fbpx

Martin Bursík: Stavíte? Pořiďte si pasivní dům se solárními kolektory0

(Druhý díl rozhovoru.) Martin Bursík radí čtenářům Nazelena! V exkluzivním rozhovoru doporučuje stavět domy v pasivním standardu a se solárně-termickými články. Jak se dívá na tepelná čerpadla a další technologie? Budou vyplaceny všechny žádosti z programu Zelená úsporám? Bylo jeho uzavření chybou?

Bývalý ministr životního prostředí vytápí svoji chalupu kotlem na peletky. Čtenářům Nazelena by doporučil instalovat si na střechu domu solární kolektory. Rozhodně ale nedoporučuje vytápět elektřinou. „To je nejméně ekologický zdroj v našich podmínkách, kde se 61 % elektřiny vyrábí z uhlí,“ říká Bursík.

Reklama

Martin Bursík: podrobný rozhovor o energetice

– Fotovoltaika, nový zákon o podpoře energetických zdrojů

– Rady Martina Bursíka pro domácnosti, Zelená úsporám

Připravujeme

– Budoucnost energetiky, biomasy a bioplynu

Běžná zpravodajská média příliš neřeší problematiku výkupních cen či budoucnosti energetiky. Magazín Nazeleno připravuje seriál podrobných rozhovorů s osobnostmi, které rozeberou témata do hloubky. Nechceme zkratkovité a ideologické odpovědi, zdali modrá, nebo zelená planeta. Chceme se dozvědět, jak se dotazovaní dívají na energetiku i běžné problémy domácností a o jaké konkrétní kroky usilují. V prvním díle jsme vyzpovídali Martina Bursíka. Rozhovor je rozdělen do tří tematických částí.

Co byste doporučil člověku, který staví rodinný dům? Jaký zdroj vytápění si má pořídit?

Zaprvé bych mu doporučil, aby si našel architekta, který bude schopen vyprojektovat pasivní dům s minimální spotřebou tepelné energie. Hlídat si zateplení fasády, zateplení střechy, parametry u oken. Zadruhé, aby součástí topného systému byly solární kolektory včetně orientace střechy nebo fasády na jih, aby měl maximální výnos energie. K solárním kolektorům je vhodný velký akumulační zásobník pro teplou užitkovou vodu i vytápění.

Pak záleží, s jakým topením to bude kombinovat. Určitě ne elektřina. To je nejméně ekologický zdroj v našich podmínkách, kde se 61 % elektřiny vyrábí z uhlí.

Co si myslíte třeba o tepelných čerpadlech?

Tepelné čerpadlo je technologicky velmi vyspělý zdroj, ale pořád zde zůstává jedna třetina vstupů v podobě elektřiny. Když člověk uvažuje ekologicky, musí si uvědomit, že využívá elektřinu, jejíž původ je vysoce problematický.

Sám využíváte kotle na biomasu. Myslíte si, že jde o dobrý zdroj vytápění?

Bál bych se jej bezvýhradně doporučit. Nejsem si jistý, nakolik bude stát ochoten a schopen regulovat využívání biomasy tak, aby dokázal udržet ceny.

Zelená úsporám? Jednoznačně úspěch

Jak hodnotíte program Zelená úsporám?

Program začal s velikou nevolí a kritikou. Tuším, odkud jde, protože tehdy byl obrovský problém ho vůbec prosadit. Byla tady představa teplárenství i ČEZu, že peníze z emisních povolenek získají na ukládání uhlíku do podzemních struktur anebo na čisté uhelné technologie. Já jsem se těmto názorům mohl jen usmívat, protože jsem věděl, že japonský či rakouský daňový poplatník nikdy nedá peníze na to, aby se v České republice stavěly uhelné elektrárny.

A jak jej hodnotím? Podle poslední bilance programu Zelená úsporám existuje 79 tisíc ministrem podepsaných žádostí ve výši 16 mld. korun. Další žádosti čekají, celkový odhadovaný objem je 22 mld. korun do zateplení a vytápění obnovitelnými zdroji. Zkušenost se Zelenou úsporám nám ukázala, že v době krize je možné vytvořit 19 tisíc pracovních míst. A byla to pracovní místa, která byla dominantně vázaná na regionální zaměstnanost.

Reálně je ale vyplaceno mnohem méně peněz…

K 30. září 2011 bylo vyplaceno 7,1 miliard korun.

Program byl projektovaný na kolik? Mluvilo se o 20-25 miliardách korun.

Výnos je okolo nějakých 20 miliard korun a myslím si, že už víc nezískáme.

Spuštění Zelené úsporám bylo uspěchané záměrně

Nebylo spuštění programu Zelená úsporám uspěchané? V úvodních měsících se měnily a zjednodušovaly podmínky a nakonec naopak peníze chyběly.

Je důležité si uvědomit, že jsem podepisoval v březnu prodej jednotek, které jsme prodávali Japonsku za 400 miliónů euro. A ten program jsme spouštěli na Den Země 22. dubna 2009. V té době byla již vládě vyslovena nedůvěra. Cítil jsem, že je nutné zabránit tomu, aby byl za nové politické konstelace program ukraden.

Do programu do značné míry zasahovali partneři z Japonska, protože chtěli mít garanci, že takzvaný greening, tedy efektivita využití investic pro další snižování emisí skleníkových plynů, bude co nejvyšší.

Program nicméně velice rychle doznal změn. Podmínky se zjednodušovaly a program se otevíral dalším žadatelům.

