Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny?

Vodní energie patří k nejvíce využívaným obnovitelným zdrojům v České republice. Převážná většina energie je vyrobena ve velkých vodních elektrárnách. Jaké vodní elektrárny v České republice stojí? Kolik elektřiny vyrábí?

16. 03. 2010 | Tereza Prošková

Ve zkratce:

Vodní energie byla využívána po staletí. V současné době se v České republice podílí vodní energie na výrobě elektřiny 3 %. Většina energie je ale vyráběna ve velkých vodních elektrárnách, na něž mají odborníci a ekologové rozdílné názory.

Česká republika je vzhledem ke své poloze ochuzena o prudké horské toky a není zde ani hustá říční síť. Přesto má vodní energie v tuzemsku své nezastupitelné místo. Potenciál vodní energie byl v českých zemích využíván již od nepaměti. Stačí připomenout dříve hojné vodní mlýny, pily či hamry. Mnohé z těchto staveb se zachovaly jako technické památky dodnes (například hamr v Dobřívě na Rokycansku, pila v Peníkově u Českého Rudolce nebo nejstarší dochovaný vodní mlýn ve střední Evropě v Hoslovicích na Strakonicku).

„Vodní energie se na celkové výrobě elektřiny podílí 3 %, v rámci obnovitelných zdrojů se jedná o 54 %.“

Nejstarší vodní elektrárna v Čechách byla vybudována v Písku v roce 1888. V Praze existovaly počátkem 20. století dokonce dvě vodní elektrárny, z nichž jedna na Štvanici je po rekonstrukci dodnes provozuschopná.

Obnovitelné zdroje na Nazeleno.cz

   – Malá vodní elektrárna: Vyplatí se?

   – Domácí solární elektrárna

   – Zkušenosti majitelů solární elektrárny

   – Výkupní ceny a zelené bonusy

   – Malá větrná elektrárna v praxi

Vodní energetika v ČR: Kolik elektřiny vyrábíme?

Vodní elektrárny se na celkové výrobě elektřiny podílejí necelými 3 %, což představuje 2 376,3 GWh/rok (technicky využitelný potenciál řek v ČR činí 3 380 GWh/rok). Z tohoto množství je zhruba 40,7 % vyrobeno v elektrárnách o výkonu do 10 MW, 44,5 % v elektrárnách o výkonu nad 10 MW a 14,8 % v přečerpávacích vodních elektrárnách

Typ vodní elektrárny
 dle instalovaného výkonu
Výroba elektřiny brutto (GWh)
Instalovaný výkon
(MW)
< 1 MW
492,3
150,8
1 – 10 MW
474,6
141,7
> 10 MW
1 057,5
752,8
Přečerpávací vodní elektrárny
352,0
1 146,5
Celkem
2 376,4
2 191,8
Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách v roce 2008. Zdroj: ERU

Vodní energie má největší podíl na výrobě elektřiny ze všech obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 se podle Ministerstva průmyslu a obchodu jednalo zhruba o 54 %. Pro představu, větrné elektrárny se podílely 6,5 % a solární dokonce jen 0,45 % ze všech OZE.

V České republice najdeme dva základní typy vodních elektráren a to klasické přehradní a přečerpávací. Přehradní elektrárny se dále dělí na průtočné, které využívají přirozený průtok, a akumulační, jež odebírají vodu v závislosti na momentální spotřebě energie.  Dále lze přehradní elektrárny rozlišit na velké a malé. Jako malé vodní elektrárny  se u nás označují vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW (podle typologie EU jsou jako malé vodní elektrárny označovány zdroje do instalovaného výkonu 5 MW).

Vodní elektrárna Štěchovice má instalovaný výkon 22,5 MW
Vodní elektrárna Štěchovice má instalovaný výkon 22,5 MW. Zdroj: CEZ

Velké vodní elektrárny v České republice

Velké vodní elektrárny jsou v ČR především na přehradních nádržích. Celkem u nás máme 10 velkých hydroelektráren (včetně přečerpávacích), z nichž je převážná většina situována na toku Vltavy, kde tvoří tzv. vltavskou kaskádu. Tyto elektrárny jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích a jejich provoz je automatický.  Mezi naše nejstarší velké vodní elektrárny patří Vrané a Střekov, které byly uvedeny do provozu v roce 1936 a mají ze všech hydroelektráren nejnižší instalovaný výkon. Naopak nejvýkonnější průtočnou elektrárnou je Orlík.

Elektrárna
Instalovaný výkon (MW)
Rok uvedení do provozu
Akumulační a průtočné elektrárny
 
 
Lipno I
120
1959
Orlík
364
1961 – 1962
Kamýk
40
1961
Slapy
144
1954 – 1955
Štěchovice I
22,5
1943 – 1944
Vrané
13,88
1936
Střekov
19,5
1936
Přečerpávací vodní elektrárny
 
 
Štěchovice II
45
1948, 1996
Dalešice
450
1978
Dlouhé Stráně I
650
1996
Přehled velkých vodních elektráren v ČR. Zdroj: Skupina ČEZ

Speciálním typem hydroelektráren jsou přečerpávací elektrárny, které slouží k akumulaci elektrické energie prostřednictvím gravitační potenciální energie vody. Jedná se o dvě nádrže spojené spádovým potrubím, přičemž jedna z nich je umístěna v údolí a druhá naopak na vyšším místě. V noci se přebytečná energie používá k přečerpávání vody z dolní nádrže do horní, která je pak během energetické špičky vypouštěna dolů do dolní nádrže přes turbínu vodní elektrárny.

V tuzemsku najdeme tři přečerpávací hydroelektrárny, z nichž každá má nějakou zajímavost. Elektrárna Štěchovice II představuje naší nejmenší a zároveň nejstarší přečerpávací elektrárnou, Dalešice je nejrychleji najíždějící elektrárnou v Česku a Dlouhé Stráně I zase vodní elektrárnou s nejvyšším instalovaným výkonem (650 MW).

Malé vodní elektrárny mají v ČR tradici

Zní to téměř neuvěřitelně, ale před 2. světovou válkou bylo na území České republiky přes 11 500 malých vodních elektráren. Při pozdějším přechodu na velké centrální zdroje však docházelo k jejich likvidaci. V současnosti je v provozu pouze zhruba 1 300 malých vodních elektráren, z nichž velká část využívá zastaralou technologii. Skupina ČEZ spravuje 27 malých vodních elektráren a nalézá se mezi nimi i takový unikát, jako je elektrárna Čeňkova pila z roku 1912, která je národní kulturní památkou.

Vodní elektrárna Dalešice je jedna ze tří přečerpávacích hydroelektráren v ČR
Vodní elektrárna Dalešice je jedna ze tří přečerpávacích hydroelektráren v ČR. Zdroj: ČEZ

Výhody a nevýhody vodních elektráren

Jednoznačnou přednostní hydroelektráren je, že využívají obnovitelný zdroj energie, nevytvářejí odpad a jejich provoz minimálně znečišťuje okolí. Vodní elektrárny jsou nenáročné na obsluhu i údržbu. Díky rychlému zprovoznění mohou sloužit jako okamžitý zdroj energie v době energetických špiček. Zejména význam přečerpávajících vodních elektráren se zvyšuje s rozšiřováním alternativních zdrojů energie, které nelze regulovat vůbec (slunce, vítr).

Nevýhody zejména velkých vodních elektráren jsou spjaty především s nutností vybudovaní přehradní nádrže. Tato skutečnost s sebou přináší řadu střetů zájmů. Přehrady vyžadují zatopení velké části území, což má za následek změnu krajinného rázu a pozměnění ekosystémů. Z tohoto hlediska je asi nejvíce diskutabilní přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách, jejíž horní nádrž je umístěna přímo na vrcholu kopce. Ač bývá poloha nádrže odborníky často kritizována, byla v roce 2005 veřejností zařazena mezi 7 největších divů České republiky. Ještě větší emoce vyvolávají přehrady, jejichž stavba se přímo dotýká lidských sídel.

Další nevýhodou je závislost na stabilním průtoku vody, což je problémem zejména u malých vodních elektráren.  Ty se také potýkají s nedostatkem vhodných lokalit pro jejich výstavbu. Na většině výhodných míst mnohdy už elektrárny stojí, nicméně často se zastaralou technologií.  Právě rekonstrukce starých malých vodních elektráren je jednou z cest, jak zefektivnit využitelnost potenciálu toků a podílet se na výrobě čisté elektrické energie.

Související články

Tagy: Energie, Energetika, Vodní energie,

Komentáře ke článku

Počet elektrárenAdam17. 03. 2010 07:31
 Počet elektrárenTereza Prošková17. 03. 2010 15:44
 MVEadam18. 03. 2010 07:59
1930carlos21. 02. 2011 17:14
jimspidejimspider24. 03. 2016 15:19
chenzhen20160528chenzhen2016053030. 05. 2016 15:11
 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

E.ON Česká republika, s.r.o.

Energetické společnosti působící pod značkou E.ON dodávají elektřinu, zemní plyn a související služby…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!