![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Podívejte se, jak se staví pasivní dřevostavba v ČR!
REPORTÁŽ. Do svého pasivního domu nás pozval architekt Michael Kocych. Dům na okraji Frýdku-Místku je postavený ze dřeva z nedalekých Beskyd a kromě svého netradičního architektonického řešení je zajímavý i tím, že jako jeden z prvních domů v České republice získal certifikát SBToolCZ.
11. 10. 2011 | David Daniel
Ve zkratce:
Pasivní dům ve Frýdku-Místku architekta Michaela Kocycha se stal první dřevostavbou u nás, která získala certifikát kvality SBToolCZ. Jaká byla geneze projektu, který byl posuzován ve třiatřiceti kritériích a jaké jsou aktuální zkušenosti z provozu stavby?Na okraji Frýdku-Místku – překvapivě ve skutečně přírodním prostředí – se nachází pozemek ohraničený říční terasou a vzrostlými stromy. Ke stavbě rodinného domu si jej vybral architekt Michael Kocych, který tvrdí, že pokud se dnes architekt rozhodne stavět vlastní rodinný dům, měl by jako profesionál uvažovat minimálně o nízkoenergetickém standardu. Sám se rozhodl pro pasivní dům.
"Dřevostavba rodinného domu architekta Michaela Kocycha letos získala certifikát SBToolCZ."
Michael Kocych se problematice nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb věnuje dlouhodobě a má za sebou několik úspěšných realizací. Pro stavbu vlastního domu na okraji Frýdku-Místku si vybral tvarově specifický pozemek – nepravidelný a protáhlý v severo-jižním směru.
Vlastní stavba je koncipována jako dřevostavba, která je založena na dubových prazích, její půdorys tvoří obdélník s užitnou plochou 124 m2. Dispoziční řešení odpovídá zásadám pasivní výstavby – dům je kompaktní, má tvar kvádru a obytné místnosti jsou orientovány na jih. Za určitou nevýhodu z energetického hlediska lze považovat skutečnost, že v blízkém okolí domu jsou vzrostlé stromy.
Pasivní domy na Nazeleno |
– Pasivní dům: Co vědět před stavbou? |
Pasivní dům jako dřevostavba
Dřevostavba má dvojřadý konstrukční systém typu „two by four“, kde je vnitřní konstrukce nosná a vnější nenosná a vynáší fasádní systém. Dřevo pro stavbu přitom pochází z nedalekých Beskyd.
„Dřevostavby jsou již delší dobu mým oblíbeným oborem; vždy dám raději přednost dřevostavbě před zděným domem. Navíc jsem chtěl dům v pasivním energetickém standardu. V dřevěné technologii je tato přísná kriteria snazší splnit,“ říká o volbě stavební technologie vlastního domu Michael Kocych.
FOTOGALERIE
Projekt pasivního domu si vyžádal změny
Projekt pasivního domu se během času vyvíjel a doznal řadu změn. Původně byly navrženy dva rovnoběžné objekty (objekt bydlení a objekt architektonického studia). Po posouzení a vyhodnocení plusů (jako je začlenění do krajiny nebo příjemné místo) a minusů, kterými bylo hlavně umístění stavby vyžadující dlouhé inženýrské sítě a příjezdovou komunikaci, se architekt rozhodl stavbu umístit do střední části protáhlého pozemku.
Vytápění a ohřev vody |
|
„Šlo o to, aby měl dům urbanistickou návaznost na starou dřevěnou chalupu a rozdělil tak zahradu na přední veřejnou část a zadní soukromou klidovou zónu,“ říká o změnách Michael Kocych. „I zde měla stavba svůj vývoj. Nejprve stavba přízemní s plochou střechou, na ni byla menší kubická nástavba (ložnice s koupelnou, domácí pracovní hala). Z hlediska navržených materiálů zvítězila nakonec stavba čistě přízemní zastřešená pultovou střechou mírného sklonu s ozeleněním,“ dodává Michael Kocych.
Minerální vlna místo zmoklé slámy
Zásadní změna se týkala i typu izolace, která měla stavbě z velké části zaručit patřičné parametry z hlediska energetické potřeby. Jako izolace měly původně sloužit slaměné balíky – důvodem změny z dvoupatrové koncepce na přízemní totiž byla myšlenka izolovat dům právě tímto materiálem. Došlo tedy k optimalizaci stavby tak, aby bylo možno spolehlivě slámu jako stavební materiál do stavby použít, především s ohledem na dlouhou životnost zabudovaného materiálu.
