![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Dřevostavby v ČR dělají pokroky, soudí švýcarský expert
Švýcarský expert na dřevostavby Hermann Blumer se podílel na vývoji českého stavebního systému NOVATOP. Co soudí o českých dřevostavbách? Jak se obor dřevostaveb vyvíjel ve Švýcarsku? Jaké jsou perspektivy dřevěných staveb? Přečtěte si v exklusivním rozhovoru!
07. 05. 2010 | Komerční sdělení
Ve zkratce:
Odborník na dřevostavby Hermann Blumer je mimo jiné autorem stěnového systému „TOP WALL“, aplikovaného na dřevostavbě Woodstock, představené na letošním veletrhu Swissbau v Basileji. Za jeho práci hovoří mnoho průlomových objektů v oblasti dřevostaveb, jako je třeba unikátní dřevěná konstrukce střechy nového kulturního centra Centre Pompidou.Na 14. ročníku mezinárodního odborného semináře Dřevostavby Volyně, který ve dnech 31.3. a 1.4. pořádala již tradičně Vyšší odborná škola ve Volyni, vystoupil i autor mnoha průlomových objektů v oblasti dřevostaveb po celém světě, inovativní architekt, projektant a stavitel v jedné osobě, pan Hermann Blumer. U nás se velkou měrou podílel na vývoji stavebního systému NOVATOP. U příležitosti jeho návštěvy České republiky odpověděl na několik otázek:
Švýcarsko může být pro české architekty, projektanty a realizační firmy v oblasti dřevostaveb v řadě ohledů inspirací. Je současná úroveň tohoto oboru ve vaší zemi výsledkem dlouhodobého kontinuálního vývoje nebo existovaly státní či soukromé instituce či osobnosti, které byly klíčovými hybateli dění?
„I u nás ve Švýcarsku je budování tradice v oblasti dřeva ještě pořád před námi, historie není tak dlouhá. Moderní konstrukce a projekty staveb na bázi dřeva začaly vznikat kolem roku 1960 díky iniciativě několika průkopníků, kteří se z řemesla vypracovali sami. V oblasti výzkumu a vývoje však v té době nebylo uděláno mnoho - dřevo tehdy nemohlo konkurovat betonu, oceli a hliníku - a později i plastu. Také ve Švýcarském federálním institutu technologie v Zürichu (ETH) se konala pouze jedna přednáška během dvou semestrů o technikách při stavbách a spojování s hřebíky, šrouby a kroužkovými hmoždíky. Pouze u deskového vrstveného dřeva bylo možné zaznamenat jisté příležitosti rozvoje. Od roku 1980 se postupně zvyšovalo politické povědomí, že je třeba udělat pro dřevo více. V lesích se sklízelo pouze 2/3 stromů z množství, které by bylo dle principu udržitelného rozvoje možné. Ve vládě jsme díky Marcu-André Houmardovi však měli zástupce provozovatele pily, který se politicky angažoval ve prospěch dřeva a zahájil národní výzkumný program týkající se dřeva. Finanční prostředky, o kterých se tenkrát hovořilo, však byly velmi skromné, spíš jako kapka v moři."
Švýcarský expert na dřevostavby Hermann Blumer
„Úspěchem je jistě to, že se nám ve Waldstattu podařilo od roku 1990 navázat kontakt s firmami jako BSB, Lignatur nebo s obráběcím centru CNC Lignamatik. Velký zájem o dřevo vzbudilo v celém Švýcarsku zejména pravidelné televizní vysílání, které bylo vysíláno z našeho závodu. Dřevo se tak opět stalo znovuuznávaným stavebním materiálem. Zvláště při požárních zkouškách konstrukcí firmy Lignatur byli lidé ohromeni dobrým chováním dřeva při zatížení, hovořilo se o tom i několik let poté. Moje popularita ve Švýcarsku je výsledkem tohoto prvního filmu, za což musím poděkovat svému známému, který znal důležité osoby z televize a pozval je do naší společnosti. Čas pro dřevo byl připraven. V té souvislosti si pamatuji na otázku národního radního Houmarda, který inicioval na přelomu 80-tých a 90-tých let vysokou odbornou školu Technikerschulen HF Holz v Bielu, kolik inženýrů ve Švýcarsku by mohlo každý rok studium dokončit. Je jich 5 nebo i více? Odpověděl jsem mu, že si myslím spíše kolem 20."
Autorem unikátní dřevěné konstrukce střechy Centre Pompidou je Hermann Blumer
„A dnes? Studium úspěšně dokončí asi 50 mladých akademiků. Těmto se dvojí vzdělání řemesla a teorie velmi hodí. Od roku 1994 jsme tak měli mladé inženýry-dřevostavbaře, kteří se věnovali konstruování se dřevem a zpracování dřeva. Na ETH v Lausanne byl v roce 1978 přijat profesor Julius Natterer, který je znám v oblasti dřeva především díky architektonicky inovativním přístupům. Na ETH v Curychu jsme pak měli profesora Ernsta Gehri, který zahájil evropsky důležitý základní výzkum spojený s aplikačním vývojem. On je pro mě rozhodující osobou ve vědě o dřevě. Celkově si myslím, že od roku 1980 mají zásadní význam pro současný stav úspěšné realizace staveb na bázi dřeva. O pokrok ve dřevostavbách se velkým osobním nasazením zasloužili i někteří lidé, finanční příspěvky státu byly vždy velmi skromné.“
Co je podle Vás pro větší prosazení konstrukcí na bázi dřeva nejdůležitější – osvícení investoři, vzdělaní a zkušení architekti či dostatečná nabídka moderních konstrukčních systémů u realizačních firem?
„Touto otázkou jsme ve Švýcarsku zabývali stále, patent však neexistuje, ledaže bychom zahájili politický nátlak. Produkty a systémy pro tržně orientované potřeby ve stavebnictví poskytují dřevostavbám skutečně silné impulzy. Se švýcarským sdružením Lignum Holzwirtschaft provozujeme marketing se dřevem již několik desetiletí, podskupiny pracují v regionech. Pro dřevo jsou klíčovou skupinou architekti, stavebníci a investoři jsou významní zejména v situaci, když jsou již předloženy reference s příkladným charakterem. Pak však musí být dosažena také parita nákladů s alternativami v betonu, cihlách nebo v oceli.“
Jaké byly Vaše dojmy z letošního mezinárodního semináře Dřevostavby ve Volyni?
„Byl jsem ohromen velkým nárůstem publika. Vzhledem k tomu, že nerozumím česky, musím se řídit dle mimiky lidí. Myslel jsem si, že zde zavládl projev optimismu s velkým očekáváním. Organizace celé akce byla příkladná. Pohostinnost něco úžasného. Z technického hlediska jsou tato témata ještě otázkou budoucího vývoje, což však není na škodu. Postup krok za krokem je rozumný. Česká republika bude brzy dělat velké pokroky.“
Co bylo hlavním tématem Vašeho vystoupení na semináři ve Volyni?
„Mým úkolem bylo předvést možnosti dřevostaveb, udělat dřevo sympatickým a nadchnout lidi dřevem.“
Kulturní centrum Centre Pompidou
Podílel jste se na vývoji českého stavebního systému NOVATOP. Jak vidíte jeho budoucnost u nás a ve světě a čím je pro Vás jako architekta, projektanta a stavitele v jedné osobě jedinečný?
„NOVATOP má jako základní prvek vícevrstvé masivní desky. Desky jsou ploché prvky, které se dnes v dřevěných konstrukcích používají stále více. Stavební systém s plochými prvky je vhodný pro obvodové pláště budov, pro výztužné prvky a panely jako stropy a střechy. V dřevostavbách se dlouho pracuje pouze s lineárními prvky, což přineslo dřevostavbám velké nevýhody ve srovnání s ocelovými plechy či betonovými deskami, ale to se nyní mění. NOVATOP je na cestě uvést na trh multifunkční systémy pro stropy, střechy a stěny a vytvářet tak skutečně celodřevěné konstrukce. Vždy existují systémy, které se prosadí v konkurenci mezi stavebními materiály a NOVATOP je takovým systémem, navíc je unikátní, protože za ním stojí technicky vyspělé prvky a jak schopní, tak i skvělí lidé.“
Jaké jsou Vaše pracovní plány pro nejbližší týdny a měsíce?
„V současné době pracuji na vícepodlažní bytové stavbě o výšce až do 20 poschodí. Mé přání je navrhnout ji tak, aby to byla budova sociálně snesitelná a zdravotně nezávadná, aby byla architektonicky zdařilá a energetický soběstačná.“
Dřevostavba Woodstock nebo Centre Pompidou
Pan Blumer je autor stěnového systému „TOP WALL“, aplikovaného např. na dřevostavbě Woodstock, představené na letošním veletrhu Swissbau v Basileji, a za jeho práci hovoří mnoho zdařilých průlomových objektů v oblasti dřevostaveb po celém světě (unikátní dřevěná konstrukce střechy nového kulturního centra Centre Pompidou od architektů Shigeru Bana a Jeana de Gastines ve francouzských Métách, Golfový klub v Jižní Koreji, polární stanice a mnoho dalších). Ve Volyni vystoupil pan Blumer s přednáškou „Prozess- und Formenbionik mit Holz“, ve které představil propojení moderních dřevostaveb a bioniky, vědního oboru zaměřeného na uplatňování poznatků ze studia živých organismů a jejich struktur při vývoji nových technologií.
Související články
