Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Energetické průkazy budov a Klausovo veto zákona o hospodaření energií. K čemu je energetický štítek?

Komentář: Václav Klaus vetoval novelu zákona o hospodaření energií, která má odpovídat směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov. Tu Klaus považuje za chybnou a překonanou. Co to znamená pro stavebníky? A jaké jsou argumenty proti prezidentovu rozhodnutí?

14. 08. 2012 | Karel Murtinger

Ve zkratce:

"Mám dojem, že Klause nejvíc rozhořčilo, že směrnice nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a Unie lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Jako kdyby nebylo věcí jejich rozvahy, zda chtějí utrácet své peníze za energii nebo například za různé tepelné izolace," komentuje autor prezidentovo veto.

Byl jsem překvapen, když jsem se dověděl, že bych měl psát článek o tom, že prezident vetoval novelu zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Na tom přece není nic zajímaveho. Každý kdo zná názory Václava Klause na ekologii a Unii a svobodu občana a neviditelnou ruku trhu. 

"Vyplatí se majitelům energeticky úsporných budov investovat do snižování spotřeby a vylepšování energetického štítku?"

Myslím si, že je to z hlediska legislativy nepodstatné zdržení. Protože vláda má ve sněmovně stále ještě většinu, takže veto zřejmě přehlasuje a zákon začne platit. Jenže když jsem si pečlivě přečetl prezidentovo zdůvodnění a trochu se probral ohlasy na internetu, zjistil jsem, že je to velmi zajímavé. 

Co je Energetický průkaz budovy?

  • Každý projekt novostavby domu musí splňovat určité předpisy, které zajistí, aby budova nebyla příliš velkým žroutem energie. Je-li dům postaven podle normy pro tepelnou ochranu budov, která se neustále zpřísňuje (naposledy v roce 2005), měl by spotřebovat na vytápění 80 až 150 kWh/m2 za rok. Ve srovnání se starší výstavbou je to zhruba dvakrát méně.
  • Po projektantovi můžeme jako součást projektu žádat i tzv. energetický štítek obálky budovy, z něhož snadno poznáme kvalitu stěn, střechy, podlahy, oken a dalších konstrukcí, kterými uniká teplo.
  • Novostavba nebo rekonstrukce by v žádném případě neměla spadat do kategorie D energetického štítku a horší.

Zdroj: Karel Srdečný a Idnes.cz


Jak už to u takovýchto sporů bývá, každá strana se drží svého názoru. A protože obě ty strany používají občas stejné pojmy v různém významu, je poněkud obtížné zjistit, kdo má pravdu. Zda Václav Klaus, který tvrdí: „Svým pojetím a účelem se zákon řadí vůbec k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům. Nebo naopak Ondřej Šrámek z firmy Knauf Insulations, který říká: „Prezidentova argumentace obhajobou volného trhu je chybná. Zákon o hospodaření energií by každý rozumný liberál ve skutečnosti měl uvítat.“

Co nejvíc rozčílilo Václava Klause?

Osobně mám dojem, že prezidenta Klause nejvíc rozhořčilo, že „směrnice nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a Unie lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Jako kdyby nebylo věcí jejich rozvahy, zda chtějí utrácet své peníze za energii nebo například za různé tepelné izolace.“

- Přečtěte si víc: Deset mýtů o nových energetických průkazech budov

Pomineme-li, že ona směrnice explicitně k ničemu nad současně platné zákony nenutí, pak je jádro sporu asi v tom, že se jedná o omezení svobody občana. Že jej k něčemu nutíme a navíc to činíme „netržním“ způsobem. Václav Klaus je o tom přesvědčen a nelze se divit, že s tím nesouhlasí. Každý z nás je citlivý na to, když někdo zasahuje do naší svobody rozhodování. Bohužel samotný předpoklad, že občan má v této věci svobodu volby, a že v této oblasti funguje volný trh, je přinejmenším diskutabilní.


SERIÁL magazínu Nazeleno.cz:
Jak ušetřit za energii?


Pěkně to vysvětluje v komentáři Ondřej Šrámek na serveru TZB-info.cz: "Zde se ve skutečnosti nejedná o žádný spor o volný trh. Na obecném principu, že volný trh je většinou efektivnější, než státní regulace, se s prezidentem jistě shodneme. To však neznamená, že veškeré státní zásahy jsou vždy kontraproduktivní. Liberální doktrína, ke které se Klaus hlásí, vychází z toho, že jednotlivci se na trhu rozhodují efektivně a státní ingerence by je neměla zbytečně omezovat. Tato teze je ale založena na několika nevyslovených předpokladech, zejména na nízkých transakčních nákladech, dobrých informací účastníků trhu, absenci externalit a hlavně na opakování transakcí. Dobrý příklad je zde každodenní nákup rohlíků. Transakční náklady jsou mizivé, rohlík je velmi jednoduchý, externality jsou marginální a hlavně, transakce se každý den opakuje, čili případné chybné rozhodnutí je velmi snadno napravitelné druhý den. Volný trh tedy v případě rohlíků funguje skvěle a státní intervence by opravdu byla nadbytečná. Bavíme-li se ale o sektoru budov, všechny tyto bariéry trhu jsou ve velké míře přítomné a proto rozumná regulace směřující ke snižování těchto bariér je oprávněná. Příkladem budiž třeba regulace statiky budov. Je to problematika příliš komplexní na to, aby jí každý jednotlivec byl schopen adekvátně porozumět a zároveň náklady případné chyby (zřícení domu) jsou fatální a nenapravitelné. Nastavení požadavků na statiku budov proto není v rozporu, ale naopak v souladu s volným trhem, protože eliminuje nekalou konkurenci padajících domů."


