Komentáře k článku: 5 iluzí o obnovitelných zdrojích – nahradí uhlí a jádro?
Obnovitelné zdroje si kolem sebe udržují auru. Jsou údajně nevyčerpatelné, snadno dostupné, čisté, levné a jednou nahradí stávající energetické zdroje. O mnoha z těchto tezí se ani nediskutuje. Jsou však opravdu tak jednoznačné a pravdivé?
Pokud tedy vsazite na jadro.. na jak dlouho jeho zasoby vydrzi?
To by mě taky zajímalo...
Dobrá otázka. Doporučuji článek na mém blogu "Dojde nám uran?". (viz http://nejedly.blog.idnes.cz/c/52337/Dojde-nam-uran.html), v kterém vycházím ze světových údajů prezentovaných v dokumentu Pačesovy komise a oponentů a pokouším se to nějak okomentovat. Superstručně: kdybychom začali těžit uran z fosfátových rud a zavedli IV. generaci reaktorů, tak jsme za vodou řádově staletí. Pokud by byl těžen uran i z mořské vody, tak jsou zásoby v podstatě nevyčerpatelné (otázkou je ale ekonomika). Pokud chcete opravdu komplexní informaci, tak doporučuji přečíst celé odkazované kapitoly ze zprávy Pačesovy komise, na které se odvolávám v čl. na blogu.
Nevim jestli jsem jediny, ktery o tom nekdy slysel, ale nejak autor zapomel na to, ze v budoucnu bude mozne vybudovat slunecni elektrarny primo ve vesmiru a ji vyrobenou energii prenaset na zem pomoci mikrovln. Tim odpada jak vyuziti pouze ve dne tak zavislost na povetrnostnich podminkach.
... a znacne sa zvysi globalne oteplovanie. Aka je ucinnost zachytenia mikrovln? Nehovoriac o zabijani vtakov. nehovoriac o nakladoch (energeticky, ekologickych) na dopravu elektrarne na obeznu drahu. A uz vobec nie o tom, co sa stane, ked ten luc vyboci zo smeru a nebodaj len tak jemne olizne nejake mesto... (hint: vajicko v mikrovlnke :-))
Obávám se, že čerpáte z informačních zdrojů typu TV pořadu Detektor :-)). Tady je, bohužel, moje fantazie limitována vzděláním v oboru elektrotechniky. Podle mého názoru, až bude někdy technologicky zvládnut bezdrátový přenos významných množství energie na veliké vzdálenosti, tak už budeme žít jako v seriálu Star Trek. To už budeme mít v každém větším městě reaktor na termojadernou fúzi :-). Stávající fyzika a technologie má naprosto principielní potíže jak s „vysílačem“ energie, tak s vlastním přenosem energie (jen tak mimochodem mě třeba napadá princip a realizace „zaostřování“ mikrovlnného paprsku, aby dopadl do „přijímače“), jakož i s vlastním přijímačem na Zemi. Sorry, nevidím to vůbec jako reálnou možnost.
Pakliže vemu v potaz to, že tuten projekt by byl jistě nákladný a proto by do něj nejspíše investovala bohatá země např. USA. Jestliže by panely měly fungovat furt, tak by byly umístěny stacionárně ve vesmíru a země by se pod nima točila. Už vidím americkou administrativu jak supí, když se země pootočí a energetický paprsek začne dopadat třeba na Irán, který je na stejné zeměpisné šířce.
Tak Skoty dejte mi energii a startujeme warp pohon =))
Jenže nic není nemožné, kdybych například nahradily pole pro výrobu biopaliv za sluneční kolektory, vytvořilo by to dostatek energie pro zásobování třetiny evropy
Problém elektroenegetiky je právě v tom, že nemůžeme vycházet pouze a jenom z toho, zda konkrétní zdroj je teoreticky schopen vyrobit určité množství energie. Použiji-li váš příklad - když instalujeme dostatečný počet kolektorů na odpovídající ploše. Výroba el. musí být rovněž stabilní v čase, v minimální míře závislá na aktuálních povětrnostních podmínkách a rozumně předpovídatelná do budoucnosti. Připusťme čistě hypoteticky váš příklad. Z kolektorů je zásobována „třetina Evropy“. V odpolední odběrové energetické špičce přechází přes Evropu v průběhu několika málo hodin hluboká tlaková níže s nízkou oblačností (hromadně „vypadávají“ solární elektrárny) spojená se silným nárazovým větrem (hromadně vypadávají VtE). Výsledkem by byl velmi dramatický pokles výroby elektřiny, který by museli operátoři sítí vyrovnávat pomocí svých záloh. Pokud by těch záloh neměli dost (a to by neměli - hovoříme o „třetině Evropy“) nebo dost rychle (pokles výroby resp. přechod tlakové níže by byl rychlejší než rychlost najíždění výroby el. ze záloh) museli by razantně snižovat spotřebu, aby nedošlo k naprostému kolapsu/rozpadu el. soustavy („blackout“) => „násilně“ a bez varování odpojovat spotřebitele. Solární a větrné el. mohou vůbec existovat právě proto, že jsou průběžně zálohovány fosilními zdroji (tzv. „horká záloha“), ale samy o sobě nemohou vytvořit dostatečně stabilní systém. Takže ta hypotetická třetina výroby v evropském měřítku v solárech (popř. větru) je už jednoznačně za bezpečnou hranicí.