Čtenář Nazeleno.cz má v Podkrkonoší chalupu a napsal do redakce zajímavý dotaz. Chtěl by, aby v domě bylo teplo, i když uvnitř nikdo není. Má smysl zateplovat staré venkovské stavení? A jak zajistit, aby v domě nebyla plíseň? Přečtěte si tipy a nápady energetického poradce.
O Češích se ví, že jsou nadšenými chalupáři a chataři. Koupit si starý dům k víkendovému bydlení je romantika, ale i starost. Euforie může skončit, když dveře zapadnou sněhem a vymrzlý dům majitel ani za dva dny pořádně nevytopí. Jak zajistit stabilní teplotu i v době, kdy na chalupě nikdo není?
Do poradny Nazeleno.cz přišel zajímavý dotaz, na který energetický poradce Karel Murtinger rád odpověděl. Jak říká: „Čím topit a jaký typ vytápění zvolit, je jedním z nejčastějších dotazů, které majitelé domů řeší.“
Reklama SERIÁL magazínu Nazeleno.cz: |
|
Čtenář se ptá, čím vytopit chalupu v Podkrkonoší
Řeším vytápění pro svoji chalupu v Podkrkonoší, prosím o radu. Je to dvoupodlažní budova, přízemí a podkroví. Nyní se přízemí vytápí kotlem na pevná paliva s ústředním rozvodem, který funguje ve velkých trubách samospádem. Celý systém je, vzhledem k velkému objemu oběhové vody a starým zrezlým radiátorům, nutné vyměnit.
Mám dva modely vytápění, když tam jsem a když tam nejsem. Když tam jsem, mám jasno. Mám les, sad, spoustu dřeva a v době mé přítomnosti chci určitě topit dřevem. A nyní řeším vytápění ve chvílích, kdy tam nejsem. Chci, aby v domě po tu dobu bylo mezi 10-15 stupni. Mám vypracovaný projekt na topení, který počítá s kompletní výměnou ústředního rozvodu topení a k tomu připojeným kotlem VERNER s výkonem 25 KW. K tomu je navržený doplňkový elektrokotel na dobu, kdy na chalupě nebudu.
Dům má tepelnou ztrátu 19,2 KW. Zateplovat nechci, kdo to u podobného stoletého baráku udělal, začalo mu to plesnivět. Mám novou střechu, ta bude výhledově zateplena, vyměním okna. Jaký by byl podle vašeho názoru ideální způsob vytápění v době nepřítomnosti v objektu (ta může být třeba měsíční, dvouměsíční)? Nemám miliony, ale do systému vytápění chci investovat i vyšší částku, jen potřebuji vědět, že to bude kvalitní a funkční. Třeba celou výměnu ústředního topení s novým kotlem na dřevo, tepelným čerpadlem a kolektory (viz. níže) bych pořídil za cca 800 tisíc.
Foto: Thinkstock.com
Jak by se v domě dalo topit
- Možná bych zvolil automatický kotel na pelety. Místo by na něj se zásobníkem bylo, ve vesnici však jeden ve školce mají a často se jim (kvůli nekvalitním peletám, cizímu předmětu v peletách a podobně) vypíná.
- Do úvahy připadá i tepelné čerpadlo a kolektory položené metr a půl pod zemí. Co mě odrazuje je pořizovací cena a fakt, že by kolektory byly položené pod polem, na kterém občas jezdí traktory, kombajny. Údajně to nevadí, ale děsím se toho, že mi systém „někde pod zemí“ praskne.
- Moc se neorientuji ve slunečních kolektorech. kolik jich potřebuji, abych takový dům vytopil (nebo doplňkově v zimě vytopil)? Nejvíce se mi líbí myšlenka tzv. ostrovního systému (ideálně přeci jen s napojením do sítě). Vyrobil bych si tolik elektřiny, kolik potřebuji, zbytek bych posílal zpátky do rozvodné sítě (mám pocit, že tento region ještě připojují).
- Jednoduchým řešením by bylo instalování nádrže plynu za domem a v době nepřítomnosti topit plynem. Nevýhodou je asi cena.
- Vůbec se nevyznám v nabídce rekuperačních jednotek, zda by byly vhodné. Vím jen, že tepelné čerpadlo vzduch/voda je nedostatečné. V systému s vodou se nevyznám, mám za domem starou studnu, nevím, zda by na to šla využít a hlavně, zda je systém účinný.
Elektřina, dřevo, slunce, plyn. Čím vytopit dům a neplatit majlant? |
Energetický poradce odpovídá
„Takové dotazy dostávám často,“ říká energetický poradce Karel Murtinger. Podle něj je rekreačních chalup u nás hodně a mají některé společné rysy. Zde jsou některé z nich:
- Zpravidla se jedná o staré domy s velkou tepelnou ztrátou, někdy i vlhké.
- Často není možné zateplit stěny (vlhkost, změna vzhledu a pod), v mnoha případech lze ale vytvořit dobře zateplené podkroví.
- Jsou obývány jen po menší část času a mezitím se jen temperují, aby nezamrzla voda a případně radiátory, pokud je v nich instalováno ústřední topení.
- Málokdy je na místě k dispozici plyn, často je tam i málo dimenzovaná přípojka elektřiny.
- Často se v okolí dá sehnat relativně levné dřevo.
- Obvykle do nemovitosti majitel nechce investovat větší částky peněz; vzhledem k relativně krátkému pobytu v nich to není ekonomicky návratná investice.
V důsledku výše uvedených specifik hledání optimálního způsobu vytápění představuje mnohem větší problém, než u novostaveb či rekonstruovaných rodiných domků. Obvykle je dobré začít řešit, jak snížit tepelné ztráty, pak přijde na řadu vytápění a příprava teplé vody a nakonec větrání.
Zeptejte se odborníka! |
Magazín Nazeleno.cz nabízí čtenářům poradnu. Odpovíme na dotazy kolem stavby, topení, zateplení i úspor energie. Stačí NAPSAT ODBORNÍKOVI.
|
První úkol: vyřešit zateplení
Jestliže má dům výpočtovou tepelnou ztrátu 19 kW, pak se určitě dá něco podniknout. V dotazu je zmíněna výměna oken a izolace střechy respektive stropu nad podkrovím. Tím se nepochybně tepelná ztráta o několik kW sníží. Dovolím si nesouhlasit s tvrzením: „Zateplovat nechci, kdo to u podobného stoletého baráku udělal, začalo mu to plesnivět“. Nejčastěji totiž začnou plesnivět nezateplené stěny po výměně oken, protože teplota stěn je nízká a nová těsná okna sníží výměnu vzduchu a stoupne vlhkost. Troufnu si dokonce tvrdit, že v domě kde není v pořádku hydroizolace stěn. Pokud je přes týden nevytápěný, musí se vždy zajistit nějaké větrání, jinak zplesniví úplně všechno. Skoro vždy se dá najít nějaký způsob jak stěny a podlahu zateplit a jak zajistit větrání. Problém je spíše ekonomický než technický. Jestli jsme ochotni dát do víkendového bydlení peníze a za jako dlouho se nám investice vrátí. Jak a čím zateplit a jak větrat se ale těžko rozhoduje bez důkladného průzkumu na místě.
Výhody zateplení
- Snížení tepelných ztrát přinese snížení nákladů na vytápění a temperaci a zmenšení potřebného výkonu vytápěcího zařízení. To má význam především u tepelného čerpadla, kde se dá významně ušetřit jak na pořizovacích, tak i provozních nákladech. Výhodné je to i při použití kotle na dřevo s akumulační nádrží; ta pak může být znatelně menší. Také potřebná plocha radiátorů se tím zmenší.
- Pro občas obývanou chalupu je zateplení stěn z vnější strany výhodné i tím, že velmi výrazně zvýší tepelně-akumulační schopnost zdiva (využitelnou tepelnou kapacitu). Zpomalí se tak vychládání a umožní to uložit zisky ze slunečního záření. (viz Možnosti pasivního využití solární energie) . Totéž platí pro použití vzduchových solárních kolektorů na větrání.
- Správné zateplení stěn může zlepšit odvod vlhkosti ze stěn a tak snížit riziko plísní za nábytkem a v koutech. Výrazné zvýšení teploty stěn totiž zabrání kondenzaci vlhkosti ze vzduchu na stěnách a zlepší odpařování vody pronikající ne zcela těsnou hydroizolací.
- Zateplení stěn umožní odstranit tepelné mosty v okolí oken a zabrání tvorbě plísně v těchto místech při nedostatečném větrání.
- Zateplení fasády je současně renovace a zlepšení vzhledu domu.
Nevýhody zateplení
- Je to finančně náročné, cena se pohybuje od jednoho do dvou tisíc za metr čtvereční stěny, podle způsobu provedení a výběru materiálů.
- Může změnit vzhled stavby.
- Zvláště u přechodně obývaných domů, které se po větší část doby jen temperují, to není ekonomicky návratná investice.
Vytápění a příprava teplé vody
Čím ohřívat na chalupě vodu? |
1. Kombinace dřevo-elektřina
Tam kde je levné dřevo a majiteli nevadí příprava paliva a obsluha kotle, je nejlepším řešením zplynovací kotel na dřevo s akumulační nádrží v níž je elektrická topná vložka. Zajistí temperaci domu v době nepřítomnosti obyvatel. Pokud se zateplení stěny domu, pak teplo akumulované v nádrži může dům temperovat ještě 1 až 3 dny po odjezdu obyvatel. Když už je k dispozici levná sazba. Lze uvažovat i o pořízení nějakých sálavých topných panelů pro rychlejší dosažení tepelné pohody při příjezdu (kompenzaci vlivu chladných stěn).
2. Kombinace dřevo-tepelné čerpadlo
Použití tepelného čerpadla pro temperaci (namísto přímého topení elektřinou) je lákavé, protože k temperaci stačí jen menší výkon a tudíž levnější tepelné čerpadlo. Také stačí nižší teplota topné vody a tudíž se dosáhne i slušné účinnosti tepelného čerpadla. Lze proto uvažovat o menším a levnějším typu vzduch-voda. Zásadní nevýhodou jsou jeho výrazně větší pořizovací náklady oproti elektrickému topení (to je vlastně jen vložka v nádrži a termostat).
Pokud by se důkladně zateplila celá obálka domu (tj. byla malá potřeba tepla) a pro zajištění dostatečného větrání se instalovala rekuperační větrací jednotka, pak by bylo asi možné uvažovat o využití malého tepelného čerpadla vzduch-voda nebo vzduch-vzduch. Které by bralo teplo z větracího vzduchu za výměníkem rekuperační jednotky a předávalo jej do vody v akumulační nádrži nebo přímo do vzduchu za rekuperační jednotkou.
3. Kombinace dřevo-elektřina-slunce
Solární systém na ohřev vody také může být takovém domě výhodný, protože největší využití objektu je v letním období, kdy je k dispozici nejvíce slunečního svitu a správně dimenzovaný systém dokáže zajistit prakticky celou potřebu teplé vody. V zimním období, v nepřítomnosti obyvatel, lze s výhodou využít teplo k temperování domu (v době velkých mrazů bývají často slunečné dny) a ušetřit tak elektřinu. Podobně jako v případě tepelného čerpadla, je problém s pořizovacími náklady na solární systém (jejich ceny ale v poslední době klesly).
4. Kombinace dřevo-pelety-slunce
To už je trochu nejisté, nicméně pokud by se k solárním kolektorům přidaly i fotovoltaické panely a k temperaci se použil kotel na dřevo s přídavným peletkovým hořákem, tak by možná i to mohlo být využitelné řešení. Umožnilo by to navíc zajistit napájení oběhového čerpadla a ventilátoru kotle a větrací jednotky při výpadku proudu ze sítě (musel by se ale přidat akumulátor). Přebytečná elektřina by se používala na temperaci a ohřev vody. Byl by to téměr autonomní dům, v době nepřítomnosti obyvatel nezávislý na rozvodné síti.
5. Kombinace dřevo-plyn (zkapalněný propan)
Tohle je jednoduché a poměrně pohodlné řešení. Oproti použití elektřiny je sice investičně náročnější, ale při použití výše zmíněných fotovoltaických panelů a akumulátoru by to opět byl velmi nezávislý dům. Existují kotle na dřevo s přídavným plynovým hořákem.
Větrání
Pokud nebude vyřešen problém vlhkosti nějakým zásadním způsobem (podřezání, injektáž a podobně), pak po výměně oken za nové bude třeba zajistit větrání v době nepřítomnosti obyvatel. Nejrozumnější je asi zvolit nucené větrání (elektrický ventilátor). Dá se to pak vylepšovat systémy předehřevu vzduchu. Například pomocí vzduchových kolektorů (http://www.trisolar.cz/index.php?page=solarni-vzduchovy-system, http://www.sortim.cz/sucha-vystavba/solarni-produkty/produkty/vzduchovy-system/), které jsou umístěny na fasádě. Nebo nabíráním vzduchu pod tmavou krytinou střechy v době, kdy svítí slunce. Nebo již zmíněným rekuperačním výměníkem a případně i tepelným čerpadlem. Potřebnou intenzitu větrání lze regulovat například pomocí čidla na vlhkost vzduchu.
Jak na to? Doporučení a tipy odborníka
Definitivní rozhodnutí nelze udělat bez podrobné znalosti domu a spočítání (kvalifikovaného odhadu) doby návratnosti jednotlivých uvedených možností.
Majiteli chalupy v Podkrkonoší navrhuji:
- Snížit tepelné ztráty. Tedy vyměnit okna, zateplit strop, respektive střechu, a pokud to půjde, tak i stěny a případně podlahu.
- Rozhodně použít jako hlavní zdroj tepla pro vytápění (a ohřev vody v topné sezoně) dřevo.
- Pro temperaci lze použít ten zdroj, který bude ekonomicky nejvýhodnější, asi bych se přikláněl ke kombinaci kombinaci dřevo-elektřina-slunce.
- Pokud nebude dům zcela suchý, pak použít nucené větrání, asi bych nepoužíval rekuperační jednotku.
Vzhledem k tomu, že uvažovaná rekonstrukce bude poměrně drahá a je zde mnoho možností, stálo by možná za to nechat si udělat takzvanou Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu rekonstrukce, která by vyčíslila náklady a dobu návratnosti jednotlivých kombinací a pomohla vybrat tu nejlepší.
Autorem fotografie v perexu je firma Strechy-plus.cz.