný dům lze totiž zjednodušeně vidět jako energetický spotřebič, který má svou pořizovací cenu i energetickou spotřebu. Na rozdíl od elektrospotřebiče ale dům většinou pro majitele představuje trvalou hodnotu, která přechází z generace na generaci a jeho ekonomické fungování muže přinášet efekt dlouhodobě.

Úsporné bydlení

   – Zateplení domu: Co můžete zateplit?

   – Rekonstrukce domu: Kdy se vyplatí?

   – Pasivní dům: Co je dobré vědět

   – Pasivní dům za 5,5 milionu: Jak vypadá?

Z pohledu investora lze pořízení novostavby posuzovat z několika hledisek:

  • Srovnání nákladů běžné a úsporné stavby

Od ledna 2009 má každá novostavba tzv. energetický průkaz budov, který hodnotí její energetickou náročnost (jde v podstatě o podobný princip, jako je štítkování spotřebičů). Novostavby se musí vejít do kategorie C, tedy spotřebovat maximálně 142 kWh na metr čtvereční plochy. Domy ve velmi úsporné energetické třídě A spotřebují maximálně 51 kWh na metr čtvereční plochy a můžeme sem zařadit nízkoenergetické a pasivní domy. Ty sice zpravidla vycházejí o 15 až 25 % dráž oproti běžným stavbám, úspora energie je ale velmi vysoká (vytápění pasivního domu vyjde cca na 2 000 až 5 000 korun ročně). Kromě toho se může stát, že například při racionálním projektu šetrné dřevostavby k navýšení ceny vůči běžnému domu ani nedojde.

  • Nárůst cen energií

Jde o faktor, který významně ovlivní návratnost investice. Přesnější odhad je ale velmi náročný. (Ve Spolkové republice Německo vychází při výpočtech návratnosti z třicetiletých ročních průměrů a doporučují užívat 6% nárůstu cen energie ročně.) V České republice se v současné době spekuluje především o nárůstu cen elektřiny. Dlouhodobě lze počítat s tím, že náklady na energie porostou.  

  • Státní podpora investice

Česká republika podporuje zateplování staveb i výstavbu domů v pasivním standardu. V tomto ohledu je klíčový především program Zelená úsporám. Na pasivní dům je možné ze Zelené úsporám získat jednorázovou dotaci 250 000 korun. Krom toho lze zažádat i na příspěvky na obnovitelné zdroje (solární kolektory, tepelné čerpadlo atd.), které jsou součástí pasivního domu.

Energetický průkaz budov

Představu o tom, jakou bude mít nový dům „spotřebu“, poskytne již zmiňovaný průkaz energetické náročnosti budov, který se od ledna 2009 povinně zpracovává pro všechny novostavby. Rozhodujícím kritériem je roční spotřeba energie na metr čtvereční celkové vnitřní plochy (kWh/m2/rok).

Náklady na energie jsou jedním z důležitých kritérií novostavby
Náklady na energie jsou jedním z důležitých kritérií novostavby. Foto: autor

Do výpočtu se zahrnuje energie spotřebovaná nejen na topení, ale i na ohřev vody, větrání, chlazení, osvětlení a na pohon čerpadel či ventilátorů. Nepočítá se naopak s energií na běžný provoz domácích elektrospotřebičů. Energetický průkaz staveb dělí domy do sedmi kategorií (A až G), přičemž třída A zahrnuje domy s nejnižší spotřebou, zatímco třída G nehospodárné stavby.

.
Kategorie energetické náročnosti
Druh budovy
A
B
C
D
E
F
G
Rodinný dům
< 51
51-97
98-142
143 – 191
192 – 240
241-286
286
Bytový dům
< 43
43 – 82
83 – 120 
121 – 162
163 – 205
206 – 245
> 245
Hotel/restaurace
<102 
102 – 200
201 – 294
295 – 389
390 – 488
489 – 590
> 590
Administrativní
< 62
62 – 123
124 – 179
180 – 236 
237 – 293
294 – 345
> 345
Nemocnice
<109 
109 – 210
211 – 310
311 – 415 
416 – 520
521 – 625
> 625
Vzdělávací
< 47
47 – 89
90 – 130
131 – 174 
175 – 220
221 – 265
> 265
Sportovní
< 53 
53 – 102
103 – 145
146 – 194 
195 – 245
246 – 297
> 297
Obchodní
< 67 
67 – 121
122 – 183
184 – 241 
242 – 300
301 – 362
> 362

Není pasivní dům jako pasivní dům

Trh s nemovitostmi nabízí nejrůznější varianty novostaveb, zdůrazňuje se jejich energetická úspornost a právě pojmy nízkoenergetický nebo pasivní dům se objevují v inzerátech stále častěji. Skutečné parametry staveb ale mohou vypadat různě. Pokud při dotazu na parametr energetické spotřeby domu (kWh/m2) prodejce nedokáže odpovědět, je lepší poohlédnout se jinde. Jako spolehlivý orientační prvek může sloužit zmíněný průkaz energetické náročnosti stavby.

Nejen pasivní dům ušetří energie
Nejen pasivní dům ušetří energie. Zdroj: Istockphoto.com

Průkaz ale není důležitý pouze z hlediska spotřeby domu, jeho součástí je i protokol, v němž lze najít další podstatné údaje o stavbě a faktorech, které spotřebu energie ovlivňují. Jde např. o informace o stavebních konstrukcích, o izolacích, jejich vlastnostech a stavu, o technickém zařízení budovy atd. 

Průkaz energetické náročnosti budov

Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budov (PENB) se týká všech novostaveb a rozsáhlejších rekonstrukcí, výjimky definuje vyhláška 148/2007 Sb. a jsou jimi např. budovy do 50 m2 plochy, zemědělské nebo dočasně užívané stavby (např. kostely). V současnosti PENB mohou vydávat pouze odborníci, kteří mají oprávnění udělované ministerstvem průmyslu a obchodu, je jich v současnosti asi 370 a jejich seznam včetně kontaktů je na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Nízkoenergetické bydlení: Jaké technologie vybrat?

Možností, jak realizovat úspornou stavbu je řada, lze stavět ze dřeva, cihel nebo materiály kombinovat. Představa pasivního nebo nízkoenergetického domu je zpravidla spojena s vrstvou masivního zateplení, která obaluje původní zděnou konstrukci. Moderní materiály a stavební postupy ale umožňují dosažení dobrých parametrů i bez takových opatření. Podle společnosti Wienerberger je možné dosáhnout nízkoenergetického standardu jen za pomoci zdiva (konkrétně se jedná o zdění jednovrstvých stěn z broušených cihel na maltu nebo pěnu). Jako příklad uvádíme následující tabulku.

Podmínky pro dvoupodlažní nízkoenergetický cihlový dům se spotřebou energie menší než 50 kWh/m2/rok (plocha vnějších stěn 176 m2):

stěny
POROTHERM 44 EKO+ Profi DRYFIX
POROTHERM 36,5 Ti Profi
podlahy
Skladba podlahy s tepelnou izolací 12 cm
okna
Izolační dvojsklo
Lepeny dřevěný rám
větrání
Mechanické větráni se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperaci)
roční náklady na topení
11 365 Kč*

*ceny plynu (vč. DPH) k 1. 4. 2010
Zdroj: Wienerberger, a.s.)

Autor: Redakce Nazeleno.cz