fbpx

Jak na zateplení podlahy0

Zateplení se netýká pouze fasád či střech. Také podlaha může být místem úniků tepla. Úspěšně zabránit tomu může zateplení podlahy. Jaký izolační materiál při zateplování zvolit? A jak vlastně správně zateplovat?

Bydlíte v domě se zateplenou fasádou a střechou? Říkáte si, že možné úniky tepla jste minimalizovali, jak jen to jde? Teplo ale může unikat i spodem – tedy nezateplenou podlahou do základů nebo suterénních nevytápěných prostor. Tato situace ale zná řešení. Je jím tepelné odizolování, které únikům tepla účinně zabrání.

V domě s nezateplenou podlahou přicházíte zhruba až o 10 % tepla, které právě tudy uniká. Zateplení podlahy v takovém případě představuje nástroj, který se sám nabízí. Ještě před tím, než se do něj ale pustíte, je potřeba zodpovědět si několik otázek. Jaký materiál zvolit? Jakou tloušťku izolace? Zateplovat svrchu nebo zespoda? Spolu s odborníky se pokusíme na tyto otázky odpověď a poradit, jak celý proces probíhá a na co si při něm dát pozor. Pokud navíc využijete také dotace na zateplení podlahy, ekonomická návratnost opatření se bude počítat jen na několik málo roků.

Reklama

Izolační materiály na Nazeleno.cz:

– Přehled pěnových izolačních materiálů

– Izolace z minerální vlny

– Izolační materiály pro řešení detailů

V jakém domě bydlíte? Podle toho zateplujte

Bydlíte v rodinném domku se sklepem anebo nepodsklepeném domě? Podle toho je třeba zvážit, který typ zateplení a jaké stavební řešení se pro vás hodí. Zpravidla mohou nastat 4 varianty:
v prvním případě se může jednat o podlahu na terénu v nepodsklepeném domě, ať už novostavbě či starším domě,

  • druhý nejčastější případ je situace, kdy potřebujeme zateplit podlahu nad sklepem nebo nad nevytápěným přízemím. V tomto případě se většinou jedná o starší budovy, může nastat ale i u novostavby,
  • další variantou je strop s podlahou nad venkovním prostorem. Jde např. o byt nad otevřeným průjezdem, průchodem apod.,
  • může se také jednat o podlahy lodžií nad vytápěnou místností.

Stavební řešení se v každém ze jmenovaných případů liší a je tedy třeba postupovat odlišným způsobem. My se podíváme především na první dva, které se v praxi objevují nejčastěji.


K tomu, aby vám doma bylo příjemně teplo, může přispět i zateplení podlahy. Zdroj: http://www.freedigitalphotos.net/

Zateplení podlahy podsklepeného domu

Bydlíte v podsklepeném domě a bývá vám doma zima od nohou? Z vytápěných obytných místností totiž část tepla uniká do míst s nižší teplotou, tedy např. sklepů či suterénních nevytápěných prostor. Tepelná izolace podlahy tomu ale může učinit konec. Jak na to?

Pokud plánujete zateplovat podlahu nad sklepem, budete se zřejmě potýkat s jedním zásadním problémem. Zateplení podlahy nad sklepem je totiž problematické kvůli tomu, že dostatečná tloušťka tepelné izolace se většinou do podlahy nevejde z důvodu nemožnosti zvýšit podlahu.

„Řešením je zateplení podhledu ze strany nevytápěné místnosti. Jde o doporučené řešení výhodné z hlediska akumulace tepla v zateplené stropní konstrukci. Výhodnější je i proto, že se do podhledu zpravidla vejde dostatečná tloušťka tepelné izolace,“ říká Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB České Budějovice. Místo zvyšování výšky podlahy tedy odborník radí snížit podhled v nevytápěné místnosti.

Jaký izolační materiál použít?

Pro zateplení podhledu v nevytápěné místnosti se jako izolační materiál nejčastěji používají polystyrenové desky, které se lepí a mechanicky kotví k podhledu s povrchovou úpravou tenkovrstvou omítkou.

Alternativou pro polystyren jsou desky z minerální vlny, které mají vysokou paropropustnost a jsou nehořlavé, nelze je však kvůli nasákavosti použít ve vlhkých místnostech. „Vláknité izolace se také mohou použít v kombinaci se sníženým zavěšeným podhledem, například ze sádrokartonu. Zde se dosáhne i zlepšení akustických vlastností stropu,“ vysvětluje Veselý.

Ocitnout se ale můžete i v situaci, kdy nebude na zateplení ze strany podhledu nevytápěné místnosti dostatek místa. V takovém případě lze položit izolační desky do podlahy, přičemž se podlaha mírně zvedne, cca o 2 – 4 cm. Je ale třeba použít desky s co možná nejmenší tepelnou vodivostí. „Dobré zkušenosti jsou s podlahovými deskami z polyuretanu, které mají povrch opatřen jedno nebo oboustranně nalepenou hliníkovou fólií, která  odráží část sálavého tepla zpět do interiéru,“ říká Jiří Veselý.

Pokud máte v plánu instalovat v místnosti podlahové vytápění, je potřeba zvolit dostatečnou tloušťku izolace – alespoň 16 cm. Izolační materiál je nutné vložit přímo pod vytápěnou vrstvu, tedy ne pod podhled.


Jaký izolační materiál zvolit pro podlahu?  Zdroj: http://www.freedigitalphotos.net/

Jakou tloušťku izolačního materiálu zvolit?

Návrh tloušťky zateplení podlahy se řídí požadavky normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Norma stanovuje hodnotu U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) ve třech typech – minimální požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu.

Pro podlahu nad sklepem s nevytápěným prostorem je požadována hodnota 0,60 a doporučená 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,30 až 0,20 (W/m2.K). Pokud bychom tyto hodnoty chtěli převést do tloušťky izolačního materiálu, na polystyrénové bázi je potřeba zvolit alespoň tloušťku 8 cm, pro hodnoty doporučené 10 cm a pro nízkoenergetický standard 16 cm.

Stanovit si ale izolační materiál a jeho tloušťku podle oka, odborník rozhodně nedoporučuje. „Návrh tloušťky izolace musí vždy stanovit projektant s ohledem na použitý materiál izolace, konstrukci a stavební řešení stropní konstrukce se zohledněním všech požadavků ČSN 73 0540-2,“ upozorňuje Veselý.

Zateplení podlahy nepodsklepeného domu

Pokud se pouštíte do zateplování podlahy nepodsklepeného domu, záleží především na tom, zdali jde o rekonstrukci nebo novostavbu. Při rekonstrukci je totiž potřeba odstranit původní podlahu a často provést sanační opatření, která vlhkost sníží – především položit hydroizolační vrstvu. „Pokud máme vyřešenou izolaci proti zemní vlhkosti a radonu, řešíme dále už jenom úniky tepla. Většinou se na betonovou desku s hydroizolací aplikuje podlahový polystyren (bílý nebo šedý) a ten se zalije ještě další vrstvou betonu silnou cca 6 cm,“ říká Ing. Petr Vacek ze Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Podlahy a kročejová neprůzvučnost:

Se zateplováním a rekonstrukcemi podlah souvisí také problematika kročejové neprůzvučnosti. S nedostatečným útlumem kročejového hluku se potýkají hlavně obyvatelé panelových domů a některých novostaveb. Při rekonstrukci bytů se totiž často původní podlahová krytina nahrazuje levnou plouvoucí podlahou. V ní se dobře přenáší zvuk kroků do konstrukce domu a hluk pak obtěžuje i další obyvatele. Některá bytová družstva a společenstva vlastníků proto nařizují pod plovoucí podlahu položit zvukovou izolaci.

Při rekonstrukcích bývá podle odborníků nejvyšší počet akustických závad odhalen právě u podlah. Znalecké posudky na akustické nedostatky podlah tvoří více než 50 % z celkového počtu posudků na stavebně akustické závady. Problémy s kročejovým hlukem může eliminovat vhodná volba podlahové krytiny. „Kročejová neprůzvučnost by v bytových domech podle zákona neměla překročit hodnotu 58 decibelů. Pro opravdu kvalitní ochranu před hlukem by však neprůzvučnost měla dosahovat mnohem nižších hodnot. Takzvané tiché vinylové podlahy s textilní podložkou dosahují hodnoty pouhých 18 decibelů,“ uvedla Alena Vyroubalová ze společnosti Gerflor, která se specializuje na výrobu tichých podlah.

 

A jaké tloušťky izolačního materiálu je zde dobré zvolit? Při použití běžných podlahových EPS postačí pro splnění minima (U = 0,45 W/m2.K) 10cm desky, pro normu doporučenou (U = 0,3 W/m2.K) 14cm desky a pro nízkoenergetický standard desky o tloušťce20 cm (U = 0,22 až 0,15 W/m2.K). „Podél obvodových stěn je možno použít dražší ale lépe izolující desky z extrudovaného polystyrenu  nebo polyuretanu. Je nutné zateplit rovněž soklovou část domu a základ pod terénem z venkovní strany,“ doporučuje Jiří Veselý.

Jaký izolant pod plovoucí podlahu?

Pokud vám jde nejen o tepelnou izolaci, ale např. mezi obytnými prostory i o izolaci akustickou, používá se 2 až 5centimetrová vrstva tvrzené minerální vaty nebo speciálního elastifikovaného polystyrenu.

„Aby se zatížení od nábytku a provozu v místnostech roznášelo rovnoměrně, akustická izolace se opatří roznášecí vrstvou, která je tzv. „plovoucí” na akustické podložce. Používá se tenká betonová deska s výztuží (cca 6cm), anhydritový potěr (cca 4cm), nebo OSB desky plošně spojované (cca 2,5cm). Na tuto roznášecí desku už je možné aplikovat pohledovou nášlapnou vrstvu – koberec, PVC, dlažbu, apod.“ říká Petr Vacek.

Článek byl vytvořen ve spolupráci s Ing. Jiřím Veselým, energetickým poradcem ECČB České Budějovice (www.eccb.cz, eccb@eccb.cz) a Ing. Petrem Vackem, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Autor: Redakce Nazeleno.cz