![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Pasivní dům za 5,5 miliónů. Podívejte se, jak vypadá
Jak vypadá čerstvě dostavěný pasivní dům za 5,5 milionu? Proč v něm díky dokonalé izolaci takřka neklesá teplota ani v mrazech? Na to jsme se byli podívat v Loděnicích u Prahy. Prohlédněte si i vy pasivní dům postavený za pár týdnů!
08. 01. 2010 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Pasivní dům pana Jiránka je po všech stránkách originál. Jako vzor pro jeho stavbu posloužil typový dům Kubis Lumio. Investor si ho ale upravil k obrazu svému tak, aby splňoval parametry pasivního domu. Teplo je v domě získáváno pomocí rekuperace a na střeše domu jsou solární kolektory. Jak probíhala výstavba pasivního domu?V Loděnicích u Prahy vyrostl během několika dnů originální pasivní dům. Jeho majitel, Otakar Jiránek, vůbec neuvažoval nad tím, že by pro svoji rodinu postavil standardní dům. S pasivní stavbou má koneckonců pozitivní zkušenosti – jeho firma, která krátce po revoluci začala na český trh dodávat tehdy ještě neznámé biopotraviny, sídlí v jedné z nejstarších pasivních budov v ČR. „Úsporné domy budou podle mě čím dál důležitější, není to móda, ale jediná možná cesta,“ míní pan Jiránek.
„V pasivním domě klesla za dvanáct hodin teplota při venkovních -12 °C pouze o 1,5 °C, aniž by byl uvnitř zapnutý jakýkoli spotřebič.“
Majitel nového pasivního domu výstavbu pečlivě plánoval a vše detailně sledoval. S obdivuhodnou přesností si pamatuje veškeré detaily a technické parametry, o něž se rád podělil.
„Bydlení jsem potřeboval vyřešit rychle. Proto jsem se díval na možnosti montované stavby. Měl jsem pozitivní reference na firmu RD Rýmařov a v jejich nabídce mě zaujal typový dům Kubis Lumio. Musel jsem ho ale přizpůsobit ke svému obrazu,“ popisuje výběr dodavatele pan Jiránek.
Jak se klasický dům změnil na pasivní
Jedním z požadavků pana Jiránka bylo zvětšit půdorys typového domu, který narostl do délky i do šířky. Přízemí a první patro (dům není podsklepen) disponují celkovou užitnou plochu 167 m2. Méně viditelnou, ale podstatnou změnou, díky níž bylo dosaženo parametrů pasivního domu, prošla skladba konstrukcí. Zatímco u typového domu měla obvodová stěna tloušťku 265 mm a součinitel prostupu tepla U = 0,18 W/m2K, stěna pasivního domu pana Jiránka má tloušťku 387 mm a součinitel tepla díky izolaci rázem klesl na 0,14 W/m2K.
Pasivní dům vyrostl v Loděnicích během několika dnů. Takto to vypadalo třetí den stavby. Foto: Otakar Jiránek
Pasivní dům vyrostl na „zelené louce“ opravdu rychle. S montáží se začalo 9. listopadu a již po pěti dnech proběhlo první měření těsnosti obálky domu (tzv. blower-door test). Výsledek tohoto měření byl více než úspěšný. Naměřena byla hodnota n50,N = 0,43/h, přičemž požadovaná hodnota pro pasivní domy je n50,N = 0,6/h.
Krátce před vánočními svátky čekal dům ještě na položení podlah a drobné dodělávky. „Prioritou při stavbě domu byla jeho kvalita a rychlost,“ říká pan Jiránek. „A musím říct, že v okolí budí obdiv. Tady někteří lidé staví klasickým způsobem a jen zírají, když oni postaví dva metry stěny, my za tu dobu máme v podstatě celý dům,“ usmívá se majitel. Současně ale přiznává, že hodně času si vyžádala přípravná a projekční fáze, kdy bylo třeba dořešit nejrůznější detaily a hlavně prosadit si svoji představu o pasivním domě.
Pro pasivní dům jsou důležité dobře provedené izolace. Foto: Otakar Jiránek
„Člověk musí být vytrvalý a nesmí se nechat odradit nějakým prvotním nezájmem. RD Rýmařov nabízel sice nějaké typové pasivní domy, ale byly to všechno ještě konstrukce difúzně uzavřené, což mi nevyhovovalo. Po nějaké době přemlouvání se mi nakonec podařilo RD Rýmařov přesvědčit, že difúzně otevřené konstrukce mají budoucnost a že do tohoto typu konstrukce půjdeme společně,“ vzpomíná pan Jiránek.
|
Difúzně otevřené konstrukce využívají fyzikální jev difúze, tedy prostup plynů mechanismem molekulárního přenosu. Ve stavebnictví se nejčastěji jedná o difúzi mezi suchým vzduchem a vodní parou. Výhody difúzně otevřených konstrukcí:
|
Pasivní dům s difúzně otevřenou konstrukcí
Při plánování pasivního domu se tedy soustředil na to, aby konstrukce domu byla difúzně otevřená. K vnějšímu zateplení stěn byl proto použit difúzně otevřený fasádní systém STO ThermWood s dřevovláknitou izolací. Výhodou použité difúzně otevřené konstrukce je vysoká úroveň prefabrikace, minimální náklady na vytápění i chlazení a použití ekologických materiálů.
Difúzně otevřená konstrukce pro pasivní provedení domu. Zdroj: www.rdrymarov.cz
Vnitřní i vnější opláštění stěn je podobně jako u typového domu Kubis Lumio tvořeno sádrovláknitými deskami Fermacell. U obvodových stěn jsou ale navíc přidány parobrzdné sádrovláknité desky Fermacell Vapor, které jsou také součástí difúzně otevřené konstrukce domu. Tento materiál funguje jako parobrzda a konstrukci navíc staticky vyztuží. Pan Jiránek chtěl původně tyto desky použít i na stropy. Nakonec dal ale přednost standardní konstrukci RD Rýmařov s klasickou parozábranou.
Difúzně otevřená konstrukce pro pasivní provedení domu splňuje požadavky dotačního programu Zelená úsporám. Zdroj: www.rdrymarov.cz
Další významnou novinkou, kterou se pasivní dům pana Jiránka liší od klasického typového domu, jsou ekologické tepelné izolace z dřevovlákna, které jsou použity ve stěnových a střešních skladbách konstrukce. Použita je například izolace z konopí Canaflex. „Všechny izolace jsou dělané z přírodních materiálů a jsou snadno recyklovatelné. Až stavba dožije, tak se pro životní prostředí nestane zátěží. A i při výrobě představují ekologické izolace daleko menší energetickou zátěž než klasické stavební materiály,“ vysvětluje svoji volbu Jiránek a přitom ukazuje zbytky přírodní izolace, které ve svém pasivním domě využil.
Otakar Jiránek ukazuje skladbu obvodové stěny svého pasivního domu. Foto: autorka
Základová deska, která izoluje
Změnu zaznamenala i základová deska. Pasivní dům pana Jiránka je postaven na tzv. plovoucí desce. Na pláni, z níž se odebrala zemina, se udělaly drenáže, na ně se položila geotextílie a 50 cm hrubého štěrku. Na něj přišla opět geotextílie, tenká vrstva písku a na ni dvě vrstvy extrudovaného polystyrenu o tloušťce 10 cm. „Z toho se vytvořila taková vana, do které se udělala izolace proti vodě a radonu a potom se do konstrukce vylilo 20 cm betonu. To vytvořilo monolitickou desku, která leží na izolaci a díky níž se předešlo veškerým tepelným mostům zespoda,“ upřesnil majitel.
Změnou prošla i základová deska, která je součástí akumulačního systému pasivního domu. Foto: Otakar Jiránek
Jedná se v podstatě o opačný postup. Běžně je totiž izolace uložena na betonovou desku. „Izolaci máme pod betonovou deskou, a tak je základová deska už součástí akumulačního systému domu. Důvodem je, že dřevostavby – pokud nemají uvnitř masivní zdi – hůře akumulují. Nám akumulaci zčásti zajišťuje samotná základová deska,“ vysvětlil pan Jiránek.
