fbpx

Pasivní dům: Co je dobré vědět před stavbou?0

Pasivní domy jsou „in“ a jejich nabídkou se pyšní nejedna developerská společnost. Nenechte se ale zmást – není všechno zlato, co se třpytí. Jaké parametry by měl pasivní dům splňovat? Co je pro výstavbu v pasivním standardu klíčové? Vyplatí se do pasivního domu investovat?

Když se řekne pasivní dům, mnozí z nás vlastně nemají příliš jasnou představu, o co jde. Povětšinou slyšíme něco o „chytrém a úsporném domě“, který je svým obyvatelům schopen poskytnout velmi příjemné prostředí pro život. To je bezesporu pravda, nutno však doplnit, čím je tento komfort vykoupen. Pasivní dům je totiž stavbou, u níž platí: čím vyšší náklady při počáteční investici, tím nižší náklady při provozu. Samotný provoz domu je velmi levný a ekonomický, stojí za tím ovšem nejmodernější technologie, které se mohou prodražit.

Pasivní dům se díky malé spotřebě tepla pro vytápění obejde bez klasické otopné soustavy.“

Reklama

Na druhou stranu je pasivní dům stavbou, která mnohé starosti vyřeší za nás. Za náklady zhruba o 15 % vyšší si tak lze pořídit o mnoho příjemnější a pohodlnější bydlení, než jaké známe z běžných developerských katalogů. Pojďme se podívat, co nám může pasivní dům nabídnout a jak vychází ze srovnávacího klání s běžnou současnou výstavbou.

Pasivní a nízkoenergetické domy

   – Pasivní dům: Kvalitní izolace je základ

   – Pasivní domy povinně po roce 2020

   – Energetický průkaz budov u novostaveb

   – Zelená úsporám: Dotace na pasivní domy

   – Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům

Pasivní dům: Stavba nenáročná na vytápění

Čím konkrétně se pasivní dům liší od běžné novostavby?Pasivní dům je stavba, která má velmi malé tepelné ztráty. Teplo, které běžně dům spotřebuje při vytápění, se udává v kilowatthodinách na metr čtvereční vytápěné plochy. U pasivního domu se tato hodnota pohybuje pod 15 kWh/m2, zatímco u běžného domu je to zhruba 80 až 140 kWh/m2. Rozdíl 65 až 125 kWh/m2 znamená až 90% úsporu na energiích za rok.

Pasivní dům nemusí být nutně hranatá kostka. Zvolit můžete klasiku se střechou sedlovou, pultovou nebo zaoblenou
Pasivní dům nemusí být nutně hranatá kostka. Zvolit můžete klasiku se střechou sedlovou, pultovou nebo zaoblenou

Extrémně nízké náklady na vytápění tak ročně činí pouze něco okolo 2 000 až 5 000 Kč podle velikosti vytápěné plochy a konkrétních tepelných ztrát. Teplo, které pasivní dům ročně spotřebuje k zajištění tepelné pohody, je natolik malé, že zde není třeba instalovat žádnou otopnou soustavu.

Kvalitní izolace: Nezbytnost pasivního domu

Hlavním důvodem malých tepelných ztrát pasivního domu je velmi kvalitní zateplení. Silná vrstva izolace, dobré utěsnění a minimalizace tepelných mostů je předpokladem, abychom dům nemuseli vytápět a přitom se v něm cítili příjemně. Jako izolační materiál se používají běžně dostupné materiály –minerální či skelná vata, PPS apod. V závislosti na volbě materiálu se šířka izolace pohybuje od 200 do 400 mm. Zapomenuty ale nesmějí zůstat ani ostatní plochy –ať už okenní či dveřní otvory. I zde musí nárok na prostup tepla splňovat náročně požadavky, tedy být nižší než 0,85 W/(m2K).

Okna navíc v pasivní stavbě získávají svůj další rozměr. Nejenže prosvětlené plochy v domě působí dobře na naši psychiku, z technického hlediska je sluneční záření pro pasivní dům doslova „nabíječkou baterek“. Energie ze slunce, která se dostává skrze okna do interiéru, totiž zůstává uvnitř a ohřívá stavbu. Díky kvalitnímu zateplení teplo neuniká, ale příjemně prostor vyhřívá. Velmi důležitá je proto u pasivních staveb orientace ke světovým stranám – obytné části budovy by vždy měly směřovat k jihu.

I v zimě je v pasivním domě příjemně – teplo se zde nakumuluje a díky zateplení neuniká
I v zimě je v pasivním domě příjemně – teplo se zde nakumuluje a díky zateplení neuniká

Jak se ale stavba ohřeje v době, kdy slunce na obloze nesvítí? Tento problém řeší právě kvalitní zateplení, které stavbě zajišťuje výbornou schopnost tepelné stability. Znamená to, že teplota uvnitř klesá jen velmi pomalu – několik chladných dní tak znamená teplotní pokles pouze o několik málo stupňů. Navíc lze vzduch uvnitř dohřívat prostřednictvím větrací jednotky.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací

Dům máme utěsněný, teplo zajištěno, ale jak to udělat, abychom uvnitř mohli dýchat stále čerstvý vzduch? Pokud jsme tak dokonale utěsňovali okna, máme je zase otevírat, aby nám při tom uteklo vzácné teplo?  I tato otázka je v inteligentním pasivním domě předem vyřešena. Větrání a přívod čerstvého vzduchu zde totiž zajišťuje tzv. systém vytápění s rekuperací.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací je soustava, které zajišťuje neustálé nasávání čerstvého vzduchu zvenku. Ten je postupně zbaven škodlivin a před vstupem do místnosti je ohřán na pokojovou teplotu. Filtry jsou navíc schopny zachytit i takové nečistoty, jako jsou pyly a prach, a tak je pobyt v  domě vhodný i pro alergiky. Ohřátí vzduchu zajišťuje tepelný výměník, v němž odváděný vzduch předá teplo čerstvému vzduchu přiváděnému zvenčí. Účinnost moderních rekuperací je okolo 95 %, což znamená, že pouze zhruba 5 % vzduchu musí být dohříváno elektricky nebo teplovodně.

Kvalitní projekt: První krok k úspornému bydlení

Pro stavbu funkčního pasivního domu, který svým majitelům bude schopen poskytnout příjemné prostředí k životu, je prvním nejdůležitějším předpokladem kvalitní projekt. Velmi důležitý je potažmo i výběr projektanta, příp. ateliéru, který bude dům navrhovat. Nelze například příliš věřit developerským firmám, které nabízí své běžné katalogové domy i v pasivním provedení. Pasivní dům je totiž vždy projektován do konkrétního místa, s konkrétními požadavky investora.

Nejvíce prosklenou fasádu má pasivní dům k jihu – slunce je zde důležitým zdrojem světla i tepla
Nejvíce prosklenou fasádu má pasivní dům k jihu – slunce je zde důležitým zdrojem světla i tepla

Aby se dům skutečně mohl nazývat pasivním, musí splňovat některé důležité hodnoty. Kromě již uvedeného tepla spotřebovaného při vytápění, je to například také hodnota konečné spotřeby všech energií domu (na vytápění i krytí celkové potřeby elektrického proudu) a zároveň hodnota celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů. Aby nebyla poslední jmenovaná hodnota překročena, je u pasivních domů vhodné krýt alespoň část energetických výdajů z obnovitelných zdrojů energie. Mohou to být třeba fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu nebo solárně-termické kolektory, které ohřívají vodu.

Za kolik lze pasivní dům pořídit?

Zdá se tedy, že v pasivním domě musí vše být předem promyšleno do nejmenších detailů. Nebude taková stavba ale pro investora znamenat přemrštěné nároky na pořizovací náklady? Náklady na pasivní dům by neměly přesáhnout 25 % oproti běžné výstavbě. Celkové náklady však mohou být navýšeny o pouhých 10–15 %.  Vyšší cena se odvíjí od kvalitnější tepelné izolace a dalších „nadstandardních“ prvků, jako je například rekuperace, okna s trojitým zasklením apod.

Kvalitní zateplení je jedním ze základních předpokladů pro kvalitní fungování pasivního domu
Kvalitní zateplení je jedním ze základních předpokladů pro kvalitní fungování pasivního domu

Aktuálně neběží žádný program, z něhož by bylo možné čerpat dotace na výstavbu pasivních domů. Velký dotační program Zelená úsporám, který mohl investorům se stavbou pasivního domu pomoci, byl zastaven. V jeho rámci bylo možné na rodinný pasivní dům získat jednorázovou dotaci ve výši 250 000 Kč.

Pasivní dům versus novostavba

 

Charakteristika
potřeba tepla na vytápění (kWh/(m2a))
zdroj vytápění
tloušťka izolace (mm)
větrání
pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce
méně než 15
teplovzdušné vytápění s rekuperací
200–400
větrání s rekuperací
Novostavba
klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, konstrukce na úrovni požadavků normy
80–140
klasická otopná soustava
70–150
otevření okna

 Pasivní domy v ČR a Evropě

Ačkoli je stavba pasivního domu nákladnější, jedná se o investici, která se časem vrátí a v budoucnu nám ušetří náklady na energie. Přesto je těchto typů domů v tuzemsku poskrovnu – konkrétně u nás najdeme 200 až  300 pasivních staveb, z nichž drtivou většinu tvoří rodinné domy. Toto množství skutečně není nijak velké s porovnáním s dalšími zeměmi, jako jsou Německo nebo Rakousko, kde jsou v pasivním standardu postaveny desetitisíce domů. Na svůj „zlatý věk“ české pasivní domy stále ještě čekají.

A jaké je bydlení v pasivním domě? Vyzkoušet si to můžete například v ukázkovém pasivním domě Plzni Božkově. Zdejší vzorový dům funguje od loňského roku a plní funkci školícího centra. Na seminářích, které jsou zde pořádány, hosté diskutují o zvýšených nákladech na nízkoenergetickou a pasivní výstavbu a jejich návratnosti. Zároveň mají vážnější zájemci o stavbu pasivného domu možnost strávit zde i několik dní a vyzkoušet si tak pasivní stavbu z pohledu jeho obyvatele.

Více informací o pasivním domě najdete na stránkách Centra pasivního domu.

Autor: Redakce Nazeleno.cz