fbpx

Stavíme energeticky úsporný dům: 2. díl – stěny, základ všeho0

Stavíme energeticky úsporný dům - zdivo

Stavbu rodinného domu plánujeme zpravidla jen jednou za život. Jak se hned napoprvé trefit a postavit kvalitní dům, který vám ušetří díky energetickým úsporám peníze i v budoucnu? Inspirujte se seriálem Nazeleno. V tomto díle se zaměřujeme na cihlové i jiné zdi.

Stavba domu (nebo rekonstrukce většího rozsahu) je zpravidla finančně a organizačně náročné akce. Lidé mají tendenci uvažování rozdělit na menší části a zabývat se jimi postupně (napřed postavíme hrubou stavbu a pak se budeme zabývat topením). Na dům je často nahlíženo jako na jakousi stavebnici a mnohdy si lidé neuvědomí, že ne všechny kostičky téhle stavebnice se dají libovolně kombinovat.

V poradnách EKIS se často setkáváme s lidmi, kteří by do domu nainstalovali nejraději všechny ty skvělé vymoženosti, které vidí ve firemních prospektech. Mnohokráte jsem se například setkal se snahou zateplovat zdivo Ytong lambda 375 (materiál s velmi dobrými izolačními vlastnostmi) přidáním 6cm pěnového polystyrenu. Náklady na takovéto „vylepšení“ se nám prakticky nevrátí a navíc můžeme mít problémi s kondenzací vlhkosti ve stěně. Výsledkem pak často není energeticky úspornější dům – výsledkem je zbytečně drahý dům.

Reklama

Se stavbou domu je to trochu jako s pečením dortu. Nestačí do něj vložit samé dobré věci, musíme hlavně mít dobrý recept (projekt) a dobrého kuchaře (stavební firmu). Navíc také musíme o domech něco vědět, abychom si dokázali dobře vybrat. V této sérii článků se budeme zabývat převážně energetickými aspekty stavby nebo rekonstrukce domu.

Seriál Stavíme nízkoenergetický dům

   – Vhodná lokalita, zdroje a tvar domu

   – Stěny domy (cihly, dřevo, beton)

   – Okna domu (umístění, rámy, trojskla, rolety)

   – Větrání a rekuperace

Jestliže už z předchozího dílu (řeč byla o lokalitě, zdrojích a tvaru domu) víme jak velký dům chceme, kde bude stát, jak bude členěn a orientován ke světovým stranám, přichází na řadu rozhodnutí o tom, z čeho a jak jej postavit. Pokud jde o stěny domu, jsou možnosti obvykle následující:

1. Zděný dům

  • Homogenní stěny
  • Sendvičové stěny

2. Dřevostavba

  • „klasická“, tj. odvětraná fasáda z prken či nějakých obkladů
  • fasáda s tenkovrstvou omítkou napodobující zděný dům

3. Netradiční, alternativní dům (z balíků slámy, z hlíny, zapuštěný do země a pod)

 Stěna z cihel POROTHERM 44
Obr. 1 – Stěna z cihel POROTHERM 44

Zděný dům

U zděných domů jsou stěny nejčastěji postaveny z jednoho materiálu (homogenní stěna), který má dostatečný tepelný odpor a potřebnou pevnost (pórobeton, duté cihly), nebo se používá takzvaný sendvič – vrstvená stěna, jež se skládá z nosné části a z vrstvy tepelné izolace.

Homogenní stěny

V dnešní době je pálená cihla stále nejoblíbenějším materiálem. Moderní dutinkové cihly s porézním střepem mají i celkem dobrý tepelný odpor. Jako příklad lze uvést cihly Porotherm 44 Si (obr.1), se kterými lze dosáhnout tepelného odporu stěny až R = 4,1 m2.K.W–1 (podrobnější rozebrání výrazů tepelný odpor a dalších veličin najdete ve druhé kapitole článku). Tyto cihly se již blíží maximu možností homogenního zdiva.

 

Chcete-li dosáhnout lepší hodnoty tepelného odporu, musíte zvýšit tloušťku zdiva. Například cihelné bloky Supertherm 49 STI mají tloušťku 490mm. Tepelný odpor stěny dosahuje v suchém stavu (při vlhkosti 1%) hodnoty R=5 (v reálných podmínkách na stavbě bude tepelný odpor trochu nižší). V dnešní době už dosahují nejlepší cihelné bloky takových hodnot U (součinitel prostupu tepla), že se dají použít i na nízkoenergetické domy . Například  HELUZ Family dosahuje při tloušťce 500mm s izolační omítkou hodnoty U = 0,17 W/m2K.

Kromě cihel se pro homogenní stěny používají pórobetonové bloky, například Ytong Lambda. Pórobeton má o něco menší tepelnou vodivost než cihly, a proto umožní dosáhnout při stejné tloušťce stěny o něco lepší hodnoty tepelného odporu. Pro nízkoenergetické domy se používá Ytong THETA o tloušťce 500mm a stěna má součinitel prostupu tepla U=0,19W/m2.K.

Obr.2 – Stavba z pórobetonových bloků YTONG
Obr.2 – Stavba z pórobetonových bloků YTONG

Výhodou homogenní stěny z bloků je poměrně levná a jednoduchá stavba. Určitou nevýhodou může někdy být to, že mají poměrně velkou tloušťku a jejich tepelná kapacita není tak velká jako v případě sendvičových stěn, které mají vnitřní část z masivních materiálů.