První pasivní dům, který má šanci získat dotace
Pasivní dům svému majiteli šetří náklady na energie, které by vynaložil v klasickém domě. Pro představu, standardní dnešní novostavby spotřebují kolem 130 kWh/m2 tepla za rok, zatímco ty pasivní nesmí překročit hodnotu 15 kWh/m2 za rok. Tento parametr pasivní dům pana Jiránka splňuje, a proto také může – jako vůbec první pasivní dům v České republice – směle požádat o dotaci z programu Zelená úsporám. Magazín Nazeleno.cz bude průběh vyřizování žádosti sledovat.
Při naší návštěvě ještě nedodělané stavby, kde se právě chystalo pokládání podlah, bylo uvnitř domu příjemné teplo, ačkoli venkovní teplota se pohybovala hodně pod nulou. Kolik pasivní dům panu Jiránkovi skutečně ušetří energie, ukáže až jeho provoz a konkrétní zkušenost.
„V domě není žádné aktivní topení a některé izolace je ještě potřeba dokončit. Všiml jsem si ale, že když jsem večer z domu odcházel, bylo na teploměru asi 16,8 °C a venkovní teploměr ukazoval -12°C. Když jsem přišel druhý den ráno, teplota uvnitř domu za dvanáct hodin klesla pouze o 1,5°C, a to v domě neběžel jediný spotřebič,“ podělil se o zkušenost pan Jiránek.
Topení není nutné, postačí rekuperace
Pro pasivní dům jsou životně důležité dobře provedené izolace, které utěsní poslední skulinku tak, aby neunikalo teplo. O příjemnou pokojovou teplotu se postará rekuperace, neboli zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu, která do domu navíc přivede čerstvý vzduch.
Kamna na dřevo a rekuperační jednotka se postarají o příjemnou teplotu v domě. Foto: autorka
Dům je vybaven akumulační nádrží o objemu 925 l, která je ohřívána solárními panely umístěnými na střeše. V případě tuhé zimy, může být využit kotel na dřevo umístěný v obývacím pokoji. Kotel do akumulační nádrže dodává 10 kW, zatímco přímo do vzduchu jdou 3 kW tepla.
O příjemné prostředí uvnitř velkého obývacího pokoje se postarají také velká okna orientovaná na jihozápad. Během naší návštěvy tento pokoj příjemně osvětlovalo a prohřívalo zimní slunce. V celém domě jsou použita okna Slavona s trojitým zasklením, která mají izolační parametr Uw = 0,7.
Fotovoltaická elektrárna vydělá i ušetří energii
Investor myslel i na vlastní výrobu elektřiny ze slunečního záření, kterou zajistí fotovoltaické panely umístěné na jižní straně střechy. Solární elektrárna má instalovaný výkon 4 kWp a při maximální výkonu by měla být schopna vyrobit až 4 MWh elektřiny ročně. Tuto elektřinu může pan Jiránek využívat pro vlastní potřebu a inkasovat tzv. zelené bonusy nebo veškerou vyrobenou elektřinu prodávat za příznivé výkupní ceny. Vzhledem k tomu, že stavba byla dokončena ještě v prosinci, budou se na elektřinu z této fotovoltaické elektrárny vztahovat výhodnější výkupní ceny, resp. zelené bonusy stanovené pro rok 2009.
Slovníček: Co je to Wp? |
Zkratku Wp (watt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon – v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout. Výkon solárních elektráren je běžně udáván v kWp (platí, že 1 kWp se rovná 1 000 Wp). 1 instalovaný kWp je schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8–10 m2 plochy. |
Nic však není zadarmo. Celkovou výši investice do pasivního domu zatím pan Jiránek spočítanou nemá. Bez základové desky a fotovoltaických panelů však náklady odhaduje na 5,5 milionů korun. Přiznává ale, že se při výběru materiálu zabýval spíše jeho kvalitou a parametry než cenou a že investici do pasivního domu považuje za nejlepší investici na důchod.
„Investicí do budoucna jsou třeba i fotovoltaické panely. Tato investice se zaplatí až za x let. Ceny energií ale půjdou nahoru a o panelech si myslím, že jsou perspektivní. Nesmíme se na to dívat krátkozrace,“ vysvětluje svoji životní filosofii.
Pasivní dům Otakara Jiránka v Loděnicích. Foto: autorka
Související články
Komentáře ke článku