fbpx

Fascinující soběstačné mrakodrapy i domy z hlíny. To je dnešní ekologická architektura0

Nové technologie i materiály - to je současná ekologická architektura

Co pro vás znamená ekologická architektura? Využití místních zdrojů? Obnovitelné zdroje energie? Recyklované materiály? Z našeho přehledu neobyčejných ekologických staveb si svého favorita jistě vyberete.

Co si představíte pod pojmem ekologická budova? Roubenku s izolací ze slámy a doškovou střechou? Anebo třeba dubajský mrakodrap splňující ty nejnáročnější požadavky na udržitelný provoz? A proč ne obojí! Ekologii často chápeme jako ochranu životního prostředí a budovy, které v rámci této filozofie vznikají, jsou především ty, které se snaží životní prostředí respektovat a nenarušovat. Pojmy „Green building“ nebo „green construction“ či „sustainable architecture“ jsou ve světě již hojně skloňovány. U nás se tímto směrem rovněž pouští stále více architektů, kteří přirozeně cítí, že tahle cesta má smysl. Přece jen je ale západní svět o něco napřed, a tak máme na výběr spoustu zajímavých projektů i realizací, které nám mohou posloužit jako unikátní inspirace.

Ověřeně ekologická – důkaz v podobě certifikátu

Ne každá budova se může honosit označením ekologická nebo udržitelná. Právě tady hrají významnou roli certifikace a průkazy. A těch není málo. V Čechách se setkáváme třeba s Průkazem energetické náročnosti budov nebo Energetickým štítkem obálky budovy. Ze zahraničních certifikací jmenujme například BREEAM (Velká Británie), LEED (Spojené státy Americké a Kanada), DGNB (Německo) nebo CASBEE (Japonsko). S některými z nich se již můžeme setkat i u nás. Co vůbec prokazují?

Reklama

„Certifikace BREEAM garantuje kvality budovy v oblasti hospodaření s energiemi, vodou nebo nakládání s odpady.“

Jedna z nejstarších, certifikace BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method), která vznikla na konci 80. let 20. století, hodnotí devět různých aspektů dopadu budovy.  Nechybí hodnocení energetické stránky, zdraví a pohody prostředí, materiálů, managementu, znečišťujících látek, využití půdy a ekologie, dopravy, odpadů a vody. V rámci certifikace jsou budově přidělovány kredity za jednotlivé oblasti, které jsou nadstandardní (tedy ne pouze splňující) vůči místním stavebním předpisům. BREEAM např. zohledňuje i dostupnost lokality prostřednictvím hromadné dopravy nebo občanskou vybavenost v daném místě.

 
Ústředí Schneider Electric v Paříži. Foto: iso.org

Kategorie BREEAM jsou následující: nejnižší Pass (prošel), Good (dobrý), Very Good (velmi dobrý), Excellent (vynikající) a Outstanding (mimořádný). Právě z posledních dvou kategorií může světové stavebnictví čerpat nejhodnotnější dávku inspirace, i když budov, které se do nich řadí, je přirozeně nejméně. Kategorii „mimořádný“ naplnila jako první v roce 2011 budova ústředí společnosti Schneider Electric na předměstí Paříže, která splňuje veškeré požadavky inteligentní budovy. Pro maximalizaci energetické účinnosti se zde pravidelně analyzují data získaná z denních monitoringů a zaměstnanci jsou školení ohledně jejího provozu. Díky tomu se podařilo dosáhnout masivní redukce spotřeby energie – ze 150 kWh/m2 až 78 kWh/m2. Kromě toho se zde recykluje 100 % odpadů a efektivně nakládá s vodou. Schneider Electric se jako společnost specializuje na vývoj inteligentních technologií a svá inovativní řešení často směřuje právě do energeticky efektivních systémů, jimiž se snaží dokázat, že prostřednictvím digitalizace, sledování provozu budovy a řízení je možné dosáhnout větší energetické efektivity budovy. Video přibližující zajímavosti budovy najdete zde.

Čím více technologií, tím větší úspory?

V rámci zvyšování energetické efektivity budov bezpochyby směřujeme k masovějšímu užívání řady různorodých technologií. I dnes je ale na místě otázka, zdali technologie někdy nejsou dražší než výsledná úspora. Atraktivní jsou bezpochyby inteligentní systémy, které jsou specifické tím, že se snaží nejen zajistit minimální náklady na provoz budovy, ale poskytovat i pohodlí a komfort uživatelům v každodenním životě. Řadíme mezi ně například detekování přítomnosti osob v budově či její části a přizpůsobení systému osvětlení, vytápění, větrání klimatizace této skutečnosti. Může to být i pohodlnější přístup do domu bez klíčů – např. prostřednictvím otisků prstů. Jednotlivé řídicí moduly se ale soustředí například i na oblast zabezpečení, zalévání, stínící prvky, vjezdy, domácí zábavní techniku (TV, rozhlas, internet) či údržbu. Inteligentní řízení je povětšinou koncipováno tak, aby bylo pro uživatele co nejjednodušší a nejpohodlnější – realizuje se často prostřednictvím mobilního telefonu, PDA nebo počítače.


