Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Geneticky modifikované potraviny: jaká jsou rizika?

Geneticky modifikovaná kukuřice odolná vůči škůdcům, schopná růst i v těžkých životních podmínkách se stala symbolem nové doby – doby geneticky modifikovaných potravin. Jak moc je jejich výroba kontroverzní? Máme se čeho bát, nebo je odpor vůči nim pouze ideologicky motivován?

29. 09. 2008 | Hana Adamová

Ve zkratce:

Geneticky modifikované organismy (GMO) s sebou mohou přinášet řadu rizik jak ve vztahu k lidskému zdraví tak i životnímu prostředí. Otázka, zda jsou tato rizika vyvážena výhodami tohoto experimentu je nasnadě. Zvažování správné odpovědi by mělo zohlednit široké spektrum aspektů.

Otázka geneticky modifikovaných potravin (GMO) patří k tématům, která jsou opakovaně probírána z různých pohledů ve veřejných diskusích. Objevují se argumenty ve prospěch jejich využívání, stejně jako varovné hlasy nebádající k nejvyšší opatrnosti vůči novému lidskému experimentu. Není se co divit, že spousta z nás je zmatena.

„Čekají nás epidemie nových chorob nebo je vše jen panika a strach z neznámého?“

Nakrmí modifikované plodiny hladovějící část lidstva? Nebo jen vyvolají zvýšený výskyt některých chorob a potlačí původní rostlinné druhy? Odpovědi na tyto otázky se nehledají snadno, můžeme se však podívat na některá fakta, která nám mohou pomoct při jejich hledání (v obecné rovině jsme se jim věnovali v článku Chemie vs. příroda).

Výhody geneticky modifikovaných potravin

Začneme-li trochu pátrat po tom, co všechno dokážou dnešní vědátoři změnit zásahem do chromozomů některých organismů, zjistíme, že seznam jejich úspěchů je opravdu dlouhý. Nejznámější a nejčastěji využívanými úpravami je zřejmě vylepšení některých druhů plodin směřující  k jejich odolnosti vůči herbicidům, různým škůdcům, houbám či virům. Tyto úpravy mají především zjednodušit pěstování rostlin.

Geneticky modifikované organismy (GMO) očima optimistů
Geneticky modifikované organismy (GMO) očima optimistů

Méně časté jsou pak úpravy směřující k zvýšení výnosnosti nebo odolnosti vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Příprava těchto druhů je již náročnější, ale pro některé nehostinné oblasti se stejně může vyplatit. Často opomíjené jsou modifikace směřující k tomu, aby určité rostliny produkovaly léčebné či dokonce očkovací látky (byly např. vyvinuty geneticky modifikované brambory obsahující toxin cholery, které mají po požití stejný efekt jako očkovací látka).

Dalším experimenty směřují třeba i k tvorbě druhů, rozkládajícím toxický odpad, který běžné organismy nejsou schopny rozložit (existuje modifikace liriovníku tulipánokvětého, jež je schopna růst v oblastech zamořených jinak velmi toxickou rtutí a přeměňovat ji na méně jedovaté formy). Jiné aktivity činorodých vědců pak směřují i k vytvoření takových forem plodin, jež obsahují více látek důležitých pro správnou výživu (příkladem takovýchto plodin je např. rýže obsahující beta-karoten coby výchozí látku pro tvorbu vitamínu A). Přestože tento výčet není zdaleka vyčerpávající, pro ilustraci širokých možností geneticky modifikovaných potravin nám snad postačí.

Není všechno zlato, co se třpytí

Předchozí odstavec nás může lehce svádět k tomu, abychom zvolali: „Hurá, čeká nás zářná budoucnost bez hladu, nemocí a jedů v půdě! Ať žijí geneticky modifikované potraviny!“ Než však propadneme nadšení, měli bychom si připomenout, že přespříliš důvěřivý přístup k snadným řešením vedl už dříve k tomu, že lidstvo následně splakalo nad výdělkem. Stačí si připomenout DDT – zbavilo sice plodiny škůdců, ale zamořilo vodní zdroje, půdu, zdraví člověka a mnoha jiných živých organismů. Takže jakáže rizika můžeme čekat od geneticky modifikovaných potravin?

Kukuřice - symbol GMO

Modifikované potraviny a jejich rizika

Vzhledem k tomu, že většina modifikovaných potravin směřuje k tomu, aby dříve či později skončila v našich útrobách, nabízí se otázka, co si s nimi naše útroby počnou. Zatímco některá rizika jsou považována pouze za možná, jiná se již skutečně projevila. Příkladem jsou rostliny modifikované tak, aby snášely vysoké dávky pesticidů. Rostliny bohužel kvůli tomu obsahují rezidua těchto látek (například glyfosát, což je látka jejíž konzumace vyvolává zvýšené riziko non-Hodgkinova lymfonu, tzn. zhoubného nemocnění lymfatických žláz).

Často zmiňované ale doposud nepotvrzené je riziko zvýšeného výskytu alergií. Vzhledem k tomu, že alergie je imunitní reakcí na určitou cizorodou bílkovinu, je možné, že nové bílkoviny, se kterými lidský organismus přijde do styku, mohou takovouto reakci vyvolat.

Teoretické hrozby GMO

Dalším teoreticky připuštěným ale dosud nezaznamenaným rizikem je přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organismů na bakterie, které se vyskytují ve střevech. K tomu by mohlo dojít v rámci procesu trávení a rozkládání požívaných potravin, kdy by rozštěpená DNA z modifikovaného organismu byla přijata některou z bakterií do její genetické výbavy. Tento složitý proces je sice vědci považován za možný, vzhledem k rozkladu DNA v průběhu trávení není jeho pravděpodobnost příliš velká. Budí však oprávněné obavy, neboť jeho dopady by mohly být pro celou medicínu závažné.

Jako sci-fi může některým z nás připadat skutečnost, že existuje i něco jako horizontální přenos genetické informace, kdy především bakterie nebo jiné jednoduché organismy mohou přijmout do své genetické výbavy cizí DNA např. z okolí, od jiných bakterií nebo pomocí virů. Takovéto procesy nejsou žádná novinka, mohou však vzbuzovat obavy v případě geneticky modifikovaných organismů.

Důsledky pěstování geneticky modifikovaných potravin mohou být pozitivní i negativní
Důsledky pěstování geneticky modifikovaných potravin mohou být pozitivní i negativní

Samozřejmě i mezigenerační přenos genetických informací může vyvolává určité obavy, především jako hrozba druhové rozmanitosti, kdy se upravená genetická informace začne šířit a pozměňovat vlastnosti určitého druhu. Tato změna se pak může projevit i v rámci mezidruhových vztahů (např. rostlina se stane pro určitý druh hmyzu nepoživatelnou). Vzhledem ke složitosti vztahů v přírodě se konečné následky mohou jen obtížně odhadovat.

Pokud by se vám otázka geneticky modifikovaných potravin zdála stále jednoduchá, vězte, že celý problém má též i značný socio-ekonomický aspekt. Genetická modifikace je i finančně náročná na výrobu, dostupnost takového osiva je pak pro rozvojové země značný problém. Navíc, aby se laboratořím vrátily náklady vynaložené na výrobu, je daná modifikace chráněná patentem, tudíž není možné si prostě nechat část úrody na další výsadbu. Pěstování geneticky modifikovaných plodin omezuje i ekozemědělce v určité blízkosti, jejich výroba by nadále již nebyla v souladu se zásadami produkce bioproduktů.

Kukuřice - symbol GMO
Kukuřice - symbol geneticky upravených potravin

Co říci závěrem? Přestože výše uvedené skutečnosti, byly jen stručným nástinem složitosti otázky geneticky modifikovaných potravin, dávají tušit, že naše rozhodnutí o jejich využívání by nemělo být v žádném případě ukvapené. Jak říká staré moudro: „ Dvakrát měř a jednou řež!“

Související články

Tagy: Potraviny, Zdraví, Ze světa, Události, Bio, Zdravá výživa, Bydlení, Domácnost

Komentáře ke článku

GMOPetr11. 02. 2013 13:55
 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií