fbpx

Partneři sekce

Komentář: Vydělá stát na 26% solární dani?0

KOMENTÁŘ: Senát včera podpořil zdanění solárních elektráren. Kolik na solární dani vydělá? Hrozí ČR mezinárodní arbitráže? Koho solární daň ohrožuje?

Současná vláda se marně snaží zachránit něco, co slíbila vyřešit vláda předchozí. Některá opatření jsou však riziková. Největším problémem je takzvaná solární daň, zejména proto, že má zpětný účinek. Vláda sice snižuje výkupní cenu jen dočasně, ale se zpětnou účinností a s chybně spočítanou sazbou. Šance na úspěch v arbitráži jsou podle převažujícího právního názoru vysoké.

Reklama

„Solární daň by podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona měla vynést 4 mld. Kč ročně.“

Naopak, kdyby předchozí vláda snížila výkupní cenu o stejných 26 % už od 1. 1. 2010, byla by šance na úspěch v arbitráži výrazně nižší. Zejména by se však jednalo o podstatně nižší instalované výkony. Kromě toho by mnohé instalace zahájené v roce 2010 vůbec nevznikly, takže i dopad na cenu elektřiny by byl nižší.

Elektřina a fotovoltaika 2011

    – Elektřina 2011: Kolik zaplatíme za kwh?

    – Elektřina zdraží kvůli fotovoltaice

    – Cena elektřiny: Z čeho je složena

    – Zdanění solárních elektráren 26 %

    – Výkupní ceny elektřiny: 6 Kč/kWh

Koho solární daň ohrožuje

Banky v souvislosti s 26% solární daní nejčastěji požadují zvýšení ekvity, což je z hlediska investorů totéž, jako okamžité splacení části úvěru. Pouze kapitálově silní investoři si mohou zvýšení ekvity dovolit, pro ostatní to může být likvidační. Kromě toho zahraniční investoři mají velkou šanci získat peníze zpět v arbitrážích.

Jediný, kdo je reálně ohrožen, jsou tedy soukromí čeští investoři. Často zastavili svůj rodinný dům a většinou mají jen minimální možnost získat další finanční prostředky na zvýšení ekvity. Na rozdíl od zahraničních investorů nemohou vyvolat arbitráže. Mohli by se sice o náhradu škody obrátit na obecný soud, je to však cesta velmi zdlouhavá. Kromě toho i na soudní spory je třeba mít finanční prostředky. Stát by tedy v tomto případě mohl zdánlivě část finančních prostředků ušetřit.

Senát včera odsouhlasil zavedení 26% daně na solární elektrárny
Senát včera odsouhlasil zavedení 26% daně na solární elektrárny

Otázka je, je-li záměrem vlády, aby jedinou postiženou skupinou byli soukromí čeští investoři, kteří dominují zejména ve výkonové kategorii 30 až 200 kWp. Instalovaný výkon v této kategorii v letech 2009 a 2010 lze odhadovat na 80 MWp, neboli pouhých 5 % celkového instalovaného výkonu, zároveň se však jedná o více než 700 drobných podnikatelů viz tabulka dole. Tyto systémy jsou investičně i provozně nákladnější, takže 26% odvod z výkupní ceny ukrojí větší díl než v případě megawattových parků.

Nové fotovoltaické elektrárny v letech 2009 a 2010 (k 15. 10. 2010)

Výkonová kategorie
Počet
Celkový výkon
MWp
do 30 kWp
8106
63
nad 30 kWp do 200 kWp
763
60
nad 200 kWp do 1 MWp
347
181
nad 1 MWp
212
497

Kolik stát vydělá, resp. prodělá

Energetický regulační úřad odhaduje výši nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotných zdrojů (DZ) v roce 2011 na 32 mld. Kč, z toho na samotnou fotovoltaiku kolem 20 mld. Kč. Solární daň by podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona měla vynést 4 mld. Kč ročně, tedy pouze 1/8 celkových nákladů na podporu OZE, KVET a DZ. Cenu elektřiny pro domácnosti to může snížit přibližně o jedno procento.

Naproti tomu v případě arbitráží by stát kromě ušlých výnosů musel uhradit i náklady arbitrážního řízení. Cena elektřiny by sice mohla být nižší, dopad na státní rozpočet by však byl výrazně vyšší než uvedené 4 mld. Kč. Levnější by bylo dát tyto prostředky ze státního rozpočtu přímo.

Postoj zahraničních investorů

Solární daň je zahraničními investory vnímána jako investiční riziko. Jedná se o precedens, kterým stát dává najevo, že je ochoten libovolně změnit podmínky pro investice i se zpětným účinkem.

Celkem nic by se nedělo, pokud by opatření zasáhlo pouze investory, kteří se zajímají výhradně o OZE nebo speciálně fotovoltaiku. Skutečnost je však jiná. Investoři, kteří vstoupili do oboru v letech 2009 a 2010 žádný vztah k OZE nebo FV nemají. Přilákaly je výhodné podmínky. Jedná se přitom mimo jiné například o penzijní fondy.

Solární dan má státu vydělat asi 4 mld. korun
Solární dan má státu vydělat asi 4 mld. korun

Na druhou stranu pro velký podíl zahraničních investorů je fotovoltaika jen jednou z řady jejich aktivit v ČR. Je velmi pravděpodobné, že se 26% odvod z FVE negativně promítne i v dalších odvětvích. Ve fotovoltaice v ČR působí například společnosti Bosch Group, Siemens AG, The Linde Group, Honda Motor Europe Ltd, Samsung Deutschland GmbH, Sharp Electronics GmbH, působící mimo jiné v automobilovém průmyslu, elektronice apod.

Vhodnější alternativy

Nižší odvod – z pohledu bank projekt musí generovat vyšší příjmy, než jsou splátky úvěru. Obvyklá rezerva je kolem 20 %. Navrhovaná solární daň rezervu překračuje. Akceptovatelný by byl nižší odvod rozložený na delší dobu, celkový výnos této daně by potom mohl být i vyšší, příklady v tabulce dole.

Opatření
Přínos pro státní rozpočet
ročně
celkem
Odvod z výkupní ceny (26 %)
4 mld. Kč
12 mld. Kč
Odvod z výkupní ceny (5 % na 20 let)
0,8 mld. Kč
20 mld. Kč
Odvod z výkupní ceny (9 % na 11 let)
1,4 mld. Kč
17 mld. Kč
Daň ze zisku
lze nastavit
 

Při průměrné inflaci 2,5 %

Daň ze zisku – místo odvodu z výnosu by bylo možno zavést daň ze zisku ve vhodné výši. Výši daně je možno nastavit tak, aby její výnos byl srovnatelný s odvodem z výkupní ceny. Zároveň je možné diferencovat výši například dle velikosti instalace ve prospěch menších systému a zohlednit tak rozdílnou výši nákladů.

Jak bylo v médiích opakovaně prezentováno, vláda se snaží ze špatných řešení vybrat ta nejméně špatná. Zrušení daňových prázdnin a zvýšení odvodu za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu patří k těm lepším. Naopak v případě retroaktivní plošně nastavené solární daně hrozí s vysokou pravděpodobností, že ztráty vysoce převáží nad možnými přínosy. Nebyly přitom vyčerpány jiné, přijatelnější alternativy.

Autor: Redakce Nazeleno.cz