Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

Novinky a trendy v dřevostavbách

Také technologie dřevostaveb prochází rychlým vývojem. Trendem jsou nyní hlavně difúzně otevřené konstrukce, velmi nízké energetické nároky a kombinace s netradičními stavebními materiály.

02. 04. 2013 | Karel Murtinger

Ve zkratce:

Na pražském veletrhu Dřevostavby představili výrobci a dodavatelé celou řadu novinek. Vývoj v oblasti dřevostaveb směřuje hlavně k lepším izolačním možnostem technologie a také k difúzně otevřeným konstrukcím, které jsou prostupné pro vodní páru. To má mnoho výhod.

Pražský veletrh Dřevostavby ukázal řadu novinek z oboru dřevěného stavitelství. Hlavním trendem – a přiznejme si nikterak překvapivým - je stálé zvyšování úrovně tepelné izolace, respektive snižování měrné potřeby tepla u nabízených domů. Většina dodavatelů už nabízí hlavně domy nízkoenergetické či rovnou pasivní. Zbytek vystavovatelů pak na otázku, zda lze jejich stavbu upravit na standard pasivního domu, odpověděl kladně. Výjimkou jsou snad jen některé klasické roubené sruby. Trochu mne ovšem zarazilo, když jsem u jedné firmy viděl slogan „dodáme vám exkluzivní pasivní nebo nízkoenergetický dům, za cenu běžné stavby“. Nejspíš asi záleží hlavně na tom, co je v představě tohoto dodavatele „exkluzivní“ a co „běžná“ stavba.

Difúzně otevřené konstrukce – moderní trend dřevostaveb

Druhým trendem je příklon k difúzně otevřeným konstrukcím, respektive ke konstrukcím, u nichž z fyzikálního hlediska nemohou vznikat problémy s poškozením dřevěných nosných prvků kondenzací vlhkosti.

Problémům s kondenzací se můžeme vyhnout několika způsoby:

  • Umožníme, aby vlhkost, která do konstrukce vnikla, mohla snadno odcházet směrem ven. Toho se dá docílit tak, že difúzní odpor jednotlivých vrstev, z nichž je stěna složena, směrem ven klesá (difúzně otevřená konstrukce).
  • Zajistíme, aby v místech, kde je dřevo, byla teplota nad rosným bodem. Dosáhneme toho tak, že použijeme dostatečně silnou vnější tepelnou izolaci. Ta pak může být i zcela nepropustná pro vodní páru - t.j. difúzně uzavřená.
  • Znemožníme vnikání vlhkosti do konstrukce - na vnitřní straně konstrukce použijeme parozábranu

Třetí uvedená možnost je nejriskantnější. Při špatném provedení nebo poškození parozábrany se vlhkost ve stěně hromadí a dříve nebo později dojde k napadení dřeva a destrukci stavby. Ještě před několika lety nabízelo mnoho firem dřevostavby, u nichž byla jako hlavní tepelná izolace použita minerální vata mezi nosnými trámy a z vnější strany byla umístěna relativně tenká vrstva pěnového polystyrenu s tenkovrstvou omítkou.

Dnes již překonaná technologie stěny dřevostavby s izolací z minerální vaty a tenké desky pěnového polystyrenu. Kvůli vnějšímu materiálu s vyšším difúzním odporem (polystyrenu) hrozí kondenzace vlhkosti uvnitř konstrukce. (Foto: autor)

Tato tenká vnější izolace nedokáže posunout teplotu vnitřních vrstev nad rosný bod. Životnost takovéto stavby tak závisí na kvalitě a životnosti použité parotěsné zábrany na vnitřní straně. Jedním z důvodů obliby této skladby stěny byla zřejmě nižší cena a možná i to, že výsledný dům nevypadal jako dřevostavba. Zdá se nicméně, že takovýchto případů výrazně ubylo a dnes většina firem dává přednost difúzně otevřeným konstrukcím a ve svých prospektech to také náležitě zdůrazňuje.

Difuzně otevřené systémy

Tyto systémy jsou, při správném provedení, bezpečné z hlediska rizik kondenzace vlhkosti. V jejich konstrukci se neuplatňuje klasická fóliová parozábrana, její funkci přejímá deska OSB spojovaná na pero drážku s přelepenými spoji. Tato deska dobře zajistí vzduchotěsnost a je mnohem méně náchylná k poškození než tenká parotěsná zábrana. Je ale částečně propustná pro vodní páru, další vrstvy konstrukce (tepelná izolace a fasáda) proto musí být rovněž relativně propustné. Dnes se nejčastěji jako hlavní tepelná izolace používá minerální vata a jako podklad pro fasádu se využívají měkké dřevovláknité desky (např. HOFATEX, STEICO, Agepan). Tyto desky mají dobrou propustnost pro vodní páru a ve spojení s vhodným tmelem a tenkovrstvou omítkou zajistí difúzní otevřenost stěny. Pochopitelně je možné použít i provětrávanou fasádu a obklad ze dřeva či jiných materiálů.

Difúzně otevřená konstrukce z dřevovláknitých desek s izolací minerální vatou. Vpravo provedení s odvětrávanou fasádou. (Foto: autor) 

Jako příklad konstrukcí tohoto typu lze uvést Difutech firmy Atrium, kde je jako hlavní tepelně-izolační výplň použita minerální vata (viz následující obrázek) nebo ProtectWall firmy Knauf, s využitím izolace z celulózových vláken Climacell. Na této konstrukci mne zaujalo, že dutina mezi dřevěnými nosníky je vyplněna foukanou izolací a dutina v instalační předstěně na straně interiéru pak mokrým nástřikem. Z vnější strany je použito obložení z dřevovláknitých desek a tenkovrstvá omítka. Firma Knauf nabízí též konstrukce s provětrávanou fasádou Aquapanel.

Řez difúzně otevřenou stěnou Difutech (Foto. autor)

I difúzně otevřené konstrukce musí být těsné

Difúzně otevřená konstrukce dobře funguje, pokud dokážeme zaručit, že do konstrukce nebude vstupovat více vlhkosti z vnitřní strany, než z ní bude na vnější straně unikat. Velké množství vlhkosti mohou ale propustit i spáry a otvory v konstrukci. Udává se, že spárou širokou 1 mm a dlouhou 1 m může projít denně až 6 l vody ve formě páry. Vzduchotěsnost je proto velmi důležitá.

Pro část uživatelů jsou difuzně otevřené konstrukce pro svou „fyzikální jednoduchost“ bezpečnější než uzavřené, jiní naopak vychvalují spolehlivou nepropustnost a minimální tepelný únik v uzavřených systémech. V obou případech však musí být vnitřní plášť instalován vzduchotěsně. I když difúzně otevřená konstrukce snese větší prostup vlhkosti do konstrukce, nedokáže zpravidla odvětrat velké množství vodních par, které by do konstrukce vnikly spárami či otvory. Je proto třeba kontrolovat těsnost pomocí Blower door testu a smluvně ošetřit s dodavatelem, aby naměřená hodnota n50 byla (pro pasivní domy) nižší než 0,6. To znamená, že při přetlaku 50 Pa neunikne z budovy za hodinu více než 60 % jejího vnitřního objemu. Přetlak 50 Pa odpovídá stavu, kdy fouká vítr přibližně 40 km/h, přičemž vytváří přetlak na návětrné straně domu a podtlak na odvrácené straně.

Dřevostavby na Nazeleno.cz:

Difuzně uzavřené systémy

V případech, kdy je propustnost vnitřní vrstvy konstrukce pro vodní páru velmi malá, můžeme používat pro tepelnou izolaci nebo povrchovou úpravu fasády i materiály zcela nepropustné pro vodní páru. Lépe je však nespoléhat jen na nepropustnost a pojistit se ještě tím, že skladbu konstrukce navrhneme tak, aby dřevěné nosné prvky byly v té části konstrukce, kde je teplota nad rosným bodem.

Jako příklad systému, který používá pro tepelnou izolaci pro vodní páru jen málo propustný pěnový polystyren, je stavební systém K-KONTROL. Zde se používá jako základní konstrukční prvek samonosný sendvičový panel, jenž se skládá ze dvou OSB desek a izolační výplně ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu. V poslední době se používá šedý pěnový polystyren Neopor. U obvodového panelu o tloušťce 33 cm dosahuje při použití pěnového polystyrenu Neopor hodnota součinitele prostupu tepla U=0,1 W/(m2.K). Pro snadnou povrchovou úpravu a pro eliminaci tepelných mostů se ještě z vnější strany přidává další vrstva polystyrenu a na ni pak přijde tenkovrstvá omítka.

Jako difúzně uzavřená dřevostavba je realizována i česká polární stanice v Antarktidě

Pokud nechcete spoléhat jen na nepropustnost vnitřní stěny, můžete se a pojistit tím, že skladbu konstrukce navrhnete tak, aby poměr tloušťky vnější a vnitřní izolace byl dostatečný na to, aby dřevěné nosné prvky byly v  části konstrukce, kde je teplota nad rosným bodem. Tedy ne jako na následujícím obrázku, kde je to naopak. To je ale jen výstavní exponát a nejde o příklad skutečné konstrukce.

Panel K-Kontrol s přidanou vnější izolací (foto: autor)

Osobně se mi tenhle systém docela líbí. Je to taková elegantní stavebnice, kde se na celou obálku domu (stěny, střecha, podlaha) dá použít stejný typ panelu. Doporučuji podívat se na video, které má sice mizernou kvalitu, ale velmi názorně ukazuje postup montáže. Popis postupu montáže v PDF je také na stránkách firmy CZECH PAN. Z tohoto systému byla postavena například i česká polární stanice v Antarktidě nebo Hausbót.

V následující kapitole: Další nové technologie v dřevostavbách

 

následující kapitola

Kapitoly článku

Související články

Tagy: Stavba a rekonstrukce, Izolace, Pasivní domy, Nízkoenergetické domy, Dřevostavby

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

VESPER HOMES – plnohodnotné nízkoenergetické a pasivní domy

VESPER HOMES - Nová generace difúzně otevřeného stavebního a konstrukčního sytému na bázi masivního dřeva.…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!