fbpx

Krásná zahrada nemusí stát majlant. Máme deset triků, jak ušetřit0

Hnojiva, fólie, stroje a další vybavení. Péče o vaši milovaou zahradu polyká tisícovky jako nic? Dali jsme dohromady nápady, které vám pomohou ušetřit. Sbírejte třeba vodu, jde to na zahradě i v paneláku.

„Nechci tady dřít jako mezek,“ ukazuje rukou Marie Kudláčková na kus zoraného pole u lesa. Bydlí v malé obci na Broumovsku u hranic s Polskem, kde na několika hektarech její syn farmaří. Péče o čtverec hlíny za domem je její koníček. Víc než zahradu ale to místo připomíná džungli. Techniku nepoužívá, k zásuvce by musela ujít desítky metrů. Vodu v konvích netahá a dotazům na zalévání se jen směje. „Však si ty rostliny nějak samy poradí,“ říká nadšená zahradnice. Každý rok v létě ale odtud do kuchyně nosí košíky plné ředkviček a hrášku a rodině rozdává přebytky kapusty. Jak se jí to daří? Je opravdu nutné platit za pobyt na zahradě stovky či tisíce korun za rok? Přinášíme vám deset tipů, jak na zahradě nedřít do úmoru, ušetřit za energii a těšit se z úrody.

Reklama

1. Zalévejte jen tolik, kolik rostliny opravdu potřebují

Jak zařídit, aby nás naše vlastní vypěstovaná zelenina nestála desetkrát víc než v obchodě? Bez vody z konve se obejdou jehličnany i většina ovocných stromů. Jabloně, hrušně a další dřeviny zalévejte jen při dozrávání ovoce. Vláhu ocení stromy s mělkými kořeny.

„Nevěřili byste, kolik vody za den proteče jen tak výlevkou.“

Každý pěstitel se rád prochází mezi urovnanými řádky a kropí výhonky ředkviček či rajčat. I záhony je však lepší zalévat méně často, za to ale vydatněji. Záleží i na tom, jestli je právě horké léto nebo vlahé počasí na jaře. Zahradníci doporučují svlažit jeden metr čtvereční přibližně deseti litry vody. Pokud je léto suché a horké, vodou nešetřete. Záleží i na druhu půdy. Lehčí písčité je dobré zalévat častěji než půdy těžší. Do lehčích půd se voda méně vstřebává a nezůstává u kořenů rostlin.
Libuše Kostelecká z Brna nemá zahradu, ale stará se o kousek zeleně před panelákem na sídlišti. „Mám velkou konev a do té přes den sbírám vodu třeba po umytí rukou,“ vysvětluje princip šetrného zalévání. „Nevěřili byste, kolik vody proteče výlevkou bez užitku,“ dodává.

2. Sbírejte dešťovou vodu

Dešťová voda je zadarmo a rostlinám na zahradě prospěje víc, než voda z kohoutku. Koupit sud a postavit ho pod okap se určitě vyplatí.
Teplejší dešťovou vodu ocení především rajčata, papriky, melouny a další teplomilné druhy zeleniny. Čím ale zlepšit ohřívání vody v zahradní nádrži? Návod je prostý: natřete nádrž tmavou barvou. Není vhodné nádrž zapouštět do země, tím by se voda spíš ochladila.

Proč zalévat dešťovou vodou

  • Je měkká a lépe se v ní rozpouštějí živiny z půdy.
  • Má ideální teplotu, vyhřálo ji slunce. Voda na zalévání by měla být teplejší než půda.
  • Obsahuje méně soli.
  • Je téměř zadarmo. Koupit musíte jen nádrž nebo sud.

3. Nenechte si vodu ze záhonu vypařit

Aby se nám voda z půdy neztrácela odpařováním, pomůže ji nakypřit. Naruší se tím souvislá masa půdy a voda hůř vzlíná a méně se jí odpaří. Další možností je mulčování. To je pokrytí půdy slabší, asi pěticentimetrovou vrstvou rašeliny, drcené kůry, slámy nebo kompostu.

Jako alternativa klasického mulčování dnes zahradníci často používají tmavé plastové fólie či netkané textilie, které půdě poskytnou stejný komfort jako rašelina či kůra. Ty se ale na zahradě nerozloží. Zastánci přírodních materiálů na zahradě proto raději záhony přikryjí slámou. „Mulčování je přirozené a můžeme ho vidět všude. Listí padá a zůstává pod stromem, tráva na podzim odumře a zůstává na místě,“ prosazuje principy permakultury Jaroslav Svoboda. Ve své knize Ekozahrady píše: „Není jasné proč, ale člověk odváží ze svých pozemků kolečka listí a trávy. Ochuzuje se tím o všechny výhody, které mulč poskytuje.“ Mulčování také pomáhá proti plevelu, silnou vrstvou odolné druhy neprorostou.

4. Na spotřebu vody si pořiďte hlídače

Průtokoměr, který vyrábí třeba firma Gardena, je jednoduchý přístroj, který se nám bude hodit, pokud zavlažujeme velkou plochu. Zařízení měří množství vody a může ji dokonce dávkovat. Připojit jej můžeme na vodovodní kohoutek, zalévací sprchu, zavlažovač nebo zahradní čerpadlo. Můžeme tak snadno hlídat, kolik proteče vody za den i za sezonu. V  dubnu 2012 stojí nejjednodušší typ v internetových obchodech něco málo přes čtyři sta korun.

5. Přemýšlejte, ušetříte si čas i elán

Zkušení zahradníci to už vymysleli za nás. Zahradničení není žádná věda, ale má svá pravidla. Pokud se jim naučíte, uspoříte a budete se těšit z krásné zahrady!

Pět tipů pro krásnou zahradu

  1. Pěstujte rostliny, které jsou u nás doma. Zbytečně více vody a složité zacházení vyžadují cizokrajné druhy.
  2. Pozor na hustou výsadbu. Přemýšlejte dopředu, jak budou rostliny, které sázíte, vypadat za pár let. Je důležité, aby jedna druhou nezakrývala před sluncem.
  3. Rostliny, milující slunce, nesázejte do stínu. Pod stromy mohou růst třeba sasanky, šafrány, kapradiny, zvonky, bergenie, hyacinty, kontryhele a další.
  4. Zalévejte rostliny ráno nebo večer. Nejvíc rostlinám prospějete ranní zálivkou. Určitě nezalévejte v poledne. Kapky na listech fungují jako optické čočky, které způsobí spáleniny na listech.
  5. Nesahejte hned po chemii, pravidelné sekání trávy omezí růst plevele.

6. Neutrácejte za chemii, stačí hnojit jednou za pět týdnů

Hnojení trávníku je podle zahradníků nezbytné. Každým sekáním mu totiž ubíráme mnoho živin. Pokud chceme mít zelený koberec zdravý a krásný, měli bychom to dělat každý týden. Jak ale trávník nešidit nebo naopak nezahubit hnojivem? „Trávníky doporučujeme hnojit jednou za pět týdnů. Od přelomu března a dubna do půlky září,“ radí odborníci z firmy Gardena a dodávají, že každý zahradník by si měl pozorně přečíst návod na balení trávníkových hnojiv. Snadno tam může zjistit, jaký je poměr dusíku, fosforu a draslíku. Pro trávníky je ideální směs 10:3:3-5.

7. Zelená fasáda chrání dům před vedrem i mrazem

Popínavé rostliny mohou vaše obydlí nejen zkrášlit, ale i zateplit. Je třeba ale vědět, které druhy necháme po stěnách našeho domu vinout.
Na ty stěny domu, které jsou přes den osvícené sluncem, vyberte popínavé rostliny opadavé, například přísavník. V létě dům příjemně chrání, v zimě zase uvolní cestu slunečním paprskům, které prochladlý dům ohřívají.
Na severní stěny je lepší vybrat druhy neopadavé, jako je například břečťan, který chrání před chladem celý rok. Inspirovat se můžete staroanglickými sídly, jejich stěny porostlé břečťanem nejsou v sychravé Anglii jen pro parádu.

8. Slunce vaši zahradu rozzáří

Právě zahrada je místem, kde můžeme energii slunce využít nejlépe. Stálicí je solární zahradní osvětlení. Slunce pohání i odpuzovače hlodavců, filtry jezírek nebo dokonce sekačky.
Osvětlení na sluneční pohon nepotřebuje baterie ani zásuvku k připojení kabelu. Slunce ho dokáže nabít tak, že po setmění svítí až osm hodin. Nelze jimi však svítit všude, nenahradí třeba světlo u vchodu. Na taková místa nesvítí tolik slunce, aby se zařízení stihlo dobít. Solární světla také nejsou tak výkonná. Mohou ale osvítit třeba cesty po zahradě nebo rozzářit jezírko.

Při nakupování se prodavače zeptejte na rozsah osvětlení, dobu svítivosti, ale také odolnost. V současnosti frčí osvětlení, které mění barvy nebo pluje po hladině bazénu. Moderní jsou i solární lampiony či kameny.

9. Kupte si správnou sekačku

Jaký máte trávník, takovou si kupte sekačku. Ušetříte peníze za provoz. Na udržování menšího porostu stačí mít v kůlně vřetenovou nebo malou elektrickou sekačku. Ta se hodí do členitých či nerovných terénů. Velkou zahradu posekáte velkou benzinovou sekačkou. V obchodě vám prodejce řekne, že čím větší je plocha, kterou chceme sekat, tím by měla být větší šíře záběru rotujícího nože sekačky.
Benzinové sekačky jsou méně ekologické, mohou za to uvolňované výfukové plyny. Vyznačují se ale vyšším výkonem než ty elektrické a lépe se ovládají. Elektrické zase musíte zapojit do zásuvky a kontrolovat při práci kabel.

10. Vertikutátor: novinka, která prospívá trávníku

Vertikutace je zvláštní slovo, ale vašemu trávníku pomůže. Je to provzdušňování trávníku. Nože vertikutátoru prořezávají trávník a narušují vrchní vrstvu porostu. Lépe tak k rostlinkám proudí vzduch a dostanou více vody a živin. Trávník, který není zbaven této vrstvy, se „dusí“ a žloutne. „Odstranění trsů polehlé trávy vrátí vzduch a světlo k dolním částem trávy a ta začne bujet,“ vysvětlují smysl provzdušňování lidé z Gardeny. Podle nich zahradě pomůže rozrýt trávník poprvé v březnu, znovu v půlce nebo na konci května a potřetí začátkem září.
„Měňte při každém rozrývání směr, po rozrytí přidejte do trávníku vápenec a hnojivo a je-li třeba, znovu osejte holá místa,“ chrlí další rady.
Hlavní kritéria při výběru kvalitního vertikutátoru jsou silné a trvanlivé nože, převod krouticího momentu a výkonný, ale zároveň ekologický motor. Vertikutátory stojí asi tři tisíce korun. Jeho nevýhodou je, že ho nepoužíváme tak často. Trávník totiž upravujeme párkrát na jaře a na podzim. Nicméně ušetříme za chemii, kterou bychom později sypali na trávník.

Autor: Jana Poncarová