Sendvičové stěny

Sendvičové stěny se od homogenních liší svou strukturou. Hlavní výhodou je rozdělení stěny na část nosnou a část tepelně-izolační. Rozdělení umožňuje vyhnout se kompromisům mezi pevností a tepelně-izolačními vlastnostmi, optimalizovat konstrukci stěny, a dosáhnout tak vysoké hodnoty tepelného odporu, velké akumulační schopnosti a dobré neprůzvučnosti (zvukové izolace).

Velká tepelná kapacita umožní využívat tepelných zisků ze slunečního záření a zajistí, že se dům v letním období nepřehřívá a nepotřebuje klimatizaci. Více o sendvičovém zdivu lze najít např. na těchto stránkách.

Na trhu se můžeme setkat s řadou různých systémů:

SENDWIX Nosná stěna je z vápnopískových cihel (240 mm nebo 290 mm) a tepelná izolace (až 200 mm) z pěnového polystyrenu nebo minerální vaty na vnější straně nosné stěny nebo mezi nosnou stěnou a přizdívkou (obr 3). Při celkové tloušťce stěny 460 mm lze dosáhnout hodnoty U= 0,18 a s použitím šedého PS i méně.

Obr. 3 – Sendvičová stěna s izolací z minerální vaty a s cihelnou přizdívkou
Obr. 3 – Sendvičová stěna s izolací z minerální vaty a s cihelnou přizdívkou

VELOX– Nosná část je tvořena betonem nalitým do bednění z heraklitových desek. Na vnitřní straně vnější desky je izolační vrstva z pěnového polystyrenu. Při použití polystyrenu o tloušťce 200 mm je R=6,3 a celková tloušťka stěny je 420 mm.

DURISOL  – Tato varianta má podobné vlastnosti jako Velox. Jejich nejlepší tvárnice má  17,5cm tepelně-izolační vložku z Neoporu (šedý polystyren) a dosahuje tepelný odpor R=5,15 a je vhodná pro nízkoenergetické domy.

Thermomur – Jde o polystyrenové bloky, které se na stavbě vyplní betonem, případně jsou již předvyplněny polystyrenbetonem (tzv. super blok). Nejlepší blok THERMOMUR – 35 cm
s polystyrenovými příčkami. Dosahuje tepelného odporu  R= 5,5 (U=0,178 W/m2.K). Dosahují tepelného odporu až R=4,5. Relativní nevýhodou je to, že pěnový polystyren je i na vnitřní straně a v důsledku toho má stěna malou tepelnou kapacitu.

Obr. 4 – Detail stěny systému VELOX
Obr. 4 – Detail stěny systému VELOX

GT-bloky – Keramzitové tvárnice s izolačními vložkami z pěnového polystyrenu. Blok „Selekt“ má  podle údajů prodejce  R>6,6.

STABIZOL– Sendvič z betonových tvárnic uvnitř i zvenku, mezi nimi je izolant.

Dřevěný dům

Dřevo jako konstrukční materiál má pro stavbu domů četné výhody. Je poměrně pevné a lehké, jde o přírodní materiál, pro jehož získání je třeba jen minimum energie a po skončení životnosti domu se dá snadno recyklovat. U dřevostavby není problém docílit nízkého tepelného odporu (nízkých tepelných ztrát) při rozumné tloušťce stěn. Vznikne tak skutečně nízkoenergetická dřevostavba.  Výstavba domu může být velmi rychlá a většina dílů se dá prefabrikovat. Ve Spojených státech, Kanadě nebo Finsku jsou dřevěné domy velmi běžné, u nás ale panuje ke dřevěným domům stále jistá nedůvěra.

Dřevěný dům nemusí mít nutně vnější obklad ze dřeva. V současnosti není problém použít na vnější stranu fasádní systém, který je vzhledově nerozeznatelný od stavby zděné (obr.5). Dřevěné domy jsou hodně variabilní, a proto oblíbené u lidí, kteří touží po originálním bydlení. Své fanoušky nalezl také u architektů projektujících ekologické nebo nízkoenergetické bydlení.

Dřevěná stěna s tepelnou izolací z PS opatřená tenkovrstvou omítkou
Dřevěná stěna s tepelnou izolací z PS opatřená tenkovrstvou omítkou

Z čistě energetického hlediska je hlavní výhodou dřevostaveb možnost docílit velmi nízkých energetických ztrát domu při rozumné tloušťce stěn. Hlavní nevýhodou je malá využitelná tepelná kapacita, která způsobuje vyšší riziko přehřívání v létě a omezuje využití slunečních zisků v jarním a podzimním období. Tepelná kapacita se dá zvýšit použitím omítek nebo cihelných příček v interiéru.

U dřevěných domů je také obtížnější zajistit dobrou neprůzvučnost (odolnost proti vnikání hluku zvenku) než u domů zděných.

Pokud vyžadujete dům s co nejmenší tepelnou ztrátou a není možné významněji využít tepelných zisků ze slunečního záření (nevhodná orientace nebo zastínění), pak je dřevostavba dobrou volbou. Na trhu je dnes celá řada typů dřevěných domů. Více informací o dřevostavbách lze najít například na serveru TZB.

Netradiční domy

V poslední době se objevila také řada experimentů s různými přírodními materiály. Z hlediska stavby nízkoenergetických domů má asi největší potenciál sláma (obr.6). Stavění ze slámy zatím ale rozhodně nějaká zralá a akceptovaná technologie. Uvedu zde proto pouze odkazy na relevantní webové stránky, kde je možné dozvědět se více o výhodách i problémech s tímto materiálem spojených:

Dům ze slámy

PŘÍŠTĚ: Okna (významná a často problematická část domu)

 

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.