fbpx

Pasivní, nízkoenergetické a nulové domy – co je co?0

Pasivní nebo nulový dům? Vyplatí se investice a jsou vůbec náklady na výstavbu tak vysoké, jakými opředly nízkoenergetické stavby šířící se pověsti? Nabízíme odpovědi.

Energií se šetří všude. Vznikají alternativní druhy paliv, využívá se přírodních zdrojů, a pokud by zde nebyly morální zábrany, recyklovali bychom i vlastní prarodiče. Bohužel se tyto postupy stále uplatňují především v teoretické rovině – kdo má doma automobil na hybridní nebo vodíkový pohon?

„Na vytápění pasivního doma potřebujete 12× méně energie!“

Reklama

Stavby s nízkou energetickou náročností na druhou stranu patří k významným bodům, které se začínají realizovat v praxi, stávají se dostupnějšími a mají šanci se podílet na snížení domácího účtu za energie obrovskou měrou. Ačkoliv jsou pasivní domy i dnes opředeny mýty o finančně nedostupném výstřelku pro bohaté, není to pravda. Nabídka úsporných domů je čím dál širší, a tak obyvatelstvo objevuje, že tyto speciální stavby nemusí zdaleka představovat obrovské investice navíc.

Pasivní a krásný dům

Hranatá silueta, zachmuřený výraz bez oken a tvary navržené nepochopeným géniem šíleného architekta. Taková je zažitá, ztrouchnivělá představa o podobě pasivního domu. Přitom nízkoenergetické stavby nejsou definovány vizáží, ale především svými parametry. Současná norma rozlišuje tři základní skupiny energeticky nenáročných objektů, které se liší spotřebou tepla na vytápění vztaženou na 1 m2 podlahové plochy vytápěných místností za 1 rok (tzv. plošná měrná potřeba tepla).

K nejběžnějším budovám patří nízkoenergetické domy s měrnou potřebou tepla menší než 50 kWh/m2a. Stavby navrhované podle běžných požadavků tepelně technické normy dnes dosahují hodnoty 180 kWh/m2a, takže již nízkoenergetický dům představuje výraznou úsporu. Pasivní domy však jdou s hodnotou ještě níže – vystačí si s teplem pod 15 kWh/m2a. V těsném závěsu za nimi jsou tzv. nulové domy, jež nespotřebují více než 5 kWh/m2a tepla na vytápění. Ba co víc, v některých případech vygenerují více tepelných zisků, než je jejich obyvatel schopen spotřebovat.

Pokud dům splňuje výše uvedené parametry, je lhostejné, jaký má tvar. Nápaditosti se meze nekladou, vznikají nulové domy zapuštěné do okolního terénu, takže tepelným ztrátám brání zemina, lze navrhnout pasivní dům klasických tvarů s červenou sedlovou střechou a trpaslíkem v předzahrádce nebo naopak avantgardní vilu se zatravněnou střechou a obrovskými okny otevřenými k jihu. Jistě, stále je nutné brát ohled na co nejmenší ochlazovanou plochu stěn a obvodového pláště budovy obecně. Proto by byla ideálním tvarem pro pasivní dům koule – má z geometrických tvarů nejmenší povrch při stejném objemu. Hlavním požadavkem nicméně je vyvážená energetická bilance stavby, a té lze dosáhnout prostřednictvím řady postupů, konstrukčních detailů, moderních materiálů a především chytrými nápady.

 
Pasivní dům nemusí být hranatý – Školící středisko, Koberovy, Zdroj: Centrum pasivního domu

Pozor na úniky vzduchu

„Zabránit úniku tepla!“ je známým heslem dneška. Nízkoenergetické stavby počítají se silnými vrstvami izolace (pro představu např. od 300 mm polystyrenu výše), které jsou neseny buď klasickou zděnou konstrukcí, nebo jen lehkým skeletem kupříkladu ze dřeva nebo i oceli. K masivnímu úniku energie ovšem nedochází jen přestupem tepla přes stěny, ale rovněž nekontrolovaným větráním netěsnostmi – okny, póry v obvodovém plášti apod. Vzduchotěsnost a řízená cirkulace vzduchu jsou proto hlavními předpoklady úspěchu. Celý prostor domu musí být dokonale utěsněn nejčastěji fóliovou izolací. Jak neprůvzdušnost ověřit? Při tzv. Blow Door testu se vstupními dveřmi dům natlakuje vzduchem a měří se pokles tlaku v čase.

Častým argumentem proti volbě nízkoenergetického domu je tvrzení, že stavba díky vzduchové izolaci nedýchá. Je ovšem nutné vzít v potaz nutnou přítomnost nuceného větrání. Ventilátory odvádějí vydýchaný vzduch a zásobují místnosti novým, čerstvým, a tak je možné dosáhnout lepšího provětrání, než klasickými okny. Odtud je navíc jen krůček k rekuperaci, jednomu z klíčových prvků pasivních domů. Proces spočívá ve vedení teplého vnitřního vzduchu společně s chladným venkovním přes rekuperátor, kde si plyny přes plochu tělesa vyměňují teplotu – vnitřní vzduch ohřívá venkovní. Nejlepší rekuperátory dokážou ušetřit až 90 % tepla, jež bychom spotřebovali při standardním ohřevu studeného vzduchu topením. Současná norma však připouští použití rekuperátorů se 75% účinností.

Vyplatí se stavba pasivního domu?

Vyplatí se investice do nízkoenergetického domu, a pokud ano, za jak dlouho se navrátí? To je věčná otázka při rozhodování. Vezměme si jako modelový objekt menší rodinný dům s pořizovacími náklady ve stavu odpovídajícím platným normám cca 3 milióny Kč. Pokud by jej investor chtěl učinit nízkoenergetickým či snad pasivním, vícenáklady se pohybují od 5 do 20 % podle použitých materiálů a technologií- za stavbu by tedy bylo nutné vynaložit o 150 až 600 tisíc navíc.

Náklady na roční vytápění u běžné stavby se pohybují do 20 tisíc Kč, u nízkoenergetického domu by neměly přesáhnout 5 tisíc. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že průměrné náklady navíc se mají šanci navrátit zhruba za 15 let. V potaz se ovšem nebere plynulý nárůst cen energií – za 15 roků mohou dosáhnout několikanásobku stávající ceny a to je bod, ve kterém se návratnost investicí začíná prudce přibližovat. V každém případě jsou nízkoenergetické stavby sázkou do budoucna a stavebník by si tak měl rozmyslet, zda v domě bude sám minimálně několik let bydlet, aby dokázal z úspornosti domu těžit.

Využití přírody

Z domu neuniká teplo a je vytápěn nuceným větráním. Jak jej dále vylepšit? Na řadu přicházejí detaily. Velká okna otevřená k jihu v zimě, kdy je Slunce nízko, zabezpečí další tepelné zisky. Ovšem pozor, aby se stavba naopak v létě nepřehřívala! Pak nastupují stínící systémy např. v podobě lamel, jež při letní vysoké poloze Slunce vrhají příjemný stín. Potřebnou izolaci zajistí správná okna. Nejde pouze o výrobci často udávanou hodnotu činitele tepelného prostupu skla (obvykle 1,5 W/m2K u dvojskla, dražší variantu představují izolační trojskla s 0,7 W/m2K). Vliv má rovněž řešení distančního rámečku na styku zasklení s rámem a především osazení okna do obvodového pláště budovy v ohledu k poloze tepelné izolace – před výběrem dodavatele je vždy vhodná konzultace s odborníkem. Další tepelné zisky mohou zajistit fotovoltaické články vyrábějící elektřinu ze slunečního záření nebo obyčejné solární panely, v nichž cirkuluje užitková voda ohřívaná Sluncem.

 
Schéma klasického pasivního domu, Zdroj: Centrum pasivního domu

      „Rekuperátor zajistí levné vytápění čerstvého vzduchu z venku!“

Nízkoenergetický dům nepředstavuje drastické navýšení rozpočtu, pokud se bude stavebník držet klasických materiálů jako polystyrenových izolací apod. Pokud budeme chtít jít ruku v ruce s ekologií absolutně a nepoužívat klasické polystyreny a minerální plsti, nabízí se i další (dražší) možnosti. V zahraničí se již k běžným izolacím řadí foukané vločky z celulózy, tj. recyklovaného papíru. U nás jsou podobné exotické materiály, mezi něž se řadí např. i izolace z mořských řas nebo ovčí vlny. lnu, zatím drahé, ovšem jejich nástup se blíží. Rovněž samotná volba vytápění nabízí prostor k zamyšlení o ekologičnosti. Elektřina sice vypadá na první pohled šetrně, nicméně její výroba zatíží  planetu nesčetněkrát více než tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu.

Nízkoenergetičtí obři

Pasivní stavby nejsou vhodné pouze pro rodinné domy a sídla malých firem. Průkopníkem v této oblasti je Rakousko, kde vznikají obrovské bytové komplexy s plošnou měrnou potřebou tepla 7 kWh/m2a nebo kancelářská budova ENERGYbase ve Vídni, jejíž provoz díky nízkoenergetičnosti stojí 18 000 eur měsíčně oproti 90 000 eurům v případě srovnatelných, klasických staveb. Kancelářské centrum navíc představuje specifický objekt, který v sobě mohutně kombinuje technologie typu fotovoltaických článků spolu s nápaditým využitím biokoridorů, kdy flóra vysázená uvnitř automaticky a zdarma reguluje vlhkost vzduchu. Nízkoenergetické stavby čeká světlá budoucnost, stačí jen, aby se o jejich výhodách dozvěděla široká veřejnost a jejich výstavba se zbavila hanlivých mýtů.

 
ENERGYbase – Budova, která ušetří skoro 22 milionů

Autor: Redakce Nazeleno.cz