fbpx

Deset mýtů o pasivních domech0

Pasivní domy představují moderní a úsporné bydlení. Panuje o nich ovšem řada předsudků a mýtů. Vyplatí se pasivní dům? Mohu u pasivního domu otevírat okna? Není pasivní dům jen moderní nesmysl?

Pasivní domy si během posledních let pomalu ale jistě budují „svoje místo na slunci“. Pro dnešní svět, v němž se na každém kroku mluví o úsporách energií, se pasivní domy zdají být ideální volbou. Jde o domy, které nejenže nabízí vysoký standard bydlení, zároveň ale zaručují i minimální závislost na dodávkách energií pro vytápění a chlazení. Navíc nabízí zdravé mikroklima a trvale nízké účty za energie. Najdou se u nich vůbec nějaké zápory?

„V pasivním domě ani nepoznáte, že přichází zima – žádný studený průvan od oken neucítíte.“

Reklama

Přestože se pasivní domy mohou pochlubit mnoha nepopiratelnými výhodami oproti současné běžné výstavbě, pro mnoho lidí jsou ještě stále zastřeny rouškou mýtů a nejasností. Často jsou pasivní domy spojovány s mnohými pověrami a předsudky, jež jim leckdy upírají přínos pro současné stavebnictví. Jak už to tak bývá, mylné domněnky povětšinou pramení z neznalosti problematiky, případně ze strachu či nezájmu o novinky. Abychom se pokusili některé tyto nepravdivé mýty zbořit, připravili jsme pro vás některá fakta, která vám pomohou udělat si obrázek o tom, jak to s těmi pasivními domy ve skutečnosti je.

Stavíte pasivní dům? Poradíme vám

  • Co vědět před stavbou pasivního domu

  • Izolace jako základ pasivního domu

  • Jak efektivně topit v pasivním domě

  • Pasivní domy povinně po roce 2020

  • Výhody a nevýhody domů z katalogů

U pasivního domu nelze otevírat okna

Samozřejmě, že u pasivního domu okna otevírat lze. Je žádoucí, aby v každé místnosti bylo alespoň jedno otvíravé okno, které můžete otvírat především v létě. Tehdy je totiž v klidu možné vypnout rekuperaci, která nám prostřednictvím nuceného větrání zajišťuje přívod čerstvého vzduchu, a místo toho prostě jen dokořán otevřít okno.  Ve dne si můžeme užívat příjemných teplot prostřednictvím rekuperace a předchlazování vzduchu, v noci nám otevřená okna zajistí přísun vzduchu pro předchlazení a navodí příjemnou teplotu pro další den.

Pasivní dům v roce 2012

Zajímáte se o vše kolem stavby pasivního domu a chybí vám informace? Centrum pasivního domu pořádá sérii seminářů pro laiky i odborníky. A magazín Nazeleno.cz bude při tom.
  • Konference Pasivní domy 25. a 26. října 2012 v Brně

 

V pasivním domě ale není nutné mít otvíravých oken mnoho. Má to především jeden praktický důvod. Vzhledem k tomu, že okna zde musí splňovat přísné standardy na tepelnou ochranu, využívají se okna s trojskly. Ta jsou těžší a kladou tedy větší nároky na kotvení v konstrukci, zvlášť pokud jde o otvíravou variantu. Navíc větší a mohutnější rámy u otvíravých oken mají dvakrát větší tepelné ztráty než samotná skla, což zvyšuje celkové tepelné ztráty, které se oknem uskutečňují. Fixní okna mají výhodu nejen v nižší váze, navíc disponují i větší plochou skel, což je velmi důležité pro solární zisky.


Pasivní dům spotřebuje 15 kWh/m2.a na vytápění ročně

Pasivní dům se nikdy nevyplatí

Pasivní dům je vlastně „nejnovější technologie“ pro dům, kterou lze mít. Je to podobné, jako srovnávat Mercedes s Trabantem. Mercedes si určitě nepořizujeme pro to, abychom na něm při provozu finančně ušetřili, ale abychom si zvýšili kvalitu a pocit z jízdy. Oproti tomu s Trabantem neušetříme na nákladech, které jsou velmi vysoké a to nemluvě o bezpečnosti a kvalitě jízdy. Podobné to je s pasivními domy. Pasivní dům je takový Mercedes ve stavebnictví,“ srovnává architekt David Křeček.

