![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Okénko Nazeleno: Jakou spotřebu má rodinný dům?
Život přináší spoustu paradoxů. Lidé kontrolují letáky, aby sehnali rohlíky o pár desetníků lacinější. Přitom v otázce takřka celoživotní investice – koupě rodinného domu nebo bytu – se spokojí s několika informacemi a idealizovanými obrázky. A vůbec se nedostane na docela podstatnou otázku: Jak je vlastně vysněný dům energeticky náročný?
22. 08. 2008 | Karel Murtinger
Ve zkratce:
I když se zajímáme o spotřebu vozu, sledujeme slevy a reklamní letáky, spotřebu domu nesledujeme. Proč? A změní situaci povinný energetický štítek budov?K otázce v titulku mne inspirovala jedna reklama na auto. Byl v ní výčet všech báječných vlastností, potom vyjmenovali, co všechno dostanete v základní výbavě, a na konci milý hlas zdůraznil, že spotřeba je jen 5,5l/100km. Vzpomínám si, jak se za mého mládí často diskutovalo o tom, jakou spotřebu má to či ono auto. Předpokládám, že i dnes jde o časté téma hovoru, když přijde řeč na výhody a nevýhody jednotlivých typů automobilů.
„Ani na přímý dotaz se v realitní kanceláři nedovíte, jakou spotřebu má konkrétní nízkoenergetický dům.“
Má to svojí logiku, pro člověka, který jezdí autem každodenně, představují náklady na palivo patrně největší část výdajů spojených s provozem auta. Podnikatelé si prý rádi připlatí na turbodiesel, který má menší spotřebu, protože tato dodatečná investice má celkem rozumně krátkou návratnost. Jak je ale možné, že lidé, kteří si staví nebo kupují dům o tomhle nemluví? Jak to, že v inzerátech realitních kanceláří není údaj o spotřebě domu? Copak to opravdu potenciálního kupce nezajímá?
Spotřeba domu? Informační embargo
Zkuste si otevřít nějaké stránky realitní kanceláře (třeba http://www.reality.cz/) a podívat se na domy, které tam nabízejí. Ani u jednoho nenajdete údaj o tepelných ztrátách nebo alespoň o spotřebě paliva za poslední rok. Když jsem zavolal do realitní kanceláře a zeptal se, zda mají k těm nabízeným domům údaj o spotřebě energie na vytápění, tak mi s překvapením v hlase odpověděli, že to pochopitelně nemají.
Takže pro auto je spotřeba důležitým kritériem a pro dům ne. Naskýtá se otázka, proč tomu tak je.
Proč?
Dovolím si navrhnout několik možností:
1) Realitní agenti si možná ještě nevšimli, že se už staví nízkoenergetické či dokonce pasivní domy, případně (pokud to už zaznamenali) s tím zacházejí jen jako s podružným detailem a někde na konci dlouhého výčtu skvělých vlastností domu uvedou i to, že je nízkoenergetický (často ovšem bez údaje o tom, kolik vlastně spotřebuje).
2) Většina lidí si na to prostě nevzpomene a klienti realitních kanceláří či stavebních firem se na spotřebu energie možná ani nezeptají. Navíc je možné, že většině lidí údaj „dům spotřebuje 15 MWh energie ročně“ možná nic moc neříká; spotřeba 5 litrů na 100km je přece jen názornější a na palubní desce máme ukazatel stavu paliva, nebo dokonce ukazatel okamžité spotřeby.
Krásné modelové domy se spoustou pozitiv, ale bez konkrétních čísel. Ty nenajdete prakticky nikde. (ilustrační obrázek Zdroj: Rastas)
V rakouských nebo německých popisech úsporných domů se někdy setkáme s údajem „10litrový“ nebo „5litrový“ dům, čímž se myslí roční spotřeba topného oleje na metr čtvereční obytné plochy. Pravdou je, že u nás se topí spíše plynem, ale koneckonců jde o energetický obsah a nebyl by problém spotřebu energie přepočítat na ekvivalentní množství nafty. Možná, že by to pak lidi více zaujalo! Pamatuji se na jednu stavební firmu, která inzerovala nízkoenergetický dům a neměla údaj o spotřebě. Když jsem jim zavolal, řekli mi, že to neví. Na otázku jak je to možné, mi bezelstně odpověděli, že se jich na to zatím nikdo neptal.
Palivo do auta platíme v okamžiku tankování, zálohy na plyn či elektřinu se platí zpravidla z bankovního účtu, což je o trochu méně viditelnější a hlavně méně častá událost. Když kupujeme nebo stavíme dům, tak většinou využíváme úvěr a při současných stále ještě poměrně nízkých cenách energie je návratnost dodatečných investic poměrně dlouhá (možná delší než u aut).
Co tedy udělat pro to, aby se o spotřebě domů začalo mluvit přinejmenším stejně zaujatě jako o spotřebě automobilů a aby každý, kdo kupuje nebo staví dům věděl, do čeho jde?
Zlepšení situace
V podobné situaci jsme byli před lety v případě elektrospotřebičů; nikoho v podstatě nezajímalo kolik elektrické energie spotřebuje chladnička nebo pračka. Pamatuji si, jaký jsem měl problém to zjistit, když jsme ještě za socialismu kupovali automatickou pračku. V oblasti elektrospotřebičů se situace podstatně zlepšila zavedením povinných energetických štítků. Energetické štítky ovšem existují i pro domy. Pokud si stáhnete program LOUISA pro výpočet tepelných ztrát domu, jeho součástí je i tisk energetického štítku.
Kolik asi "žere" tento rodinný dvoudomek? Zdroj: Hyposervis
Bohužel u budov se dlouho šlo spíše cestou předepsání požadavků na tepelné odpory jednotlivých obvodových konstrukcí, což pro běžného občana není zrovna moc názorné. Teprve nedávno se začalo používat hodnocení podle spotřeby energie a energetický štítek bude (je) povinný i u budov.
Energetický štítek má tu výhodu, že nám přímo ukáže kolik kWh ročně se spotřebuje na jeden m2 podlahové plochy a názorně graficky zobrazí na jaké příčce dům stojí v oné pomyslné hitparádě energetické spotřeby. Jestli je to výborné A nebo mizerné G.
Norma ovšem platí zatím pro nové domy, snad se ale brzy rozšíří i mezi „staré modely“. Spolu s ní se snad plně odbourá ostych a nikdo se při nákupu nového či starého domu nebude bát zeptat: „Kolik to vlastně žere?“.
Autor má bohaté zkušenosti v oblastech úspor energií a obnovitelných zdrojů. Působí jako lektor a pedagog. Na kontě má řadu odborných a populárně naučných publikací z oblasti obnovitelných zdrojů. S jeho pracemi se můžete setkat také na Nazeleno.cz – např. seriál Solární energie.
Zdroj hlavního ilustračního obrázku: Beta-team
Související články
Komentáře ke článku