![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Volby 2010: Jaké mají strany programy?
Obnovitelné zdroje, jádro nebo uhlí? Na polích obilí nebo řepka? Regulace cen elektřiny? Domácí kontroly kotlů? Volební kampaň je v plném proudu a výkřiky politiků se to jen hemží. Jak se v nich ale vyznat? Magazín Nazeleno zjišťoval, jak se čeští politici staví ke žhavým otázkám energetiky nebo životního prostředí.
17. 05. 2010 | Martin Archalous
Ve zkratce:
Ve většině otázek z oblasti energetiky nebo životního prostředí jsou strany ostře rozděleny. V některých – jako je například podpora jádra, odmítání biopaliv nebo zjednodušování programu Zelená úsporám – jsou poměrně jednotné. Podívejte se s námi, jaké jsou názory politiků na regulování cen energie nebo na výrobu elektřiny z jádra či z obnovitelných zdrojů.Volební kampaň je v plném proudu, na nejrůznějších místech na nás z billboardů vykukují politici a poštovní schránky se plní volebními programy. V záplavě obecných frází (v našich podmínkách většinou anti-frází) je těžké najít konkrétní informace. Co na nás politické strany chystají po volbách? Jaké jsou jejich plány v oblasti energetiky, životního prostředí nebo zemědělství? Oslovili jsme větší i menší strany a pokusili se (více či méně úspěšně) nakouknout pod pokličku jejich programů.
První věc, která nás zajímala byla otázka energetiky. Dodávky energie v ČR zajišťují stárnoucí uhelné elektrárny, těžba uhlí vyžaduje prolamování těžebních limitů. Uranu máme značné zásoby, ale i jeho těžba je kontroverzní a naše jaderné elektrárny nejsou v zahraničí příliš populární. Obnovitelné zdroje mají po aféře „fotovoltaika“ pošramocenou pověst. A naše závislost na dodávkách z ciziny roste. Nová vláda by proto měla říci, jaké bude energetické směřování České republiky. Co na to říkají politické strany?
„Váhavá je podpora obnovitelným zdrojů. Strany shodně říkají ,ano', každá však dodává své ,ale‘.“
Všechny strany se shodují na jednom: Jaderná energetika bude klíčová. Výjimku tvoří Strana zelených, která jádro nevylučuje, považuje ho ale za poslední variantu. Ostatní strany zdůrazňují, že dnešní jaderná energetika je čistá, efektivní a bezpečná. Podle Zemanovců má ČR pro jadernou energii podmínky a dobrou tradici. Bez jádra ztratíme energetickou soběstačnost a nezávislost. Politici se však shodují, že budoucnost nepatří jen jednomu zdroji, je nutné pracovat na různorodosti a vyváženosti.
Na tom, že budoucnost je v jádru, se většina politických stran shodne
Přestože uhelné elektrárny mají jen dožívat (Věci veřejné připouštějí modernizace elektráren jen za použití nejlepších dostupných technologií), strany se liší v otázce prolomení těžebních limitů. KSČM je jednoznačně pro (je to v ekonomickém zájmu celého regionu). TOP09, SZ, VV i KDU-ČSL jsou jasně proti. Argumentují nedotknutelností vlastnictví (především VV a SZ) a škodami na zdraví i krajině, které by převýšily ekonomický prospěch. ODS by prolomení podmínila souhlasem všech vlastníků nemovitostí v postižených obcích. ČSSD je opatrná. Sama je sice pro, ale o prolomení limitů by nechala občany rozhodnout v krajském referendu, což TOP09 jasně odmítá s tím, že o vyvlastnění nelze hlasovat.
Váhavá je podpora obnovitelným zdrojů. Strany shodně říkají „ano“, každá však dodává své „ale“. ČSSD považuje obnovitelné zdroje za jediný dlouhodobě smysluplný zdroj, počítá s ním však až v budoucnu (ale kdy v budoucnu neříká). KSČM podmiňuje podporu zelené energie tím, že nesmí zvyšovat cenu elektřiny. To je ovšem těžko, proto jim přiznává spíše dodatečnou funkci. TOP09 zdůrazňuje, že podpora obnovitelným zdrojům je pouze dočasná a alternativní energetika nesmí zabírat zemědělskou půdu. VV chtějí cílenou podporu – malé a místní elektrárny mají zelenou, velkokapacitní zařízení nikoliv. KDU-ČSL považuje současný stav za dostatečný, do budoucna podporu zvyšovat nehodlá. SPO- Zemanovci trvají na rozumném měřítku a tempu.
Strany stavějí svůj program i na úsporách – především SZ zdůrazňuje, že český průmysl patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě. Ve výrazné úspory doufá i KDU-ČSL, VV a v menším měřítku i všechny další strany. Konkrétní čísla se však neobjevují…
Komentář Nazeleno |
Většina stran považuje uhlí za neudržitelný zdroj, naopak jádro a obnovitelné zdroje mají budoucnost jistou bez ohledu na výsledky voleb. Strany se víceméně shodují se zprávou tzv. Pačesovy komise. Ačkoliv s tím mnozí nebudou souhlasit, argumenty o bezpečnosti a čistotě jaderné energetiky jsou smysluplné. Technika jaderných elektráren je na vysoké úrovni, bezpečnostní opatření jsou mimořádná (a strany trvají na jejich zpřísnění), riziko nehody je mizivé. Emise uhelných elektráren naproti tomu škodí stále a vyhnout se jim nelze. Na druhou stranu by bylo dobré, aby strany v oblast energetiky vytyčily jasné konkrétní cíle a ne jen prohlášení typu „podporujeme“. Mluví se o energetické koncepci, která by určila směřování země na desetiletí dopředu. Vzhledem k tomu, že se strany na energetických otázkách víceméně shodnou, mohl by takovýto plán vzniknout. Nejhlasitěji po něm volají SPO-Zemanovci. Chtějí jasná pravidla a záměry, které se nebudou měnit po každých volbách. |
Zemědělství: Nejen bio, ale i péče o krajinu
Zdá se, že trh biopotravin a místních zemědělských produktů světová recese příliš nezasáhla – po mírném zpomalení se jeho růst opět roztáčí. A co na to naši politici? Jaké mají plány pro české (bio)zemědělce?
Možná překvapí, že všechny strany na drobné producenty a biopotraviny ve svých programech třeba jen okrajově pamatují. Strany TOP09 a SZ je považují za základ svého zemědělského programu.
„Je třeba právně zakotvit prodej ze dvora. Zemědělci jsou závislí na prodejcích, kteří nastavují nízké ceny, a tím se snižuje kvalita zboží. – Jiří Mach, Věci veřejné“
Pokud jde o podporu drobného zemědělství, každá strana nabízí jiný recept: ČSSD chce vyplácet zvláštní podporu těm nejmenším zemědělcům, kteří nejsou evidováni jako zemědělští podnikatelé. Taktéž chce zemědělcům nabídnout výhodné úvěry, investice… ODS vidí cestu ve vyjasnění majetkových poměrů k půdě, které nejsou ani 20 let po revoluci zcela dotažené. Zároveň chce odprodat státní půdu těm, kdo na ní hospodaří. KSČM považuje za zcela zásadní ochranu půdního fondu (již v minulosti se pokoušela prosadit zákaz některých staveb na vysoce kvalitní půdě – neúspěšně, ale v budoucnu v tom chce pokračovat).
Politické strany na drobné zemědělce i biopotraviny ve svých programech alespoň okrajově myslí
Biozemědělství má, jak se zdá, budoucnost jistou, stojí za ním všechny strany. Podle ČSSD je pěstování a chov na dostatečné úrovni, chce se soustředit především na zpracování bioproduktů. Většina stran zakládá podporu „bio“ na snížení byrokratické zátěže (ODS, TOP09, KDU-ČSL, SZ i VV). Všechny politické strany chtějí zmírnit pravidla, především co se týká prodeje ze dvora, zemědělských trhů apod. Podle VV supermarkety diktují zemědělcům nepřijatelné podmínky. KDU-ČSL chce snížit administrativu a současně zpřísnit kontrolu kvality (není ale jisté, jak se povede tyto dva cíle spojit). Ani KSČM není biozemědělství cizí – musí se však podporovat opatrně, aby ho nepotkal stejný osud jako fotovoltaiku. KDU-ČSL chce zlepšit propagaci tradičních českých odvětví (vinařství, chmelařství, rybníkářství, chov ryb), a to i v zahraničí. Většina stran (ČSSD, TOP09, VV i KDU-ČSL) se chce orientovat na nepotravinářské produkty (energetická biomasa apod.).
„Ani KSČM není biozemědělství cizí – musí se však podporovat opatrně, aby ho nepotkal stejný osud jako fotovoltaiku.“
Otázka dotací a „neférové“ dotované konkurence za západní Evropy politiky rozděluje: ČSSD se nebrání ani jejich zvyšování, zemědělství chce podporovat také investicemi či výhodnými půjčkami. KSČM požaduje co nejrychlejší dorovnání dotací na úroveň zbytku EU. (To však musí udělat EU sama – český rozpočet na to nemá prostředky.) Zrušení dotací podle KSČM nepřipadá v úvahu, protože by vedlo ke kolapsu evropského zemědělství pod tíhou asijské konkurence. Zástupce KDU-ČSL by dotační projekty na podporu života na venkově rozšířili, jak jen je to možné. ODS chce na EU vyvíjet silný tlak ke srovnání podmínek se staršími členy. Za tímto účelem se chtějí spojit s ostatními znevýhodněnými zeměmi (např. Polskem). Stejný postoj zastávají i SPO-Zemanovci, konkrétně jejich zástupce v kraji Vysočina Jaromír Schling. Zbývající strany se staví proti dotacím: VV chtějí krátkodobě okamžitě dorovnat podporu zemědělců na úroveň západních sousedů, dlouhodobě však budou bojovat za snižování všech dotací. Místo toho by se vydali cestou ekologických cel proti dovozu z Asie. A konečně TOP09 dotační programy včetně evropských prý „důkladně prověří“.
Největší podporu zemědělcům slibuje Strana zelených: Zjednodušení administrativy, zavedením měkčích pravidel pro menší farmy, podpora výzkumu, agroturistika, podpora regionálních produktů, opatření na straně poptávky – biopotraviny do škol i nemocnic, odbytová družstva, měkčí pravidla pro prodej ze dvora či zpracování přímo na farmách – to vše v programu SZ najdeme.
Komentář Nazeleno |
Strany jednomyslně prohlašují, že dotace zemědělců v ČR a v EU jsou nefér a chtějí problém napravit. Přesnému popisu řešení se však vyhýbají. Pokud bychom totiž chtěli podporu zemědělců dorovnat z vlastního rozpočtu, stálo by to desítky miliard, které nemáme. Ke změně dotací v celé EU je třeba shoda všech 26 států – například Francie se výhod bude vzdávat těžko. Kromě toho, bezmyšlenkovité dotování a umělé udržování několika oborů může pokřivit trh a napáchat více škody než užitku. Vzniká obtížně řešitelný problém, kterému se však nelze vyhýbat věčně. Druhým doporučením je osvěta – podle výzkumů existuje mezi lidmi zájem o kvalitní místní potraviny, lidé však nevědí, kde je sehnat, a zemědělci nevědí, jak je lidem nabídnout. Jako hlavní bod zmiňuje propagaci biopotravin KDU-ČSL, ostatní strany méně. |
Biopaliva: Na řepku zapomeňte
Když se biopaliva objevila, leckdo nešetřil nadšením. Nafta rostoucí na poli měla zbavit svět závislosti na ropě. Evropská unie převzala iniciativu a látky rostlinného původu se přidávají do benzínu a nafty povinně. V poslední době nadšení upadá. Jak se ukázalo, samotná výroba biopaliv je energeticky náročná, kromě toho zabírají vzácnou zemědělskou půdu. Jaká je budoucnost biopaliv v ČR?
„Pokud bychom plochu k pěstování biopaliv, použili pro energetickou biomasu, snížíme emise třináctkrát účinněji. – Strana Zelených“
ČSSD a KSČM by současný systém částečně zachovaly, ostatní jsou pro jeho omezení. O rozšíření nikdo neuvažuje. ČSSD považuje biopaliva za dobrou podporu zemědělství, především díky garantovaným výkupním cenám. Dlouhodobě plánuje přechod k biopalivům tzv. druhé generace, které využívají rostlinný odpad. KSČM chce biopaliva podporovat, ovšem nedopustí, aby došlo ke zvyšování cen potravin a devastaci krajiny (jak tyto cíle skloubit, neuvádí).
Jak dopadnou biopaliva po volbách? Politickým stranám se je moc podporovat nechce
ODS, TOP09, VV, KDU-ČSL ani SZ biopaliva nepodporují. VV považují systém za „trestuhodný“, a to i v případě „druhé generace“ biopaliv. Budoucnost vidí jinde, např. ve vodíku. SPO-Zemanovci biopaliva považují za „naprostý nesmysl“. Opírají se o názory odborníků, kteří jednak poukazují na to, že při výrobě biopaliv vznikne více CO2 než se ušetří, jednak varují před negativním dopadem na produkci potravin především v rozvojovém světě.
Komentář Nazeleno |
Málokdy se strany i odborníci shodnou na některé otázce tak jasně. Žádná z nich nárůst podílu biopaliv nechystá, většina stran jej chce snižovat. Do budoucna si tedy přejeme: Aby stejnou shodu našly strany i po volbách, aby o svých názorech přesvědčily Evropskou unii a aby si z dění kolem biopaliv vzaly poučení do budoucna. |
 |
Kapitoly článku
Související články
Komentáře ke článku