![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Větrné elektrárny v ČR zažívají boom. Kolik energie vyrobí?
Větrné elektrárny patří ke kontroverznějším zdrojům obnovitelné energie. Na některých místech ČR již několik let vyrábějí energii a objevují se další plány na jejich výstavbu. Kolik energie větrné elektrárny skutečně vyrobí? V jakých lokalitách je najdeme a kde se počítá s další výstavbou? Nahradí fosilní zdroje energie?
04. 11. 2009 | Tereza Schuhová
Ve zkratce:
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v ČR je zatím 150 MW. V prvním pololetí roku 2009 větrné elektrárny vyrobily 142,8 GWh elektřiny, což znamená oproti minulému roku a stejnému období nárůst o 22,5 %. Potenciál větrné energie v ČR zatím vyčerpán není. Kde se plánuje další výstavba větrníků?Obnovitelné zdroje energie mají ve světě zelenou a výstavba čistých elektráren zasáhla i Českou republiku. To se týká i výstavby kontroverzních větrných elektráren, které našly své zaryté odpůrce i zastánce. Jedna skupina tvrdí, že větrné elektrárny životnímu prostředí prospívají, druhá oponuje nežádoucími efekty v podobě infrazvuku nebo odlesků rotujících lopatek. Otázkou zůstává, zdali je výstavba větrných elektráren tím nejideálnějším způsobem rozvoje obnovitelných zdrojů. Jak to vypadá s větrnými elektrárnami v České republice? Mají šanci zásobovat energií alespoň třetinu obyvatel ČR?
„V prvním pololetí roku 2009 větrné elektrárny vyrobily 142,8 GWh, což znamená oproti minulému roku a stejnému období nárůst o 22,5 %.“
Proti výstavbě větrníků protestují především lidé, v blízkosti jejichž obydlí se výstavba rotujících elektráren plánuje. Motivy jsou různé: někteří se obávají narušení klidu nebo krajinného rázu, jiní argumentují odlétávajícími kusy ledu. Jak však ukazují průzkumy, mnozí z kritiků, kteří si život v blízkosti větrných elektráren vyzkoušeli, často mění názor. Větrné elektrárny se ve většině případů staví ve výše položených oblastech a investoři nebo stavitelé tvrdí, že jsou usazovány co možná nejdál od lidského obydlí. Lidem však tato vzdálenost často nevyhovuje, i když jsou splněny veškeré předepsané normy.
Více o větrné energii na Nazeleno |
– Větrná energie v České republice– Malá větrná elektrárna. Vyplatí se?– Alternativní energie roste, ne z větru– Větrné elektrárny a veřejné mínění |
Kolik větrných elektráren máme v ČR a jaký je jejich výkon?
K 1. červnu 2009 se počet velkých větrných elektráren s výkonem nad 100 kW pohyboval zhruba kolem padesáti. Po České republice je však rozeseto ještě několik desítek malých větrných elektráren s nižším výkonem, které slouží pouze pro soukromou potřebu svých majitelů (instalovaná kapacita u těchto menších větrníků nepřesahuje 60 kW).
Nejvíce větrných elektráren zatím najdeme v Ústeckém kraji. Druhým nejvyšším počtem větrníků se zatím pyšní Olomoucký kraj.
Větrné elektrárny v krajích ČR:
Lokalita | Počet parků | Počet větrníků | Celkový instalovaný výkon |
Karlovarský kraj | 5 | 12 | 9,49 MW |
Ústecký kraj | 10 | 44 | 82,8 MW |
Středočeský kraj | 1 | 2 | 6 MW |
Liberecký kraj | 2 | 8 | 4,3 MW |
Vysočina | 2 | 5 | 7,7 MW |
Pardubický kraj | 4 | 15 | 15,45 |
Jihomoravský kraj | 2 | 6 | 6,25 MW |
Olomoucký kraj | 13 | 32 | 37,1 MW |
Moravskoslezský kraj | 1 | 2 | 4 MW |
Zlínský kraj | 1 | 1 | 0,225 MW |
Spory o větrné elektrárny mezi sebou vedou také političtí představitelé, jak ukazuje příklad kraje Vysočina, který si nedávno prošel soudním procesem. Jednalo se v něm o poškození vzhledu krajiny při výstavbě dalších větrných elektráren. Kraj Vysočina si nechal vypracovat studii o „Strategii ochrany krajinného rázu“, v níž byly stanoveny překážky a omezení týkající se výstavby větrníků.
Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR je 150 MW
Konkrétně se například jednalo o omezení výstavby jakýchkoliv staveb s výškou přesahující 20 m na volném prostoru a 8 m nad lesním porostem. Rozhodnutí soudu spor ukončilo, nikoliv však ve prospěch kraje Vysočina, v němž se opět mohou větrné elektrárny stavět. Nyní větrné elektrárny v tomto kraji ročně vyrobí energii pro dvanáct tisíc lidí. Větrný potenciál Vysočiny však zdaleka není vyčerpán. Podle odhadů je zde možné vystavit až 100 větrných elektráren, které by pokryly roční spotřebu zhruba 640 000 obyvatel, což převyšuje počet lidí na Vysočině.
Zásoby větrné energie pro města a plány do budoucna
Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobily větrné elektrárny v loňském roce na území ČR 245 GWh elektrické energie. Tím se pokryla spotřeba energie přibližně 172 000 lidí. V prvním pololetí roku 2009 se prozatím vyrobilo 142,8 GWh, což znamená 22,5% nárůst oproti minulému roku ve stejném období. Pokud by se tento trend udržel i ve druhé půlce roku, energii z větrných elektráren by mohlo využívat o cca 50 000 lidí více, tedy zhruba 220 000 obyvatel ČR. Pro srovnání by se jednalo o zásobení celé Plzně a Karlových Varů.
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v ČR je nyní přibližně 150 MW. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) předpokládá, že by se výkon elektráren do roku 2012 mohl dostat na šestinásobek stávající hodnoty a odhadované množství vyrobené energie by se tak vyšplhalo na 2,5 TWh (tato hodnota by pak pokryla spotřebu energie celého Jihomoravského kraje a kraje Vysočina). V ČR je potenciál na výrobu elektřiny z větrných elektráren ještě daleko vyšší, což podle ČSVE znamená, že by větrníky byly schopny vyrobit asi 6 TWh elektřiny. Tato hodnota by pokryla spotřebu energie nejméně pro čtyři miliony obyvatel.
Potenciál větrné energie v ČR zatím není vyčerpán
V roce 2008 se větrné elektrárny na výrobě energie podílely ze 4 %. Během dvou let by se tato hodnota ale mohla zdvojnásobit. V roce 2020 by se podle Evropské komise měly větrníky na celkové výrobě elektřiny v ČR podílet z 13 %.
V České republice se sice plánuje další výstavba větrných elektráren, nicméně to, zda se podaří dosáhnout 13% podílu větrných elektráren na výrobě elektřiny, je zatím nejasné. Větrný park s počtem pěti větrníků o jednotkovém výkonu 2 – 3 MW chce do roku 2012 vystavět společnost ČEZ v obci Rešice u Znojma. ČEZ plánuje také několikamiliardovou investici do dalších nových větrných elektráren do roku 2020. Nejvhodnějšími oblastmi pro výstavbu větrníků jsou západní a severní Čechy nebo jižní a severní Morava.
Související články
Komentáře ke článku