fbpx

Čím izolovat? Zkuste přírodní alternativy!0

Chcete si zateplit dům, ale polystyren z nejrůznějších důvodů prostě nechcete? Není třeba zoufat, už desítky jet je na trhu spousta alternativ. Sice si připlatíte v řádu desítek procent, ale zdravé vnitřní prostředí za to přece stojí, ne?

Len, konopí, ovčí vlna, sláma nebo i staré noviny. Možností, jak ekologicky šetrně izolovat dům, je celá řada. Liší se cenou, která je snad s výjimkou slámy vyšší, než v případě běžných izolací. Pokud však použijete běžný polystyren (i ten má totiž své výhody zejména v dobré odolnosti proti vlhkosti), chováte se vlastně ekologicky příznivě také, protože šetříte energii. Pravdou však zůstává, že z ropných produktů vyrobený polystyren je pro životní prostředí velkou zátěží.

Jako alternativu polystyrenu lze použít například dřevovláknité desky, tzv. hobru. Cena za desku o rozměru 250 mm x 2500 mm x 10 mm je nad šest stovek. Jejich připevnění na zeď je stejné jako u polystyrenu, jen po práci s nimi nejsou okolo domu tisíce malých kuliček, akorát dřevěná vlákna, které se snadno rozloží.

Reklama

Podle občanského sdružení Arnika, polystyrenové izolace zpravidla obsahují zpomalovač hoření hexabromcyklododekan, což je látka, která má negativní vliv na nervovou soustavu a hormonální systém. Při výrobě uniká do prostředí styren, který je podezřelý z karcinogenity a ideální není prý ani minerální vlna obsahující fenolformaldehydové pryskyřice.

Polystyren lze nahradit alternativami

„Jako náhrada polystyrenu mohou sloužit například konopné či lněné izolační desky, které mají podobný součinitel tepelné vodivosti λ 0,04 W/m.K,“ uvádí Lubomír Klobušník, energetický poradce Energy Centre České Budějovice. Edvard Sequens ze sdružení Calla však optimisticky dodává, že i používání polystyrenu je stále více ekologické, oproti stavu, kdy dům není izolovaný vůbec.

„Obecně ale platí, že všechny izolační materiály jsou ekologické v tom smyslu, že ušetří energii, jejíž výroba by byla v každém případě mnohonásobně environmentálně škodlivější, než výroba té dané izolace,“ říká lobbista za energetické úspory u výrobce izolací Knauf Insulation Ondřej Šrámek a důrazně zamítá, že by přírodní izolace byly zcela prosty chemie.

Vzhledem k praktickému využití je totiž třeba izolaci chránit před hmyzem, ať už chemicky či jinak, ale snížení hořlavosti bez chemie moc nejde, nejčastěji se napouští boraxem. Takto ošetřenou izolaci ale již nelze kompostovat.

V poslední době podle Šrámka zájem o ekologicky šetrnou izolaci stoupá, třebaže to pro většinu zákazníků není hlavní kritérium, přednější je stále cena. Sequens jen dodává, že v Rakousku a Německu již patří ekologicky šetrné materiály mezi běžný sortiment obchodů.

Len, bavlna a ovčí vlna zateplí domek

Dobře izolující je kupříkladu len, jehož vlákna se při výrobě mísí s textilními polyesterovými vlákny a pro větší odolnost proti ohni se přidávají sloučeniny amoniaku nebo boraxu či vodního skla. Len lze použít jako plsť nebo desku, případně s ním vysypat dutiny. Cena je kolem 250 Kč/m2 (tloušťka 100 mm).

Další možností je bavlna. Ta česká je ale špatně dostupná, často proto musíte vzít zavděk bavlnou ze střední Asie a Afriky, kde se při pěstování používají pesticidy. Možnosti využití jsou rohože, pletence, plstěné proužky a těsnící vaty. Výhodou je možnost opakovaného použití a nestravitelnost pro většinu hmyzu. Pokud náhodou dosáhne teploty nad 400 °C a vznítí se, je ale samozhášivá. Není prý ani třeba bát se vlivů na zdraví.

Relativně často se jako izolace využívá také ovčí vlna. Ta je z hlediska ochrany prostředí velmi vhodná, zejména použijete-li vlnu z ovcí chovaných v podhorských a horských oblastech. Pomáhá k udržení tradičního rázu krajiny a biodiverzity. Ovčí vlna je ale dražší (metr čtvereční o tloušťce 100 mm vyjde zhruba na 270 korun).

K dostání je ovčí vlna jako izolační plsť, vata k ucpávání dutin, nebo ve formě desek k izolaci fasád, potrubí a k izolaci proti hluku. Lze jí využít i mezi střešní krovy. Izolačními vlastnostmi patří ovčí vlna ke špičkovým izolačním materiálům. Mimochodem na izolaci jednoho rodinného domu by byla potřeba vlna asi z tisícovky ovcí.

Perspektivním izolačním materiálem šetrným k životnímu prostředí se stává také konopí (Foto: M. Doležel)

Sláma nebo staré noviny

Zřejmě nejlevnější izolací je sláma. Pokud jí má zemědělec přebytek, dá vám ji i zadarmo. Jen je třeba slámu slisovat, aby se omezila hořlavost. Neizoluje ale tak dobře, a tak je nutné použít silnější vrstvu. Pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů se často používají také běžné balíky slámy. Při balíkování je ale vhodné nastavit balíkovací stroj na vyšší stlačení, než je obvyklé v zemědělské produkci. Lze zakoupit i slaměné panely kryté papírem – tzv. ekopanely. Ty se požívají mimo jiné ke stavbě obytných podkroví, lze z nich však realizovat i celý dům. Sláma propouští vodní páry, problémy ale mohou být s hořlavostí a případně i s hlodavci. O celých domech ze slámy jsme psali například zde.

Použití celuózy neboli papírových vloček jako izolace je vhodný způsob, jak zužitkovat staré noviny. Bohužel často ne české – celuóza se k nám většinou dováží. Nehodí se do míst, kde je vyšší vlhkost a kvůli boraxu chránícím před hmyzem, myšmi a ohněm ji nelze kompostovat. Cenu nelze jednoduše říct, návratnost investice se ale údajně pohybuje od 3 let výše.

Instalace nafukováním materiálu do trámoví a stěn je snadná a výrobci slibují, že po skončení životnosti izolace odeberou zpět a postarají se o její ekologickou likvidaci. Například izolace Climatizer Plus nese označení Ekologicky šetrný výrobek a dle výrobce je biologicky plně odbouratelná. Plusem jsou i nižší energetické nároky na výrobu celulózové izolace než na minerální vatu.

Mírně exotické: Korek a konopí

Jako přírodní izolační materiál, zejména pro vnitřní prostory, lze použít i korek, jehož cena je ale vyšší – deska o rozměrech 1000 x 500 x 50 mm vyjde na více než čtyři stovky. Lze jej kompostovat, výrobní proces nezatěžuje životní prostředí. Tepelně izolační vlastnosti jsou poměrně dobré, ale polystyrenu nebo minerální vatě se korek rovnat nemůže. Karcinogenní látky byly nalezené u nekvalitně upraveného korku, u značkových výrobků však nehrozí.

Další možností je třeba konopí, které je velmi odolné vůči škůdcům, zlepšuje kvalitu půdy a při jeho výrobě není potřeba používat chemických prostředků. Cena rohoží je 290 Kč za m2 (tloušťka 100 mm). V ČR se ale zatím potýká s legislativními potížemi. „Úřady měly asi obavy, abychom ten dům nevykouřili,“ uvedla s nadhledem Lenka Kloboučníková z projektu Ekopark Odolena Voda k důvodům, proč nebylo k izolaci zde použito právě konopí. Přitom konopí při svém růstu absorbuje více CO2 než kolik emisí pak vznikne při výrobě. jako stavební materiál je velmi perspektivní a zatím zdaleka ne tak využívané, jak by si zasloužilo.

Zelené stěny jsou sexy

Dříve tradičním izolantem je rákos, dnes vytlačován jinými možnostmi. Cena za m2 rohože o rozměru 1 x 2 metry tlusté 5 cm skoro pět stovek. Do desek, rolí nebo rohoží se zpracovává jednoleté rákosí. Oproti jiným alternativám je rákos jen průměrný, ale netleje – proto vydrží stovky let. Plusem je celkem estetický vzhled a také přirozený obsah kyseliny křemičité, která zabraňuje vznícení a tedy i možnost kompostovat.

Elegantní možností, která nevypadá špatně, je pokrytí fasády zelení. Ta snižuje rychlost proudění vzduchu a tím brání i odlivu tepla. Stále zelené popínavé rostliny tak pomáhají tepelné izolaci a dle měření jsou účinky srovnatelné s jedním až dvěma centimetry izolační vrstvy. Stín, který rostliny poskytují v létě, naopak snižuje rozpálení stěn.

Autor: Redakce Nazeleno.cz