fbpx

Ovzduší není špatné jen v Ostravě: Jak se nám žije v ČR?0

Jak se nám žije v České republice? Emise skleníkových plynů sice klesají, ale vzduch stále není čistý. Kde se dýchá nejhůř? Proč není ovzduší znečištěné pouze v Ostravě? Plánují se kontroly kotlů?

O snižování spotřeby energií, minimalizaci množství vypouštěných emisí a dalších látek slyšíme na každém kroku. Podporujeme využívání obnovitelných zdrojů energie, zateplujeme domy, kupujeme ekologičtější auta. Můžeme ale pozorovat nějaké konkrétní výsledky těchto snah? Změnilo se u nás ovzduší v posledních letech? Dýcháme čistší vzduch, pijeme kvalitnější vodu, žijeme ve zdravějším prostředí? Pojďte se s námi podívat, jak jsme na tom s ovzduším, energetikou a odpady.

„V některých vesnicích je znečištění podobné jako v průmyslových oblastech – na vině je vytápění.“

Reklama

Vzduch, který dnes dýcháme, je sice čistší než v době minulého režimu, podle Zprávy o životním prostředí 2009 je ale jeho stav stále nevyhovující. Znečištění se však týká některých oblastí, které mají s tímto problémem většinou již dlouhodobé zkušenosti. Sami si asi můžete domyslet, o kterých oblastech je řeč – jsou to některé části Moravskoslezského a Ústeckého kraje, Praha a další lokality v ČR, které jsou zatíženy především průmyslem a intenzivní silniční dopravou. Za kritické označuje zmíněná zpráva především ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Emise a znečištění na Nazeleno

   – Systém emisních povolenek

   – Ekologická daň a kontrola kotlů

   – Skleníkové plyny: Nejen CO2

   – Emisní povolenky pro ČEZ

  –  Spalování odpadů v ČR

Špatný vzduch na vesnicích kvůli vytápění

Samostatnou kapitolou v tomto neblahém výčtu jsou některá malá sídla, která sice nebojují ani s jedním ze zmíněných problémů, znečištění je tu ale na stejné úrovni jako v průmyslových oblastech. Mluvíme o menších městech a vesnicích, kde si znečištění způsobují sami obyvatelé prostřednictvím vytápění. Je to důsledek zvyšujícího se počtu domácností, které v loňském roce topily tuhými palivy. Tento typ topiva se vyplatil především ekonomicky, zato se ale během topné sezóny v některých sídlech nebylo možné nadechnout.


Emise skleníkových plynů klesají, ale stále se nám nedýchá dobře

Zmíněný problém v českých zemích rozhodně není novinkou. V minulosti se ho snažil vyřešit někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten plánoval, že by do nového návrhu zákona včlenil pasáže, jež by stav ovzduší v menších sídlech vyřešily. Měl např. v úmyslu prosadit, aby domácnosti za nesplnění ekologických limitů při vytápění platily nejprve 500 korun ročně a částka by se postupně zvyšovala až na 3 000 korun. Sliboval si od těchto kroků postupný přechod na čistší zdroje vytápění. Kromě toho chtěl zavézt pravidelnou kontrolu kotlů v domácnostech jednou za tři roky.

Chystají se kroky proti znečišťování ovzduší?

Současný ministr životního prostředí, Pavel Drobil, původní Bursíkovi záměry sice do puntíku naplnit nehodlá, podobné kroky ale připravuje. „Návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který bude v nejbližších dnech odeslán na vládu, obsahuje nový nástroj ve vztahu k malým spalovacím zdrojům. Tím nástrojem je stanovení požadavků na emisní parametry těchto zdrojů při umisťování na trh. Opatření by v rámci přirozené obměny malých spalovacích zdrojů v důsledku jejich technického dožití mělo ve střednědobém horizontu přinést zlepšení oproti současnému stavu,“ říká Petr Kučera z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

Přeloženo do běžného jazyka, zdroje vytápění (např. kotle) uváděné na trh budou muset splňovat určitá technická kritéria, která nařídí ministerstvo. Kromě toho ministerstvo připravuje informační kampaň, která má informovat o správném způsobu vytápění, spalování nekvalitních paliv a odpadů a také o účincích špatného provozu vytápění.

Dobrá zpráva: Emise poklesly

V roce 2008 došlo k redukci emisí jednotlivých znečišťujících látek v rozmezí 5–20 % proti roku 2007. Po období stagnace vývoje emisí po roce 2000 byl tak roku 2008 zaznamenán první výraznější meziroční pokles,“ říká Petr Kučera z ministerstva životního prostředí.

Proč emise poklesly? Zčásti za to může hospodářská recese, která zasáhla průmysl, zčásti pak emisní limity. Na tom, že se emise skleníkových plynů daří snižovat, mají svůj podíl i různé technologické inovace.


Vytápění tuhými palivy znečišťuje vzduch na vesnicích

„Z dříve uvedených projekcí vývoje emisí k roku 2010 a z aktuálního vývoje v letech 2008 – 2009 vyplývá, že Česká republika pravděpodobně splní národní emisní stropy pro rok 2010 pro oxid siřičitý, těkavé organické látky, oxidy dusíku a (přes provedený dopočet emisí z minerálních hnojiv) také pro amoniak,“ říká Petr Kučera. To ale zdaleka neznamená, že si teď od všech doposud vyvíjených snah můžeme „oddechnout“. „Zdravotní dopady spojené se znečištěním ovzduší spolu s překračováním kritických zátěží vyvolávají nutnost dalšího snižování emisí,“ dodává.

Energetika: Šetříme energiemi, kde se dá

Ruku v ruce s čistotou ovzduší jde energetika. V hlavě mají mnozí z nás zafixováno: čím méně energie spotřebujeme, tím je šance na čistší ovzduší vyšší. Ceny energií navíc rostou, a tak se snažíme jejich spotřebu snižovat. K tomu se ještě přidala hospodářská recese, a není proto divu, že spotřeba energie meziročně poklesla o necelých 8 %. Největším žroutem energie je tradičně průmysl, za něj se na druhé místo řadí domácnosti, následované dopravou.

Zajímavé je nakouknout pod pokličku a podívat se, jakými energiemi jsme šetřili nejvíc. Byla to paliva (meziroční pokles o 9,5 %), elektřina a plyn se dočkaly o něco menšího poklesu (zhruba o 5 %).


Spotřeba energie v ČR meziročně klesla

Odpady se snažíme třídit

S životním prostředím je neodmyslitelně spjato i odpadové hospodářství, které patří do politiky každého civilizovaného státu. Jak se nám daří nakládat s odpady? Nemusíme se bát, že skončíme zahlceni tunami odpadků? Pozitivní zprávou je alespoň to, že se celkové množství produkce odpadu v roce 2009 snížilo oproti roku 2003 o 20 %, meziročně pak o 5,4 %. Pro zajímavost celková produkce komunálního odpadu v roce 2009 činila 3 740 000 tun, což je v přepočtu na obyvatele cca 356 kg.

V roce 2009 jsme navíc vyprodukovali méně obalových odpadů než v předešlém roce (pokles o více než 6 %).  Snažíme se i více recyklovat, ze všech obalových odpadů jsme zhruba 70 % recyklovali a 7,6 % energeticky využili. Do systému třídění se navíc v uplynulém roce přidaly další obce a celkový počet obcí zapojených do třídění odpadu EKO-KOM se zvýšil na 5 681. Vyhlášku o povinném třídění sice Ministerstvo životního prostředí zatím v platnost uvést neplánuje, uvažuje ale o novele ve smyslu sběru rostlinné části biologicky rozložitelného odpadu.

„Každý z nás ročně vyprodukuje asi 356 kg odpadu.“

Míra využití obalových odpadů je 71 %. Například v recyklaci plastových obalů je Česká republika dle posledního srovnání Eurostatu na prvním místě,“ říká Šárka Nováková, mluvčí společnosti EKO-KOM, která zajišťuje odběr a opětovné využití odpadu. Vypadá to, že v oblasti odpadů si naše země vážně nevede tak špatně.


Češi jsou v třídění odpadů dobří

Životní prostředí: Čeká nás zdravější budoucnost?

Dosavadní vývoj v oblasti ovzduší, energetiky a odpadů nevypadá špatně. Jak to všechno ale bude v budoucnu? Můžeme se těšit na trochu zdravější životní prostředí? Pro odpověď možná postačí letmý pohled na plány Evropské Unie. Evropská energetická strategie se o zdravé prostředí rozhodně snažit chce, do roku 2020 plánuje do čistší energetiky investovat 1 bilion eur, tedy téměř 25 bilionů korun. Pro představu by peníze měly směřovat kupříkladu na stavbu větrných elektráren v Baltickém moři. Že by budoucnost tedy patřila EU a její „zelené energii“?

Fakt, že Evropská Unie usiluje o čistší životní prostředí, budou moci okusit i obyvatelé nejvíce znečištěných oblastí ČR. Unie totiž připravila z evropského Fondu soudržnosti 14,5 miliardy korun pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. Ministerstvo životního prostředí ČR se ve využívání těchto zdrojů chce zaměřit především na ekologizaci provozů největších znečišťovatelů, a to právě např. v Moravskoslezském kraji. Plánuje investovat asi do 45 projektů za celkem více než 13 miliard korun.

Žádosti o investice z fondů mohou od září přímo podávat firmy, obce i další subjekty v Moravskoslezském kraji. Vyhodnocování žádostí pak bude probíhat kontinuálně do května 2011. Pro projekty v ostatních krajích ČR se podobná výzva v současnosti připravuje. Doufejme, že investice do ekologizace znečištěných provozů umožní vykročit naproti čistšímu a zdravějšímu světu.

Autor: Redakce Nazeleno.cz