fbpx

Zjistěte, zda z vašeho domu uniká teplo: Blower-door test0

Postavili jste pasivní nebo nízkoenergetický dům a chcete ověřit, zda se z něho neztrácí zbytečně teplo? Nebo potřebujete zjistit, jak je na tom váš starší domek s úniky energie? Pomůže vám Blower-door test. O co jde? Jak se Blower-door test provádí a co vše odhalí?

Jedním z nejdůležitějších požadavků na pasivní dům je minimální průvzdušnost konstrukce. V poslední době se k této vlastnosti pasivních staveb začíná více přihlížet především proto, že průvzdušnost (resp. neprůvzdušnost) ovlivňuje energetické vlastnosti dané budovy. Velmi zjednodušeně řečeno, čím menší průvzdušnost, tím menší energetické nároky.

„Čím těsnější a kvalitnější tepelná obálka budovy je, tím spíše se stavba přiblíží pasivnímu standardu.“

Reklama

Testování neprůvzdušnosti vnější budovy obálky budovy se odborně říká Blower-door test. Jeho prostřednictvím odborníci zjišťují, zdali jsou někde v plášti budovy místa, jimiž by z domu unikalo teplo „Hlavním účelem Blower- door  testu je ověření míry vzduchotěsnosti ve vztahu k energetickým ztrátám a účinnosti rekuperačního větrání,“ říká Stanislav Paleček, zakladatel Asociace Blower Door CZ.

SERIÁL: Pasivní domy

   – Co vědět před stavbou pasivního domu

   – Izolace jako základ pasivního domu

   – Jak efektivně topit v pasivním domě

   – Pasivní domy povinně po roce 2020

   – Výhody a nevýhody domů z katalogů

Podle Palečka se totiž míra průvzdušnosti v tomto ohledu dá přesně přepočítat na přídavek energetické ztráty objektu, a proto její snižování a kvalita tepelné obálky jsou hlavními kritérii pro dosažení nízké energetické náročnosti budov. Tedy zhruba a jednoduše: čím těsnější a kvalitnější tepelná obálka budovy je, tím spíše se stavba přiblíží pasivnímu standardu. A právě zmíněná těsnost, tedy neprůvzdušnost se při tomto testu měří.

Dřevostavba připravená pro Blower-door test
Dřevostavba připravená pro Blower-door test. Zdroj: archiv Ing. arch. Davida Křečka

Hlavní vzduchotěsnící vrstva plní kromě tepelné ochrany i další důležité funkce. „Téměř ve všech případech má funkci parozábrany – tedy vrstvy, která brání nebo brzdí prostup vlhkého vzduchu do konstrukce stavby a tím stavbu chrání proti kondenzaci v konstrukcích,“ upřesňuje Stanislav Paleček. Kromě toho mohou případné netěsnosti v obálce budovy ovlivňovat i povrchové teploty a vzduchovou neprůzvučnost. „Výsledek testu je tedy velmi často měřítkem kvality spojení důležitých prvků konstrukce stavby.“

Jak se Blower-door test provádí?

Přípravy a samotné provedení Blower-door testu trvají v závislosti na velikosti budovy a její dokončenosti, řádově od několika minut až po hodiny u velké a komplikované stavby. „Před testem je v budově třeba zavřít okna a dveře a ucpat „balónkem“ všechny kruhové otvory – např. kanalizaci, vodu atp. Kromě toho musí být už předtím na stavbě hotové vzduchotěsné přelepení ostatních otvorů. Dle zkušenosti je příprava rodinného domu hotová do hodiny, následně probíhá cca půl hodiny až hodinu test,“ říká architekt David Křeček.

Samotný test se provádí tak, že se do některého z obvodových otvorů budovy, tedy do dveří či okna, umístí rám s osazeným regulovatelným ventilátorem, který je v rámu utěsněn plachtou. Následně se připojí měřící sondy, které zjišťují vnitřní a venkovní tlak. Po zapnutí ventilátoru je v budově vytvářen přetlak nebo podtlak až do chvíle, kdy je mezi vnitřním a venkovním prostředím dosaženo rozdílu 50 Pa.

Tento rozdíl přibližně odpovídá tlaku, který vyvíjí vítr o rychlosti 10 m/s a hodnota se označuje n50. Vyjádřit ji můžeme jako podíl objemu vzduchu, který projde skrz konstrukci budovy za jednu hodinu. Tedy např. hodnota 0,75 znamená, že každou hodinu se tři čtvrtiny objemu vzduchu v budově při výše zmíněném rozdílu tlaků nekontrolovaně vymění skrze netěsnosti v obvodovém plášti.

Od chvíle, kdy je dosaženo potřebného rozdílu mezi venkovním a vnitřním tlakem se po určitou dobu zjišťuje objem vzduchu, který je dovnitř třeba dodávat (v případě podtlaku odebírat), aby počáteční tlakový rozdíl zůstal zachován. V závěru se pak tlakový rozdíl postupně snižuje na 40, 30, 20 a 10 Pa a výsledkem je regresní přímka vytvořená ze všech dat.

Vše je nyní připraveno pro spuštění testu
Vše je nyní připraveno pro spuštění testu. Zdroj: archiv Ing. arch. Davida Křečka

Výsledky Blower-door testu známe hned

Výstup měření je generován ihned po skončení a jeho výsledkem je hodnota průvzdušnosti budovy. „Díky testu lze rozpoznat turbulentní nebo laminární proudění, tj. jestli je ve stavbě jeden větší otvor (v tomto případě má smysl použít termokameru k identifikaci) nebo mnoho malých děr (způsobeno pravděpodobně průvzdušnými materiály a netěsnými spoji),“ upřesňuje architekt David Křeček.

Jakých hodnot je při měření třeba dosáhnout? U nízkoenergetických domů, u nichž je spotřeba tepla na vytápění do 50 kWh/m.a, je hodnota průvzdušnosti okolo 1,5 maximálně do 1. Pasivní domy musí splnit o něco přísnější kritérium, požadovaná hranice průvzdušnosti je zde 0,6. Jen pro srovnání – u staré zástavby se hodnota často pohybuje zhruba okolo 7 až 12.

V návaznosti na běžné měření se posléze realizuje přesná identifikace průvzdušných míst a jejich utěsnění. K tomu se využívá především termokamera, mikroanemometr, který měří rychlost proudění větru a tzv. „čmoudíky“, díky nimž lze podle směru kouře identifikovat místa úniku tepla.

Kudy může teplo unikat?

Jaké nedostatky v těsnosti obálky budovy se při Blower-door testu mohou projevit? Jedním z míst, kde se netěsnosti objevují, je napojení tvarovek průduchů u komínů. Z toho důvodu je zde nutné neopomenout kvalitní omítnutí. Horší kvalitou vzduchotěsnosti se vyznačují i keramické tvárnice, a to proto, že v sobě mají vzduchové dutiny. Aby se předešlo případným únikům tepla, je nutné i tyto tvárnice perfektně omítat.

Dokonalé utěsnění všech spojů je při Blower-door testu nutné
Dokonalé utěsnění všech spojů je při Blower-door testu nutné. Zdroj: archiv Ing. arch. Davida Křečka

Problém s průvzdušností se občas projeví také u OSB desek. Průvzdušnost u nich závisí na faktoru difúzního odporu, proto je lepší méně kvalitní výrobky předem natřít latexem, čímž lze vzniku případné nežádoucí průvzdušnosti zabránit. Obecně lze za problematické také označit např. vnější posuvné dveře, které se zavírají „na kartáčky“ a mnohdy je nelze nijak utěsnit.

Kromě toho je nutné dbát i na přesné provedení všech stavebních detailů – ať už jde o napojení okenních rámů, které musí být opatřeny vzduchotěsnou butylovou páskou, ale obecně i všechny další spoje. „Opomenout nelze ani správné napojení stropů nebo jinou častou chybu – nedotaženou omítku ve vrstvě podlahy u soklu až ke vzduchotěsné vrstvě,“ připomíná architekt Křeček. Pokud jsou všechna zmíněná místa ihned od počátku provedena precizně, nemusí se majitel domu Blower-door testu obávat. V takovém případě se totiž jen potvrdí neprůvzdušnost budovy, která je signálem její nízké energetické náročnosti.

Blower door test A a B

Blower-door test se u nás provádí ve dvou variantách, které jsou popsány v normě ČSN EN 13829. „Metoda „B“ se zpravidla užívá k identifikaci defektů ve stádiu nedokončenosti stavby tedy v době, kdy lze ještě mnohé beze škod a zvýšených nákladů opravit,“ informuje Paleček. Metoda „A“ vymezuje měření průvzdušnosti budovy v jejím již dokončeném stádiu. Tato metoda je vlastně vizitkou projektanta a stavitele. „Jen metoda „A“ dává nezkreslený pohled na neprůvzdušnost konstrukcí a tím její vklad k celkové energetické bilanci stavby. Měření se podle něj provádí především v domech pasivních, v menší míře pak také v domech nízkoenergetických,“ dodává odborník.

Blower-door test v budoucnu

Metoda Blower-door testu je podle odborníků stále oblíbenější. „Energetickou úspornost nízkoener-getického a zvláště pasivního domu není možné zaručit bez znalosti míry neprůvzdušnosti. Toto po-chopila již většina realizátorů pasivních domů a ověření staveb vyžadují,“ míní Stanislav Paleček. Právě on je také zakladatelem Asociace blower door testu, která sdružuje lidi, kteří Blower-door test provádějí. Podle architekta Davida Křečka se navíc v brzké době Blower-door test ještě více rozšíří a jeho certifikát bude nezbytným podkladem pro získání certifikátu Certifikovaný pasivní dům, který v současnosti připravuje neziskové sdružení Centrum pasivního domu.

Článek připraven ve spolupráci s odborníkem na Blower-door  test Mgr. Stanislavem Palečkem (www.blowerdoortest.cz) a architektem Ing. arch. Davidem Křečkem (david.krecek@vizeatelier.eu).

Autor: Redakce Nazeleno.cz