fbpx

Komentář: Zelená úsporám – co je na dotacích špatně?0

Program Zelená úsporám nesklízí jen pochvalu. Podle mnohých je program zbytečně komplikovaný, zařazení firem do seznamů složité a zdlouhavé a zateplování se nevyplatí. Nazeleno.cz vám přináší komentář jednoho z odpůrců dotací, Richarda Richtermoce. Co je podle něj na dotacích špatně?

Mnozí majitelé rodinných a bytových domů v ČR se zajímají o dotační program Zelená úsporám, který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a jehož administrací je pověřen Státní fond životního prostředí. V současné chvíli bohužel mezi lidmi panuje velká nejistota ohledně možnosti získání dotace a chybějí praktické informace o vlastním procesu podání a vyřízení žádosti.

„Reklamní a propagační materiály dotačního programu Zelená úsporám mnohdy zkreslují informace uvedené v právně závazné směrnici programu.“

Reklama

Jde totiž o to, že všechny informační materiály programu Zelená úsporám lákají potenciální příjemce dotací na umně formulované věty, ale skutečnost je, jak už to tak bývá, poměrně odlišná.

V tomto článku bych chtěl vyjádřit několik svých poznámek, které mohou případným zájemcům pomoci v orientaci v problému. Jako základní informační zdroj jsem záměrně zvolil Směrnici č. 5/2009 MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP v rámci programu Zelená úsporám, a to včetně všech příloh. Je nutné zdůraznit, že dotace budou vypláceny právě na základě ustanovení této směrnice a nikoliv na základě různých reklamních a informačních materiálů, kterými SFŽP vůbec nešetří a které místy podmínky udělení dotací zkreslují.

Dotace na zateplování – Zelená úsporám

   – Kompletní informace o dotacích

   – Poptávka: žádost o kalkulaci

   – Moderovaná poradna

   – Příručka pro žadatele (stránky SFŽP)

   – Jaké firmy mohou provádět zateplení?

   – Formuláře – žádosti o dotace

O moc víc se žadatelé o dotace nedozvědí ani z líbivých televizních reklam. Neodpustím si poznámku na okraj – velmi rád bych věděl, kolik finančních prostředků bylo, a jistě ještě bude, takto neefektivně vynaloženo na marketingovou komunikaci celého programu. Jako energetik a člověk, dlouhodobě se vzdělávající v oblasti marketingu a PR si dovedu představit mnohem levnější a efektivnější formy komunikace projektu široké veřejnosti. Ale nyní se vraťme k jádru věci.

Z mých rozhovorů s lidmi, kteří své domy již v minulosti zateplili či instalovali kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo, a dále s lidmi, kteří o podobné investici do budoucna uvažují, vyplynula některá témata, která stojí za to více rozebrat.

Časté otázky zájemců o program MŽP: Zelená úsporám – otázky a odpovědi:

1. Vyplatí se mi vůbec investovat do zateplení nebo výměny kotle?

Tuto prvotní otázku si asi položí každý, kdo o podobné investici uvažuje. Základním kamenem našeho rozhodování by měla být předběžná ekonomická kalkulace, která nám řekne, jestli se nám investovaná částka v úsporách vrátí za 5, 10 nebo více let. Důležité je rovněž rozhodnutí, jestli budeme investici platit ze svých úspor nebo z úvěru, případně kombinací obou možností. Jestli se rozhodneme, že vše zaplatíme z úspor, pak je ještě nutné dobře si rozmyslet, jestli bychom tyto úspory nemohli výhodněji investovat někde jinde a tím vydělat vyšší částku než tu, kterou bychom vydali za úroky z případného úvěru.

Nyní ale dost teorie a pojďme si položit jednoduchou otázku, která zní: Vrátí se mi za 15 let moje investice, když do zateplení domu vložím 500.000 Kč a tím ročně na topení ušetřím 15 000 Kč? Zateplení bych hradil následovně: 100.000 Kč uhradím z vlastních úspor, ze kterých bych jinak dostal úrok 6%,  150.000 Kč dostanu dotaci a zbytek, tedy 250.000 Kč, si půjčím od banky s úrokem 6%. Při posuzování návratnosti investic se nejčastěji používá ukazatel, který anglicky hovořící ekonomové pojmenovali NPV, do češtiny přeloženo jako čistá současná hodnota.

Vyplatí se investice do zateplení nebo výměny tepelného zdroje?
Vyplatí se investice do zateplení nebo výměny tepelného zdroje?

Toto číslo nám je schopno říci, jakou hodnotu mají dnes naše budoucí úspory za zvolené období 15 let. U našeho modelového příkladu tento ukazatel NPV vychází na 145.684 Kč. Nyní se vraťme na začátek – po odečtení dotace z celkové ceny investice nám vychází, že z vlastních úspor a z úvěru musíme investovat ještě 350 000 Kč. Abychom došli ke konečnému výsledku, pak musíme od ukazatele NPV odečíst ty investice, které sami hradíme, což je oněch 350 000 Kč. Konečné číslo, ke kterému jsme se dostali je (mínus) – 204.316 Kč. Co to ale znamená? Je to výhodné nebo nevýhodné? Odpověď je jednoduchá. Už znaménko minus u výsledné částky nám napovídá, že se zvolenou investicí asi nebude všechno v pořádku.

Pouze v případě, že je výsledné číslo kladné, tak můžeme hovořit o návratnosti investice ve zvoleném období. Čím více pak bude větší než nula, tím více na daném opatření i vyděláváme, tady až po té době nám veškerá opatření jako například zateplení domu přinese zisk.

2. Jakým způsobem, kdy a kde mám o dotaci zažádat a jaké doklady k tomu budu potřebovat?

Když už se rozhodnete, že o dotaci na jedno či více z podporovaných opatření zažádáte, prvním předpokladem je vyplnění příslušného formuláře žádosti včetně doplnění odborného posudku a dalších požadovaných příloh. Musím zdůraznit, že všechny náklady na vypracování dokumentů, které se k žádosti přikládají, platí v plné výši žadatel a v případě, že dotace nebude udělena, nemůže počítat s tím, že se mu tyto prostředky vrátí.

Jen pro představu – náklady na vypracování „odborného posudku“ se dle jednotlivých typů podpor pohybují v řádu 10–50 tis. Kč. Místo, kde můžete žádost podat je u každého typu podpory jiné.

3. Jak dlouho bude vyřízení trvat?

Zatím nám úředníci fondu tvrdí, že vyřízení bude rychlé. Já bych byl nicméně realistou a počítal bych s horizontem vyřízení žádosti ne kratší než 30 dní. Celý proces totiž bude poměrně zdlouhavý, jelikož žádosti na některá opatření nejdříve musí posoudit krajská pracoviště SFŽP a po vydání souhlasného stanoviska je pak žádost možno podat tomu, kdo je pověřen další administrací.

Tepelná Dotace se vyplácí až zpětně, žadatel tak bude muset v prvé řadě sehnat celou částku a až poté získá část peněz nazpět
Dotace se vyplácí až zpětně, žadatel tak bude muset v prvé řadě sehnat celou částku a až poté získá část peněz nazpět

Může to být SFŽP, ale i vybrané banky. Každopádně ale platí podmínka, že všechny žádosti musí projít rozhodnutím Rady SFŽP a na návrh této Rady pak o udělení či neudělení dotace právoplatně rozhodne i ministr. Možná ale budeme rychlostí vyřízení příjemně překvapeni.

4. Kdy dostanu peníze?

V tomto bodě asi bude mnoho lidí zklamaných. Dotace je definitivně přiznaná a proplacená až po ukončení akce a doložení splnění podmínek. Teoreticky se může stát, že dostanete na dotaci příslib, ale na konci vám ji odmítnou vyplatit, protože jste nedodržel dané podmínky. Bude-li úředník chtít, najde spousty chyb, na které poukáže. Myslím, že je potřeba, aby žadatelé byli skutečně obezřetní, protože se již v minulosti mnohokrát stalo, že dotace byla státem přislíbena, ale nevyplacena.

5. Zaručí mi někdo, že dotaci opravdu dostanu?

Ne, i přes všechna prohlášení úředníků MŽP a SFŽP (Státního fondu životního prostředí) není na vyplacení dotace právní nárok.

6. Co se stane, když obdržím dotaci, ale po čase budu chtít dům prodat?

To bude poměrně velký problém. Jako příjemce dotace se zavážete, že zařízení, na něž jste obdržel dotaci, budete používat minimálně 15 let. Když půjde o zateplení nebo o podporu výstavby pasivního domu, budete se muset zavázat, že tyto budovy budete užívat rovněž po dobu nejméně 15 let. Můj názor je, že v případě prodeje domu budete muset celou dotaci, nebo její část, vrátit.

O autorovi: 

Richard Richtermoc byl před svým současným působením ve společnosti Thermoil (obchodující s topnými oleji) společníkem a jednatelem úspěšné firmy zaměřené na velkoobchod s pohonnými hmotami a provoz čerpacích stanic. Od roku 1995 se cíleně věnuje energetice a vytápění domácností, podniků, administrativních a dalších budov a v neposlední řadě i temperaci zařízení stavenišť. Při řešení posledně jmenovaného spolupracoval i na stavbě O2 Arény v Praze nebo výrobního závodu automobilky Hyundai v Nošovicích. Je poradcem při návrhu a realizaci rozsáhlých energetických systémů a úspor energií, zajímá se zejména o ekonomické a ekologické vytápění domácností.

Autor: Redakce Nazeleno.cz