![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Počasí se zase zbláznilo! Opravdu?
Počasí je divné. V zimě nesněží, už v květnu jsou obrovská vedra a navíc ty katastrofy. Hurikány, povodně, tsunami, období sucha i dešťů… to přece nikdy nebylo. Opravdu je to pravda? Co na to říkají vědci a jejich výzkumy? Může za to globální oteplování?
04. 12. 2008 | Jiří Černý
Ve zkratce:
Mediální zkratka "emise CO2 - globální oteplování - extrémní počasí" je nepravdivá. Potvrzují to výzkumy mnoha odborníků, kteří sice netvrdí přesný opak (že se nic neděje), ale upozorňují na mnohé zajímavé souvislosti, jež jdou proti běžně přijímaným automatismům.To počasí se zase zbláznilo...
...pronesl soused okopávající zahrádku a zachmuřeně obrátil zrak k obloze. Po několika dnech podzimního chladu najednou ručička teploměru znovu překročila hranici dvaceti stupňů nad nulou. Že by další projev slibovaného oteplení? Pokud vynecháme, že člověk je tvor obvykle s počasím nespokojený, ať už je toto v zásadě jakékoli, vzpomněl jsem si přitom i na některé seriózněji pokládané otázky z vysokoškolských přednášek a různých panelových diskusí – totiž jestli třebas neexistují i nějaké souvislosti mezi současnou klimatickou situací a proklamovaným neustálým zhoršováním životního prostředí.
„Zatímco oteplování by teoreticky vskutku mohlo navýšit intenzitu hurikánů, celkový počet by tím ale měl poklesnout.“
Počasí v dlouhodobé perspektivě
Někdy v roce 2005 jsem narazil na první studii, která se věnovala zrovna takové možnosti propojení globálního oteplování, a to s intenzitou hurikánů (byť pro nás poněkud exotické, věřím že zajímavé téma). Dělal jí Kerry Emanuel z Massachusetts Institute Of Technology a výsledky posléze otisknul magazín Nature, což se ve světě biologie považuje za jeden z největších možných dosažitelných úspěchů.
Letos se navíc objevily další doplňující informace od téhož pána, jen už založené na jiných podkladech. Zatímco dříve šlo o ryze historické záznamy, nyní naopak nastal čas pro nasazení supermoderních počítačů. Simulace skončila přibližně stejným závěrem – prokázala globální nárůst síly hurikánů, respektive tropických bouří, během posledních několika desítek let.
Jednou z možností kterak tento jev vysvětlit je právě i tolik diskutovaný nárůst teploty, respektive CO2 (poté, co systém zkoušel pracovat s různými koncentracemi CO2). Dříve než začnete panikařit, podtrhěte si ale v duchu slovíčka „pravděpodobně“ a „počet“. Poněkud paradoxně totiž současně vyšlo najevo, že zatímco oteplování by teoreticky vskutku intenzitu navýšit mohlo, celkový počet hurikánů tím současně může naopak poklesnout.
Grafy: Předpovědi IPPC vs. realita
První graf: Míra oteplování, jak ji předpověděly klimatické modely IPCC *** Druhý graf: Reálná naměřená teplota v části inkriminovaného období. Ze srovnání tedy plyne, že v rozporu s původní předpovědí se naopak ochladilo (dost možná vlivem studeného PDO)
Podívejme se tedy nyní alespoň krátce do té historie – nešťastný rok 2005 přinesl cca 28 tropických/subtropických bouřek, z toho asi v patnácti případech lze hovořit o hurikánu. Čtyři z nich díky své intenzitě dosáhli až na 5. kategorii a dokonce byla vyčerpána databáze předpřipravených jmen ala Katrina. To mezi ekologickými aktivisty vyvolalo doslova hysterii, během které běžně zaznívaly naprosto nesmyslné výroky o rozpadu našeho klimatického systému a jiné.
O další propojení obého (tedy globálního oteplování s touto nebývalou aktivitou hurikánů) se mimochodem následně pokusil například James Kossin (Univeristy of Wisconsin), bohužel nikterak přesvědčivě. Buď jak buď, všechny tyto události dohromady měly za důsledek zcela hrůzostrašnou predikci pro další následující léto. Ta ovšem – velmi mírně řečeno – nevyšla. V roce 2006 v Atlantiku bylo jen cca 5 hurikánů a očekávaný konec světa se tedy ani tentokrát nekonal. Oproti tomu nezvykle bouřilo v Pacifiku.
Co je ještě zajímavější – satelit TRMM přesvědčivě ukázal, že povrch Atlantiku byl ve srovnání s rokem 2005 chladnější, a to asi o dva stupně. Což opět poněkud kontrastuje s apokalyptickou vizí neustále stoupající teploty, nemyslíte? Ale pořád to nic není proti tomu, co teprve přijde za chvíli. D. J. Eastebrook (Západní Washingtonská Universita) i jiní totiž rovnou konstatovali, že jinde bychom se měli připravit výhledově spíše na ochlazení, neboť pacifická dekadická oscilace vstupuje do své studené fáze. Navzdory poněkud složitému názvu jde vlastně jen o prosté střídání teploty ve východním/západním Tichém oceánu, kdy, pokud na západě je voda studená a na východě teplá, pak hovoříme o teplé PDO. A obráceně.
Globální oteplování podle výzkumu Kerryho Emanuela souvisí s vyšší intenzitou hurikánů, ale zároveň by se mělo projevit jejich nižším počtem
Jak už to tak bývá, celá problematika je mnohem, mnohem složitější, než to podle některých výroků i článků na první pohled vypadá. Nezbývá tedy než se pokusit najít nějaké rozumné a pokud možno emocemi nezatížené vysvětlení.
Jaké počasí nás čeká?
Klimatolog Colin Price (univerzita v Tel Avivu) zjistil, že rok 2006 byl mimo jiné charakterizován i nízkým počtem bouří v oblasti etiopské vysočiny. Mohlo by právě toto snad nějak souviset s hurikány? Možná ano. Přímým důsledkem těchto bouří jsou turbulence a z nich pocházející hluboké tlakové níže, přesouvající se následně nad Atlantik.
Tamní aktuální podmínky pak určí, zda se z takové níže hurikán nakonec stane či nikoliv. Konkrétní čísla vypadají už na první pohled přesvědčivě, protože výše vyřčené by mělo platit dokonce až pro 85% ze všech nejsilnějších hurikánů, těžko tedy hovořit o případné statistické odchylce. Je dobře patrné, že situace kolem počasí se nadále komplikuje. Pokud se Colin Price v něčem výrazně nemýlí, pak globální oteplování rozhodně nemůže stát za vysokým počtem silných hurikánů v roce 2005. Dalo by se na něj pravda zkusit svést alespoň to etiopské bouření, nicméně to už se dostáváme zase někam trochu jinam.
Záplavy v Praze - i ty spadají do kategorie událostí "to tu snad ještě nebylo"
Ke všemu je nám pro porovnávání k dispozici nejedna další studie. Tým Johana Nyberga (Švédská geologická služba) odvážně tvrdí, že stoupající počet hurikánů nebyl ničím neobvyklým, ale prostým návratem k normálnímu stavu. Pro spoustu lidí jsou tyto úvahy podstatné hned z několika dobrých důvodů. Odmyslíme-li si zcela ničivou sílu vlastního hurikánu, zůstává nám další nepříjemnost – tsunami. Ty jak známo vznikají při sesuvech podmořských usazenin a otřesech dna. Hurikán bez problémů zvládne jak sedimenty navršit, tak je následně i uvést do pohybu. Čistě jen z případného nárůstu podobných katastrof ale stejně nelze usuzovat o špatném stavu naší planety vůbec nic, nemluvě pak o globálním oteplování. Ačkoliv mnohým se to zrovna nehodí do krámu, fakta hovoří jasně.
Dříve bylo tepleji!
Naposledy v rámci tohoto článku zkusme vyrazit na menší exkurzi do minulosti, ať tento závěr ještě více podpoříme. Jak to vlastně bylo s teplotou a počasím dříve? Abychom se mohli o zodpovězení takovéto otázky pokusit, musíme třebas začít vrtat. Konkrétněji do ledovce. Koncem minulého století zrovna jeden takový vrt prorazil do hloubky cca 3623 metrů a zpřístupnil tím našemu zkoumání led starší více než 400 tisíc let. Každopádně z podrobné analýzy plyne, že v meziledových dobách v tomto období bylo leckde tepleji než dnes. Dokonce ještě nějakých 900 let nazpět (kdy bylo také tepleji) to ale ani při nejlepší vůli zkrátka nemohlo souviset s množstvím CO2, který se uvolňuje díky lidské činnosti. Pokud teprve ve 20. století stouplo množství CO2 cca 3,5krát a přesto na naší planetě fungovalo jakési „globální oteplování“ již ZNAČNĚ dříve, pak spousta rádobyargumentů z této oblasti zůstává pouhými planými tlachy.
Buďme nicméně objektivní. Například Hansen se soustředil na jediné místo v západním Pacifiku a srovnal současné povrchové teploty moře s těmi paleotickými, odvozenými z práce Midina Elizade & Lea (2005). Z toho mu posléze vyšlo, že právě toto místo bylo za holocenního maxima stejně teplé, jako je dnes – tzn. že právě současné teploty jsou extrémně nebezpečné a vysoké. Na tom by ještě nebylo nic tak špatného, kdyby se ovšem držel stále jen tohoto jediného místa a nerozšířil následně svoje tvrzení o „...pravděpodobně i celá planeta“. Není přirozeně jediný důvod tomuto věřit (pokud ovšem sami z nějakého důvodu nechcete), neboť výsledky jiných měření na jiných lokalitách zase evidentně ukazují pravý opak.
Další komentáře na Nazeleno |
Podtrženo a sečteno, některé vrtochy počasí pravda souviset s koncentrací CO2 snad mohou, ale jak v „negativním“ smyslu, tak i v „pozitivním“. Mnohem slabší souvislosti najdeme mezi CO2 a teplotou, což ostatně ve svých článcích zdůrazňuji opakovaně. Historie „překvapivě“ ukazuje, že někdy a někde bylo kdysi stejně tak teplo jako dnes, nebo že dokonce někdy a někde bylo ještě větší teplo než dnes - to všechno však při neoddiskutovatelně několikanásobně nižší koncentraci CO2. Vznik hurikánů i tsunami je spjat spíše s trochu jinými záležitostmi a rozpad klimatického systému nám skutečně nehrozí. Tedy prozatím.
Související články
Komentáře ke článku