fbpx

Nejčastější chyby při stavbě příček ze sádrokartonu0

Sádrokarton je oblíbeným stavebním materiálem, protože jeho montáž je relativně snadná. Nebudeme vám doporučovat, abyste se svépomocí vrhli rovnou na stavbu nového bytového jádra, jednodušší příčky však zvládnete. Ukážeme vám nejčastější chyby při montáži.

Výhodou sádrokartonu je hlavně rychlost stavby bez zbytečných technologických přestávek; sádrokarton je také poměrně levný materiál. Často se proto využívá pro rekonstrukce bytových jader a změny vnitřních dispozic objektů. Jde o sádrové desky většinou formátu 1250 x 2000 mm a tloušťky 12,5 mm, které jsou z obou stran opláštěné vrstvou kartonu. Desky jsou připravené tak, aby šly dobře tmelit a povrchově upravovat, i když zrovna malování sádrokartonových stěn nemusí být vždy bez problémů. Sádrokartonových desek najdete na trhu dostatečný výběr. V praxi však je stačí rozlišovat na obyčejné bílé, zelené, které jsou vhodné do interiérů s vyšší relativní vlhkostí (koupelny) a modré se sníženou průzvučností.

Sádrokartonové desky se aplikují na tzv. rastr, konstrukci z kovových profilů. Tvorba příček proto začíná vždy konstrukcí rastru, který musí zohledňovat budoucí využití stěny a plánované stavební otvory – obvykle dveře. Rastr se obvykle skládá z vodorovných (UW) a svislých (CW) a stropních profilů. Ty jsou vyrobeny z 0,6 mm silného pozinkovaného plechu a lze je dobře spojovat pomocí tzv. rychlošroubů – samořezných vrutů. S jejich pomocí se na konstrukci poté připevňují sádrokartonové desky, mezi něž se vkládá izolace (minerální vlna) a zároveň zde vedou například vodiče elektřiny, či vodovodní a odpadní trubky. Profily se ke stěně připevňují většinou natloukacími hmoždinkami.

Reklama

Problémem u špatně udělané sádrokartonové stěny je hlavně praskání. Potíže mohou dělat také novostavby, jejichž zdivo „pracuje“ a příčky deformuje

Výhodou sádrokartonu je, že jde většinou o ucelené systémy, které do sebe dobře pasují. Ve stavebninách či hobby marketech koupíte vše potřebné najednou přesně podle vašich požadavků. Sádrokartonové desky lze velmi snadno dělit, prostě je na jedné straně naříznete nožem, přes nějakou hranu v místě řezu přelomíte a na druhé straně doříznete kartonový povrch.

Časté chyby při konstrukci sádrokartonových příček:

Spojení svislého a vodorovného profilu

Ačkoli se to může zdát na první pohled zvláštní, vodorovné a svislé profily v rastru nelze spojovat, oba profily jsou v sobě jen zasazené. Jen tak totiž bude mít celá sádrokartonová příčka prostor pro teplotní dilataci (roztažnost). V opačném případě by docházelo v příčce k pnutí a prasklinám. Při upevňování sádrokartonové desky na konstrukci pomocí samořezných či samovrtných šroubů se vyvarujte umístění šroubu do místa, kde se dva profily stýkají (obvykle v rozích desky). Šroub totiž většinou pronikne deskou a plechem prvního profilu, ten druhý však již ohne. To kromě problémů s roztažností a praskáním snižuje pevnost celé příčky.

Nevhodná volba desky

Častou chybou je špatná volba druhu sádrokartonové desky. Hlavně v místech, kde je vyšší vlhkost vzduchu – v koupelnách, ale i kuchyních – je nutné použít o něco dražší zelenou desku. Tak je proti vlhkosti impregnována. Pokud budete novou stěnu obkládat, nepodceňte ani ochranný nátěr určený pod obkladovou vrstvu. Doporučuje se jej aplikovat dvakrát, vhodné jsou však nátěry tři.

Špatně udělané zárubně a křížové spáry

Dejte si pozor na správné umístění desek. Pokud je nemáte rovnou zakreslené ve výkresu, pečlivě si jejich umístěná rozměřte tak, aby vám nevznikly křížové spáry. V nich by se totiž mohly vznikat trhliny. Podobně je nutné správně rozmísti desky u dveřních zárubní. Spára mezi deskami nesmí vycházet z rohu zárubně. Mechanické namáhání stěny by zde způsobovalo praskliny.

Rastr malého bytového jádra. Foto:Autor

Dřevěná prkna pro roznášení tlaků zavěšeného nábytku či vybavení koupelny je nutné natřít ochranným nátěrem proti hnilobě. Na obrázku je vidět témař hotová nosná konstrukce sádrokartonových stěn malého bytového jádra. (Foto: autor)

Neošetřená prkna jako nosný materiál a slabý rastr

Nemá se to, ale dělá se to. Častou praxí je použití dřevěných prken pro zpevnění nosné konstrukce a upevnění například potrubí, nebo z vnějšku polic či skříněk kuchyňské linky. Dřevo totiž může různě pracovat, případně hnít. Pokud chcete použít dřevěné prkno pro výztuž, použijte na ně nátěr proti hnilobě. Předpokládáte-li větší zatížení příčky, zpevněte nosnou konstrukci také ocelovými profily (UA). Pro připevnění desky k těmto profilů budete potřebovat samovrtné šrouby. Dodržujte také technickou specifikaci sádrokartonových systémů a požadovanou vzdálenost profilů 600 nebo 625 mm podle typu desky.

Pozor na průzvučnost

Jako nevýhoda sádrokartonu bývá zmiňována nízká zvuková izolace. Průzvučnost příček však můžete vhodným návrhem omezit. Mezi profily a stěnu patří zvláštní těsnění, které sníží průzvučnost hotové příčky. Sádrokartonové desky by také měly být na obou stranách proti sobě posunuté o polovinu (spáry by neměly být přesně naproti sobě). Průzvučnost zvyšuje také umístění elektroinstalačních krabic z obou stran naproti sobě. Pokud chcete příčku, která bude lépe zvukově izolovat, použijte dvě vrstvy sádrokartonu a dražší modré desky se sníženou průzvučností.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi