fbpx

Zateplení rodinného domu: Kdy se vyplatí?0

Zateplení rodinného domu má uspořit energii a peníze. Jaká opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie se skutečně vyplatí? Jak si jednoduše spočítat tepelné ztráty domu a návratnost investice? Jaké materiály při zateplení použít? Sledujte náš seriál, v němž energetický poradce popisuje, jak při zateplování postupovat a vše názorně ukazuje na příkladu svého domu!

Ceny energií budou ve střednědobém horizontu pravděpodobně růst. Jednou z nejrozumnějších investic každého majitele rodinného domu je proto jeho kvalitní zateplení, které minimalizuje únik tepla. U starších domů uniká nejvíce tepla přes stěny, okna a dveře. Pokud jste dům v minulosti zateplovali, možná se potýkáte s tím, že vzhledem k aktuálním normám, je staré zateplení nevyhovující. Stejný problém řeší i energetický poradce, Karel Murtinger, který se se čtenáři v několikadílném seriálu podělí o to, jak vylepšit v minulosti zateplený dům.

Reklama

V prvním díle seriálu o zateplování domu jsme si ukázali, kudy může unikat teplo a jak se na zateplování připravit. Autor v něm také popsal, jaká zateplení v minulosti na svém domě realizoval a zhodnotil je. Ve druhém díle Karel Murtinger popisoval, jaké izolační materiály je vhodné při zateplování použít a kolik to bude stát. S finanční náročností zateplení domu souvisí i návratnost investice. Kdy se vyplatí dům zateplovat a kdy se nám peníze vrátí? O tom je dnešní díl. 

„Každé opatření vedoucí k úspoře tepla by mělo mít rozumnou dobu návratnosti, aby se opravdu vyplatilo.“

To, že lze určité úpravy vedoucí ke snížení tepelných ztrát technicky provést, ještě neznamená, že je také výhodné je dělat. Pokud se má zateplování vyplatit, pak by mělo mít konkrétní opatření rozumnou dobu návratnosti. Doba návratnosti se odvíjí od toho, kolik úpravy stojí a kolik tepla ušetří. Pokud například do zateplení domu investujeme 100 000 korun a každý rok díky tomu ušetříme 1 000 korun, které bychom jinak protopili, pak je doba návratnosti deset let. Jde ovšem pouze o tzv. prostou dobu návratnosti, která nebere v úvahu časovou hodnotu peněz (1 000 korun má dnes větší hodnotu než 10 000 korun za deset let. Pro přesnější zhodnocení návratnosti investice je třeba počítat i s dalšími faktory, jako je například růst cen energií. (Více informací najdeme  například zde).

Pokud víme, kolik energie nám konkrétní úsporné opatření ušetří, a známe cenu tepla (ta se liší v závislosti na palivu, kterým topíme), pak můžeme spočítat, kolik peněz díky zateplení ušetříme. Vydělením výše investice a roční úspory zjistíme, za jak dlouho se nám peníze vrátí.

SERIÁL: Zateplování rodinného domu

    – Zateplení domu: Co zateplit?

    – Zateplení střechy a fasády

    – Zateplení domu: Kdy se vyplatí?

Výpočet tepelných ztrát a cena zateplování

Jaká bude investice do konkrétního úsporného opatření, zjistíme jednoduše tak, že si necháme od několika firem udělat nabídku. U svépomocně prováděných prací si můžeme náklady spočítat sami na základě ceny materiálu a ohodnocení vlastního času. Pro zadání poptávky lze využít některý ze specializovaných servrů; já jsem například využil http://www.aaapoptavka.cz/.

Vědět, kde jsou místa tepelných úniků, je sice dobré, ale pro ekonomické zhodnocení potřebujeme znát (alespoň přibližně), kolik tepla uniká. Musíme tedy provést nějaké výpočty.  Nepříjemné počítání nám naštěstí usnadňují různé kalkulátory, které se dají najít na internetu.

Pro výpočet tepelných ztrát stropem nebo stěnou nám úplně postačí velmi jednoduchý kalkulátor „Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí”. Výpočtovou tepelnou ztrátu převedeme na roční potřebu tepla pomocí kalkulátoru „Potřeba tepla pro vytápění a ohřev teplé vody“ (zaškrtneme pouze políčko vytápění, ohřev vody nepočítáme). Pro výpočet ceny ušetřeného tepla použijeme kalkulátor „Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva“.

Důležité údaje o domě

  • Vytápěná plocha 126 m2
  • Objem obytných místností 350 m3
  • Okna s U= 1 S= 10m2
  • Okna s U=2 S=6m2
  • Stěny s 12cm PS S=160m2
  • Stěna s 5cm Lignopor S=50m2

Tepelné mosty
Římsy s 5 až 10cm tl. Plná cihla 6m2
Lineární tepelný most na severní straně l=10m

Průměrná roční spotřeba plynu  (od 6.1.04 do 6.1.09) byla 1320m3 tj. 11500kWh (se započtením účinnosti kotle 8,5kWh/m3)

Zateplení severní stěny domu

Na obrázku 1 je výsledek výpočtu prostupu tepla původní stěnou (před zateplením). Vyplnění jednotlivých údajů je poměrně jednoduché; jednotlivé veličiny jsou popsány v nápovědě  označené ??? a většinou stačí vyhledat jednotlivé materiály v  „Katalogu stavebních materiálů“, který se nám otevře poklepáním na ikonu tabulky vpravo od okna “materiál”. Po zadání jednotlivých vrstev (zevnitř ven) a po zadání teplot uvnitř a venku (používá se Venkovní výpočtová teplota, což je pro České Budějovice  -15°C) vyšlo, že tepelná ztráta celé stěny je skoro 2 kW. Takto špatně izolující stěna má nepříjemně nízkou povrchovou teplotu (teplota tsi,1 v obr. 1) a v mrazech může v místnostech, jako je kuchyně nebo koupelna, docházet ke kondenzaci vlhkosti a tvorbě plísní (pokud se pamatuji, tak k tomu docházelo hlavně v rozích a u podlahy).

Obrázek 1 - výsledek výpočtu prostupu tepla stěnou před zateplením
Obrázek 1 – výsledek výpočtu prostupu tepla stěnou před zateplením

Po zateplení 5 cm Lignoporem klesla tepelná ztráta přibližně na polovinu (1kW) a povrchová teplota se znatelně zvýšila (obrázek 2). Přesto, trochu paradoxně, i nadále občas dochází k vlhnutí a tvorbě plísní ve spodní části stěny u podlahy. Souvisí to s tím, že se po zatěsnění oken zvýšila vlhkost vzduchu a nezaizolovaný sokl spodní část stěny stále výrazně ochlazuje. Použitý jednoduchý výpočet nezahrnuje vliv tepelných mostů a je proto třeba počítat s tím, že skutečná tepelná ztráta této stěny může být znatelně větší.

Obrázek 2 - po zateplení se povrchová teplota stěny zvýšila
Obrázek 2 – po zateplení se povrchová teplota stěny zvýšila

Po přidání dalších 8 cm PS se tepelná ztráta stěny znovu sníží přibližně na polovinu a povrchová teplota stěny už bude tak vysoká – ke kondenzaci nebude docházet nikde (pokud se současně zateplením soklu zmenší tepelný most u podlahy). Náklady na tuto izolace jsou přibližně 1 000 korun na m2, tj. 50 000 korun na celou severní stěnu.

Zvýšením tloušťky izolace na 14 cm a použitím kvalitnějšího izolantu (GreyWall nebo Neopor) klesne tepelná ztráta na necelých 300 W. Náklady na tuto izolaci jsou vyšší prakticky jen o cenu materiálu (větší tloušťka a dražší materiál), tj. v tomto případě přibližně 57 000 korun. Doby návratnosti jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.

 

opatření
tepelná ztráta [kW]
roční potřeba tepla[MWh]
cena tepla
úspora
investice
prostá doba návratnosti
před
po
před
po
Kč/MWh
varianta 0
2
0,9
4,5
2,025
1560
3861
52000
13
varianta 1
0,9
0,5
2,025
1,125
1560
1404
50000
36
varianta 2
0,9
0,3
2,025
0,675
1560
2106
57000
27

Je vidět, že pokud izolujeme dosud vůbec neizolovanou stěnu z plných cihel přidáním 12 cm PS, pak je prostá doba návratnosti přibližně 13 let, což je ještě celkem akceptovatelné. Doba návratnosti investice bude patrně ještě kratší, protože je dost pravděpodobné, že cena plynu, kterým se v domě topí, poroste v příštích letech rychleji, než je míra inflace a nebo míra zhodnocení peněz nějakou konzervativní bezpečnou investicí. V okamžiku, kdy ale zlepšujeme izolaci dříve zateplené stěny, pak je doba návratnosti 36 let, což je zcela neakceptovatelné. Vzhledem k tomu, že cena materiálu tvoří jen malou část nákladů na izolaci je výhodnější použít silnější vrstvu izolace; 14 cm izolace má návratnost 27 let. Bylo by možné počítat i se silnější vrstvou izolace nicméně je třeba si uvědomit, že tepelné mosty (sokl, výklenky oken apod.) prakticky efekt silnější izolace znehodnotí.

Nezaizolovaný sokl ochlazuje spodní část stěny
Nezaizolovaný sokl ochlazuje spodní část stěny. Foto: autor

Zateplení stropu

V zásadě stejně jednoduchý je také výpočet tepelné ztráty stropu. Musíme ale počítat s tím, že minerální vata je položena jen mezi trámy – tedy přibližně 15 % plochy je tvořeno dřevěnými trámy, které mají větší tepelnou vodivost. Průměrná tepelná vodivost stropu (vážený průměr) je tedy přibližně 0,06 [W/m.K]. Výpočtová tepelná ztráta z plochy 45 m2 je 576 W a odpovídající roční potřeba tepla je 3,26 MWh. Opět je třeba zdůraznit, že tento výpočet nebere v úvahu tepelné mosty vrchní plochy obvodových stěn, příček nebo komínového tělesa; skutečná ztráta proto bude větší.

Nejjednodušší varianta dalšího zateplení je položení desek minerální vaty o tloušťce 20 cm na podlahu půdy o ploše přibližně 45 m2. Toto opatření stojí přibližně 7 000 korun. Připočteme-li k tomu nějaká prkna na lávku k výlezu na střechu a něco za práci (položení izolace je poměrně časově nenáročné a hlavně mohu si to udělat sám) pak řekněme, že nás celá akce vyjde na 8 000 korun. Po přidání izolace se tepelná ztráta sníží na 190 W (roční potřeba tepla 0,53 MWh), tj. 16 % původní hodnoty. Díky nízké ceně izolace vychází doba návratnosti přibližně pět let.

Pokud by se použila nakrokevní izolace celé střechy, byla by úspora větší (zateplení i šikmých částí střechy, odstranění tepelných mostů a infiltrace – viz druhý díl našeho seriálu Izolace střechy a fasády domu: Jak na to?). Pokud bychom odhadli vliv tepelných mostů a netěsností ve staré izolaci na 20 %  (tedy  celkovou výpočtovou tepelnou ztrátu na 1,2kW), pak by položením polyuretanových desek o tloušťce 16 cm na zhruba 150m2 střechy vedlo ke snížení tepelné ztráty na zhruba 0,3 kW. Při investici 250 až 300 000 korun (záleží na použité krytině a na nákladech spojených a osazením střešních výlezů apod.), vyjde doba návratnosti na 80 až 95 let. Zde je možná vhodné vzít v úvahu, že výsledkem je nová krytina v ceně velmi přibližně 70 000 korun (už je potřebná) a současně se získá nový využitelný prostor; řekněme 20 m2 využitelného prostoru. Pokud bychom vzali cenu 20 000 korun za m2, pak by to s návratností investice nebylo tak špatné (tato investice už ale není ani tak o zateplení jako spíše rozšíření domu).

Energetický poradce, Karel Murtinger, ukazuje zateplování na příkladě svého domu. Foto: autor
Energetický poradce, Karel Murtinger, ukazuje zateplování na příkladě svého domu. Foto: autor

Izolace podlahy (strop sklepa)

Zespodu je možné zateplit jen 45 m2 podlahy (respektive stropu sklepa). Výpočtová tepelná ztráta podlahy směrem do sklepa je asi 1 kW. Po nalepení 4 cm desek z pěnového polyuretanu se tepelná ztráta sníží na zhruba 280 W. Cena desek je přibližně 28 000 korun, připevnit se dají svépomocí (lepení + hmoždinky) za řekněme 2 000 korun. Návratnost vychází na přibližně 12 let, což je akceptovatelné.

Okna mají izolační dvojskla

Jak jsem již uváděl, rozhodl jsem se okna nevyměňovat, protože jsou zatěsněná a mají na vnějším křídle izolační dvojsklo + sklo na vnitřním křídle. Uvažuji o výměně prosklených balkónových dveří, což odpovídá investici 7 000 korun. Doba návratnosti je větší než 17 let (závisí na tom, zda se na té chodbě bude topit).

Rekuperační větrání

Vzhledem k tomu, že při běžném provozu jsou dveře mezi místnostmi zpravidla stále otevřené, lze počítat s instalací dvou lokálních rekuperačních jednotek HR 100W (po jedné do přízemí a podkroví) v celkové ceně asi 20 000 korun. Při udávané 70% účinnosti se sníží tepelná ztráta větráním z 1,5 kW na 0,45 kW. Doba návratnosti pak vychází na přibližně na 5 let. Pravděpodobně ale bude doba návratnosti delší, protože skutečná výměna vzduchu bude asi znatelně menší než 0,5 objemu za hodinu; skutečná úroveň výměny vzduchu se ale odhaduje jen velmi obtížně.

Doba návratnosti investice se výrazně změní, pokud splníme podmínky dotačního programu Zelená úsporám. Vzhledem k tomu, že v tomto programu se výše podpory odvíjí od snížení potřeby tepla, vyplatí se i taková opatření, která by jinak byla ekonomicky nenávratná.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.