fbpx

Alternativní tepelné izolace: bez minerální vaty a polystyrenu0

Tepelná izolace je často soubojem mezi zastánci minerální vaty a polystyrenu. Na světě však existuje mnohem více izolačních materiálů. V Rakousku se například používají speciální voštinové panely. Jsou levné a přitom nabízejí solidní komfort. Můžete je použít i u nás? Na co si dát pozor?

Při nedávné cestě do Rakouska mne zaujala zajímavě řešená fasáda na domech v Solar City (předměstí Lince). Tradiční tepelná izolace fasády, jak se s ní běžně setkáváme u nás, je z více méně homogenního materiálu (pěnový polystyrén či minerální vata) a neprůhledná, tj. zakrytá omítkou nebo nějakým druhem obkladu. Zde však bylo všechno jinak.

„Podle informací tvůrců má stěna domu z voštiny srovnatelnou prostupnost tepla s izolací pěnového polystyrenu o tloušťce 40 cm!“

Reklama

Neobvyklá fasáda mne na první pohled upoutala svým zasklením. Když jsem přišel blíže, uviděl jsem, že mezi sklem a vlastními fasádními panely je mezera několik centimetrů a izolační panely jsou navíc děravé.

Více o izolaci na Nazeleno

   – Dotace na zateplování domů – kompletní info

   – Jak správně větrat?

   – Proč je izolace důležitá? Kudy uniká teplo?

   – Zásady energeticky úsporného domu

   – Termovize a měření

Voštinové izolace

Podobně jsou řešené takzvané „voštinové transparentní izolace“. Transparentní izolace jsou však (jak název naznačuje) z průhledného materiálu (sklo, polykarbonát), kdežto tento panel je viditelně z materiálu neprůhledného!

Znamená to, že na povrch stěny se může dostat jen sluneční záření, které dopadá kolmo k povrchu, a to v našich zeměpisných šířkách nenastává nikdy. Podle informací uvedených v brožurce, kterou nám poskytl pracovník firmy Gap-solar GmbH,  se dá dosáhnout s touto izolací na jižní stěně průměrné hodnoty U menší než 0,1 W/m2K, což je ekvivalentní izolaci pěnového polystyrénu o tloušťce skoro 40cm!

SolarCity

Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, jak to funguje; zdálo se mi, že je to celé z fyzikálního hlediska nelogické. Ukázalo se, že není – má to svou logiku a neváhám říci, že je to nápad téměř geniálně jednoduchý. Voštinový panel je totiž sám o sobě docela dobrá tepelná izolace; vzduch v tak malých dutinách prakticky nemůže proudit (a přenášet tak teplo směrem ven). Pokud jde o tepelné vyzařování (dlouhovlnné infračervené záření), ven se dostanou jen ty paprsky, které vychází v ose dutiny, mezi voštinami.

Izolace a práce s tokem tepla

Vlastní materiál voštin (plast nebo papír) je pochopitelně také málo tepelně vodivý. Takže není sice tak dobrý izolační materiál jako výše zmíněný pěnový polystyrén, ale zároveň není o o moc horší.

 ESA solar façade – izolace provedená z vlnité lepenky 
ESA solar façade – izolace provedená z vlnité lepenky  Zdroj: http://www.constructionresources.com/

Situace se zcela změní, když na fasádu zasvítí nízké zimní slunce. Jeho paprsky pronikají totiž do hloubky voštinové struktury (jen jeden nebo dva centimetry, ale i to stačí) a izolaci zahřívají.

Protože tok tepla z domu, skrz izolaci směrem ven, je úměrný rozdílu teplot uvnitř a venku, každé zvýšení teploty ve vnější vrstvě izolace znamená snížení tepelných ztrát. Při přímém slunečním svitu v zimním období dochází dokonce k takovému vzestupu teploty, že tepelný tok naopak směřuje dovnitř; sluneční záření tak více než kompenzuje tepelnou ztrátu (viz následující schéma).

Průběh teploty ve voštinové izolaci v době slunečního svitu a v noci  
Průběh teploty ve voštinové izolaci v době slunečního svitu a v noci Zdroj: http://www.gap-solar.at

Teplo pochopitelně uniká směrem ven mnohem snáze, než u transparentní izolace, kde sluneční záření prochází až dovnitř, na stěnu. Přece jen ale musí projít jedním až dvěma centimetry izolace, což únik tepla znatelně snižuje. Pokud naproti tomu dopadá sluneční záření na klasickou fasádní izolaci, tak pouze ohřeje povrchovou vrstvu omítky a prakticky všechno vzniklé teplo je hned odvedeno vzduchem pryč.

Slunce a voštinové tepelné izolace

V průběhu roku stoupá Slunce na obloze výše a paprsky dopadají šikměji a zasahují do menší hloubky izolace. V důsledku toho je pak efektivnější odvod tepla do mezery pod sklem a větracími otvory ven. Přispívá to nepochybně k tomu, že v letním období se tato izolace příliš nepřehřívá (domnívám se ale, že v tomto ohledu bude situace znatelně horší než u klasické izolace opatřené fasádním nátěrem ve světlém odstínu). Domy v Solar City, na nichž byla tato izolace použita. měly ovšem nucené větrání, které nepochybně tento problém z větší části eliminuje (noční větrání).

Izolační panel z voštiny
Izolační panel z voštiny

Slunce pochopitelně nesvítí pořád (v zimě dost málo), nicméně i rozptýlené sluneční záření má určitý efekt  a tak průměrný únik tepla za celou topnou sezónu, je menší než při použití klasické izolace o stejné tloušťce. Funguje to pochopitelně jen tam, kde není fasáda zastíněna stromy nebo blízkým domem, s tím se ale při stavbě počítalo a odstupy mezi domy jsou dostatečné.

Velikost efektu je pochopitelně nejvýraznější na jižní straně a minimální na straně severní, kam nedopadá žádné přímé sluneční záření, ale jen rozptýlené záření z oblohy nebo záření odražené od sněhu. Také klimatické podmínky mají vliv, čím více slunečných dnů v zimě je v dané lokalitě, tím lépe. Tyto vlivy ilustruje graf, v němž je vynesena střední průměrná hodnota součinitele prostupu tepla stěny izolované 20cm voštinové izolace pro různé orientace (vzhledem ke světovým stranám) a pro různé klimatické podmínky.

Graf součinitele prostupu tepla v závislosti na světové straně a místě
Graf součinitele prostupu tepla v závislosti na světové straně a místě

Výhody a nevýhody voštinových izolací

Základní fungování jsme si tedy již vysvětlili. Jaké přednosti má tedy tento druh izolace oproti dnes již klasické (stále ale málo rozšířené) voštinové transparentní izolaci? Hlavní výhodou je asi cena, která je podstatně nižší. Panely také mohou mít celkem libovolnou barvu a nevyžadují prý v letním období zakrývání roletami nebo žaluziemi. Transparentní izolace sice propustí směrem ke stěně podstatně více tepla, je ale také výrazně dražší, náročnější na montáž a na jaře a v létě má tendenci se přehřívat. Proto se musí používat žaluzie nebo reflexní rolety mezi transparentní izolací a zasklením, což zase dále zvyšuje cenu.

Internetové stránky firmy Gap-solar GmbH jsou bohužel jen německy, nicméně např. na stránkách SolarServer najdete podobné informace v angličtině.

Jsou voštinové izolace řešením pro Českou republiku?

Nakolik je tato myšlenka prakticky využitelná u nás? Jednou z možností je samozřejmě dovoz hotových panelů, obávám se však, že u nás by návratnost investice byla podstatně delší než v Rakousku – máme totiž stále ještě nižší ceny energie. Pokud by se někdo chtěl pustit do výroby (což z čistě technického hlediska nemusí být zas tak složité), pak na zasklení a přichycení na stěnu lze asi využít standardní, na trhu dostupné prvky.

Stěna domu v Solar City využívající voštinové panely
Stěna domu v Solar City využívající voštinové panely

Hlavní problém se však skrývá ve výrobě voštinových panelů. Nejbližší dostupný polotovar je asi vlnitá lepenka používaná na kartóny. Vyrábí se ve velkém množství, existuje nepochybně i množství odřezků ve formě pásků (pro izolaci stačí šíře do nějakých 20 cm). Pokud bychom ale chtěli použít tento materiál, bylo by nutné jej impregnovat, aby nebyl hořlavý. Šlo by patrně použít impregnaci boraxem a kyselinou boritou jako se to používá při výrobě celulózové  izolace CLIMATIZER.

Myslím, že bude zajímavé sledovat, zda se tento druh izolace v budoucnu nějak více rozšíří a jaké s ním budou dlouhodobé zkušenosti. Na rozdíl od mnoha „zázračných řešení“ má tato technologie v zádech minimálně soulad s fyzikálními zákony (narozdíl od jiných).

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz