fbpx

Nejzelenější evropská města: Kde se dobře žije?0

Jaká jsou nejzelenější města v Evropě? Kde se dobře žije? Kde najdete čisté ovzduší, dostatek zeleně a parků? Kde využívají alternativní zdroje energie?

Rozlehlá sídliště, šedivé průmyslové zóny, supermarkety s obřími parkovišti, nedýchatelný vzduch a málo zeleně. Typické znaky mnoha měst. „Města jsou ze své podstaty neudržitelná. Jsou závislá na širokém okolí, pokud jde o zdroje, energie a likvidaci odpadů. Na druhé straně není představitelné, že by všech deset miliard lidí, kteří budou na Zemi kolem poloviny století, žilo na venkově. Město, usilující o menší neudržitelnost, tedy zelené město, by mělo aktivně snižovat svojí ekologickou stopu, to je snižovat zátěž životního prostředí a přitom dbát na sociální, ekonomický a participativní rozměr svého rozvoje,“ vysvětluje Viktor Třebický ze sdružení Timur (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj).

„Stockholm se chce v roce 2050 zcela obejít bez fosilních paliv.“

Reklama

Úroveň ochrany přírody se v jednotlivých městech může významně lišit. Je řada způsobů, jak škodit co nejméně. „Existuje mnoho příkladů, jak města mohou snížit svoje nároky na životní prostředí, od efektivního využívání energií přes chytré způsoby veřejné a osobní dopravy až po systematické plánování územního rozvoje měst,“ vypočítává David Vačkář z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity v Praze.

Města a životní prostředí

    – Nejlepší město: Hradec poráží Prahu i Brno

    – Česká města a ekologická MHD

    – Satelitní městečka: Škodí prostředí?

   – Zeleň uklidňuje, města vzbuzují agresivitu

    – Zeleň do města nepatří? Ano, nebo ne?

Hamburk 2050: Sníží Emise CO2 o 80 %?

Aby ukázala dobré příklady a povzbudila ostatní, začala Evropská komise udělovat jednou ročně ocenění Evropské zelené město. „Tato soutěž je myslím velmi objektivní a přísná,“ míníTřebický. Evropským zeleným městem pro letošní rok se stal Hamburk, obří přístav na severu Německa.

Podle oficiálních stránek soutěže Hamburk snížil emise CO2 o 15 % ve srovnání s rokem 1990 a dosáhl ročních úspor energie ve výši 46 000 MWh. Tím ale jeho úsilí nekončí. Do roku 2020 chce snížit emise CO2 o 40 % a do roku 2050 o celých 80 %. Ekologicky se město chová i v dalších oblastech. Hamburk je druhý největší evropský přístav. Množství kontejnerů se zbožím, které přepravují lodě, neustále roste. Město ale příliš nechce pro jejich nakládání a vykládání zabírat nové, sousední lokality. Místo toho se snaží o co nejefektivnější využití stávající plochy.


Letošním Evropským zeleným městem se stal Hamburk. Zdroj: www.hamburg.de/

Dobrých výsledků podle indikátorů dosahuje i cyklistická a veřejná doprava ve městě. Téměř všichni lidé mají přístup k zastávce do 300 metrů od svého bydliště. Hamburk se také snaží mít ve městě dostatek zelených ploch, i kvalita ovzduší je velmi dobrá. Vedení města má jasně stanované plány do budoucna, do jejichž projednávání zapojuje veřejnost, a dokáže si zajistit i potřebné finance.

Stockholm 2050: Bez fosilních paliv

Jako úplně první město získal ocenění Evropské zelené město pro rok 2010 Stockholm. Švédské hlavní město titul získalo za řadu opatření. Zelenou plochu má k domu blíže než 300 metrů 95 % obyvatel města. To vede nejen k lepší rekreaci obyvatel, ale také ke snížení hluku a k větší biodiverzitě ve městě. Město má dobrý systém nakládání s odpady, 25 % odpadu je recyklováno.


Stockholm získal pro rok 2010 titul Evropské zelené město i díky důrazu na zelené plochy ve městě. Zdroj: http://ec.europa.eu

Stockholm snížil od roku 1990 emise skleníkových plynů o 25 %. Čistírna odpadních vod vyrábí digescí z organických zbytků bioplyn a většina z něj je použita jako pohon pro městské autobusy a osobní auta. Stockholmské metro a příměstské vlaky jezdí na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie. Osobní vozy, které přes den jezdí do středu města, musí od roku 2006 zaplatit poplatek. Automobilová doprava v centru tak poklesla o 20 %. Obnovitelné zdroje energie mají již nyní téměř 70% podíl v centrálním vytápění, na které má přístup 69 % domácností. Vedení Stockholmu usiluje o to, aby v roce 2050 bylo město zcela nezávislé na fosilních palivech.

SLOVNÍČEK: Ekologická stopa

Ekologická stopa je ukazatel, který pro daný jev převádí použité zdroje a vzniklé odpady na zabranou plochu Země. Několika způsoby lze přitom započíst i spotřebu energie, například podle toho, jak velké území je potřeba k asimilaci CO2 z odpovídajícího množství fosilních paliv. Koncept ekologické stopy poprvé zveřejnili Mathis Wackernagel a William Rees v roce 1996 v knize Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on Earth.

Vitoria-Gasteiz: Město plné přírody

Evropská komise již určila i vítěze soutěže Evropské zelené město pro rok 2012. Stalo se jím město Vitoria-Gasteiz. Toto město, nacházející se na severu Španělska, klade velký důraz na zeleň ve městě. Například kolem centra se nachází „Zelený pás,“ který je tvořen zčásti z degradovaných území. Vitoria-Gasteiz je navíc obklopena lesy a horami.

Vedení města přijalo opatření, aby zvýšilo biodiverzitu a co nejvíce zamezilo oddělení jednotlivých kousků přírody, aby se živočichové mezi nimi mohli volně pohybovat. Všichni obyvatelé žijí do 300 metrů od zelené plochy. Vitoria-Gasteiz chce také omezit spotřebu vody, a to pod 100 litrů na obyvatele a den. Přijalo proto potřebná opatření, a také otevřelo informační centrum pro obyvatele.

Nantes: Zelené město 2013

Vitoria-Gasteiz není poslední známý vítěz soutěže. Evropská komise již určila i Evropské zelené město pro rok 2013. Stalo se jím francouzské Nantes, které usiluje zejména o udržitelnou dopravu. Díky tomu se mu podařilo výrazně zlepšit kvalitu ovzduší i snížit emise skleníkových plynů.


Zeleň je důležitá pro život v každém městě

Krnov: Dobrý příklad z České republiky

I některá naše města se snaží pečovat o svoje životní prostředí. „V rámci České republiky bych zmínil například Krnov, který má velmi dobře řešenou veřejnou zeleň a uskutečňuje i další projekty v oblasti ochrany životního prostředí,“ uvedl Třebický. Dobrá péče o zeleň je ve městě tradicí. V devatenáctém století na místě posledních zbořených hradeb vznikly sady, za první republiky lidé sázeli aleje. „Nyní je v Krnově je 200 hektarů veřejných i soukromých zelených ploch,“ shrnula vedoucí odboru životního prostředí města Krnov Rostislava Rollerová.

Do plánování zanedbané plochy u Ježnického potoka radnice zapojila i veřejnost. I díky jejím námětům vznikl Ježečkův palouk, ve kterém se nachází houpačky, průlezky, brod u potoka, piknikové místo i prostorný altán. Krnov se za dobrou péči o zeleň dočkal i mezinárodního ocenění, město získalo stříbrnou medaili v soutěži Evropská kvetoucí města. Nyní se město začalo více zajímat o téma řeky, kterým Krnov vděčí za svůj rozvoj, ale i za povodně. Ve městě diskutují o tom, jak využít prostory podél řek k protipovodňové ochraně i k rekreaci.

Autor: Redakce Nazeleno.cz