Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

 

Energetické štítky budov jsou od roku 2013 povinné. Které stavby průkaz nepotřebují?

Poslanecká sněmovna před několika dny přehlasovala veto prezidenta a schválila novelu energetického zákona. Ta má do roku 2020 zásadně proměnit české stavebnictví.

02. 10. 2012 | Martin Archalous

Ve zkratce:

I přes odpor části Senátu a prezidenta energetický zákon prošel. Zavádí povinné energetické štítky pro novostavby, při prodeji i pronájmu a nové domy už budou muset být v pasivním standardu. Zákon má však řadu kritiků. Podle nich by se měli lidé sami rozhodnout, zda si dům zateplí.

Novela energetického zákona neměla lehký život: Senátem prošla o jediný hlas, poté ji vetoval prezident Klaus s odůvodněním, že se jedná o „jeden z nejhorších a svobodné společnosti nejškodlivějších zákonů, které dostal na stůl“.

„Při prodeji a pronájmu domu je energetický štítek povinný.“

Sněmovna prezidenta přehlasovala a zákon tedy začal platit. Co nového přináší?

Energetické průkazy – od 1. ledna 2013 povinně

Energetický průkaz budovy by majiteli měl říct, zda je budova energeticky šetrná, kolik energie bude potřeba na roční vytápění. Podobné průkazy mají dnes spotřebiče. Podle představ státu (a EU, jedná se o aplikaci evropské směrnice) je budou mít i budovy.

- Přečtěte si víc: K čemu je energetický štítek budovy?

Již od roku 2007 tato povinnost platí pro novostavby nad 1000 m2. Od 1. ledna 2013 tedy musíte mít energetický průkaz:

  • při stavbě nové budovy (limit snížen z 1000 m2 na 50 m2)
  • při větší změně budovy (za změnu se považuje i zateplení)
  • při prodeji budovy nebo její části
  • při pronájmu budovy
  • při pronájmu části budovy, např. bytu či kanceláře, je průkaz potřeba až od 1. 1. 2016. Pro celou budovu stačí zpracovat jeden, který platí pro všechny byty jednotně. (Navíc, za jistých podmínek zde můžou štítek nahradit účty za teplo a elektřinu za poslední tři roky.) Za nesplnění těchto povinností hrozí pokuta až 100 000 Kč (pro podnikatele, např. developery, až 5 000 000).


Foto: Thinkstock.com

Které budovy průkaz nepotřebují?

Výjimku mají například historické a památkově chráněné objekty, domy pro rodinnou rekreaci (chaty a chalupy) a také objekty menší než 50 m2. Naopak přísnější pravidla platí pro budovy veřejných úřadů. Ty musejí štítek zpracovat povinně v následujících třech letech a následně ho vystavit na viditelném místě.

Přečtěte si víc o pasivních domech

Jak dlouho průkaz platí?

Průkaz platí 10 let a musí být zpracován energetickým specialistou, který má licenci od ministerstva. Podle Ctibora Hůlky ze společnosti Nemopas bude potřeba za rok zpracovat 30 - 40 tisíc průkazů (cca 3-4 x více než dnes). Podle ministerstva je v ČR registrován dostatek auditorů (asi 1000), kteří poptávku zvládnou. Otázkou zůstává cena. Ta závisí na velikosti domu, složitosti, jeho stáří, a třeba i na tom, zda je k dispozici projektová dokumentace. Cena by mohla u jednoduchých projektů začínat na 5 000 Kč, u složitých samozřejmě vyšší. S tím ale nesouhlasí senátor Vystrčil z ODS, jeden z hlasitých kritiků zákona. Běžná cena údajně výrazně překročí 20 000 Kč.

Ozývají se i hlasy zpochybňující samotné audity: "Ani odborník není schopen rychle rozeznat, jak je budova postavená. Pokud nemáte detailní informace, tak to nerozeznáte. Řádově možná ano, ale podrobně ne," uvedl pro Českou televizi předseda správní rady SEVEN Jaroslav Maroušek. Není také jasné, jak bude audit ověřován. Teoreticky je možné najmout si auditora, který vypracuje štítek, aniž by budovu skutečně navštívil.

Ekologové zákon vítají, má však řadu odpůrců

Zákon velice kladně přijalo Hnutí DUHA a další organizace zabývající se ochranou životního prostředí. Zákon prý ušetří rodinám desetitisíce a omezí závislost na dovozu plynu: „Účty za energii jsou v pasivních domech oproti běžně stavbě o 80–90 % nižší, jejich stavba přitom přijde jen asi o 5-10 % dráž,“ píše se v tiskové zprávě.

Zákon však má řadu odpůrců. Jejich hlavní argument: Když je to tak výhodné, proč to musíme nařizovat zákonem? „Jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré,“ píše prezident Klaus v odůvodnění svého veta. Výhrady má i předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Podle něj nutí zákon majitele domů k rozsáhlým investicím, které se jim ale nikdy nevrátí – úspory jdou totiž ve prospěch nájemníků. To se logicky promítne do výše nájemného. Zákon kritizovali i senátoři napříč stranami (zákon prošel Senátem o jediný hlas). Podle senátora Petra Víchy „by lidé více prostředků vynakládali na energetické štítky a posudky než na samotné zateplení. Každý vlastník chce mít co nejnižší náklady a nepotřebuje k tomu štítek, ale zateplit či vyměnit okna.“ Navíc prý zákon hraje na ruku výrobcům některých technologií, které by byly jinak neprodejné.

Argumenty vyvrací Petr Holub z iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje dvě stovky firem z oblasti úsporného stavebnictví. Zákon prý nikoho k rekonstrukcím nenutí. Ale když už se do nich pustí, musí je provádět na takzvané nákladově optimální úrovni – vyvážit náklady na zateplení a vytápění.

Revoluce ve stavebnictví: Už jenom pasivně

Tím ale změny nekončí: Postupně budou muset všechny nově postavené domy splňovat podmínky „téměř nulové spotřeby energie“. Už od roku 2016 se to týká budov pro úřady. Nové soukromé domy pak musí podmínky splnit postupně – v roce 2018 domy nad 1500 m2, v roce 2019 domy nad 350 m2 a v roce 2020 všechny ostatní. Podobné požadavky – byť o něco mírnější – platí i při větších rekonstrukcích. Má to ale háček, zatím se neví, co „téměř nulová spotřeba“ znamená. Ministerstvo to určí vyhláškou, až dostane podklady od Evropské komise. Nejspíš se bude velmi blížit tzv. „pasivnímu standardu,“ kdy domy prakticky nepotřebují vytápění. Stavebníci zatím odhadují, že úsporné domy budou dražší o 10-15 %.

Výjimky jsou podobné jako u energetických štítků – historické domy, památky, rekreační chaty a domy pod 50 m2. Dále se lze této povinnosti vyhnout, pokud to není u budovy ekonomicky vhodné (např. u rozsáhlých starších domů, kde by taková rekonstrukce byla nesmírně drahá). To je ale třeba dokázat.

A v neposlední řadě, při stavbě a větších rekonstrukcí musíte provést posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. Jinak řečeno nechat si zjistit, jestli by dům nemohl používat některé metody např. alternativního vytápění. Jak konkrétně bude toto posouzení vypadat, to musí určit ministerstvo vyhláškou.

Související články

Tagy: Energie, Energetika, Stavba a rekonstrukce, Pasivní domy, Nízkoenergetické domy,

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

Lindab s.r.o.

Výrobce a dodavatel lehkých střešních krytin, okapového systému, rovinných a trapézových plechů, systému…

<!-- -->
CIKO - cihelné a nerezové komínové systémy

Cihelné a nerezové komíny určené pro všechny druhy paliv a všechny typy spotřebičů. Komínové systémy CIKO…

<!-- -->
ELEKTRODESIGN ventilátory spol. s r.o.

rekuperační jednotky, teplená čerpadla, vzduchotechnika

<!-- -->
VESPER HOMES – plnohodnotné nízkoenergetické a pasivní domy

VESPER HOMES - Nová generace difúzně otevřeného stavebního a konstrukčního sytému na bázi masivního dřeva.…

<!-- -->
KM BETA, a.s.

Největší český výrobce betonové střešní krytiny, vápenopískového zdicího systému SENDWIX a dále cihelného…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!