Myslím si, že program by měli hodnotit jiní, ale považuju prvotní ohlasy za nespravedlivé, motivované českou švejkovskou skepsí. „V tom bude svinstvo jako ve všech dotacích.“ My jsme se inspirovali například v Salcburku, který má průhledný systém dotací, s nímž automaticky pracují architekti při návrhu domu.

Podmínky se ale stejně postupně zjednodušovaly.

Od nás bylo poctivé, že jsme si k tvorbě podmínek přizvali odborníky z akademické půdy. Podmínky byly nastaveny tak, aby přinesly kýžený efekt, ne z pohledu úspěšnosti programu. Na druhé straně tenhle přístup také vedl k nedostatečné odezvě a měli jsme starost o to, aby se peníze vyčerpaly. I když jsem nebyl ministrem, byl jsem v  týmu, který pracoval na dalším zjednodušení, které vedlo k fixní podpoře na metr čtvereční podle snížení tepelné spotřeby, což hodnotím jako pozitivní opatření.

Ale ani to nebyly poslední změny. Dál se rozšiřoval okruh potenciálních žadatelů.

Za ministryně Bízkové se z pro mne nepochopitelných důvodů program najednou rozšířil ještě o čtyři miliardy investic pro veřejné budovy. Dodnes nechápu proč, když je možné tyto objekty financovat z operačního programu Životní prostředí.

My jsme Zelenou úsporám od počátku orientovali směrem k rodinným domům a k obnovitelným zdrojům energie, protože se nám nepodařilo pro ně získat peníze z evropských fondů (operačního programu Životní prostředí).

Investovat peníze do Prunéřova je nesmysl

Jak byste financoval zateplení těchto veřejných budov?prostředí

Veřejné budovy mohly být velmi elegantně financovány z operačního programu Životní . Stačilo pochopit, že peníze, které jsou na průmyslové znečištění, nejsou čerpány, protože firmy nereagují, a dát ty peníze sem.

Proč ale najednou hrozí, že v programu chybí peníze a musel být prakticky ze dne na den uzavřen?

Já se na pozdní uzavření programu dívám velmi kriticky. Šlo o politicky motivovaný krok ministra Drobila, který čekal na druhé kolo senátních voleb a teprve pak zavřel program. V mezičase došlo k převisu poptávky nad nabídkou a teď se honí finanční prostředky.

Myslím si, že jsme mohli daleko efektivněji využít tohoto období a nabízet ve světě odprodej jednotek na základě jasně prezentovaných výsledků našeho programu a jeho efektu v oblasti snižování emisí a skleníkových plynů.

Je ta příležitost, o které teď mluvíte, definitivně pryč?

Příležitost ještě kompletně pryč není, ale všeho všudy ministerstvo prodalo Světové bance zhruba 2,1 milionů jednotek. Měl jsem o tomto problému jediný rozhovor s ministrem Chalupou a upozornil jsem ho, aby velmi dobře zvážil, jak se k tomu programu postaví, protože apriori kritika programu v momentě, kdy vůbec nemohl vstřebat data a argumenty, poškodí Českou republiku. Pokud se k programu vyjádří ministr kriticky, je to problém, který odradí investory od dalších kontraktů s Českou republikou. Myslím si, že potom přehodnotil názor a stavěl se k tomu odlišně.

Ministr Chalupa hlavně prezentuje, že zavedl do programu konečně pořádek a spravil jej.

Jestli něco spravoval, pak spravoval problém svého předchůdce ministra Drobila, který uzavřel ten program příliš pozdě. K současnému ministrovi jsem kritický hlavně v otázce co dál. Pro mě je prostě neomluvitelné selhání ministra, který přijde na jednání vlády a sám za Ministerstvo životního prostředí navrhne vládě, aby schválila postupný náběh aukcí v elektroenergetice, a na zlatém podnose takto věnuje dominantním elektrárenským společnostem a dalším povolenky zdarma, přestože efekt z toho bude prakticky nulový. Měl bojovat za to, aby stejně jako v 25 dalších státech platili všichni znečišťovatelé za každou tunu emisí oxidu uhličitého a získat polovinu výnosu z toho určeného (což je dáno směrnicí).

Bavíme se zhruba o třiceti miliardách korun v období 2013-2020, které setsakramensky potřeboval na pokračování programu. Považuju to za absolutní selhání a nepochopení příležitosti.

Není ale logické investovat prostředky do společností, které se na výrobě energie podílí nejvíce?

Tak se podívejme, co nabízejí Prunéřov, Tušimice a Počerady. To jsou projekty, které už byly naplánovány daleko dříve, než se vůbec postupný náběh aukcí stal součástí evropské legislativy. Být Evropskou komisí, tak bych to České republice neschválil a považoval bych to za podvod.

Jaké je vaše celkové hodnocení programu Zelená úsporám?

Zelená úsporám měla běžet tři roky, za rok a půl byla vyčerpána, ať mně tedy nikdo neříká, že program byl neúspěšný. Neúspěšný možná jen v tom smyslu, že na něj byly neuvěřitelné útoky a že byl pozdě zavřen.

Martin Bursík (52)

  • bývalý ministr životního prostředí (1997), (2007-2009)
  • bývalý předseda Strany zelených, prošel i dalšími stranami (OH, KDU-ČSL)
  • v současnosti energetický poradce
  • spolupracuje s asociacemi obnovitelných zdrojů, v poslední době se vyjadřoval po jejich boku k zákonu o podporovaných zdrojích energie

Autor: Jana Poncarová