![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Aktivní domy: Neplaťte za teplo a elektřinu!
Už žádné účty za elektřinu a teplo! Naopak ještě každý rok inkasovat pár tisíc za vyrobenou elektřinu. Na této přitažlivé myšlence je založen princip aktivního neboli plusového domu. Jak takový dům funguje? Kolik aktivní dům stojí? Je možné si ho pořídit také v ČR?
29. 01. 2010 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Aktivní nebo také plusový dům vyrobí víc energie, než spotřebuje. Vydělá si tak nejen na svůj provoz, ale třeba i na svou výstavbu. Aktivní dům nezanechává žádnou uhlíkovou stopu, je vzdušný, slunný a uvnitř vytváří zdravé klima. První takový dům postavili v Dánsku za téměř 15 milionů korun.Nároky na bydlení se neustále zvyšují. Chceme bydlet kvalitně, pohodlně, levně a zdravě. Pořízení vlastního domu nebo bytu je zpravidla největší investicí, kterou člověk za svůj život vynaloží. Tím ale výdaje nekončí. Každý dům na svůj provoz (vytápění, svícení, napájení domácích spotřebičů) potřebuje energií, jejíž cena není zrovna nejnižší.
Celosvětový trend je jasný: úspory energie. Přesto podle statistik spotřebují budovy ve vyspělých zemích až 40 % energie na svůj provoz. Pokud k tomu připočítáme i energii, která byla vynaložena na jejich výstavbu, vzroste nám spotřeba energie na 50 %. Kde jinde tedy uvažovat o úsporách energií než právě ve stavebnictví?
„První aktivní dům byl postaven v Dánsku za téměř 15 milionů korun.“
Zateplování starých a energeticky náročných domů se stalo s postupným nárůstem cen energií nezbytností. Dnes je možné i v České republice pořídit domy, které díky kvalitní izolaci spotřebovávají minimum energie. Ve světě se dokonce objevují domy, které vyrobí víc energie, než potřebují na svůj provoz.
Pasivní a nízkoenergetické domy |
– Pasivní a nízkoenergetický dům: Co je co?– Zelená úsporám: Dotace na pasivní dům– Rekuperace: Představení technologie– Pasivní dům za 5,5 milionu: Jak vypadá? |
Vezměme to ale pěkně popořadě. Z úsporných staveb potřebují na svůj provoz nejvíce energie nízkoenergetické domy, konkrétně 50 kWh/m2 ročně. Pasivní domy jsou úspornější a za rok spotřebují pouze 15 kWh/m2 tepla. Ještě lépe jsou na tom domy nulové, které si vystačí s méně než 5 kWh/m2 tepla za rok. Jen pro srovnání, běžná novostavba dnes spotřebuje 80 – 140 kWh/m2 a náklady na vytápění se každoročně pohybují v řádech desítek tisíc korun (přesná suma pochopitelně záleží na tom, jaký zdroj tepla je k vytápění používán).
Aktivní domy vyrobí víc energie než spotřebují
Aktivní neboli plusový dům, jde ještě dál. Jeho energetická náročnost je velmi nízká (dosahuje pasivního nebo nulového standardu) a navíc je vybaven vlastními energetickými zdroji, které vyrábějí víc energie, než dům na svůj provoz potřebuje.
Při výstavbě a provozu aktivních domů se dbá na to, aby za sebou nezanechávaly žádnou uhlíkovou stopu – emise CO2 by během celého životního cyklu domu měly být nulové. Veškeré použité materiály jsou proto vybírány s ohledem na emise CO2 vznikající při jejich výrobě. Většinou se jedná o dřevostavby.
Zdroje, které v aktivním domě vyrábějí energii, jsou pochopitelně obnovitelné. Sluneční energie je využita v maximální možné míře: na střeše jsou fotovoltaické panely a solární kolektory, které ohřívají vodu. Jako doplňkový zdroj tepla může posloužit kotel na biomasu.
První aktivní dům postavili v Dánsku za téměř 15 milionů korun
Zdraví, slunce a vzduch = aktivní dům?
Až 90 % svého života stráví člověk v budovách – pracujeme v uzavřených kancelářích, hodiny trávíme na nákupech ve velkých supermarketech, cvičit chodíme do fitnesscenter atd. Podle studií Světové zdravotnické organizace je až 30 % nových nebo rekonstruovaných budov postiženo tzv. syndromem nemocných budov, což znamená, že trpí nedostatkem vzduchu, je v nich málo světla a jsou stavěny ze závadných materiálů.
Aktivní domy mají svým obyvatelům vytvářet kvalitní životní prostředí. Kromě toho, že jsou stavěny z ekologických a nezávadných materiálů, jsou vzdušné, světlé a vytvářejí optimální vnitřní klima.
Princip, na němž je postaven aktivní dům, který využívá maximum sluneční energie
První aktivní dům postaven v Dánsku za 15 milionů korun
Stavba vůbec prvního aktivního domu, který dostal jméno Home for Life, byla dokončena v červenci 2009 v dánském Aarhusu. Přestože se dům nachází na severu Evropy, v oblasti, která není příliš bohatá na sluneční svit, využívá plně solárních kolektorů pro ohřev vody a na jeho střeše najdeme fotovoltaické panely.
