fbpx

I nenabíjecí baterie lze nabíjet – opatrně0

Málokdo ví, že i běžné alkalické baterie lze nabíjet podobě jako akumulátory. Při dodržení několika pravidel je to opravdu možné. U lithiových nenabíjecích baterií to ale rozhodně nezkoušejte, hrozí nebezpečí požáru.

V minulém článku o recyklaci alkalických baterií jsme zmínili, že reakce probíhající při jejich vybíjení jsou do jisté míry reversibilní. Pokud do nich proud dodáváme, dojde k redukci zinečnatých iontů vzniklých při vybíjení na kovový zinek a oxidaci trojmocného manganu na čtyřmocný (MnO2), neboli k obnovení aktivních materiálů. Tyto baterie se tak v určitém rozmezí napětí a proudu chovají jako akumulátor.

V žádném případě nedobíjejte lithiové nenabíjecí baterie!

Ačkoli je dobíjení alkalických baterií snadné a bezpečné, u jiných druhů baterií to nemusí platit. Nikdy a za žádných okolností se nepokoušejte dobíjet lithiové nenabíjecí články! Jde například o v poslední době se hodně používané články typu LiFeS2 (např. ENERGIZER L91). Lithium je totiž na rozdíl od zinku velmi reaktivní kov a pokud dojde k porušení těsnosti článku, tak je zde riziko požáru a hořící lithium se špatně hasí. Několik pěkných ukázek jak hoří lithium najdete na You tube.

Reklama

Je to akumulátor s poměrně vysokým vnitřním odporem a nejspíš dost energeticky neefektivní, nicméně za určitých podmínek je tento jev využitelný. Ostatně nabíjitelné RAM baterie jsou jen mírně modifikované alkalické baterie a nedávno se objevila na trhu nabíječka přímo určená pro nabíjení „nenabíjecích“ alkalických baterií „Elonex Revive Battery Charger „ (viz recenze). Zde jsou mé zkušenosti s podmínkami za jakých je nabíjení prakticky využitelné a relativně bezpečné:

  • K nabíjení je vhodné používat malé proudy. Na AAA články používám zhruba 5 mA, na AA články (tužkové baterie) přibližně 20 mA a pro monočlánky pak maximálně 100 mA. To pochopitelně znamená dlouhou dobu nabíjení (i několik dnů).
  • Často se doporučuje nabíjení pulsním proudem. Dříve se k tomu používal jednocestně usměrněný střídavý proud. Ta výše zmíněná komerční nabíječka údajně používá nějaké patentované mikroprocesorem řízené nabíjení. Musím ale říci, že použití stejnosměrného proudu o malé intenzitě funguje docela dobře.
  • Napětí na článku by nemělo převýšit 1,65 až 1,7 V, aby se předešlo riziku vzniku plynů a případnému vytečení elektrolytu. Podle mé zkušenosti se baterie dají dobít až na 2 V, nicméně moc dobře jim to nedělá (vypadá to, že se zvyšuje jejich samovybíjení). Výrobci zpravidla varují, že při nabíjení hrozí riziko exploze, to ale platí spíše jen, pokud je nabíjíme v nabíječce pro NiMH akumulátory, která nabíjí velkým proudem. Většina alkalických baterií je nicméně konstruována tak, že jejich těsnění současně slouží jako pojistný ventil, který by měl zabránit roztržení pouzdra baterie. Riziko vytečení alkalického elektrolytu při překročení výše uvedeného napěťového limitu ovšem hrozí v každém případě.
  • Nedá se počítat s příliš velkým počtem nabíjecích cyklů. Obecně platí (jako u RAM baterií), že čím hlubší vybíjení tím méně cyklů snesou. Už nějakou dobu testuji dva kusy použitých AAA článků, které měly původně napětí asi 1,3V. Vybíjím je vždy hodinu v LED diodovém světle proudem 150 mA (to je něco přes 10 % jejich nominální kapacity) a nabíjím pak zhruba 30 až 40 hodin proudem 5 mA. Zatím takto absolvovaly asi 10 cyklů a zdá se, že se jejich vlastnosti znatelně nezměnily.
VAROVÁNÍ:
Jestliže se pustíte do experimentování s dobíjením použitých alkalických baterií tj. primárních článků, u nichž to jejich výrobce explicitně zakazuje, pak je veškeré riziko zcela na vás. Těžko si pak někde můžete stěžovat, že vám takto dobitá baterie vytekla a zničila například nátěr na psacím stole. Při dodržení výše uvedených pravidel však nejsou experimenty s dobíjením alkalických baterií nebezpečné.

Zajímavý experiment ukazující co se stane, když do baterie pustíte opravdu velký proud (odhaduji, že je v řádu desítek ampér) najdete na následujícím videu. Při používání proudů tisíckrát nižších nic tak dramatického pochopitelně nehrozí.

Jen pro zajímavost, praktické využití je nevelké

Jaký závěry z výše uvedených informací tedy vyplývají? Osobně se domnívám, že v dnešní době kdy jsou dostupné NiMH akumulátory s malým samovybíjením a NiZn akumulátory s napětím 1,6 V pro ta zařízení, kterým 1,2 V nestačí, je nejspíš jakékoli komerční zařízení pro dobíjení nenabíjecích alkalických baterií zbytečné a nemá na trhu moc šancí se uplatnit. Ostatně onen zmíněný Elonex Revive Battery Charger se už myslím také neprodává. Patrně největší překážkou je to, že tyhle baterie se prostě nedají dobíjet tak rychle jako akumulátory a pro většinu lidí je nabíjení trvající 24 hodin nebo i více prostě nepřijatelné.

Navíc tady hraje roli i cena nabíječky. Nové baterie jsou prostě příliš levné. Také RAM baterie a nabíječky k nim jsou sice běžně na trhu, ale zřejmě je používá jen velmi málo lidí. Já jsem zatím v těch krabicích mezi stovkami vyřazených baterií nenašel ani jedinou baterii RAM.

Jsme zkrátka příliš bohatá společnost. Pro lidi, kterým nevadí vybírat použité baterie z krabice v supermarketu, je nejsnadnější použít jen ty, které ještě mají dostatečnou kapacitu. Kdo chce může investovat do zkoušečky baterií a rovnou si na místě ověřit, které baterie se ještě dají dál využívat Takže nakonec je to asi jen zajímavý nápad pro nadšence a zajímavá ilustrace reverzibility elektrochemických dějů pro učitele fyziky.

Možná cesta – solární nabíjení

Jediné snad smysluplné využití, které mne napadá je udělat jednoduchou nabíječku s malým fotovoltaickým panelem (tři až čtyři fotovoltaické články o napětí 0,5 V v sérii). Mohlo by to být zajímavé jako nouzové dobíjení na cestách (je to pochopitelně použitelné i pro NiMH akumulátory). Solární nabíječky jsou zajímavé i pro chudé obyvatele rozvojových zemí. Pokud by se použil fotovoltaický panel s třemi články, pak by patrně bylo možné nechat v něm baterii po velmi dlouhou dobu, aniž by jí to vadilo. Už jsem si zakoupil 10 ks jednotlivých fotovoltaických článků a trochu si s tím zaexperimentuji.

Baterie a akumulátory na Nazeleno.cz:

V každém případě ale musím na závěr odvolat své tvrzení v prvním článku této série o bateriích. Zdá se, že tak úplně neplatí, že energie z baterií (primárních článků) je ta nejdražší energie vůbec. Je to naopak, alespoň v mém případě je to energie téměř zadarmo. Myslím, že si už asi nikdy nekoupím v obchodě novou alkalickou baterii a vystačím s těmi, které „zachráním“ před recyklací.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.