fbpx

Rekuperace: Představení technologie aneb proč ji zvolit?0

Dostatek čerstvého vzduchu je pro zdraví člověka nepostradatelný. Bez pravidelného větrání se neobejdou ani naše domy a byty. Větráním však především v chladnějších dnech uniká drahé teplo. Jak dilema úspora versus vzduch vyřešit? Východiskem může být rekuperace. Jak funguje a na co si dát při jejím výběru pozor?

Čerstvý vzduch je jednou ze základních potřeb člověka. Jeho nedostatek může vést k únavě, bolestem hlavy nebo poruchám spánku. Nedostatek vzduchu ve stavbách zvyšuje nepříjemnou vlhkost, která podporuje vznik plísní. Především moderní budovy s velmi dobrým těsněním a izolací, které nejsou dostatečně větrané, se mohou časem s tímto problémem potýkat.

„Řada výrobců uvádí 90 % účinnost rekuperační jednotky, často se však jedná pouze o teoretický údaj – klasické rekuperátory s deskovým výměníkem mají účinnost 50 – 70 %.“

Reklama

Častým větráním v domech, bytech nebo v kanceláři ale přicházíme zvláště v zimě o teplo a tím také o peníze. Aby bylo běžné větrání otevřenými okny dostačující a hygienické, mělo by být okno otevřené asi hodinu. Při takovémto větrání se ztratí 50 – 75 % tepla.

Větrání, rekuperace, chlazení

   – Energeticky úsporný dům: větrání a rekuperace 

   – Zelená úsporám: Nové podmínky

   – Rekuperace: Jaké parametry sledovat?

   – Pasivní klimatizace je zadarmo

Úspory energie pomocí rekuperace

Průměrný rodinný dům potřebuje pro ohřev příchozího vzduchu při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě -12 °C příkon přibližně 1,7 kW. Za rok dosáhne tepelná ztráta něco přes 3 MWh tepla. Pokud tento dům vytápíte elektřinou, zaplatíte za tepelné ztráty téměř 8 000 Kč ročně.

Moderním řešením dilematu teplo-vzduch je rekuperace, která je schopna zajistit výměnu vzduchu bez významných energetických ztrát. Kvalitní rekuperační zařízení mají účinnost zpětného zisku tepla kolem 90 % v celém rozsahu otáček ventilátoru. Při největších mrazech je rekuperace schopna zajistit, aby do místnosti proudil předehřátý vzduch o minimální teplotě 18 °C. V letním parnu je naopak možné do místnosti vhánět ochlazený vzduch.

Bez dostatečného množství čerstvého vzduchu se neobejdeme
Bez dostatečného množství čerstvého vzduchu se neobejdeme

Jak rekuperace funguje?

Zjednodušeně řečeno, rekuperační zařízení využívá teploty vzduchu odsávaného z domu nebo bytu k ohřevu chladného vzduchu, který je přiváděn z venku. V létě je to naopak – teplý vzduch je odváděn ven a dovnitř proudí chladný. Příchozí a odchozí vzduch se přitom nikdy nepotkají, pouze si přes speciální výměník předají teplotu. „Vydýchaný“ vzduch (často okořeněný různými vůněmi – například z kuchyně) je odveden ven i s pachy.

Na rušných třídách ve velkých městech je téměř nemožné okna otevřít, především díky hluku a prachu. Často jediným řešením, jak dostat do místnosti čerstvý vzduch je proto rekuperace. K té lze zakoupit i čistící filtry, které jsou schopny zbavit vzduch prachu, pylu a dalších alergenů.

Zemní výměník ohřeje nebo ochladí vzduch

Pro předehřátí čerstvého vzduchu se stále častěji využívá zemního výměníku. Země totiž výborně funguje jako zásobník sluneční energie. V létě se naopak využívá jejího chladu k ochlazování čerstvého vzduchu. Zemní výměník tepla je tvořen potrubím, které je uložené do země. Vzduch se nasává prostřednictvím ventilátoru rekuperační jednotky.

Schéma cirkulačního vzduchového zemního výměníku.
Schéma cirkulačního vzduchového zemního výměníku. Zdroj: www.pasivnidomy.cz

Teplota zeminy se v zimě pohybuje mezi 4 – 8 °C. Pokud bude teplota venkovního vzduchu -7 °C, objem vyměněného vzduchu 200 m3 za hodinu a výměník bude uložen v 1,7 metrech, bude teplota výstupního vzduchu ze zemního výměníku cca 5 °C. Výstupní teplota vzduchu ze zemního výměníku nesmí klesnout pod -3°C, aby se v rekuperátoru tepla zabránilo namrzání kondenzátu.

K zemnímu výměníku tepla je důležité zabudovat také předřazený filtr pro čištění nasávaného vzduchu. Ten zabrání usazování prachu a pylu na stěnách trubek a zamezí tvorbě bakterií a mikroorganismů. Filtr se mění podle potřeby (udávané rozmezí je velmi široké – od 4 do 87 měsíců).

Účinnost rekuperace

Pokud uvažujete o koupi rekuperační jednotky, jedním z klíčových kritérií, které byste měli při výběru zohlednit je její účinnost. Jde o to, kolik tepla je rekuperační zařízení schopno převést z odpadního vzduchu do čerstvého. Účinnost rekuperace je ovlivněna její konstrukcí a tzv. přestupní plochou, tedy velikostí plochy, kde probíhá teplotní výměna mezi odváděným a přiváděným vzduchem. Běžné rekuperátory s křížovým deskovým výměníkem mají účinnost mezi 60 – 70 %. Při maximálním objemovém průtoku vzduchu přitom jejich účinnost klesá pod hranici 50 %.

Účinnost rekuperace s deskovým výměníkem je mez 60 - 70 %
Účinnost rekuperace s deskovým výměníkem je mez 60 – 70 %

Rekuperátory s křížovoprotiproudými výměníky jsou podle většiny výrobců schopny dosáhnout 90 % účinnosti. Tato hodnota však často klesá se zvyšující se zátěží, kdy roste objem průtoku vzduchu. Při 100 % zátěži může účinnost klesnout až pod 70 %. Nejvíce účinné jsou protiproudé kanálové výměníky s dostatečnou plochou, která by například pro větrací množství vzduchu 300 m3 za hodinu měla být asi 60 m2. Takováto zařízení by měla být schopna dosáhnout deklarované 90 % účinnosti.

Pomocí rekuperace lze regulovat vlhkost

Moderní rekuperační jednotky lze nastavit tak, aby regulovaly vlhkost vzduchu na požadovanou hodnotu. Trvalý odvod vzduchu a spolu s tím i odvod vlhkosti lze u větracího zařízení, na rozdíl od běžného větrání okny, pohodlně kontrolovat. Pokud například svůj dům musíte na delší dobu opustit, nastavíte větrání na nezbytné minimum a vyhnete se tak vzniku nepřiměřené vlhkosti a zatuchlého vzduchu.

Některé rekuperační jednotky lze nastavit různým způsobem. Intenzitu větrání lze například nastavit na nízký stupeň s tím, že vlhkost je sledována čidlem a při překročení maximální hranice vlhkosti je sepnuto tzv. rázové větrání, které trvá tak dlouho, dokud je překročena maximální vlhkost.

Naopak, pokud je vlhkost vzduchu velmi nízká, je prostřednictvím čidla aktivováno parní zvlhčování. Využít lze také výměník vlhkosti, který z odváděného vzduchu předává vlhkost do vzduchu přiváděného. Domy nebo byty s malou produkcí vlhkosti (a tedy s nízkou vzdušnou vlhkostí) mohou za použití tohoto speciálního výměníku dosáhnout značného zlepšení.

Vyplatí se pořídit si rekuperaci?

Výhodou rekuperace je, že na rozdíl od obyčejného větrání okny, šetří energii. Na druhou stranu však samotné zařízení také nějakou energii spotřebuje. Je pro nás rozdíl výhodný? Pro zodpovězení této otázky můžeme uvést jednoduchý příklad na konkrétní rekuperační jednotce WRG-90-thermos 200 DC společnosti Paul, která v Německu získala certifikát pro pasivní dům.

Rekuperační jednotka WRG-90-thermos 200 DC
Rekuperační jednotka WRG-90-thermos 200 DC. Zdroj: www.rosain.cz

Tato rekuperační jednotka spotřebuje při stejnosměrném pohonu ventilátorů (které je úspornější) a průtoku vzduchu 150 m3 za hodinu 46 W. Tepelný zisk naopak při takovémto objemu vzduchu, 0°C venkovní teploty, 22 °C teploty v místnosti a při 90 % účinnosti dosáhne 1 020 W. Získaná energie v tomto případě převýší náklady 22krát.

Rekuperace nebo teplovzdušná jednotka?

Pokud uvažujete nad koupí rekuperační jednotky, promyslete nejprve, zda si chcete pořídit čistě rekuperační jednotku nebo jednotku teplovzdušnou, která slouží zároveň pro vytápění. Jednotka pro teplovzdušné vytápění se skládá z rekuperátoru tepla, ohřívače, filtrů a ventilátoru. Ohřívač tepla je většinou vodní a je napájen z místního zdroje tepla, například kotle na biomasu, zemní plyn apod.

Teplovzdušnou jednotku využijete především v zimě, kdy je potřeba vzduch přiváděný do budovy ohřát. Vzduch se nejprve předehřívá v zemním výměníku tepla, následně je ohříván odpadním vzduchem a v ohřívači vzduchotechnické jednotky. Na českém trhu lze najít několik výrobců, kteří se zabývají výrobou, resp. distribucí větracích jednotek s rekuperací tepla. Přehled některých z nich najdete na portálu TZB-info.

Na co si dát při výběru rekuperace pozor?

V případě, že jste se rozhodli pro pořízení čistého větrání bez teplovzdušného vytápění, měli byste se zajímat především o účinnost rekuperačního výměníku. Nespokojte se s tvrzením, že má účinnost 90 %! Chtějte vědět, zda se jedná o účinnost při maximálním větracím výkonu nebo jen o teoretickou účinnost, kterou jednotka dosahuje při nejmenším větracím množství.

Účinnost totiž klesá se zvyšujícím se průtokem vzduchu. Jak jsme již uvedli, klasické křížové rekuperátory mají účinnost mezi 50 – 70 %. Jak je na tom vámi vybraná jednotka s účinností prozradí také velikost teplosměnné plochy výměníku – čím větší, tím lepší. Dalšími kritérii, na něž byste se měli výrobce zeptat, je hlučnost jednotky, příkon ventilátorů izolovanost rekuperace, tedy možný únik teplat nebo přepravovaného vzduchu.

Autor: Jana Poncarová