Solární kolektory zabírají plochu 6,7 m2 a vyrábí dostatek tepla na ohřev vody (2 100 kWh energie ročně) i na samotné vytápění (4 200 kWh energie ročně). Fotovoltaické panely o ploše 50 m2 vyrobí za rok kolem 5 000 kWh elektřiny, což na provoz domu bohatě stačí. Asi osm měsíců v roce vyrábí solární panely dostatek energie, jejíž přebytek je prodáván do sítě. V zimním období, kdy je slunečního záření málo, ale musí majitelé elektřinu nakupovat (pochopitelně se jedná o energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů).
Dům je vybaven úspornými elektrospotřebiči. Aby byla spotřeba elektřiny pouze 4 000 kWh ročně (o něco méně, než je dánský průměr) a zbývajících 1 000 kWh mohlo být prodáváno do sítě, vzdala se rodina například sušičky prádla.
.jpg)
V aktivním domě zabírají velkou plochu okna, jimiž do domu pronikají sluneční paprsky
Aktivní dům je tak trochu experiment
Dostatek světla v domě zajišťují okna, jejichž plocha odpovídá 40 % podlahové plochy domu (u běžných domů je to 20–25 %). Okna mají trojité sklo a pochopitelně perfektně izolují: střešní okna mají součinitel prostupu tepla U = 1,0 W/m2K a ostatní okna U=0,9 W/m2K. Počítač, který je napojen na termostat, kontroluje vnitřní klima domu a automaticky reguluje teplotu otevřením nebo zavřením oken. Neznamená to ale, že by si majitelé nemohli okno otevřít, kdykoli uznají za vhodné. Pokud však počítač vyhodnotí, že teplota vzduchu je nižší (nebo naopak vyšší), než by měla být, okno automaticky zavře. Dům si prostě prostřednictvím techniky řekne, jaké klima mu vyhovuje.
Každý dům s efektivní a kvalitní izolací se potýká s nedostatkem vzduchu. Větráním se v zimě ztrácí velká část drahého tepla. Aby se těmto ztrátám zabránilo, je v aktivním domě instalována rekuperace. Toto zařízení využívá teplo „vydýchaného“ vzduchu odváděného z domu k ohřevu čerstvého (ale studeného) vzduchu, který je přiváděn z venku. Odváděný a přiváděný vzduch se přitom nikdy nepotkají, pouze si předají teplo přes speciální výměník.
Efektivní, krásné, ale drahé. Manažerka projektu Rikke Lildholdt o tomto domě řekla, že je jako Rolls-Royce mezi auty. Jeho stavba vyšla asi na 500 000 liber, v přepočtu tedy na něco přes 14,9 milionů korun. Jedná se však o pilotní projekt, vlastně tak trochu experiment a není proto divu, že náklady mnohonásobně převyšují stavbu běžného – třeba i pasivního domu.
Vzduch, světlo, zdravé prostředí a nulové emise - to jsou základní atributy aktivního domu
Aktivní domy v ČR? Ano i ne
Technologie aktivních domů se začíná objevovat i v České republice. Příkladem může být projekt Příprava-stavby.cz. Domy realizované na základě tohoto projektu mají střešní konstrukci oddělenou od nosných a obvodových stěn a tím je eliminován vznik tepelných mostů. Spotřeba energie na vytápění těchto domů odpovídá pasivnímu standardu (spotřeba tepla je 15 kWh/m2 za rok). Fotovoltaické panely umístěné na střeše domu mají vyrábět víc elektřiny, než dům spotřebuje, a její přebytek tak může být prodáván elektrárenským společnostem (majitel bude inkasovat tzv. zelený bonus). Majitel z prodeje elektřiny může například částečně splácet hypotéku.
Podívejme se na konkrétní příklad. Na menší dům z projektu Příprava-stavby.cz se vejde fotovoltaický systém o ploše 50 m2, který za rok vyrobí přibližně 5 000 kWh elektřiny (množství vyrobené elektřiny se bude odvíjet od intenzity slunečního záření). V závislosti na cenách stavebního materiálu bude investice do domu kolem 1 600 000 korun.
„V ceně domu je zahrnuta i fotovoltaická elektrárna. Pointa je v tom, že všechny obvodové i vnitřní zdi nejsou nosné. Na výstavbu se dá tedy užít tenčího zdiva a finanční prostředky se využijí k lepšímu zaizolování objektu. Smyslem této aktivity není postavit geniální pasivní nebo nulový dům za drahé prostředky, ale dobře izolovaný dům s levným provozem. Ten je navíc dotovaný ziskem z fotovoltaiky, což zaplatí jeho provoz,“ vysvětluje Radek Iwoniak z firmy Příprava stavby s.r.o.
Pokud by se majitel rozhodl veškerou vyrobenou elektřinu prodávat, inkasoval by za ni měsíčně asi 5 104 korun (aktuální výkupní cena za 1 kWh z fotovoltaiky je u elektráren do 30 kWp 12,25 korun). V tomto případě se ale poněkud vytrácí původní myšlenka aktivního domu tak, jak byla realizována v případě dánského Home for Life, kdy si dům „vyrábí“ svoji vlastní elektřinu a energii na ohřev vody a vytápění a přebytek (tedy to, co sám nespotřebuje) pak dodává do sítě.
Související články
Komentáře ke článku