Pasivní dům využívá mnohé nové poznatky, z nichž vytváří nový, kvalitní koncept. Stavba pasivního domu je primárně přínosná z důvodu zvýšení komfortu stavění a praktické nezávislosti na cenách energie, ne pouze pro finanční úsporu. Dalším neopomenutelným kladem je také menší množství energií potřebných pro ohřev teplé vody a jiné technologie. Kromě komfortu bydlení tedy pasivní dům přináší i finanční provozní úspory.

Přesná návratnost investice do pasivního domu záleží na mnoha faktorech,“ říká architekt. Jsou závislé např. na typu vytápění v domě (nízký a vysoký tarif), na způsobu financování či zvyšování ceny energií. „V samotném důsledku je jasné, že stavba pasivního domu je to nejinteligentnější penzijní pojištění, které můžete mít,“ dodává odborník. Nemluvě o tom, že dům bude mít vysokou tržní hodnotu.

Pasivní domy omezují architekturu

Ba naopak, pasivní standard bude za pár let běžnou součásti architektury,“ říká David Křeček. Je pravda, že navrhnout pasivní dům není věc snadná a klade na architekta či projektanta celkem vysoké nároky. Předpokládá nejen dostatek znalostí, ale i schopnost jejich syntézy. Jde totiž o poznatky z mnoha oborů, ať už z architektury a designu, urbanismu, inženýrské činnosti či stavební fyziky. Výsledek tedy ovlivňuje mnohem více parametrů, při jejichž sladění může vzniknout velmi zajímavá stavba.


Uvažujete, zdali se pasivní dům vyplatí? Pasivní dům nabízí především nové komfortnější bydlení

Obor zahrnující navrhování pasivních domů je přes všechny překážky pro projektanty velmi poutavý a lákavý. V současné době u nás působí zhruba několik desítek projektantů, kteří dokážou kvalitní pasivní dům navrhnout, drtivá většina projektantů ale stále navrhuje v zajetí „starých norem“, a to zvláště z důvodů strachu z inovace. Ono zjednodušující pravidlo pro pasivní domy, které říká: zateplit a natočit na jih, dům zdaleka určovat nemusí. Při využití všech poznatků o pasivních domech tak může v důsledku vzniknout dokonce i stavba otočená k severu, složitějšího tvaru. Fantazii se meze nekladou a i zde je možné využít pestré portfolio tvarové geometrie.

Pasivní dům: Čisté vnitřní prostředí, které snižuje imunitu člověka

Vnitřní mikroklima vzduchotěsného domu je zajišťováno nuceným větráním. Máte pocit, že v důsledku toho jde o příliš sterilní prostředí? Kam se podělo soužití s přírodou? Když ale dostanete chuť, nic nebrání tomu, abyste si to „propojení s přírodou“ zajistili. V létě můžete klidně dokořán otevřít okna a čerpat letní sálavou atmosféru přímo zvenku.

Výhody pasivního domu poznáte především v zimě. V klasickém domě vám bude během sychravých dní u oken zima, protože ucítíte studený vzduch způsobený špatnou infiltrací mezi spárami okna. Od října je v běžném domě nutné topit, jinak je uvnitř zima. Zato v pasivním domě ani nepoznáte, že je tu podzim a přichází zima. Od oken na vás žádný průvan nepotáhne, a přesto budete dýchat čerstvý a kvalitní vzduch. Zvláště pro alergiky je předehřátí a čištění vzduchu, které se uskutečňuje pomocí rekuperace a speciálních filtrů k nezaplacení.

Pasivní dům je jen dřevostavba

Pasivní domy se zdaleka neomezují na rámec dřevostaveb, těch je mezi pasivními domy zhruba 60 %. Tento mýtus možná vzešel z toho důvodu, že o pasivních dřevostavbách se můžeme často dočíst v nejrůznějších článcích a periodikách. Co je tedy důvodem oblíbenosti pasivních dřevostaveb? Jejich největší výhoda tkví v tom, že cena izolace je u této varianty asi čtyřikrát levnější než cena cihly. Bohatě se tedy vyplatí mít stěny v takovém domě převážně z izolačního materiálu. V tomto případě se tedy využije skeletový dřevěný systém, jenž se následně vyplní izolací. Nejen, že se tím minimalizuje celková tloušťka stěny, ale jak už bylo zmíněno, navíc i ušetříte.

Přestože dřevostavby přinášejí mnoho nesporných výhod, převažuje dnes v populaci názor, že cihlové stavby jsou přeci jen variantou lepší a ověřenější. Tento pocit nás provází již od dob Marie Terezie, kdy se kvůli častým požárům zavedlo pravidlo stavět domy z nehořlavých materiálů. Tento tzv. Ohňový patent roku 1751 přinesl boom staveb z cihel, přestože do té doby tvořily 90 % výstavby dřevostavby. Dřevostavby splňují velmi náročné protipožární předpisy a bezpečnost mají mnohdy dokonce vyšší než jiné typy konstrukcí.

Pasivní dům jde postavit všude

Pokud jste se už o pasivním domě v minulosti někde dočetli, asi vás napadne, že toto vyjádření je opravdu holý nesmysl. Poctivý pasivní dům zdaleka všude postavit nejde, zvláště pokud při výpočtu dosažené úspory budeme chtít dosáhnout oné „magické hodnoty“ 15 kWh/m2.a na vytápění. V ideálním případě je dům orientován obytnými místnostmi na jih, bohužel ne vždy je možné tuto podmínku splnit. Ve ztížených podmínkách je tedy nutné spokojit se s hodnotou např. 23 kWh/m2.a, která je stále ještě považována za efektivní.

Velmi zajímavým řešením by v budoucnu mohla být tzv. solární městečka, která už svým urbanistickým a koncepčním pojetím vyhovují požadavkům na pasivní domy. V takové lokalitě by se všeobecně respektovala práva na oslunění domu a soukromí investora.


Pasivní domy se zdaleka neomezují na rámec dřevostaveb

V pasivním domě je výpadek proudu nebezpečný

Naopak, pasivní dům má mnohem pomalejší chladnutí než klasický dům,“ říká David Křeček. Pokud tedy výpadek proudu zapříčiní i výpadek dodávek tepla, nemusí se obyvatelé ani v nejmenším bát. Při venkovní teplotě kolem 0° dům za 24 hodin vychladne pouze asi o 2°, což je v klasickém domě nemyslitelné (tam už touhle dobou chodíme v zimní bundě).

Pokud jde o větrání, ani zde se obyvatelé nemusí bát. Výměna vzduchu totiž funguje i při výpadku proudu, popř. je možné otevřít okno. V pasivním domě jste tedy na dodávkách energie zvenku mnohem méně závislí a taková situace váš pobyt uvnitř zdaleka nemůže ohrozit.

Pasivní dům má umělou a složitou vzduchotechniku

Tento mýtus vychází především z představ o technické místnosti. V té je totiž umístěna vzduchotechnika a rekuperační jednotka a pro mnoho lidí představuje tato místnost jakousi „třináctou komnatu“ plnou trubek, zásobníků atd. Pokud je tato místnost navržena necitlivě, skutečně to tak může vypadat. V principu se ale projektanti snaží i tuto technickou část domu zpřehledňovat a zjednodušovat, aby v investorech zbytečně nebudila neopodstatněné obavy.

Při navrhování technické místnosti a všech systémů je důležité vytvořit nejdřív správnou koncepci větrání a vytápění, aby např. nedošlo k tomu, že se některé systémy v domě budou duplikovat. „Vše jde řešit velmi jednoduše a elegantně například s použitím malého tepelného čerpadla, nízkoteplotními rozvody vody v podlaze nebo ve stěně a jednoduchou rekuperační jednotkou.  Díky jednoduchosti tak lze celému systému prodloužit životnost a po tom, co prvek doslouží, není problém ho za nemnoho peněz vyměnit,“ říká architekt.

V pasivním domě jsme jako v igelitovém pytlíku

Samozřejmě, že se v pasivním domě dá dýchat. Kvalitu vnitřního prostředí určuje hlavně teplota, relativní vlhkost vzduchu, odérové a iontové mikroklima. Dalším ukazatelem kvality vzduchu je koncentrace CO2 v interiéru. Pokud máte za to, že kvalitněji může tyto parametry zajistit průvzdušný dům, není to pravda. Nikde není zaručeno (a je to skutečně odzkoušeno), že u velmi průvzdušného domu, který je 1,5 x průvzdušnější než doporučuje norma (doporučeno je n50=4,5h-1), bude koncentrace CO2 pod hranicí 1 200 PPM (dle normy musí být vzduch nižší než 1 200 PPM po dobu 24 hodin).

Ideální by bylo dosáhnout hodnoty pod 100 PPM (partitions per milion = počet částic CO2 na milion částic vzduchu). Přitom i průvzdušný dům má koncentraci v ložnici po rámu cca 2 000 PPM. Koncentrace tedy nebude nižší ani v domě, jehož „zdi dýchají“. Minimalizovat ji můžeme pouze prostřednictvím nuceného řízeného větrání, které bude dobře regulované. Člověku totiž stačí jen minimum výměny vzduchu za hodinu, pro příjemný pocit v interiéru člověku postačí čerstvý vzduch o objemu asi 30m3/osobu za hodinu.

Současné výpočty vzduchotechniky stanovují výměnu 0,5 h-1, což je totiž jakýsi „vypočítaný“ průměr z bilance po celý rok. Je ale pochopitelné, že jiné požadavky budou na větrání kladeny v případě, že jsou v domě 2 lidé, kteří spí anebo celá velká návštěva, která má uvnitř party. Pro tyto situace je nutné instalovat inteligentní větrání, které přesně vystihne požadavky na intenzitu větrání, díky čemuž nikdy nemůže dojít k přesoušení vzduchu.


V pasivním domě na vás rozhodně průvan od oken nepotáhne. Zdroj: ISIFA

Pasivní dům je jen moderní výmysl – nesmysl

Pasivní dům rozhodně není pouhý moderní výmysl, díky němuž by stavební firmy tahaly z lidí peníze. Pokud by tomu tak bylo a pasivní výstavba by se ukázala být pouhou slepou cestou v oblasti stavebnictví, zkušenost by nám už dávno ukázala, že se tyto domy neosvědčí. Opak je ale pravdou. I v odborné sféře je o pasivní domy stále větší zájem a jejich počet hlavně v zahraničí stoupá geometrickou řadou. Je jen otázkou, kdy tento „boom“ dorazí k nám. Na světě je pasivních domů asi 20 000 a jen v Německu jich je zhruba 12 500. I samotná Evropská Unie počítá, že všechny nové stavby budou od roku 2020 svými provozními náklady velmi podobné pasivním domům.

Čím k sobě tedy pasivní domy přitahují pozornost a v čem spočívá jejich hlavní výhoda? „Pasivní dům je komplexním řešením, které v sobě zahrnuje a řeší mnoho požadavků a ohlíží se na všechny parametry. Je to takový multi-komfortní dům a v době nejistých energií to je skutečně nejlepší potencionální úspora,“ vysvětluje David Křeček. Výhody pasivních domů jsou tedy podle mínění odborníků nesporné. Teď už záleží jen na nás, zdali koncept pasivního domu odsoudíme, anebo se s pohledem do budoucna postavíme na jeho stranu.

V současné době standard pasivního domu bohužel snižují normové podklady – většina projektů stěží dosahuje normových hodnot. Již se ale pracuje na jejich revizi, nejnovější vlaštovkou je revize a úprava normy ČSN 730 5040-2, která vyjde v lednu 2011. Tato norma opět zpřísní požadavky na kvalitu konstrukcí staveb a bude zahrnovat právě i pasivní domy.

Článek byl připraven v spolupráci s expertem na pasivní domy Ing. arch. Davidem Křečkem (davidkrecek@seznam.cz).

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz