fbpx

Cihly, okna, solární systémy: Novinky a zajímavosti0

REPORTÁŽ z veletrhu For Therm a For Arch. Stavíte a hledáte vhodný stavební materiál? Z čeho postavit dům? Co je nového na trhu se solární energií?

Veletrh For Therm umístili organizátoři opět na výstaviště v Letňanech spolu s veletrhy For Arch, For Elektro a For Wood. Není to špatný nápad soustředit více akcí dohromady. V dnešní době je obor stavebnictví a architektury poměrně široký;  například velká část exponátů vystavovaných v rámci For Elektro (osvětlení, inteligentní řízení domu a domácnosti) k oblasti stavebnictví a bydlení nepochybně patří.

Reklama

„Klasické sendvičové stěny s vnější kontaktní tepelnou izolací mají stále zdatné soupeře.“

Na výstavě jsem strávil celkem pět dnů jako poradce u stánku Ekowatt, a tak jsem měl i zpětnou vazbu od návštěvníků výstavy. Jako vždy se mi potvrdilo, že největší problém je si z té široké nabídky báječných věcí vybrat ekonomicky i technicky optimální řešení. Zdá se, že lidé věnují ekonomické stránce větší pozornost než v minulých letech a zaznamenal jsem značný zájem o Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu stavby nebo rekonstrukce domu.

Stavební materiály, izolace

– Cenový přehled tepelných izolací

– Stavební materiály: Vyberte si!

– Jak na zateplení fasády domu

– Zateplení střechy: Materiál, postup

Stavební materiály

Již mnoho let se zájmem sleduji, jak se výrobci zdicích materiálů vyrovnávají se stále rostoucími požadavky na tepelně-izolační vlastnosti zdiva. Kdysi jsem prorokoval, že během krátké doby se přejde k sendvičovým stěnám, protože nejde donekonečna zlepšovat tepelné vlastnosti jednovrstvého zdiva. Dnes musím připustit, že zatím to pořád ještě jde, i když kolikrát není jasné, zda by se ty nové zdicí prvky neměly už řadit mezi sendvičové zdivo.

Podívejme se společně, jak se s tepelnou izolací vypořádali tři nejznámější výrobci stavebních materiálů.

Wienerberger – cihly Porotherm

Firma Wienerberger, která vyrábí cihly Porotherm, vyplnila dutiny minerální vatou a trochu změnila geometrii, aby potlačila vedení tepla cihelnou hmotou. Podle tvrzení firmy jde o zdivo „vhodné pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů již při tloušťce stěny 36,5 cm bez nutnosti zdivo dodatečně zateplovat“. Hodnota součinitele prostupu tepla U = 0,19 W/m2K. Dalo by se sice polemizovat s tím, zda je tato hodnota dostatečná pro pasivní domy, ale vzhledem k tloušťce stěny je celkem slušná. V nabídce mají ostatně i tvárnici Porotherm T Profi s tloušťkou 42,5 cm. Podle údajů z katalogu zdivo z POROTHERM 42,5 T Profi realizované s 3 cm omítkou z tepelně-izolační malty POROTHERM TO dosahuje hodnotou prostupu tepla U = 0,16 W/(m².K).

Cihly Porotherm
Cihly Porotherm. Foto: autor

Nápad použít minerální vatu na vyplnění dutin je dobrý, při stavbě to ale přináší určitou nevýhodu; rozestavěné zdivo by nemělo provlhnout. Přestože je minerální vata uvnitř cihly hydrofobizována (nevadí jí vlhkost vzduchu), je třeba zdivo chránit před zatečením dešťové vody. K tomu výrobce dodává speciální fólii BAUTEX ZIP – POROTHERM (více o jejím použití je zde).

Na otázku, proč použili k vyplnění dutin zrovna minerální vatu, jsem dostal odpověď, že firma si zakládá na tom, že používá přírodní materiály, že takováto stěna je prodyšná a dům proto „dýchá“; já osobně jsem, pokud jde o význam „dýchání“, domu skeptický.

Heluz

Firma HELUZ udělala podstatně výraznější inovaci. Zůstali u tloušťky zdiva 50 cm a dutiny vyplnili pěnovým polystyrénem. Broušený cihelný blok HELUZ Family 50 2in1 má opravdu výborné vlastnosti. Prospekt výrobce říká „Jednovrstvé zdivo z těchto cihelných bloků dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,11 W/m2K a s rezervou splňuje doporučené hodnoty pro pasivní a nulové domy“.

Cihly Heluz
Cihly Heluz. Foto: autor

Průměrná tepelná vodivost tohoto bloku je λ= 0,058 [W/mK], což je velmi pěkná hodnota pro cihelné zdivo. Zajímavý je také údaj o hodnotě difúzního odporu pro vodní páru; ten se oproti cihelnému bloku s dutinami vyplněnými vzduchem (HELUZ Family 50) zvýšil jen o necelých 5 %.

Odhaduji, že při výrobě se po nasypání nechají kuličky polystyrénu expandovat jen do té míry, aby se nesypaly ven, ale nespojí se a zůstanou mezi nimi určité malé mezery. Tyto bloky se při zdění spojují polyuretanovou pěnou. Na rozdíl od Porothermu jsem nikde nenašel zmínku o nutnosti chránit rozestavěné stěny před zatékáním vody. Pěnový polystyrén je znatelně méně nasákavý než minerální vata, nicméně myslím, že by nějaká ochrana před deštěm neuškodila, kuličky pěnového polystyrénu dokážou také nasáknout dost vody, trvá jim to ale dlouho.

Spojení cihel polyuretanovou pěnou
Spojení cihel polyuretanovou pěnou. Foto: autor

Musím se přiznat, že mi hodnota U = 0,11 W/m2K připadá skoro neuvěřitelně nízká (a to používají bílý polystyrén). Nejspíš by se dala ještě zlepšit použitím šedého polystyrénu, který má kvůli potlačení radiačního přenosu zhruba o 15 % lepší tepelnou izolaci. Možná si to ale Heluz nechává v záloze na příští rok.

Ytong

U Ytongu jsem žádnou zajímavou novinku nezaznamenal; stále nabízí Sendvičovou stěnu Ytong Multipor z tvárnic P2-400, difúzně otevřené malty Multipor a tepelně-izolačních desek Ytong Multipor. Je to sice sendvič, ale v zásadě je na první pohled k nerozeznání od běžného zdiva. Má ovšem lepší izolační vlastnosti. Stěna s celkovou tloušťkou 50 cm dosahuje (při vlhkosti 4,5 %), součinitel prostupu tepla U = 0,14 (W/m2.K).

Relativní novinkou je také YTONG Theta, což je jednovrstvá stěna s hodnotou U = 0,18 při tloušťce 50 cm.  Pobavil mne reklamní leták na Ytong Theta, který je uveden nadpisem „Dům, který vyhřejete vlastním tělem“. Na letáku mají takovou půvabnou tabulku, kolik tepla lidé produkují při různých činnostech. Obávám se nicméně, že dům ze zdiva YTONG Theta bych asi vlastním tělem nevyhřál. V zimním období bych musel přijmout několik sportovně založených podnájemníků.

H+H

Firma H+H  má na trhu již nějakou dobu pórobetonovou tvárnici s integrovanou tepelnou izolací z fenolické pěny- H+H Thermoblock. Při šířce stěny 45 cm dosahuje (při vlhkosti 4,5 %) hodnoty součinitele prostupu tepla U=0,13 W/m2.K.

Pórobetonová tvárnice
Pórobetonová tvárnice. Foto: autor

Z čeho stavět?

Je tedy vidět, že je z čeho vybírat a že klasické sendvičové stěny s vnější kontaktní tepelnou izolací mají stále zdatné soupeře. Otázkou je, nakolik jsou jednotlivá řešení cenově výhodná; Porotherm 42,5 T Profi stojí zhruba 1 600 Kč/m2 stěny, HELUZ Family 50 2in1 1 750 Kč včetně lepidla a zakládací malty. H+H Thermoblock je nejdražší, za metr čtvereční stěny zaplatíte 2 072 Kč.

Já osobně bych asi volil HELUZ. Pokud bych chtěl ale dosáhnout maximálního využití pasivních solárních zisků a vysoké tepelné stability v letním období, tak bych šel raději na klasický sendvič, tj. např. stěna s nosnou částí z betonu či vápenopískových bloků a vnější tepelnou izolací z šedého pěnového polystyrénu.

Ještě něco ze života. K našemu stánku přišel na poradu pán, který měl navrženou stěnu z vápenopískových bloků KM Beta o tloušťce 17,5cm a na ně zvenku přidal 30 cm šedého pěnového polystyrenu. Takováto stěna má při výsledné tloušťce zhruba 50 cm hodnotu U = 0,11 (jako  HELUZ Family 50 2in1 ), navíc má ale obrovskou tepelně-akumulační schopnost.

Okna: Ne trojskla, ale už čtyřskla!

V oblasti oken jsem zaznamenal jen dvě nebo tři zajímavosti. Firma Slavona  vystavovala okno s čtyřsklem (obr.4). Byl to pořádný „macek“. Nevím zda se běžně opravdu prodávají, nebyl k tomu prospekt a na jejich stránkách jsem o tom podrobnější informace také nenašel. Čtyřsklo je nově i v nabídce firmy Izolační skla. Jeho použití je doporučováno tam, kde je nutno dosáhnout co nejvyšší teplotu vnitřního skla, např. pro zabránění kondenzace vlhkosti (zasklení haly plovárny). Takové zasklení má pochopitelně poměrně nízké zisky ze slunečního záření; hodnota propustnosti pro sluneční energii je g=0,35, tj. jen 35 % z dopadající sluneční energie pronikne dovnitř. Prostup světla je vyšší, cca 62 %.

Okno se čtyřsklem
Okno se čtyřsklem. Foto: autor

Jako zajímavý nápad mi přišla renovace oken pomocí přidání hliníkových profilů na vnější plochy dřevěných oken. Nejde o tepelnou izolaci, spíše o ochranu dřeva proti povětrnostním vlivům. Když jsem se ale dověděl, kolik tato úprava stojí, tak jsem došel k názoru, že natírání oken není zas tak špatná práce.

Zaujalo mě, že už se také objevují taková osazení oken, kde vnější tepelná izolace stěny dosahuje až ke sklu.

Vnější izolace stěny je až u skla
Vnější izolace stěny je až u skla. Foto: autor

Solární systémy

V tomto oboru jsem objevil několik opravdu zajímavých nápadů. Asi nejkurióznější byl elektrický ohřívač vody napájený elektřinou z fotovoltaických panelů, který vystavoval na svém stánku známý výrobce ohřívačů a akumulačních nádrží firma DZD Dražice.

Nápad je jednoduchý, do běžného elektrického ohřívače (boileru) se přidá navíc jedna elektrická vložka, k níž se připojí (přes jednoduchý termostat) fotovoltaické panely. Sestava je navržena buď pro 6 kusů panelů (1,5 kW) nebo 8 kusů (2 kW). Dokonce u toho měli nápis „patentovaný vynález“!

Elektrický ohřívač vody napájený elektřinou z fotovoltaických panelů
Elektrický ohřívač vody napájený elektřinou z fotovoltaických panelů. Foto: autor

Když jsem to uviděl, neudržel jsem se a zvolal: „Vždyť je to termodynamické barbarství, teplo na ohřev vody se dá mnohem levněji vyrobit pomocí termických kolektorů s minimálně dvakrát větší účinností a za nižší cenu. Ekonomicky je to také nesmysl, lepší je přece prodat fotovoltaickou elektřinu do sítě za 6 nebo 7 korun za kWh a na ohřev vody si koupit elektřinu za 1,7 korun za kWh.“

Lakonická odpověď zněla, ano, pokud vás ovšem připojí. Byl jsem poučen, že o tento vynález mají zájem lidé, kteří si nainstalovali fotovoltaiku a nestihli se připojit do sítě, takže jsou rádi, když mohou elektřinu alespoň nějak využít; takhle to tedy dopadá, když se stát zasahuje do tržních mechanismů (a nezvládne to).

Další „chemicko-fotovoltaická“ zajímavost je hubení plevelů a trávy na plochách pod fotovoltaickými panely ve velkých solárních elektrárnách, které se v minulých letech postavily na úrodné zemědělské půdě. Pamatuji se, jak se mluvilo o speciálních trávách nebo pasení ovcí; nakonec ale, zdá se, přijde ke slovu osvědčená chemie. Firma CHEMA R nabízí postřiky přípravkem Roundup. Jde o totální herbicid, který zahubí vše s výjimkou geneticky modifikovaných plodin s rezistencí ke glyfosátu (účinná látka). Rostliny jsou ovšem přizpůsobivé, a pokud se budou takto velké plochy po 30 let ošetřovat tímto herbicidem tak máme velkou šanci na vyselektování odolných superplevelů .

Zdá se mi, že se od doby, kdy se přestalo připojovat k síti, zvýšila nabídka ostrovních (do sítě nepřipojených) fotovoltaických systémů. Ceny těchto systémů klesají, což může být ve spojení s veletržními slevami zajímavé například pro použití v místech s častějšími výpadky nebo tam, kde je třeba mít zdroj nepřetržitého napájení. Firma SVP například nabízela kompletní 100W ostrovní systém za 12 000 Kč s DPH (s veletržní slevou, běžně jde o cenu bez DPH). Toto není špatná cena, když vezmeme v úvahu, že součástí systému je i 100Ah akumulátor.

Ještě zajímavější byla veletržní sleva na solární systém pro ohřev vody s poměrně velkým 500 litrovým zásobníkem.

Solární systém pro ohřev vody s 500 litrovým zásobníkem
Solární systém pro ohřev vody s 500 litrovým zásobníkem. Foto: autor

Zaujaly mne také trochu tajemné, tenké a ohebné fotovoltaické moduly Sunslick (na prospektu je uvedena firma Kleventa) se zajímavě červenou barvou; v prospektu jsem nenašel nic bližšího, když jsem zapátral na webu, tak jde zřejmě o tenkovrstvý amorfní křemíkový článek firmy Flexcell. Výrobce jako výhodu uvádí zanedbatelný pokles výkonu s časem a energetickou návratnost menší než 6 měsíců. Firma Kleventa vystavovala i pěkný kompaktní systém pro solární ohřev vody (kolektor s integrovaným zásobníkem a s tepelnými trubicemi pro přenos tepla.

Dokonalá náhrada 60W žárovky

Velmi pěknou expozici měla firma Philips. Podle toho, co vystavovali, to vypadá, že konečně mají LED zdroje šanci nahradit halogenové žárovky a kompaktní zářivky. Poprvé jsem zde viděl dokonalou náhradu klasické 60W žárovky. Master LED bulb D12-60W má podobný tvar, všesměrové vyzařování, možnost stmívání a hlavně teplé světlo (teplota chromatičnosti 2700K).

Zatím se totiž na trhu vyskytovaly spíše LED zdroje se studenou bílou nebo namodralou barvou. Příkon je jen 12 W a životnost 25 000 hodin. Pokud bych s ní v obýváku svítil v průměru 3 hodiny denně, tak by měla vydržet 23 let. Cena je zatím vysoká, přibližně 1 500 Kč, lze ale očekávat, že půjde dolů.

V části výstavy věnované elektrickým zařízením (For Elektro) byly také různé ukázky „Systémů chytrého bydlení“ nebo „Inteligentních domů“. Prostě naprostá automatizace a kontrola všech činností v domě a domácnosti. Strávil jsem tam skoro 20 minut, bylo to impozantní, ale neměl jsem odvahu zeptat se na to, kolik to všechno stojí.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.