fbpx

Jak na vlhké zdivo? Příčiny a řešení vlhkosti v domě0

Vlhké zdi v domě neznamenají nic dobrého. Situaci je třeba co nejdříve řešit. Vlhkost snižuje životnost stavby a bydlení ve vlhkých prostorech může ohrožovat zdraví. Proč zdi vlhnou a jaké řešení se nabízí?

S vlhkým zdivem se potýkají nejčastěji majitelé starších domů s porušenou nebo zcela chybějící hydroizolací. Bez izolace proti vlhkosti může voda ze země vzlínat zdmi až do obytných místností. S vlhkostí zdí souvisí také zasolení zdiva. Různé druhy rozpuštěných solí (sírany, dusičnany, chloridy) se do zdiva dostávají se vzlínající vodou. Ve zdivu postupně krystalizují a zaplňují póry v cihlách i omítce, čímž znemožňují rychlé vysychání a podporují vzlínání vody stále výše. Na zdech se pak tvoří vlhké mapy se solnými výkvěty. Zpočátku jsou jen neestetické, později poskytnou výborné podmínky pro růst plísní, následuje rozpadání omítky a následně i zdiva.

Solné výkvěty na zdi upozorňují na problém s hydroizolací. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Základem je stanovit příčinu vlhkosti zdiva

Před jakýmkoli zásahem proti vlhkosti, je ale nutné důkladně prověřit příčinu. V některých případech se nemusí jednat o vlhkost z podloží a okolní zeminy, ale vlhnutí mohou způsobovat i některé skryté poruchy rozvodů vody, topení nebo kanalizace. V případě, kdy se vlhkost neprojevuje víceméně stejnoměrně v celém domě, ale jedná se spíše o ojedinělá ložiska, se rozhodně doporučuje prověřit neporušenost domácích rozvodů, ale také správnost napojení okapů a svodů dešťové vody a kanalizace. Příčiny vlhkosti mohou být také kombinované.

Reklama

Nesprávně vyvedený okap může způsobovat nadbytečné vlhnutí zdí. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Může sanační omítka vyřešit vlhkost v domě?

Sanační omítka sama o sobě vlhkost nevyřeší. Někdy se lidé domnívají, že stačí oklepat vlhkostí poškozenou omítku, nanést sanační a zdivo vyschne. Sanační omítka sice na vlhkém zdivu vydrží o něco déle než běžná, příčinu vlhkosti ale nevyřeší. Sanační omítky jsou však velmi nápomocné v situaci, kdy už byl zdroj vlhkosti odstraněn nebo byla provedena celková hydroizolace vlhké stavby. Sanační omítka má totiž větší množství pórů než běžná omítka, díky tomu rychleji propouští vodní páry a umožňuje tak zdivu rychleji vyschnout bez vzniku nehezkých map. Před nanesením je třeba zcela odstranit zasaženou původní omítku a dobře proškrábat spáry zdiva do hloubky až 2 cm. Na trhu je k dostání řada omítkových systémů pro vlhké zdi. Při realizaci sanační omítky svépomocí je dobré řídit se doporučením výrobce.

„Vlhkost v domě vyžaduje komplexní přístup, bez vyřešení příčiny se výsledky nedostaví.“

Potřebujete provést celkovou hydroizolaci domu? Přehled hlavních možností

Vzlínající vlhkost často není možné řešit jinak než provedením celkové hydroizolace, která vytvoří pro vlhkost neprostupnou bariéru. Obvykle se jedná o poměrně výrazný stavební zásah, izolaci zdí je totiž obvykle nutné spojit s izolací podlah. Existuje několik možností (mechanických nebo chemických), jak hydroizolaci provést. Není možné jednoznačně rozhodnout, která metoda je nejlepší, každá může najít své uplatnění v konkrétní situaci.

1. Podřezání zdiva řetězovou nebo lanovou pilou

V obou případech se zdivo podřezává v maltové spáře po přibližně metrových úsecích. Do vzniklé mezery ve spáře zdiva se vkládá izolační folie a natloukají se sem plastové pevnostní klíny zamezující sesedání. Následně se mezera vyplní maltou. Použití lanové pily je vhodné pro zdivo různorodého složení bez průběžné maltové spáry.

2. Podsekání zdiva

Tento postup se uplatňuje u kamenného a smíšeného zdiva. Zdivo se po malých úsecích postupně vybourává, podklad se vyrovná a po vložení izolace se zeď opět dozdí. Tento postup je velmi pracný.

3. Izolace pomocí zarážení nerezových plechů

Tato metoda spočívá v zarážení vlnitých nerezových plechů speciálním přístrojem do maltové spáry zdiva. Zdivo se tedy nemusí podřezávat a nemůže dojít k sesedání zdiva, což je šetrné ke statice budovy. Metodu je možné použít jen u zdiva s průběžnou spárou.

Ukázka izolace proti zemní vlhkosti pomocí nerezového plechu. (Zdroj: autorka)

4. Chemická injektáž

Do zdiva se navrtá řada otvorů, do kterých se napustí chemikálie, která pronikne do pórů zdiva a vytvoří souvisle nasycenou vrstvu, která má hydroizolační účinky. Metoda je vhodná např. u historických budov, kde nepřichází v úvahu podřezávání.

5. Elektroosmóza

Tato metoda využívá principu aktivní nebo pasivní elektroosmózy. Zjednodušeně řečeno vzlínání vody brání elektrické pole působící na molekuly vody. Odvádění vody zpět do země umožňuje systém elektrod. Funkčnost metody je závislá na přívodu elektřiny. V některých případech může elektroosmóza představovat prakticky jedinou možnost při odvlhčování podzemních sklepních prostor.

Doplňkové sanační postupy

Po odstranění příčiny vlhkosti zdivo během následujících měsíců vysychá. Aplikace sanační omítky zajistí rychlejší vysychání a zabrání tvorbě vlhkých míst. Nezbytné je ovšem pravidelné větrání a v případě obytných prostor také topení v zimním období nebo minimálně temperování prostor. V některých případech se nepodaří problém vlhkosti odstranit bez současných terénních úprav, v rámci kterých se provede instalace drenáže odvádějící nadbytečnou vodu od domu.

Problémy spojené s prováděním hydroizolace

Vlhkost dokáže postupem let dům úplně zničit. Pokud se jedná o stavbu z nepálených cihel tzv. vepřovic, mohou být destruktivní účinky vlhkosti ještě mnohem razantnější než u domů z pálených cihel či kamene. Provedení hydroizolace s sebou vždy nese určitá stavební rizika, pokud jsou však dodrženy správné postupy, nebývají komplikace nijak velké.

Provedení izolace proti vlhkosti může zachránit i poměrně zchátralý dům. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Pokud nemáte dostatečné stavařské zkušenosti nebo zkušeného zedníka po ruce, nepouštějte se do izolace svépomocí. Většina metod svým charakterem svépomocnou realizaci ani neumožňuje. Možné komplikace s prováděním hydroizolace závisí jednak na technickém stavu budovy (např. poškozené a silně se drolící zdivo), ale také s nedodržením postupů (např. nedostatečné překrývání izolačních pásů při podřezávání, nesprávné napojení nové izolace zdí na izolační materiál podlah, špatně řešená venkovní omítka vytvářející most pro průchod vlhkosti nad linii provedené izolace apod.)

Hydroizolace v praxi: Konkrétní zkušenost

Někdy se ale může stát, že ani odborné firmě se nemusí vše podařit, jak by mělo. Na fotografii níže je zachycen stav zdi z nepálených cihel po provedení izolace pomocí zarážení plechu. Díky nedostatečné soudržnosti zdiva bylo nutné dodatečné dozdívání.

Základna zdi se po zaražení plechu poněkud zmenšila a zdi bylo třeba opravit, dům je ale dnes zcela suchý. (Zdroj: autorka)

Majitel domu pan Novotný z Brněnska si však tuto metodu i přesto velmi chválí: „Problémy s drolením zdiva se projevily pouze u vnitřních zdí, kde se plechy zarážely mezi pálenou cihlu a vepřovici. U obvodových zdí, kde se plechy zasouvaly do spáry mezi pálenými cihlami probíhalo vše bez problémů. Vše bylo hotové za dva dny. Do roka byl dům úplně suchý i přesto, že se v něm v zimě netopilo, protože ještě probíhala rekonstrukce. Kdybych měl vybírat znova, volil bych zase plechy, technologie mě přesvědčila, s přístupem firmy jsem již tak spokojen nebyl. Ačkoli předem slibovali, že zdi nebudou postupem nijak narušeny, odmítali následně vzniklé poškození opravit. Po určitých tahanicích jsme se ale nakonec dohodli.“

Autor: Jarmila Bajerova