fbpx

Partneři sekce

Jaderné elektrárny: Celosvětově vyrobí 16 % elektřiny0

Ve světě je nyní v provozu 436 jaderných reaktorů a další jsou ve výstavbě. Kolik energie jaderné elektrárny vyrábí? Kdo je největší producent elektřiny z jádra? Jak jsme na tom s jadernou energií v ČR? Kam s vyhořelým jaderným palivem? Lze ho recyklovat?

Začněme trochu netradičně číselnými údaji. Jaderné elektrárny stojí ve 30 zemích světa a jejich celková kapacita je přibližně 372 000 MWe. Krom toho je 53 nových reaktorů ve výstavbě a stavba více než 140 dalších je naplánována. Dalších 327 je teprve ve stádiu návrhů a rovných 120 z nich patří Číně. Čína by tak mohla dosáhnout prvenství v počtu jaderných reaktorů, které prozatím patří Spojeným státům.

Reklama

„V roce 2009 vyrobily jaderné elektrárny na celém světě zhruba 2 600 miliard kWh.“

Zhruba třetina vyrobené elektrické energie v Evropě pochází z jaderných elektráren. Největším evropským producentem elektřiny z jádra je Francie, která provozuje 59 jaderných reaktorů. Ty vyrobí 76 % veškeré elektrické energie v zemi.

Jaderná energie na Nazeleno.cz

   – Energie budoucnosti: jádro nebo OZE?

   – Uhlí dochází: budoucnost má jádro i biomasa

   – Budoucnost energetiky v ČR

   – Malé jaderné reaktory: Spása budoucnosti?

   – Máme dostatek uranu pro jaderné elektrárny?

Polsko spustí první jaderný reaktor v roce 2020

Polsko začalo s výstavbou první jaderné elektrárny v osmdesátých letech minulého století, po havárii v Černobylu se ale od jejího dokončení upustilo. Nyní však uvažuje o zprovoznění dvou elektráren se šesti jadernými reaktory s celkovým instalovaným výkonem 6 000 MWe. První z nich by měl být spuštěn v roce 2020 a jejím majitelem má být energetická společnost Polska Grupa Energetyczna (PGE).

5 evropských zemí s největším podílem energie vyrobené jadernými elektrárnami:

Země
Podíl elektřiny vyrobené z jádra (v %)
Francie
76,2
Litva
72,9
Slovensko
56,4
Belgie
53,8
Ukrajina
47,4

Polské Ministerstvo hospodářství sestavilo seznam téměř třicet oblastí, které by byly pro výstavbu jaderných elektráren vhodné. Mezi nimi je i Žarnowiec, ve kterém měla stát původní elektrárna. Investice do výstavby nových jaderných elektráren budou značně vysoké, 1 000 MW instalovaného výkonu bude stát více než 3 miliardy eur, celkem tedy necelých 20 miliard eur.

Plánované jaderné elektrárny nebo elektrárny ve výstavbě od roku 2010 do roku 2015 s nejvyšším instalovaným výkonem:

ROK
ZEMĚ
ELEKTRÁRNA/REAKTOR
INSTALOVANÝ VÝKON
2010
Čína
Lingao II-2
1 080 MWe
2011
Japonsko
Shimane 3
1 375 MWe
2012
Francie
Flamanville 3
1 630 MWe
2013
Čína
Taishan 1
1 700 MWe
2014
Japonsko
Fukishima I-7
1 350 MWe
2014
Japonsko
Ohma
1 350 MWe
2014
Korea
Shin-Kori 4
1 350 MWe
2015
Čína
Taishan 2
1 700 MWe

3 největší výrobci jaderné energie

Z roční celosvětové výroby elektřiny připadá 16 % jaderné energii. V roce 2009 bylo jadernými elektrárnami vyrobeno zhruba 2 600 miliard kWh. Největší množství vyrobené energie patří USA, které provozují 104 jaderných reaktorů ve 31 státech a ročně vyrobí 809 miliard kWh. Jaderná energie činí téměř 20 % z celkového množství vyrobené energie v USA a instalovaný výkon je přibližně 101 GWe. Spojené státy jsou největším producentem a z celosvětového množství vyrobí téměř jednu třetinu jaderné elektřiny.

Mapa zobrazuje výskyt jaderných elektráren ve světě
Mapa zobrazuje výskyt jaderných elektráren ve světě

Druhý největší producent jaderné energie je Francie s 59 reaktory a výrobou 418 miliard kWh ročně. Instalovaný výkon francouzských jaderných elektráren je 63,2 GWh. Francie každý rok do okolních států vyveze zhruba 70 miliard kWh. Třetí místo obsadilo Japonsko s provozem 54 reaktorů a výrobou 240 miliard kWh za jeden rok. Energie z jaderných elektráren zde činí 30 % roční spotřeby v zemi. Instalovaný výkon je 47,1 GWe a do roku 2018 jej chce Japonsko zvýšit o cca 18 GWe.