Takže padající domy nechceme nikdo a představa, že si nechám udělat statický posudek kdykoli se budu stěhovat do pronajatého bytu, je jistě absurdní. Neměli bychom ale brát Klausův argument o svobodě a o tom, že majitelé domů vědí co je pro ně dobré, zas tak úplně na lehkou váhu. Je spousta starých činžáků, které nelze nijak výrazně zateplit. Třeba proto, že jsou památkově chráněné nebo stojí v památkové zóně.


Dovedu si představit, že majitele asi nepotěší, když si budou muset zaplatit energetický průkaz a pak si vylepí ve vestibulu energetický štítek, který každému ukáže jak je ten jejich dům z hlediska energetických ztrát mizerný.


V dnešní době, která si tak potrpí na ochranu soukromých dat, je to na pováženou. Kde končí „povinnost“ státu pečovat o blaho občanů a kde začíná „svoboda“ občana volně nakládat se svým majetkem a penězi?


Když stařenka bude po smrti manžela prodávat venkovský domek, tak tato novela jí přinese čistou ztrátu 10 nebo 20 tisíc korun a energetický průkaz bude stejně novým majitelům k ničemu. Protože je na první pohled jasné, že dům bude třeba zrekonstruovat a zateplit.

Pro koho je zákon výhodný?

Zatím to vypadá, že PRO novelu jsou lidé a organizace, pro něž je prioritní snižování energetické náročnosti a s tím souvisící ochrana životního prostředí, případně ti kteří z toho nějak profitují. PROTI jsou realitní kanceláře nebo majitelé činžovních domů a někteří ekonomové. Velmi výmluvně shrnul námitky těchto skupin bývalý poradce ministrů průmyslu Jiří Hanzlíček.


Domnívám se, že realitní kanceláře a větší část vlastníků nájemních domů se nejspíš časem s energetickým průkazem smíří, protože jim vlastně usnadní práci s pronajímáním bytů. Dnes se totiž většina zájemců o byt již ptá, kolik peněz protopí. A zajímá je celková suma za bydlení, než jen čisté nájemné.


V této souvislosti působí úsměvně argument předsedy představenstva M&M reality Milana Zavadila: „Z našich zkušeností víme, že pro zákazníka je nejdůležitější znát cenu za elektřinu a plyn. Je zbytečné navyšovat náklady na pronájem či koupi nemovitosti ještě o pořízení štítku, který běžnému zájemci sdělí pouze druhotné informace, které na konečné rozhodnutí budou mít pouze minimální vliv.“ Jenže „cena za elektřinu a plyn“ je přesně ta informace, kterou z průkazu odvodíme.

Naučíme se využívat informace o spotřebě energie? Věřím, že ano

Jsem přesvědčen, že je žádoucí snižovat spotřebu energie nejen v domech nově postavených, ale i v těch starých. Byl bych ale mnohem raději, kdyby k tomu bylo možné lidi motivovat nějakým přijatelnějším způsobem, než plošným nařízením, které nutně vyvolává silný odpor.


Když jsem se namátkou ptal ve svém okolí, tak většina mých známých byla spíše proti zavádění povinnosti u již existujících staveb. Otázkou je, jaké jiné možnosti máme k dispozici. Kdyby stát nebyl zadlužený a Evropa v krizi, mohl by to lidem zpříjemnit dotací. To ale nyní nepřichází v úvahu. Musíme tedy doufat, že vášně časem trochu ochladnou a naučíme se využívat výhod, které informace o spotřebě energie v budově přináší.


Při trošce štěstí by to opravdu mohlo vytvořit „evoluční tlak“, který způsobí, že vlastníci energeticky úsporných budov budou mít větší zisky a vyplatí se jim tedy do snižování spotřeby a vylepšování svého energetického štítku investovat. A spotřeba energie ve starých budovách se znatelně sníží. Bylo by ale dobré, kdyby takovéto nařízení bylo podpořeno ještě nějakými dalšími motivačními pobídkami. Například zvýhodněnými půjčkami, daňovými úlevami či zmírněním podmínek pro rekonstrukce budov v památkových zónách.

Související články

Tagy: Energie, Tipy k úspoře, Nízkoenergetické a pasivní domy, NazelenoPlus, Komentáře, Vytápění, Ceny energií

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií