![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Zateplení rodinného domu: Co můžete zateplit?
Zateplování domů je hitem. Kdo by také nechtěl snížit energetickou náročnost svého domu a ušetřit náklady na vytápění? Víte, jak se na zateplování připravit? Nebo jak vylepšit staré zateplení domu? Sledujte náš seriál, v němž energetický poradce popisuje, jak při zateplování postupovat a vše názorně ukazuje na příkladu svého domu!
25. 01. 2010 | Karel Murtinger
Ve zkratce:
S nárůstem cen energií se zateplení domu stalo nutností. Možná jste v minulosti dům zateplili, a nyní řešíte, zda je lepší zastaralé zateplení strhnout a udělat nové nebo jen izolaci přidat. Energetický poradce v našem seriálu radí, jak při zateplování domu postupovat a jak vylepšit jeho izolační vlastnosti. První díl je o tom, jak se na zateplení připravit.Ceny energií budou ve střednědobém horizontu pravděpodobně růst. Jednou z nejrozumnějších investic každého majitele rodinného domu je proto jeho kvalitní zateplení, které minimalizuje únik tepla. U starších domů uniká nejvíce tepla přes stěny, okna a dveře. Pokud jste dům v minulosti zateplovali, možná se potýkáte s tím, že vzhledem k aktuálním normám, je staré zateplení nevyhovující. Stejný problém řeší i energetický poradce, Karel Murtinger, který se se čtenáři v několikadílném seriálu podělí o to, jak vylepšit v minulosti zateplený dům.
„Protože se i můj dům potýká s nevyhovujícím zateplením, rozhodl jsem se, že jej využiji jako názorný příklad a některé možnosti na něm prakticky vyzkouším, říká energetický poradce.“
Dodatečné zateplování starých domů se u nás běžně provádí už více než čtvrtstoletí; největší rozvoj ale zateplování zažívá v posledních zhruba 10 až 15 letech. Počet domů, které mají na stěnách nějaké zateplení nebo mají osazená okna s tepelně izolačním zasklením, neustále roste. Velká většina z těchto domů byla ale zateplena jen relativně tenkou vrstvou izolantu, která je z hlediska dnešních požadavků na prostup tepla nedostatečná. Navíc se na mnohých starších izolacích projevují různé vady, často způsobené spíše nekvalitní prací než stářím.
Zateplování rodinného domu |
– Izolace střechy a fasády domu– Alternativní tepelné izolace– Tepelné izolace: mýty a pověry– Zateplení oken, stěn, stropů |
Stále častěji se proto ve své poradenské praxi setkávám s dotazy, jak zateplení takových domů zlepšit, zda má smysl přidat další vrstvu izolace nebo zda je lepší existující zateplení strhnout a udělat nové a kvalitnější. Objevuje se i řada dotazů, jak se dají zlepšit starší okna s dvojskly, která již nevyhovují současným požadavkům. Také zateplení dříve vytvořených podkrovních místností se v mnoha případech ukazuje jako nedostatečné vzhledem k současným cenám plynu nebo elektřiny.
Co s nevyhovujícím zateplení domu?
Rozhodl jsem se proto ukázat, jaké praktické problémy je při nevyhovujícím zateplení potřeba řešit, kolik to stojí a zda a za jak dlouho se taková investice vrátí. Protože se to týká i mého vlastního domu, rozhodl jsem se, že jej využiji jako názorný příklad. Aby nezůstalo jen u teoretických úvah, tak na svém domě i některé možnosti prakticky vyzkouším (což už dělám, k určité nelibosti mé manželky, mnoho let) a časem se podělím i o zkušenosti z realizace některých opatření, které my poradci tak často navrhujeme, ale která přinášejí při praktické realizaci někdy nečekané problémy.
Můj dům je z 30. let 20. století, stěny jsou postaveny z plných cihel (45 cm), okna špaletová. Podrobnější popis domu, provedených úprav a obrázky najdete časem (tak jak budou proměny probíhat) na webových stránkách (http://karelmurtinger.googlepages.com/).
