fbpx

Norsko vyrábí 99 % elektřiny ve vodních elektrárnách0

Krásná drsná severská země, která dokáže skvěle využít svých předností. Klidně tak bychom mohli krátce charakterizovat Norsko – zemi, která vyrábí 99 % elektrické energie z vody. Čím je norská energetika výjimečná?

Možná jste také jedním z těch, kterým učarovala tato působivá severská země – ať už svou nádhernou přírodou, ideálními podmínkami pro rybaření nebo celkovou atmosférou. A není divu – mezi Čechy je Norské království stále častějším cílem, každoročně se sem vypraví asi 50 000 českých turistů. A tak asi nikoho nepřekvapí, že když zadáte do Google vyhledávače „Norsko“, vypadne vám více než 8 milionů odkazů.

„Potenciál nových projektů vodních elektráren v Norsku je více než 35 TWh.“

Reklama

Norsko nás nepochybně láká hlavně díky své působivé přírodě, která dokáže uchvátit nejednoho návštěvníka. A právě z přírodních podmínek vychází i další zajímavost, která činí tuto zemi velmi specifickou – energetická nezávislost.

99 % elektřiny vyrobí vodní elektrárny

Vyrábět více než 90 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů? To si v České republice dokážeme asi jen těžko představit. V Norsku je ale toto číslo faktem – zhruba 99 % elektrické energie tu totiž vyrábí vodní elektrárny. Jejich využití nahrává především obrovské množství prudkých horských řek, jezer a vodopádů. Vodní elektrárny tu v roce 2008 vyrobily celkem asi 122,7 TWh.

Přehrada Reinsfors, Nordland, Norsko
Přehrada Reinsfors, Nordland, Norsko. Zdroj: flickr.com (Statkraft)

To ale zdaleka není všechno. Kromě v současnosti fungujících elektráren se v  Norsku skrývá ještě obrovský potenciál v nových projektech vodních elektráren odhadovaný na více než 35 TWh (to je zhruba trojnásobek energie vyrobené v Temelíně roku 2006).

Malé vodní elektrárny v Norsku

Tradice výstavby vodních elektráren v Norsku je stará více než sto let. Bohaté zkušenosti se proto využívají dodnes, kdy opět roste poptávka po čistých zdrojích energie. Ne vždy ale měli Norové na vodní elektrárny stejný názor. Velmi zajímavý je v této oblasti např. vývoj množství malých vodních elektráren. V zemi jich dnes funguje několik set, nebylo tomu tak ale vždy.

V první polovině minulého století hrály ve výstavbě vodních elektráren významnou roli malé podniky, a tak roku 1946 fungovalo v Norsku asi 1 800 malých vodních elektráren s kapacitou nižší než 1 MW. Avšak vzhledem k tomu, že činnost velkých vodních elektráren je o mnoho efektivnější a méně nákladná, byla postupně řada malých zařízení odstavena a v roce 1990 fungovalo asi jen 100 malých vodních elektráren.

V roce 1991 došlo v Norsku k deregulaci trhu s elektřinou, což umožnilo celkovou liberalizaci a přístup k trhu i pro třetí stranu. Přesto nebylo až do roku 2000 realizováno moc nových projektů, a to především vzhledem k přebytkům kapacity výroby energie z důvodu dřívějších investic a také díky změně klimatu a zvýšení množství srážek v oblastech fungujících vodních elektráren.

Boom malých vodních elektráren

Boom“ výstavby nových malých vodních elektráren nastal ale po roce 2002, k čemuž přispěla celá řada výzkumných projektů financovaných norskou vládou. Jedním z důležitých argumentů nevládních organizací pro výstavbu malých vodních elektráren byl především fakt, že malé vodní zdroje jsou šetrnější k životnímu prostředí. A tak už roku 2002 bylo spuštěno 250 nových malých vodních elektráren a po pěti letech jich fungovalo asi 800. Očekává se, že v roce 2020 bude až 10 milionů MWh elektřiny pocházet z malých vodních elektráren postavených od roku 2002.

Nádrž v Altě, Finnmark, Norsko
Nádrž v Altě, Finnmark, Norsko. Zdroj: flickr.com (Statkraft)

Jaký je tedy současný poměr produktivity malých a velkých vodních elektráren v Norsku? Ze zprávy NVE  (Norwegian Water Resources and Energy Directorate) vyplývá, že k 31. 12. 2008 bylo v zemi 16 velkých vodních elektráren s maximální kapacitou větší než 290 MW, z toho 6 z nich nad 500 MW (největší Kvilldal o velikosti 1240 MW). Ročně vyrobí těchto 16 elektráren asi 31 TWh, což je zhruba čtvrtina z celkové produkce energie z hydroelektráren. Zbytek tedy obstarávají střední a malé hydroelektrárny.

Norové podporují čisté zdroje energie

Vodní elektrárny hrají v Norsku prim a zvládají pokrýt téměř veškerou energetickou spotřebu země. Díky tomu se země staví na šestou příčku v rámci světového množství produkce energie z hydroelektráren. Norské know-how v oblasti vodních elektráren patří díky tomu ke světové špičce.

Zbylé procento produkce elektrické energie zajišťují povětšinou malé tepelné elektrárny, příp. elektrárny větrné. Na tomto čísle je jasně znát snahu Norského království o podporu čistých zdrojů energie, do něhož (zejména právě rozvoje vodních elektráren) v minulosti investovalo velké částky. Do budoucna se země soustředí např. i na rozvoj větrných elektráren či bioenergetických zdrojů.

