fbpx

Jak se staví pasivní dům: Pozemek a terénní úpravy0

Pokud počítáte se stavbou pasivního domu, je vhodné zvolit takovou parcelu, která bude pro dům tohoto typu nejvýhodnější hlavně svou polohou a sklonem. V prvním díle našeho seriálu se podíváme, jak se stavebník pasivního domu vyrovnal s nepříliš obvyklým pozemkem.

Ne každý pozemek je vhodný pro jakýkoliv typ a účel stavby. Možnost využití pozemku pro stavbu konkrétního účelu či funkce určuje Územní plán obce. A právě územní plán je pro volbu pozemku, na němž bude dům stát, klíčový.

Stavba na pěkném, ale z hlediska realizace problematickém pozemku

Z hlediska projektanta neexistuje špatný pozemek. Lze hovořit pouze o více či méně vhodném pozemku umožňující jednoduché, složité nebo velmi náročné řešení stavby. Ale právě pozemky neumožňující jednoduché řešení stavby se stávají pro projektanta výzvou. Takovou výzvou byl i pozemek v Zahořanech u Berouna s nadmořskou výškou 260 – 270 m n. m v části města Králův Dvůr, která se nachází na kraji Křivoklátských lesů.

Reklama

Pozemek pro budoucí pasivní dům byl poměrně těžko přístupný a svažitý. (Foto: Isover)

Výběr pozemku pro stavbu

Při výběru stavební parcely existuje celá řada doporučení a parametrů, které je nutné či minimálně vhodné při jejím posuzování pro stavbu rodinného domu zohlednit. Jsou to např.: tvar, velikost, svažitost, členitost pozemku, orientace ke světovým stranám, vstup na pozemek, bezprostřední okolní zástavba, komunikační dostupnost, možnost napojení na inženýrské sítě, vlastní lokalita a její infrastruktura a vybavenost, v neposlední řadě samozřejmě též cena a osobní vazby stavebníka k místu a lokalitě. Váhu jednotlivých těchto kriterií nelze paušálně stanovit, neboť to, co je pro jednoho prioritní, může být pro druhého zanedbatelné a naopak.

Pozemek o velikosti necelých 700 m2 je pro stavbu rodinného domu a jeho následného užívání z hlediska celé řady kritérií velice problematický. Průměrná svažitost pozemku je 22°, což není zrovna málo. Při vstupu – vjezdu – na pozemek je sklon původního terénu ještě podstatně větší. Příjezdová komunikace tak musela být řešena společně s opěrnými stěnami, které podpírají svažitý pozemek a zároveň musela být navržena v dostatečné délce, která zajistila vynesení znatelného převýšení mezi komunikací a pozemkem.

Nejdříve bylo nutné vybudovat příjezdovou komunikaci. (Foto: Isover)

Na druhou stranu je ale pozemek orientovaný na jih – tedy s celodenním osluněním a s úžasným rozhledem do krajiny. Díky vstupu ve spodní části je také chráněný proti severním větrům přirozenou konfigurací terénu. Pozemek se nachází v lokalitě s čistým ovzduším a zdravým životním prostředím, veškeré inženýrské sítě vedou prakticky na hranici pozemku.

Terénní úpravy pozemku (Foto. Isover)

Je dobře, že při výběru pozemku ne vždy rozhodují pouze racionální kritéria. Často se jedná o osobní vazby k lokalitě, místu apod. Právě na těchto většinou ne úplně ideálních parcelách však vznikají velice zajímavé a nevšední stavby.

Příprava stavby pasivního domu

Celkem problematický pozemek s sebou nesl také náročnější přípravu před započetím stavebních prací. Šlo zejména o nutnost provedení geologického průzkumu a vybudování příjezdové komunikace na pozemek v souladu s dopravní situací v obci. Pozemek si také vyžádal rozsáhlé zemní úpravy včetně odvozu vytěžené horniny. Stavba pasivního domu v Zahořanech byla následně započatá v září 2012.

Upravený pozemek s vyznačenými budoucími základy (Foto: Isover)

Pasivní dům – umístění na pozemku a tvarová koncepce

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.

Důležitým faktorem je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je u severní a východní hranice parcely tak, aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů realizaci nízkoenergetických a pasivních domů nepředpokládá. V řadě případů je pak toto situování již z principu vyloučeno například stanovením formálních uličních či zastavovacích čar.

Dispozice pasivního domu je obvykle tepelně zónována ve vztahu ke světovým stranám. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. „Mokré“ provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jednu stoupačku.

Zásady pro polohu a tvarovou koncepci pasivních domů:

  • Kompaktní tvar budovy – nejzásadnější z parametrů. Snaha o dosažení co nejnižšího poměru ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy. Ideální tvar je tedy koule, ovšem z hlediska využití v praxi pak krychle nebo dispozičně vhodnější kvádr
  • Jižní orientace budovy nezastíněná okolní zástavbou, která zabezpečí dostatek solárních zisků
  • Vnitřní dispozice s ohledem na světové strany, využití slunečních zisků a optimalizaci délky rozvodů větrání, topení a teplé vody
  • Omezení složitých tvarů v konstrukci budovy, které při realizaci mohou vytvářet komplikované detaily, tepelné mosty a celkově prodražují stavbu

 

Zdroj: Centrum pasivních domů

Seriál Jak se staví pasivní dům vzniká ve spolupráci s firmou ISOVER – dodavatelem izolačních materiálů nejen pro nízkoenergetické a pasivní domy a sdružením Centrum pasivních domů.

V příštím díle se blíže podíváme na projekt a volbu nejvhodnějších dispozic pro správnou funkci pasivního domu. 

Autor: Redakce Nazeleno.cz