Autor článku popisuje praktické kroky zateplení na svém vlastním domě
Před asi 30 lety jsem zateplil severní stěnu domu přidáním 5 cm Lignoporu (4 cm PS + 1 cm Heraklitu). V té době to byl nejčastěji používaný způsob a tato izolace se pokládala za dostatečnou; platná norma tehdy požadovala tepelný odpor R=0,5. S použitím jednoduchého kalkulátoru na TZB-info lze ukázat, že tato izolace představovala celkem výrazné zlepšení; součinitel prostupu tepla klesl (teoreticky) na méně než polovinu (z U= 1,12 na U= 0,5) a požadavky normy byly splněny. Vzhledem k tomu, že jsem si práci provedl sám, lešení jsem měl téměř zadarmo a vytápěli jsme částečně elektřinou, tak se tato izolace nepochybně již dávno zaplatila.
Následovalo další zateplení domu
Později jsem vyzkoušel ještě další způsob zateplení na východní straně domu a nakonec, před asi 12 lety jsem celý zbytek domu kromě severní stěny nechal zateplit klasickým kontaktním systémem s 12 cm PS (U= 0,24). Do stropu nad horním podlažím přišlo přibližně 12 cm minerální vaty a podobně jsou zateplené šikmé stropy podkrovních místností vytvořených z půdy.
V průběhu času jsem také vylepšoval okna, napřed přidáním třetího skla a nakonec zasklením dvojskla do vnějšího rámu a osazením reflexní rolety pro snížení nočních tepelných ztrát mezi vnější a vnitřní křídlo okna.
V současné době je tedy můj dům z hlediska tepelných ztrát podstatně vylepšený, nicméně stále ještě spotřebovává (odhadem podle faktur za plyn) přibližně 80 až 100 kWh na m2 vytápěné plochy za rok. Výpočtem podle programu hodnocení energetické náročnosti budov PROTECH je to dokonce 121kWh na m2 vytápěné plochy za rok (rozdíl je dán asi jednak tím, že občas spálím v starém kotli nějaké dřevo ze zahrady a také nepochybně větráme méně než předpokládá norma, podle níž program počítá tepelné ztráty). V každém případě to není zrovna moc dobrá hodnota pro dům energetického poradce.
Přestože se dům podařilo z hlediska tepelných ztrát vylepšit, zateplení stále není dostačující
Jak na zateplení domu? Nejprve zjistěte jeho stav
Pokud se i vy potýkáte s únikem tepla, možná by stálo za úvahu dům zateplit. V našem seriálu se podíváme na to, jak postupovat při zateplování domu. Před tím, než budeme řešit možnosti vylepšení zateplení (2. díl) a finanční stránku věci (3. díl), podíváme se na to, co by mělo samotnému zateplování předcházet.
U velkých objektů jako jsou školy, panelové domy či kancelářské budovy se vypracovává energetický audit, na jehož základě se pak vybírá vhodné zateplení. Pro rodinný domek by byl tento postup poněkud drahý. Levnější a pro daný účel vhodnější metoda je zpracování Energeticko-ekonomické optimalizace budovy .
V mnoha případech je ale situace natolik jednoduchá, že posouzení možností, jak zlepšit vlastnosti domu dokáže udělat sám majitel s občasnou pomocí poradce ze střediska EKIS. Výhodou tohoto řešení je, že nás nestojí peníze ale pouze čas a navíc se o svém domě ledacos zajímavého dozvíme a také jsme schopni si později lépe ohlídat práci firem při vlastním provádění úprav. V následujícím textu se pokusím projít všechny kroky a ukážu, jaké nástroje k tomu může majitel domu použít.
Identifikace problémů: Kde uniká teplo?
První věc, kterou je třeba udělat, je projít celý dům a najít místa kde dochází k únikům tepla (pro větší názornost to budu popisovat na příkladu svého vlastního domu – podrobnější údaje o mém domě, včetně fotografií můžete najít na http://karelmurtinger.googlepages.com/). Na tyto stránky také budu v průběhu času umisťovat fotografie a informace o tom, jakým způsobem jsem tyto problémy řešil.
Zde je stručný návod, na co se při posuzování úniku tepla zaměřit:
Těsnost domu – ztráty infiltrací
Je notoricky známo, že staré domy s dřevěnými okny jsou netěsné. Podobně netěsné jsou někdy podkrovní místnosti. Na zjišťování netěsností domu se používá takzvaný „Blower door test“. Pro orientační posouzení těsnosti oken ale stačí za větrného dne použít bezdotykový teploměr nebo jen hřbet ruky.
Já jsem sice před asi 18 lety nechal zatěsnit okna a dveře těsněním Eurostrip, nicméně bližší ohledání ukázalo následující problémy: netěsnící balkónové dveře, částečně zničené těsnění na vchodových dveřích (kočka si na něm brousí drápky, viz obrázek níže), posunuté (zkrácené) těsnicí profily v některých oknech, spáry v ostění, kterými fouká, netěsný poklop na půdu, netěsné dveře do sklepa. Další netěsnosti jsou nepochybně v podkroví, kde bylo provedeno zateplení šikmého stropu a časem zřejmě došlo ke vzniku trhlin mezi stěnami a tepelnou izolací nebo poškození parotěsné zábrany, kterou jsem před 30 lety udělal z obyčejné černé zahradní PE fólie.
Částečně zničené těsnění na vchodových dveřích
Strop a podkroví
Před lety jsem strop utěsnil 12 cm minerální vaty. To je z dnešního hlediska nedostatečná vrstva izolace. Navíc jsou na stropě významné tepelné mosty (místa se sníženou izolační schopností, větším prostupem tepla) tvořené zdivem stěn a trámy stropu.
Spodní části stěn
Tepelný most mezi zdivem z plných cihel a kamennou podezdívkou je velký problém starých domů. Kamenná podezdívka na severní straně mého domu není vůbec zateplená (to je častá chyba, kterou vidíme u mnoha zateplených domů). Já jsem sice počítal s tím, že vyzkouším provětrávanou fasádu, jenže jsem se k tomu nedostal.
Dobře je tepelný most vidět na snímku z termovizní kamery (viz obrázek níže). Únik tepla je významný i v místech kde je podezdívka izolovaná 6 cm minerální vaty. Je to způsobeno tím, že tepelná vodivost kamenů a vlhké malty mezi nimi je značná, a tak velmi efektivně převádějí teplo do nevytápěného sklepa a do země. Ve sklepě je po většinu topné sezóny teplota mezi 8 až 15°C a za větrného počasí je dále snižována i díky otvoru, který přivádí vzduch do kotle.
Tepelný most na snímku z termovizní kamery
Horní části stěn
Zcela nezateplené jsou římsy pod okapy a v místech oplechování na štítech. Pro zateplení říms by bylo tenkrát nutné předělat oplechování a já jsem usoudil, že to za ty peníze nestojí. Na termovizních snímcích spodní okraje říms přímo svítí (viz obrázek níže). Teplota stěny pod zateplením je bližší teplotě uvnitř než venku a cementová omítka dobře vede teplo.
Termovizní snímky dobře ukazují nezateplené římsy (okraje říms přímo svítí)
Špalety oken
Ve špaletách je obvykle málo místa pro izolaci, mně se tam vešly jen 2 cm PS, což je dost málo.
Severní stěna
Tepelná izolace severní stěny je podle dnešních požadavků zcela nedostatečná (4 cm PS) a jsou v ní tepelné mosty vzniklé tím, že některé desky měly olámané rohy a k jejich přichycení byly použity ocelové hřebíky s kovovými podložkami. Tenkrát před 30 lety jsem spočítal (spíše odhadl), že to zhorší izolační schopnost o méně než asi 5 % a mávnul nad tím rukou. Dnes mám dojem, že jsem vliv tepelných mostů dost podcenil.
K odhalení tepelných mostů v nestandardních konstrukcích se dobře hodí termovizní měření. Poskytuje efektní obrázky, s jejichž pomocí se odborník o stavbě doví leccos zajímavého. Nevýhodou termovizního měření je jeho cena (několik tisíc korun). V některých jednodušších případech se dá použít namísto kamery mnohem levnější bezdotykový teploměr. Tepelné ztráty severní stěny dále zvyšuje dosud neizolovaný kamenný sokl.
Kotel
Stacionární plynový kotel Viadrus je po zateplení a instalaci solárního systému pro ohřev vody značně předimenzovaný, a protože nemá modulaci plamene, tak pracuje v režimu “chvilku zapnuto – dlouho vypnuto”, což snižuje jeho účinnost. Další snížení tepelných ztrát tento stav patrně ještě zhorší.
V příštím díle seriálu se podíváme na to, jak konkrétními opařeními vylepšit zateplení domu.
Související články
Komentáře ke článku