fbpx

Partneři sekce

Spor o větrné elektrárny: kraj prohrál se zastánci větrníků0

Větrné elektrárny mají své zastánce i odpůrce. Do sporu o větrné elektrárny se dostaly některé obce s krajem Vysočina, který je na svém území nechce kvůli narušením krajinného rázu. Budou se na Vysočině znovu stavět větrné elektrárny? Jaký je zdejší větrný potenciál? Co si o větrnících myslí česká veřejnost?

Větrná energie je obnovitelným zdrojem, který neprodukuje žádné odpady ani skleníkové plyny. Celosvětovým trendem je zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí. V místech, kde se plánuje výstavba větrných elektráren, však všeobecné nadšení nepanuje. Příkladem je postoj občanů ve Stříbře, kteří se v lednovém referendu postavili proti výstavbě větrných elektráren na katastrálním území města.

„Spor o větrné elektrárny na Vysočině vyhrály obce: soud zrušil některé články územního rozvoje kraje, které výstavbě elektráren bránily.“

Reklama

Také kraj Vysočina  by na svém území nerad viděl další větrné elektrárny a své stanovisko zanesl do plánu územního rozvoje. Jako důvod kraj uvedl narušení vzhledu krajiny a negativní vliv na turistický ruch. Vedení kraje si také objednalo studii Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. Tento dokument navrhoval omezení staveb s výškou větší než 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad lesním porostem. To by znamenalo, že na území kraje Vysočina by se žádné větrné elektrárny postavit nemohly.

Více o větrné energii na Nazeleno

   – Větrná energie v České republice

   – Malá větrná elektrárna. vyplatí se?

   – Alternativní energie roste, ne z větru

   – Větrné elektrárny a veřejné mínění

   – Neúspěšné referendum ve Stříbře

Stanovisko kraje se ale nelíbilo některým obcím a především investorům, kteří v kraji plánovali investovat do výstavby větrných elektráren. Právě obce, které na svých katastrech chtěly výstavbu větrných elektráren povolit, vyvolaly s krajem Vysočina soud. Žalobu na kraj podaly konkrétně obce Stonařov, Dlouhá Brtnice a Otín. Nelíbilo se jim zejména to, že kraj loni na podzim vyhlásil větrným elektrárnám na dva roky stop stav. Obcím také vadila změna postoje kraje k větrníkům. Ten v Energetické koncepci z roku 2004 počítal s výstavbou 23 větrných elektráren a jako vhodnou lokalitu označil právě okolí těchto obcí. Na základě toho pak obce začaly jednat s investory. 

Větrné elektrárny se na Vysočině stavět budou

Nejvyšší správní soud, který se případem zabýval, zrušil koncem července vybrané články územního rozvoje kraje Vysočina, jež výstavbu větrných elektráren omezovaly. Toto rozhodnutí ovšem neznamená, že větrníky na Vysočině budou mít bez omezení zelenou. Obce, které budou chtít větrné elektrárny na svém území, je budou muset zahrnout do svého územního plánu a každý projekt bude i nadále posuzovat krajský úřad.

Pro výrobu energie z větru je vhodné především umístění větrníků v moři (tzv. offshore)
Pro výrobu energie z větru je vhodné především umístění větrníků v moři (tzv. offshore)

Rozhodnutí soudu uvítala Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), podle níž je potřeba posuzovat vhodnost výstavby větrných elektráren v konkrétních lokalitách, nikoli ji plošně zakázat. „Výrok soudu vnímáme jako opětovné otevření prostoru k seriózní debatě nad budoucností výroby elektřiny z větru na Vysočině. Pojďme diskutovat o vhodnosti vzniku větrných elektráren v jednotlivých lokalitách. Odmítáme ale plošnou diskriminaci našeho odvětví,“ komentoval dění na Vysočině Michal Janeček, předseda ČSVE.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se na území kraje Vysočina vyrobilo v roce 2008 z větrné energie necelých 17 500 MWh elektřiny. Toto množství dokáže pokrýt spotřebu 12 000 osob. Na území kraje je v provozu pět větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW, které se nacházejí v lokalitách Pavlov a Kámen.

Větrný potenciál kraje Vysočina

Podle ČSVE je možné v kraji Vysočina mimo chráněná území a v dostatečné vzdálenosti od zástavby postavit přes 100 moderních větrných elektráren, které by mohly pokrýt spotřebu 640 000 osob. To je o 125 000 lidí více, než žije v kraji Vysočina.

AčkoliČeská republika nemá tak významný větrný potenciál, jako jiné země Evropské unie, rozvoj větrné energetiky na jejím území může pomoci navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, které mají ze stávajících 6 narůst na 13 %. Tato povinnost vyplývá z plánu Evropské unie zvýšit na jejím území do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 %. 

Jedním z argumentů odpůrců větrných elektráren je narušení vzhledu krajiny
Jedním z argumentů odpůrců větrných elektráren je narušení vzhledu krajiny

Co říkají na větrné elektrárny Češi?

Překážkou pro rozvoj větrné energetiky však může být zmiňovaný postoj občanů k větrným elektrárnám. Otázkou vnímání a postoje české veřejnosti k větrným elektrárnám se zabýval nedávno realizovaný (a v ČR ojedinělý) výzkum, který provedl Ústav geoniky Akademie věd v červenci a srpnu 2008. Cílovou skupinu výzkumu tvořili obyvatelé ČR, kteří již měli praktickou zkušenost s větrnými elektrárnami.

Závěrem výzkumu je, že podpora občanů po jednom až třech letech zkušeností s provozem větrníků byla vyšší než v době plánování projektu. Obyvatelé se před instalací větrných elektráren obávali narušení krajinného rázu, odlétávajícího ledu, narušení TV signálu, hlučnosti nebo poklesu ceny nemovitostí. Výzkum ukázal, že po přímé zkušenosti s provozem elektráren se tyto obavy ve většině případů nepotvrdily.

Zajímavé je, že v otázce výstavby větrných elektráren může smýšlení obyvatel ovlivnit také ekonomický faktor, tedy to, zda budou mít z výstavby větrníků nějaký (přímý) užitek. Podle výzkumu by téměř polovina odpůrců s výstavbou větrných elektráren ve svém okolí souhlasila, pokud by z toho měli ekonomický přínos (například levnější elektřinu).

Autor: Jana Poncarová