![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Výstavba nových vodních elektráren v ČR: Jaké jsou plány?
V následujících letech se v ČR možná budou budovat nové přečerpávací vodní elektrárny. Pro stavbu bylo vytipováno celkem 6 vhodných lokalit. Jaké to jsou? Proč se mají stavět další vodní elektrárny?
18. 08. 2011 | Michaela Vinšová
Ve zkratce:
V současné době jsou v ČR v provozu 3 velké přečerpávací elektrárny – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. Všechny patří společnosti ČEZ, která však výstavbu dalších takových elektráren neplánuje. Realizace nových projektů proto kromě jiného závisí na tom, zda se najdou soukromí investoři, kteří budou stavbu platit.V budoucnu se možná dočkáme dalších vodních elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž nedávno vytipovalo 6 lokalit vhodných pro stavbu nových přečerpávacích vodních elektráren. Jaké jsou plány a jaké možné překážky zde hrozí?
„Pokud by se přečerpávací vodní elektrárna Slavíč zrealizovala podle plánů, dosahovala by výkonu 1 124 MW.“
Plány na výstavbu přečerpávacích vodních elektráren souvisí zejména s rozvojem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V budoucnu totiž bude pravděpodobně nutné vyrovnávat kolísání energie v síti dané výrobou ze solárních či větrných parků.
S tím by měly pomoci právě přečerpávací vodní elektrárny tvořené dvojicí nádrží – jedna se nachází na kopci a druhá v údolí. Pokud by byl v elektrické síti přebytek, proud se spotřebuje pro přečerpání vody do horní nádrže, zatímco v případě nedostatku se voda spustí přes turbíny do spodní nádrže a elektřina se vyrábí. Tak se předejde přetížení sítě, případně výpadkům dodávek proudu.
Nové vodní elektrárny: Z peněz soukromých investorů
V současné době jsou v ČR v provozu 3 velké přečerpávací elektrárny – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. Všechny patří společnosti ČEZ, která však výstavbu dalších takových elektráren neplánuje.
Realizace nových projektů proto nyní závisí na tom, zda se najdou soukromí investoři, kteří budou stavbu platit. Investoři samozřejmě nemusí využít všech 6 nabízených míst – záleží na jejich rozhodnutí, jestli se bude stavět všude nebo jen někde. V každém případě by se vklad do stavby přečerpávací vodní elektrárny, i přes poměrně vysoké pořizovací náklady (každá ze staveb vyžaduje investici mezi 20 až 30 miliardami Kč), měl podle odhadů odborníků vrátit během 7 až 10 let.
Štěchovice - jedna ze tří velkých přečerpávacích vodních elektráren, které jsou nyní v ČR v provozu. Zdroj: ČEZ
Všech 6 vytipovaných lokalit je v horách
Vzhledem k tomu, že je v případě výstavby přečerpávací vodní elektrárny nutné dosáhnout potřebného převýšení mezi horní a dolní nádrží, všechna vytipovaná místa se nachází v horách. Ve hře jsou lokality jako Šumný důl a Červená jáma v Krušných horách, Smědavský vrch v Jizerských horách, Spálená a Velká Morava v Jeseníkách nebo Slavíč v Beskydech. Podívejte se s námi na každý z plánů podrobněji.
Slavíč (1 124 MW)
Slavíč u Frýdku-Místku, nedaleko přehrady Morávka v Beskydech, byl označen za úplně nejvhodnější lokalitu. Stavba velké vodní elektrárny se zde totiž plánovala už před zhruba 40 lety, nicméně nakonec byla tehdy pro výstavbu vybrána lokalita Dlouhé Stráně.
Pokud by se přečerpávací vodní elektrárna v lokalitě Slavíč zrealizovala podle plánů, svým výkonem 1 124 MW by téměř dvojnásobně překonala dosud největší vodní elektrárnu v ČR – Dlouhé Stráně v Jeseníkách. Investice do této elektrárny je však podle odborníků tak nákladná (náklady by se pohybovaly ve výši cca 29 miliard Kč), že o její realizaci spíše pochybují.
Plány navíc nejsou místními obyvateli přijímány zrovna příznivě. Lidé se obávají například snížení kvality vody. Nadšení nejsou ani pracovníci ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Dlouhé Stráně jsou zatím největší vodní elektrárnou v ČR. Zdroj: ČEZ
Šumný důl (880 MW)
O lokalitě Šumný důl v Krušných horách se mezi investory uvažuje poměrně realisticky. Před dvěma lety začala první kroky k přípravě projektu přečerpávací elektrárny podnikat firma Synergion. Letos projekt převzal nový investor, společnost Energion. Elektrárna o výkonu 880 MW by v případě schválení projektu s investicí ve výši asi 27 miliard Kč mohla být podle některých názorů zprovozněna už v roce 2020.
Hráz dolní nádrže by měla být vysoká mezi 50 a 90 metry. Samotná nádrž by zatopila více než 40 hektarů a pojala by až 15 milionů metrů krychlových vody. Horní nádrž by měla být vybudována v nadmořské výšce 900 metrů mezi kopci Studenec a Loučná. Obě nádrže by byly propojeny robustním podzemním potrubím.
Jestli se však začne v Šumném dole skutečně stavět, rozhodnou ještě jednání na ministerstvech průmyslu a obchodu a životního prostředí. Výstavbu bude muset odsouhlasit také Ústecký kraj, který by musel změnit územní plán. Ústecký kraj se ale staví proti a argumentuje tím, že vybraná lokalita je cennou přírodní oblastí. Oponenti však dokládají, že oblast je již dávno vybrána jako geologicky a vodohospodářsky nejlepší. Realizace projektu tedy bude záviset na vzájemné shodě.
Spálená (880 MW)
Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny v lokalitě Spálená by se podle plánů měla postavit na hoře Spálený vrch, která má nadmořskou výšku 1 313 metrů. Je jen o pár desítek metrů nižší než nedaleký Mravenečník, kde se nachází horní nádrž elektrárny Dlouhé Stráně.
Vodní elektrárna Spálená by pak v případě realizace (vyžadující investici ve výši přibližně 27,5 miliard Kč) byla budována podobným způsobem jako sousední Dlouhé Stráně – horní nádrž vyhloubená v hoře, spodní řešená jako přehrada. Mezi nádržemi by byl výškový rozdíl zhruba 500 metrů a voda by tekla podzemním potrubím.
Přímo v centru Jeseníků by tedy mohla vyrůst další velká vodní elektrárna, a to o výkonu 880 MW. To se však příliš nelíbí ochráncům přírody. V blízkosti je totiž přírodní rezervace Šerák – Keprník a navíc zde už jedno obří vodní dílo stojí.
Přibydou v ČR další velké přečerpávací vodní elektrárny jako jsou například Dalešice? Zdroj: ČEZ
Červená jáma (674 MW)
V lokalitě Červená jáma v Krušných horách by mohla být v případě schválení všech plánů vybudována přečerpávací vodní elektrárna o výkonu 674 MW. Předpokládané náklady na výstavbu tohoto vodního díla se pohybují okolo 23,5 miliard Kč.
Smědavský vrch (620 MW)
Na Smědavském vrchu v Jizerských horách by mohla být v případě zájmu investorů a odsouhlasení projektu realizována přečerpávací vodní elektrárna o výkonu 620 MW. Podle některých informací by elektrárna s pořizovacími náklady asi 21 miliard Kč měla být zprovozněna v roce 2025.
Ochránci přírody i pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory jsou však zásadně proti stavbě a plány se nelíbí ani okolním obcím. Z řad místních se také ozývají hlasy vytýkající ministerstvu průmyslu a obchodu, že je se záměrem ani neseznámilo.
Na druhou stranu by ale elektrárna na Smědavském vrchu podle odborníků mohla zadržením vody v případě potřeby ochránit celou oblast před povodněmi. Lokalita je totiž v současné době vystavena záplavám.
Velká Morava (536 MW)
Oblast Velká Morava v masivu Králického Sněžníku je vedle Spáleného vrchu druhým místem v Jeseníkách vhodným pro výstavbu přečerpávací elektrárny. Tato stavba by vyžadovala investici ve výši cca 18,5 miliard Kč. Záměr vystavět zde vodní dílo o výkonu 536 MW se však u místních obyvatel nesetkává s nadšením. Lidé také tvrdí, že je o plánech nikdo neinformoval.
V nedaleké obci Dolní Morava byl navíc nedávno vybudován nákladný adrenalin park. Největší park tohoto druhu v ČR by tak v případě realizace vodní elektrárny musel být pravděpodobně zrušen, stejně tak jako nově vznikající horské středisko na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje.
Související články
Komentáře ke článku