Pro někoho znamenají inteligentní technologie usnadnění, pro někoho by se ale mohly stát spíše komplikaci. Foto: insighthomesolutions.com

Nové stavební materiály, aneb izolace z PET lahví

Pokud se řekne ekologické stavební materiály, každý si vybaví asi něco trochu jiného. Pro někoho by to mohly být třeba izolační balíky ze slámy, pro jiného třeba pěnové sklo, které vzniká recyklací běžného skla. Celkem fascinující přístup k využití ekologických stavebních materiálů i moderních technologií představuje dům nazvaný „Tvzeb“, na němž spolupracovala italská architektonická kancelář Traverso-Vighy a Katedra fyziky v Padově.  Dům v lese nedaleko italského města Vicenza využívá geotermální i solární energii a jeho unikátní izolační materiál byl vytvořen z recyklovaných PET lahví. Stavební materiály domu byly vybrány tak, aby byla možná jejich pozdější recyklace a aby splynuly s prostředím, v němž je dům zasazen.



Dům „Tvzeb“ otevřeně komunikuje s okolím. Foto: tvzeb.org

Konstrukční řešení domu vznikalo s požadavkem maximálního množství přirozeného slunečního světla v domě během zimních měsíců a nutností letní ochrany před přehříváním. Integrovány jsou například vnitřní automatické žaluzie nebo reflexní sklo, které v létě pomáhá udržet přijatelnou teplotu. Co na domě ale bezesporu zaujme, je 90milimetrová vrstva vaty z polyesterového vlákna, která slouží jako izolace obvodových zdí. Neobvyklý izolant nebyl vyroben z ničeho jiného než 40 tisíc plastových lahví, které nyní v podobě vlákna slouží jako tepelná i zvuková izolace. Nespornou výhodou je u této izolace výrazně menší množství energií potřebných pro její výrobu než například u minerální vlny.

Dům „došperkovávají“ obnovitelné technologie. Integrovaný fotovoltaický systém tvořený 16 panely by měl vyrábět dostatek energie pro krytí roční spotřeby elektřiny a geotermální tepelné čerpadlo spolu s krbovými kamny zase zajišťují teplo v zimě. Uvedením domu do provozu ale práce architektů a výzkumníků zdaleka nekončí. Nyní chtějí společně sledovat život domácnosti a podle získaných údajů o energetické účinnosti vyvíjet další strategie s cílem optimalizovat její udržitelný provoz.



Dům, který je zateplen polyesterovým vláknem ze 40 tisíc pet lahví. Foto: tvzeb.org

Elektřina, topení i chlazení jen z obnovitelných zdrojů?

Maximální využití toho, co nám příroda nabízí, aniž bychom ji nějak ruinovali, bezpochyby do ekologického přístupu patří. Architekti a projektanti stále častěji do svých návrhů zařazují i technologie využívající obnovitelné zdroje, což můžeme pozorovat skutečně po celém světě. A příkladů povedených realizací není málo. Jednou z nich je třeba dům „Greenville“ v Severní Karolíně, jehož tvůrci vsadili na sluneční energii.  Fotovoltaické panely zde spolu s geotermální energií zajišťují zdroj elektřiny i ohřev vody. Není tedy divu, že dům byl pozitivně ohodnocen v rámci certifikace LEED. Dům však rozhodně zaujme také po stránce architektonické. Však posuďte sami.



Dům Greenville působí na první pohled velmi vzdušně a příjemně. Foto: © Todd Lanning, inhabitat.com

Budova, na níž je maximální využití energie ze slunce doslova nepřehlédnutelné, je nová střední škola v Inglewood, Los Angeles. Veřejná škola pro 500 studentů má jižní orientaci a fasádu pokrytou 650 panely o ploše téměř 5 tisíc metrů čtverečních! Význam zde mají hned dvojí – jednak budovu chrání před sluncem, zároveň ale vyrábí elektrickou energii, která pokryje asi ze 75 % celou spotřebu školy. Architekti z firmy Brooks + Scarpa tvrdí, že prostřednictvím využití obnovitelné energie snížili roční emise oxidu uhličitého o více než 1,36 milionu kilogramů. To se rovná přibližně ročním emisím více než tisícovky vozů. Kalifornie může zkrátka maximálně čerpat z mírného a slunečního klimatu, které je pro takový projekt přímo ideální. Cena realizace se vyšplhala na 17,3 milionu dolarů (asi 346 milionů korun).


Losangelská střední škola využívá fotovoltaiku v maximální míře. Foto: © John Linden, gizmag.com

Autor: Marie Leschingerová