5 největších světových producentů jaderné energie

Země
Instalovaný výkon v GWe
Vyrobeno miliard kWh za jeden rok
Počet reaktorů
USA
101
809
104
FRANCIE
63
418
59
JAPONSKO
47
240
54
RUSKO
21,8
152
31
KOREA
17,7
144
20

Jaderná energie v České republice

V Čechách jsou dvě jaderné elektrárny – Temelín a Dukovany – celkem se šesti bloky (jadernými reaktory) o výkonu 3 686 MWe, které v roce 2008 vyrobily téměř jednu třetinu energie v ČR. Z celkového objemu  86 milionů MWh, pocházelo přibližně 26 500 000 MWh z jaderné energie. V současnosti je elektřinou z jádra v České republice zásoben necelý jeden milion domácností.

Společnost ČEZ, která v ČR provozuje obě jaderné elektrárny, plánuje navýšení kapacity elektrárny Temelín o dva jaderné reaktory s výkonem 3 400 MWe. Stavba by měla být zahájena v roce 2013 a o sedm let později by měl být uveden do provozu první blok. ČEZ chce pro rozšíření Temelínu využít reaktorů III. + generace, které jsou bezpečnější, mají delší životnost a jsou spolehlivější než reaktory II. generace používané v současnosti.

Jadernou elektrárnu Dukovany čeká modernizace

Jadernou elektrárnu Dukovany, která byla uvedena do provozu v roce 1985, čeká modernizace a prodloužení životnosti až na 60 let, tedy do roku 2045. Modernizace bude stát několik miliard korun a spadá do ní i navýšení výkonu ze současných 1 760 MW na 2 000 MW.

Jaderná elektrárna Dukovany má i další potenciál, mohla by se stát součástí plánu pro vytápění nedalekého Brna. Dokládají to více než dvacet let staré plány, ve kterých se s vytápěním Brna počítalo. Elektrárna při výrobě elektřiny nespotřebuje veškerou energii a teplo tak z Dukovan odchází zcela nevyužito.

Jadernou elektrárnu Dukovany čeká modernizace, Temelín navýšení kapacity
Jadernou elektrárnu Dukovany čeká modernizace, Temelín navýšení kapacity

Dopad jaderné elektrárny na životní prostředí

Výrobu energie v jaderných elektrárnách lze považovat za čistou bez přítomnosti jedovatých plynů. V porovnání s uhelnými elektrárnami, které každý měsíc vypouštějí do ovzduší miliony tun emisí CO2, jsou jaderné elektrárny ekologické, při výrobě energie nevznikají skleníkové plyny a nijak nepřispívají globálnímu oteplování. Postupným nahrazováním uhelných elektráren jadernými elektrárnami se emise CO2 ročně sníží o několik miliard tun.

Podle vyjádření energetiků z několika zemí, je rozšíření jaderných elektráren nevyhnutelné vzhledem k docházejícím zásobám fosilních paliv a narůstající poptávce po energii. Jaderné elektrárny mají ale také několik nedostatků, mezi které patří především přepracování vyhořelého paliva, jeho uskladnění a rovněž vhodná naleziště uranu.

Zásoby uranu nejsou nekonečné a současné reaktory dokážou jeho energetickou hodnotu využít jen ze 4 %. V roce 2015 se začnou ve světě používat reaktory IV. generace, které energii z paliva dokážou využít z 20 %.

Kam s vyhořelým jaderným palivem?

Po dobu čtyř let se vyhořelé palivo skladuje ve vodních nádržích, které jsou umístěny blízko reaktorů. Po snížení radiace se palivo ukládá do speciálních kontejnerů a umístí se do meziskladů s vyhořelým palivem. Kontejnery s jaderným palivem se zde skladují několik desítek let do doby (cca 40 let), než palivo získá přijatelnou teplotu pro další přepracování nebo uložení do hlubinných úložišť. V ČR hlubinné úložiště prozatím není, provoz by mohl být zahájen kolem roku 2065.

Prozatím ale není známa oblast, ve které by se hlubinné úložiště mohlo nacházet. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) vybrala šest oblastí, žádná z obcí se stavbou ale nesouhlasí. Během příštích let SÚRAO připraví žádost o povolení prozkoumat prostředí navrhovaných lokalit (včetně geologických průzkumů a průzkumu vlivu na životní prostředí). Jestliže se obce přesvědčit povede, úložiště by se mohlo začít stavět v roce 2050.

Schéma hlubinného úložiště jaderného odpadu
Schéma hlubinného úložiště jaderného odpadu

Hlubinné úložiště se staví v hloubce několika stovek metrů, pouze v oblasti s nulovou seizmickou aktivitou. Tvoří ji jakási páteř, z níž vedou jednotlivé tunely ke skladům s vyhořelým palivem. Zde je vyhořelé, ochlazené a radiace částečně zbavené palivo uskladňováno natrvalo.

Místo uskladnění lze ale s vyhořelým palivem nakládat efektivněji. Přepracování či recyklace jaderného odpadu se praktikuje například ve Francii a Velké Británii. Při procesu přepracování se palivo rozdělí na menší části, rozpustí se v kyselině dusičné a chemickou cestou se od sebe oddělí všechny přítomné látky. Získaný uran lze uložit nebo použít pro nové palivo a plutonium se může využít znovu jako palivo. Přepracováním jedné tuny vyhořelého paliva vzniká necelých 120 l jaderného odpadu.

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz