![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Malá větrná elektrárna v praxi. Kolik vydělá?
Uvažujete o pořízení zdroje obnovitelné energie a přemýšlíte o větru? Vždyť i ČEZ plánuje velké investice do větrných parků. Je ale reálné uvažovat o instalaci malé větrné elektrárny nad vaším domem? Vyplatí se to?
08. 12. 2008 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Jaké jsou možnosti soukromého provozu malé větrné elektrárny v ČR? Zdá se, že využívání větru pro soukromou výrobu elektřiny zůstává stále doménu odlehlých horských oblastí a samot. Ani nové technologické trendy, jako je např. Energy Ball, nejsou schopné zefektivnit výrobu elektřiny a zpřístupnit ji širšímu okruhu soukromých uživatelů.Ať už se nám to líbí nebo ne, Česká republika nepatří mezi země, které by byly ovívány pravidelným a silným větrem. Tuzemskou situaci není možné srovnávat se státy, jež mají přístup k mořskému pobřeží a mohou využívat sílu mořského větru. I přesto samozřejmě existují místa, kde má smysl o instalaci větrných farem uvažovat (psali jsme o nich v prvním díle seriálu o větrné energii). Podle údajů ERÚ bylo v srpnu 2008 v ČR využito pouze 133 MW větrné energie z celkového potenciálu 900 MW, což víceméně odpovídá odhadovanému 13% využití výkonu větrných elektráren (jde o tzv. koeficient ročního využití).
„Slabý výkon a vysoká cena malých větrných elektráren odsuzují jejich použití jen pro specifické případy.“
Opusťme však uvažování o velkých větrných elektrárnách. tentokrát se zaměříme na poslední trendy v užívání větrného potenciálu pro soukromou výrobu elektřiny. Tedy ty, které si můžete postavit třeba i vy…
Více o větrné energii na Nazeleno |
– Větrná energie v České republice– Malá větrná elektrárna. vyplatí se?– Alternativní energie roste, ne z větru– Větrné elektrárny a veřejné mínění– Neúspěšné referendum ve Stříbře |
Předpoklady pro úspěšný provoz malé větrné elektrárny
Podle velikosti vrtule a výrobní kapacity můžeme rozlišovat tři základní typy větrných elektráren: malé, střední a velké. Malými větrnými elektrárnami nazýváme taková zařízení, jež mají instalovanou kapacitu do 60 kW a průměr vrtule maximálně 16 m. Podtypem v této kategorii jsou tzv. mikrozdroje (s kapacitou do 2,5 kW a průměrem vrtule do 3 m), které jsou užívány zejména pro napájení baterií či domácích elektrospotřebičů. Malé větrné elektrárny od 2,5 do 10 kW slouží hlavně pro vytápění domů či ohřev vody.
Úspěšný provoz mikrozdroje ovlivňuje několik faktorů. Jistě nepřekvapí, že prvním a nejdůležitějším z nich je síla větru v místě jeho instalace. Ta nám totiž napoví, zda je vůbec možné mikrozdroj v dané lokalitě efektivně provozovat. Studie napovídají tomu, že by v místě instalace větrných elektráren měla být rychlost větru 6 a více m/s.
Větrná mapa České republiky Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Rychlost větru můžeme změřit anemometrem. Ten je možné běžně zakoupit. Jeho cena se pohybuje kolem jednoho či dvou tisíc korun. Rozběhová rychlost větru u většiny malých větrných elektráren je kolem 3–3,5 m/s. K tomu, aby podaly slibovaný výkon, který by dokázal pokrýt alespoň částečně základní spotřebu elektřiny, je však potřeba vyšší rychlost větru. Zde pochopitelně hlavně záleží na konkrétních parametrech užívaného zařízení.
Důležitým předpokladem efektivního provozu soukromé větrné elektrárny je také místo, v němž je zařízení instalováno. Větrné elektrárny totiž vyžadují dostatečně otevřený prostor, kde nebude větru v jeho proudění bránit žádná překážka v podobě zástavby či stromů. Klíčové také je, aby se nám podařilo získat souhlas příslušného stavebního úřadu a kladné posouzení vlivu nového zařízení na životní prostředí.
Solární energie krok za krokem |
Základní typy větrných elektráren pro soukromé využití
V České republice dnes existuje několik výrobců, u nichž je možné zakoupit malou větrnou elektrárnu vhodnou pro instalaci na zahradě. Prodejci nabízí dva základní typy těchto zařízení. Větrná elektrárna s výkonem do 1 kW se stejnosměrným generátorem vytváří napětí 12 či 24 V. Vhodným měničem však lze dosáhnout klasických 220 V. Toto zařízení je možné využívat v izolovaných lokalitách, jež není možné napojit na rozvodnou síť.
Větrné elektrárny s vertikální osou otáčení podobně jako Energy Ball fungují i při nižších rychlostech větru
Druhým typem je větrná elektrárna s výkonem více jak 1 kW s asynchronním generátorem. Tu lze doporučit spíše jako doplňkový zdroj, protože je nutné její napojení na elektrickou síť. Ceny větrných elektráren se pohybují v desítkách tisíc korun.
Energy Ball: nový technologický zázrak?
V současné době se však objevil zajímavý trend ve výrobě malých větrných elektráren, který je určen speciálně pro osídlené plochy a městské prostředí. Výrobce nazval toto zařízení Energy Ball podle jeho specifického tvaru. Při rychlosti větru 4 m/s (což je podle Českého hydrometereologického úřadu průměrná celoroční rychlost větru v ČR ve výšce 10 m) je „Energetický balónek“ schopen ročně produkovat 100 kWh. Toto zařízení by mělo být schopno fungovat již při rychlosti větru 2 m/s.
Základní parametry Energy Ball
Stanovený výkon (rychlost větru 10 m/s): 100 W
Maximální výkon při rychlosti větru 17 m/s: 500 W
Rozběhová rychlost větru: 2 m/s
Maximální rychlost větru: 40 m/s
Průměr rotoru: 1,1 m
Povrch rotoru: 1 m2
Výška zařízení Energy Ball V100: 1,3 m
Převodník: 230 V
Minimální životnost zařízení: 25 let
Předpokládaný roční výkon s ohledem na rychlost větru
Průměrná roční rychlost 4 m/s: 100 kWh
Průměrná roční rychlost 5 m/s: 200 kWh
Průměrná roční rychlost 6 m/s: 350 kWh
Průměrná roční rychlost 7 m/s: 500 kWh
Zdroj: Home Energy
Energy Ball vyrobí ročně 100-500 kWh elektřiny
Vyplatí se Energy Ball v českých podmínkách?
Jednou z výhod Energetického balónku oproti běžným mikrozdrojům je skutečnost, že je možné ho instalovat i v hustěji zastavěných oblastech, např. na střeše budov. Praktickou otázkou však zůstává, zda se toto malé zařízení vyplatí? Uveďme krátký příklad. Koupili jsme si Energetický balónek a umístili ho na místo, kde je průměrná roční rychlost větru 4 m/s. Ročně by nám měl tedy vyrobit asi 100 kWh elektřiny. Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) spotřeboval v roce 2006 průměrný Čech asi 1 480 kWh elektřiny. Pokud by chtěl být každý z nás energeticky samostatný, musel by vlastnit necelých 15 takovýchto zařízení.
5 iluzí o obnovitelných zdrojích |
Cena 1 kWh je pro rok 2009 v ČR asi 4,65 Kč. Průměrného občana tedy elektřina v tomto roce bude stát zhruba 6 882 Kč. Cena jednoho Energetického balónku se pohybuje kolem 5 000 eur (zhruba 130 000 Kč). Je tedy jasné, že investice je velice nevýhodná, i když započítáte garantovanou výkupní cenu (2,34 Kč/kWh) nebo sníženou spotřebu a zelený bonus (1,63 Kč/kWh). Nutné je také počítat s jeho životností, která je, podle výrobce, minimálně 25 let.
K uspokojení spotřeby jedné domácnosti by bylo třeba desítek malých větrných turbín
Doba, kdy se vyplatí vlastnit soukromý mikrozdroj vyrábějící větrnou energii, zatím nenastala. Pokud nevlastníte samotu někde v Krušných horách či nebydlíte v odlehlých lukách, kde se prohání silný vítr, nemá pro vás soukromá větrná elektrárna žádný smysl (pokud nejste nadšencem). Nové produkty typu Energy Ball mohou získat všeobecnější využití tehdy, až dojde k výraznému nárůstu cen elektřiny, výkonu zařízení a současně k poklesu cen těchto výrobků. Svoji roli zde sehrají i ceny ropy a dalších fosilních paliv. Zatím lze tyto nové technologie doporučit pouze pro taková místa, která není možné napojit na rozvodné sítě. A i zde se nabízí jako výhodnější řešení solární energie. I ta ostatně v praxi řešení pro běžné spotřebitele necílí primárně na fotovoltaiku (tj. výrobu elektrické energie), ale spíše na ohřev vody v solárních kolektorech, který je účinnější.
Související články
Komentáře ke článku