![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Větrná energie: Bude hrát v Evropě prim?
Větrná energie patří k významným obnovitelným zdrojům. Kolik elektřiny větrné elektrárny vyrobí? Proč jsou výhodnější větrné turbíny na moři? Kolik větrných elektráren stojí na území EU a kdo patří k největším producentům větrné energie? Co čeká větrnou energetiku?
23. 11. 2010 | magazín Energia.sk
Ve zkratce:
Ve srovnání s větrnou energií na pevnině je větrná energie na moři sice náročnější na financování počátečních nákladů a použité technologie, ale nabízí hned několik výhod. Síla větru na moři je větší a proudění vzduchu stabilnější. Větrné parky na moři proto dokážou nabídnout výkon, který je předvídatelnější.Větrná energie patří z globálního hlediska k nejvýznamnějším druhům obnovitelných zdrojů energie, které se využívají k výrobě elektřiny. Větrné parky v členských státech EU v roce 2009 pokryly 4,2% celkové spotřeby elektřiny.
"V současnosti je na moři přibližně 828 turbín s celkovým instalovaným výkonem více než 2 000 MW."
Hlavní výhodou větrných parků je jejich bezemisní provoz (pokud nepočítáme celkový životní cyklus, zejména výstavbu a doprovodné obslužné činnosti). Na druhé straně kritici větrným parkům vyčítají především jejich dopady na vzhled krajiny. Další nevýhodou větrných turbín je fakt, že se jedná o velmi rozptýlený zdroj energie, kdy je potřeba k dosažení určitého instalovaného výkonu postavit mnoho turbín na rozlehlém území. Do celkové úvahy je třeba také započítat počet větrných dnů v roce.
Větrná energie na Nazeleno |
– Kolik elektřiny vyrobí větrné elektrárny– Domácí větrná elektrárna v praxi– Jak se staví větrná elektrárna v ČR– Větrné elektrárny mezi OZE vedou |
Větrné elektrárny: hluk a nebezpečí pro ptáky?
Další spornou otázkou je produkování hluku. Některé státy proto přijímají nařízení, které určují, jaká musí být minimální vzdálenost mezi větrným parkem a zástavbou, aby obyvatelé nebyli vystaveni emisím hluku. Kromě spektra, které dokáže zachytit lidské ucho, produkují větrné parky i infrazvuk, který ovlivňuje živočichy, například na netopýry, jež se podle zvuku orientují v prostoru.
V neposlední řadě mohou větrné turbíny představovat i nebezpečí pro ptáky, pokud se dostanou do bezprostřední blízkosti rotujících listů. Existuje však několik studií, které tvrdí, že větrné parky jsou procentuálně menším nebezpečím pro migrující hejna než například automobilová doprava. Světový fond na ochranu přírody (WWF) nebo Britská královská společnost pro ochranu ptáků vyslovily svou podporu větrné energii, protože podle jejich výzkumů nepředstavuje vážné ohrožení pro zvěř či ptáky žijící v jejich blízkosti.
Větrné elektrárny a vliv na stabilitu přenosové soustavy
Větrná energie se řadí k nestálým zdrojům energie. Pro stabilitu přenosových soustav je proto důležité budování tzv. inteligentních sítí. Podle Evropské sítě operátorů přenosových systémů (ENTSO-E) se v závislosti na výkyvech počasí zvyšuje i pravděpodobnost možných výkyvů v sítích, jelikož větrné elektrárny v nich mají stále větší zastoupení.
Asociace větrné energie EWEA zdůrazňuje, že důsledky změn počasí se dají velmi úspěšně omezit vytvářením spolehlivých předpovědí a vytvářením již zmíněných inteligentních sítí.
Nejvíce větrných elektráren stojí v Německu a Španělsku
Navíc, masivní celoevropský rozvoj větrné energetiky se váže na rozvoj a budování jedné velké transmisní sítě tak, aby se mohla elektřina z větrných oblastí efektivně a včas dopravovat do regionů s nejvyšší aktuální spotřebou.
S cílem vyřešit tento problém zahájila Evropská komise začátkem února 2010 vypracování plánu pro rozvoj elektrických sítí a zajištění přenosu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů do sítí. Komise se podle svých vyjádření speciálně zaměří i na efektivní propojitelnost větrných parků, které se nacházejí na pobřeží Severního moře. Návrh akčního plánu pro energetickou infrastrukturu by měl být znám do konce roku 2010.
Pobřežní větrné turbíny
Ve srovnání s větrnou energií na pevnině je větrná energie na moři sice náročnější na financování počátečních nákladů a použité technologie, ale nabízí hned několik výhod. Síla větru na moři je větší a proudění vzduchu stabilnější. Větrné parky na moři proto dokážou nabídnout výkon, který je předvídatelnější.
Pobřežní větrná energetika je konkurenceschopnější i pro rozlehlejší dostupné plochy, na kterých se dají stavět větrné parky. Evropská komise odhaduje, že pouze v Severním moři by mohly vybudovat celkovou kapacitu 150 GW. V současnosti je na moři přibližně 828 turbín s celkovým instalovaným výkonem více než 2 000 MW.
Větrné elektrárny na moři mají velký potenciál
I při pobřežních větrných parcích vyvstává otázka jejich vlivu na životní prostředí. Jedním z problémů tohoto druhu jsou chybějící označení chráněných mořských oblastí, což způsobuje obtíže v určování vhodných lokalit pro větrné parky.
Větrná energie a Evropská unie
Celkový instalovaný výkon větrných parků v EU by mohl do roku 2020 dosáhnout 180 GW a do roku 2030 až 300 GW, uvádí EWEA. Pokud by se podařilo dosáhnout takovou projekci, energie z větru by mohla pokrývat 11 % celkové spotřebované elektřiny v EU, později dokonce až čtvrtinu.
Podle statistik Globální rady větrné energie (GWEC), celkový výkon instalovaných větrných turbín v Evropské unii představoval v roce 2009 na 75 GW. Jen v roce 2009 bylo instalováno 10 GW. Pro srovnání, v roce 2000 činila celková instalovaná kapacita 10 GW.
Větrné turbíny dnes uspokojují 4,2 % poptávky po elektřině v EU. Podle statistik GWEC se tím ušetří zhruba 108 milionů tun emisí CO2 ročně.
Rok 2009 byl pro odvětví větrné energetiky výjimečný i v tom, že nové instalace větrných turbín předčily výkonem ostatní obnovitelné zdroje, které se používají při výrobě elektřiny. Větrné turbíny představovaly 39 % všech nainstalovaných kapacity. V průměru se každý den v EU spustilo do provozu 20 turbín.
Počet větrných elektráren v EU roste
Mezi země, které investují do větrné energie nejvíce, patří především Německo a Španělsko. Větrné parky se však rozmáhají významněji i v Itálii, Francii a ve Velké Británii. Sousední Rakousko má v provozu parky s celkovým instalovaným výkonem přibližně 1 000 MW. Lídrem v oblasti větrné energetiky je však Německo. Elektřina z větrných elektráren pokrývá zhruba 7,5 % domácí spotřeby.
Růst větrného sektoru lze očekávat v blízkých letech ve Velké Británii. Začátkem roku 2010 britský parlament schválil výstavbu devíti pobřežních větrných parků s výkonem 32 GW. Do podobných projektů se pouštějí i další země na severu a západě Evropy – Dánsko, Belgie nebo Finsko.
Pokud jde o nové členské státy, větrná energie zaznamenala významnější rozvoj v Polsku, Maďarsku, Česku a Bulharsku. Slovensko se v evropských statistikách nachází téměř na konci. Větrnou energii vůbec nevyužívají Malta, Kypr a Slovinsko.
Větrná energie na Slovensku
Větrná energie na Slovensku představuje jen malý zlomek vyrobené elektřiny. V současnosti se na Slovensku nacházejí tři větrné parky a jejich celkový výkon je 5,1 MW, čímž pokryjí energetickou spotřebu pro zhruba 3 000 domácností.
První větrný park Cerová, který se nachází v Malých Karpatech, byl spuštěn do provozu v roce 2003 a tvoří ho čtyři turbíny s výkonem 660 kW. Další elektrárna je na Myjave na Ostrom Vrchu a na Kysuciach vyrostl větrný park Skalité. S instalovaným výkonem 5,1 MW je Slovensko z členských států EU, které větrnou energii zařadily do svého energetického mixu, na posledním místě.
Hlavním důvodem pro využívání energie z větru v tak malé míře je především nedostatek vhodných lokalit pro instalaci větrných turbín. Pokud i na Slovensku jsou lokality s dobrými větrnými podmínkami (s rychlostí větru nejméně 5 m/s), většinou se nacházejí v chráněných územích přírody a národních parcích. Výstavba větrných parků v těchto lokalitách by měla nejen vliv na vizuální stránku krajiny, ale vyžadovala by také kácení lesa z důvodu vytvoření přístupových cest a plochy na umístění větrných turbín.
Na Slovensku se zatím nacházejí 3 větrné parky
Jiný pohled má například Sdružení pro větrnou energii Slovenska (ZVES). Na základě měření, která se doposud na Slovensku uskutečnila, ZVES vyhodnotilo, že potenciál Slovenska je na úrovni průměrně větrné země EU. Reálné využitelný potenciál větrné energie v nejbližším období se odhaduje na 600 MW, což by dokázalo pokrýt přibližně 3 % spotřeby elektrické energie. Pokud by se tento potenciál využil, větrná energie by se mohla podílet na energetické skladbě Slovenska 4 %.
Slovenskou elektrizační přenosová soustava (SEPS) momentálně nevydává povolení k připojení nových větrných parků do soustavy. Důvodem je jejich zařazení mezi "nepředvídatelné" obnovitelné zdroje energie (NOZE). Investoři musí počkat na novou hodnotící studii SEPS o možnostech připojení větrných elektráren do elektrizační sítě.
Kromě povolení od SEPS je třeba mít povolení i od příslušného ministerstva s environmentální agendou, ornitologů na základě pozorování migrace ptáků na daném území, ministerstva obrany i obce či města, které mají také rozhodující slovo.
Co řekli o větrné energetice?
Gunther Oettinger, komisař pro energetiku:
„Je třeba vytvořit evropský mechanismus, který by nám umožnil vyrábět energii co nejefektivněji a zároveň tak, abychom si byli jisti, že hodnotná větrná energie nezůstane zaseknutá na hranicích, nebo co je ještě horší, nevyrobená, protože nemáme vybudované kabely k tomu, abychom ji transportovali.“
Nobuo Tanaka, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury:
„Větrná energie hraje důležitou roli ve snaze zmírnit klimatické změny. Pokud však chceme využít potenciál větrné energetiky naplno, je nutné vytvořit efektivní národní legislativy a silný mezinárodní rámec. Zároveň je třeba posílit, rozšířit a propojit přenosové sítě v jednotlivých zemích.“
Arthouros Zervos, prezident EWEA:
„Větrná energie je již dnes jedním z úspěšných příběhů v Evropě, ale pořád je to jen stín toho, co ve skutečnosti může být. Dlouhodobý výzkum a vývoj (R & D), vytvoření legislativy pro vybudování trhu jsou nutné, pokud má větrná energie v příštích desetiletích představovat jednu pětinu spotřeby elektřiny v Evropě.“
Bývalý Ministr hospodářství SR, Ľubomír Jahnátek
„Mezi obnovitelnými zdroji má u nás největší potenciál biomasa, pak geotermální energie, slunce, vodní energie a až nakonec větrná energie. Na udržení takzvané dynamické stability přenosové soustavy je v současnosti potřeba minimálně 20 procent záložních zdrojů. Pokud by byl větší podíl větrných elektráren, byly by nutné větší kapacity pro zajištění stability přenosové soustavy.“
Oficiální stanovisko Slovenské elektrizační a přenosové soustavy SEPS:
„Výstavba obnovitelných zdrojů energie, jako je solární nebo větrná energie na Slovensku, může ohrozit provozní bezpečnost a spolehlivost přenosové elektrizační soustavy a můžež nastartovat neudržitelný, předem neodhadnutelný tlak na nárůst koncové ceny elektřiny pro spotřebitele na území SR, případně neřešitelný tlak na státní rozpočet.“
Nick Bruce-White, Britská královská společnost pro ochranu ptáků:
„Britská královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) často vystupuje s námitkami proti návrhům větrných turbín. Přesto má větrná energetika významnou roli ve snaze přispět k potřebám zabezpečení obnovitelných zdrojů ve Velké Británii. A dá se to udělat i bez toho abychom ublížili životnímu prostředí.“
Článek původně vyšel na www.energia.sk.
Související články
Komentáře ke článku