Navštivte vodní elektrárnu

Klasické vodní elektrárny jsou v Norsku také cílem řady turistů. Asi 149 z nich vlastní státní organizace Statkraft, která řadu z nich otevírá i pro veřejnost. Podívat se tak třeba můžete do některé z podzemních elektráren ukrytých v nitru norských hor.

Interiér vodní elektrárny Kvildall v Norsku
Interiér vodní elektrárny Kvildall v Norsku. Zdroj: flickr.com (Statkraft)

A jak norské vodní elektrárny fungují? Voda na výrobu elektřiny se obvykle hromadí v horských nádržích, kde se jako druhotný vodní zdroj často využívají ledovce. Tající voda pak teče i desítky kilometrů dlouhými tunely dolů do elektrárny, kde roztáčí turbíny a ty následně generátory, kde vzniká elektrická energie. Voda poté odtéká do moře, příp. do dalších elektráren v kaskádovém systému. Existují ale i vodní elektrárny bez těchto horských nádrží, ty se nazývají „run-of-river“.

Vodní elektrárny: Nulové emise a levná energie

Norové si vodní elektrárny nemohou vynachválit, výčet jejich výhod by rozhodně nebyl krátký. Tak např. v současnosti velmi hlídaný faktor – produkce emisí, splňují vodní elektrárny vzhledem k nulovým hodnotám naprosto bez problémů.  Obrovskou výhodou je také fakt, že jde o velmi flexibilní zdroj energie – voda může být uchovávána v rezervoárech (nádržích), dokud není třeba ji využít. Norská energetika díky tomu v Evropě představuje jakousi „dobíjecí“ baterii – více než 50 % kapacity vodních nádrží se totiž nachází právě zde.

Ale ani vodní elektrárny se neobejdou bez několika „černých puntíků“. K dobru jim sice můžeme přičíst ochranu lidských sídel před záplavami, na straně druhé ovlivňují především velké elektrárny změny říčních toků biodiverzitu řek, a to především výskyt ryb. A tak se i v Norsku potýkají s problémy, jejichž řešení není tak úplně jednoduché. Budují se „rybí přechody“, snaží se chránit a doplňovat biotopy, aby negativní zásahy do přírody byly co nejmenší. V rámci ochrany životního prostředí jsou proto v posledních letech prosazovány zejména menší projekty, které tolik nezasahují do přírody.

Osmotická elektrárna – první vlaštovka ze severu

Bez vody by se neobešel ani další typ elektrárny, kterou Norové využívají – tzv. osmotické elektrárny. Světově první elektrárna využívající osmózu vyrostla před dvěma lety právě v Oslofjordu, kde je dostatek sladké i slané vody na to, aby zde osmóza fungovala.

Schéma fungováni osmotické elektrárny
Schéma fungováni osmotické elektrárny. Zdroj: flitr.com (Statkraft)

Samotná elektrárna funguje tak, že do dvou sousedních nádrží oddělených umělou membránou je čerpána sladká a slaná voda. Sladká voda, která má přirozenou tendenci vyrovnat v obou nádržích rozdíl soli, proudí přes membránu do nádrže se slanou vodou. Zde stoupá tlak až na hodnotu rovnou 120 metrům vodního sloupce či vodopádu a ten pak roztáčí turbínu.

Potenciál osmotických elektráren a výčet jejich výhod je obrovský

Osmotická elektrárna o rozloze jednoho fotbalového hřiště zvládne vyrobit dostatek energie až pro 15 000 domácností. Elektrárny mohou být stavěny pod zemí, např. ve sklepních prostorech továrních budov, kde nenarušují vizuální ráz krajiny či měst. Jejich obrovskou výhodou je také to, že neprodukují emise a žádným způsobem negativně neovlivňují faunu ani floru řek ani pobřeží. Tento typ elektrárny ale může najít využití pouze v přímořských oblastech, kde se nachází dostatek jak slané, tak sladké vody.

Podle společnosti Statkraft, která elektrárnu na pobřeží Oslofjordu provozuje, je světový potenciál osmotických elektráren obrovský – zhruba 1600 až 1700 TWh energie, což je množství srovnatelné například s celkovou spotřebou elektrické energie v Číně roku 2002. V samotném Norsku plánují v budoucnu pomocí osmózy vyrábět 12 TWh za rok, tedy zhruba 10 % veškeré spotřeby země.

I větrná energie má v Norsku své místo

Hydroelektrárny v Norsku nepředstavují zdaleka jediný obnovitelný zdroj energie. Země investuje např. i do významných projektů větrných elektráren – 3 z nich provozuje již zmíněný Statkraft. A nejde o žádné „drobečky“, energie z jejich produkce dokáže uspokojit potřebu asi 37 000 domácností. Pokud navíc uvážíme, že Norové jsou doma zvyklí využívat téměř výhradně elektrickou energii (např. i pro topení) a průměrná norská domácnost tak spotřebuje asi 30–35 000 kWh ročně, není ani kapacita větrných elektráren zanedbatelná.

V norské energetice je jasně cítit, že ochranu životního prostředí tu nepovažují za druhořadou záležitost. Norské ústavy zaměřené na výzkum v oblasti životního prostředí a energie patří ke světové špičce, a tak se stává častým cílem zahraničních stáží.

Autor: Redakce Nazeleno.cz