„Po roce a půl, kdy již byla sláma nasbírána a uskladněna, došlo ve stohu k zásadnímu zlomu. Sláma promokla, tudíž byla nevhodná pro zabudování do konstrukce; vyhlídky na nový sběr slámy již byly nereálné. Základní konstrukce domu však již stála, byla koncipována pro izolování slámou – tloušťky obvodových stěn, půdní prostor pro dodatečné vkládání izolace pod střechu. Museli jsme vybrat jinou vhodnou tepelnou izolaci; rozhodli jsme se pro minerální izolaci technologie ECOSE společnosti Knauf Insulation,“ vysvětluje Michale Kocych.
Izolační parametry stavby
Část konstrukce | Součinitel prostupu tepla |
obvodový plášť | 0,074 W/m2K |
střecha | 0,065 W/m2K |
podlaha | 0,126 W/m2K |
okna – sever | 0,5 W/m2K |
okna -jih | 0,6 W/m2K |
Certifikát hodnotí stavbu komplexně
Dřevostavba rodinného domu architekta Michaela Kocycha letos získala certifikát SBToolCZ. Rozvoj pasivního stavitelství si vyžádal vznik nástrojů, které by objektivně ukázaly, jaké jsou skutečné parametry šetrných domů. I v tomto směru doháníme vyspělejší státy a s určitým zpožděním oproti západním státům se i u nás začínají uplatňovat certifikační nástroje, které zkoumají stavby z mnoha hledisek. Zdaleka přitom nejde jen o to, kolik energie ta či ona stavba při provozu ušetří, bere se ohled na její zasazení do krajiny, trvalou udržitelnost použitých materiálů, šetrný způsob výstavby neohrožující okolí, šetrnost hospodaření s vodou apod.
V českém prostředí byl vytvořen certifikační nástroj SBToolCZ, který zohledňuje třiatřicet kritérií a lze jej uplatnit jak na individuální výstavbu, tak na administrativní a rezidenční projekty. „Certifikace byla sice prováděna ve fázi projektu, stavba již však byla v realizaci, respektive před dokončením a neměla již tak přímý vliv na kvalitu stavby. V rámci certifikace jsem provedl nový výpočet energetické optimalizace dle PHPP2007, kdy bylo dosaženo nových a lepších pasivních hodnot,“ říká k procesu certifikace Michael Kocych.
Co je certifikát SBToolCZ |
Českým podmínkám byl „na míru“ vytvořen od letošního roku uplatňovaný systém SBToolCZ. Tato metodika pro bytové stavby ve fázi návrhu hodnotí 33 kritérií. Ta jsou rozdělena do tří základních skupin – environmentální (životní prostředí), sociální (neboli také sociálně-kulturní) a kritérium ekonomiky a managementu. Tyto skupiny jsou doplněny o čtvrtou skupinu kritérií týkajících se lokality budovy. SBToolCZ respektuje lokální podmínky ČR. Byl tak vytvořen český certifikační systém pro komplexní hodnocení budov. Kromě SBToolCZ se u nás uplatňují i zahraniční certifikační metody – LEED (USA), BREEAM (Velká Británie), DGNB (Německo). Certifikát SBToolCZ je mnohem komplexnějším zdrojem informací o stavbě než běžně uplatňované průkazy energetické náročnosti budov. Jde o mezinárodně uznávaný prestižní nástroj posuzování staveb. Největší výhodou pro investora je, že pokud proces certifikace zahájí již ve fázi projektu, může jej díky doporučení auditorů s minimálními náklady optimalizovat. V případě stavby Michaela Kocycha byla doporučena např. změna poměru použitých zdrojů energie a doporučena instalace obnovitelných zdrojů energie (TČ, fotovoltaika). |
Pokud jde o zkušenosti z provozu stavby, rozhodně se podle Michaela Kocycha osvědčuje použití kombinace obvodových dřevených izolačních stěn a vnitřních nosných zděných konstrukcí, které zajišťují akumulaci a tepelnou stabilitu dřevostavby.
„Z každého typu konstrukce jsem si vybral plusové parametry vhodné pro takto koncipovanou stavbu. Pokud jde o to, co bych dnes udělal v projektu jinak, zřejmě by šlo o změny v dispozici, především propojení kuchyně se zahradou, respektive přímou návaznost na severní terasu domu se severní částí zahrady,“ říká architekt Kocych.
Související články
Komentáře ke článku