![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Globální oteplování
Globální oteplování je termín, který označuje změny v teplotě zemské atmosféry a oceánů. Jde o nárůst teploty, který byl vědci pozorován v několika posledních desetiletích. Podle údajů OSN se průměrná teplota za posledních 100 let narostla o 0,74 °C a hladiny moří se díky tomu na některých částech země od roku 1870 zvedly v průměru až o 20 centimetrů. Podle prognóz by globální oteplování mělo mít za následek některé další související jevy, jako je např. změna množství srážek na Zemi.
Příčiny globálního oteplování
Část vědců vidí za přímou příčinu globálního oteplování zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Jako skleníkový plyn je označován oxid uhličitý, který vzniká např. spalováním ropy nebo uhlí, metan, vodní pára, ozón nebo oxid dusný. Funkcí skleníkových plynů je udržování stálé teploty v atmosféře. Lidskou činností se ale množství skleníkových plynů v atmosféře zvětšuje, což vede k ohřívání povrchu planety – tzv. skleníkovému efektu.
Klimatologové se sice shodují v tvrzení, že se Země ohřívá, existuje ale mnoho názorů na to, proč tomu tak je. Mezi další vlivy, které ovlivňují intenzitu slunečního záření, patří zřejmě i odrazivost Země, závislá na znečištění ledovců a změny v krajině vlivem zemědělství, stavby měst atd.
Na druhé straně stojí odpůrci tohoto názoru – jsou to vědci, kteří v globálním oteplování vidí přirozený proces, jimž v současnosti Země prochází a lidská činnost na něj nemá žádný vliv. Příčinou v tomto případě může být např. změna sluneční aktivity nebo drobné odchylky v rotaci zemské osy.
Důsledky globálního oteplování
Díky těmto globálním změnám by dále mohlo docházet ke zvýšení intenzity dalších přírodních jevů, jako jsou povodně, sucha, vlny vedra, hurikány, globální stmívání nebo snížení letního průtoku řek. Důsledkem toho by se pak mohlo stát snížení zemědělských výnosů nebo vymírání některých biologických druhů. Někteří vědci také v souvislosti s globálním oteplováním varují před rozšířením některých nemocí jako je malárie a další.
Řešení globálního oteplování
Vzhledem k tomu, že je globální oteplování považováno za jeden z klíčových problémů současnosti, proběhla na toto téma již mnohá jednání. První konference OSN o životním prostředí se konala ve Stockholmu roku 1972 a o dvacet let později byla na summitu v brazilském Riu de Janeiro přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu.
Mezi další důležité milníky patřil i Summit OSN v japonském Kjótu, jehož výsledkem byl tzv. Kjótský protokol. V něm se vyspělé země zavázaly omezit mezi lety 2008 až 2012 exhalace skleníkových plynů průměrně o 5 % ve srovnání s rokem 1990. Další klimatická konference se pak konala roku 2007 v Indonésii a jejím výsledkem byla tzv. cestovní cesta z Bali, která stanovila plán dalších jednání vedoucích k přijetí dalších programů.
Zatím poslední jednání proběhlo v prosinci 2009 v Kodani. Rozvinuté země se zde zavázaly poskytnout 21 miliard eur v příštích třech letech a 70 miliard eur do roku 2020 na podporu čistých zdrojů energie a vyrovnání se s důsledky klimatických změn.
Globální oteplování a ekonomika
Globální oteplování není podle některých odborníků pouze problém klimatologickým. Podle rozsáhlé tzv. Sternovy studie, která byla uveřejněna roku 2006, utrpí významné ztráty i globální ekonomika, pokud nedojde k postupnému omezování emisí plynů. Ztráta může znamenat 5 %, za určitých podmínek až 20 % HDP. Naproti tomu zmrazení emisí na aktuálních podmínkách by znamenalo ztrátu pouze 1 % HDP.
Globální oteplování – co bude dál
I v názorech na vývoj globálního oteplování v budoucnu se vědci liší. Podle jedné studie skupiny vědců z Ruska, Německa a USA se na Zemi střídají doby ledové trvající zhruba 100 000 let a krátká, zhruba 10 000 let trvající meziledová období. Oteplování klimatu je podle nich běžné právě na konci doby meziledové – tzv. holocénu, v němž se právě nacházíme. Znamenalo by to tedy, že současné globální oteplování předznamenává příchod další doby ledové. Hlavní snahou všech států však zůstává postupné omezení množství vypouštěných skleníkových plynů a tedy úsilí o zastavení globálního oteplování.
